Psychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek

Podle údajů ÚZIS (2004) bylo v r. 2003 v psychiatrických léčebnách a odděleních nemocnic uskutečněno celkem 4 636 hospitalizací na poruchy spojené s užíváním nelegálních návykových látek (F11-F19). Další diagnózy byly diagnostikovány celkem 316krát (6,8 %), u 192 mužů (60,8%) a 124 žen (39,2 %). Ve 282 (64,4 %) případech se na pozici první vedlejší diagnózy objevila další psychiatrická porucha, ta byla současně diagnostikována v 26 % jako druhá vedlejší diagnóza a v 7,5 % jako třetí vedlejší diagnóza.

Definice komorbidity

Psychiatrickou komorbiditou rozumíme výskyt dvou a více psychických poruch u jednoho jedince (WHO, 2001; WHO, 2004). Zde se tedy soustředíme na výskyt poruchy spojené užíváním drogy společně s jinou psychickou poruchou.
Tento termín je také často vykládán jako společný výskyt dvou diagnostikovatelných psychických poruch spojených s užíváním drog (polymorfní užívání) (Lexicon, WHO).
Různé zahraniční studie uvádějí různou prevalenci psychiatrické komorbidity s ohledem na typ užívané drogy a závažnost psychické poruchy. Regier et al. (1990) uvádí, že 53 % z těch, kteří trpí poruchou spojenou s užíváním drog, trpí také další, minimálně jednou, psychickou poruchou. Tato vysoká úroveň komorbidity je často vysvětlována sdílením neurobiologických a behaviorálních abnormalit (WHO, 2004). Nejasný však zůstává faktor kauzality, tedy, zda psychická nemoc může zvýšit pravděpodobnost vzniku závislosti na drogách, nebo naopak, zda závislost zvyšuje riziko vzniku psychických problémů, nebo také, zda psychická nemoc a závislost na drogách jsou vyjádřením jedné základní příčiny.

Prevalence

V Evropě se odhaduje, že 30-50 % psychiatrických pacientů současně trpí duševním onemocněním a užívá návykové látky (EMCDDA, 2004). Ve studii zabývající se komorbiditou u uživatelů drog, kterou provedl Weaver et al. (2002), autoři odhadují následující prevalenci komorbidity:
  • Psychotické poruchy: 7,9 %,
  • Poruchy osobnosti: 37 %,
  • Těžká depresivní porucha: 26,9 %,
  • Mírná depresivní porucha: 40,3 %,
  • Úzkostná porucha: 19 %,
  • Smíšená depresivní porucha a úzkostná porucha: 18,5 %,
  • Depresivní porucha a/nebo úzkostná porucha: 67,6 %.

Analýza

Pro analýzu byla použita data poskytnutá Ústavem zdravotnických informací a statistiky za rok 2003, konkrétně se jedná o pacienty hospitalizované v psychiatrických léčebnách a odděleních nemocnic s hlavní nebo vedlejší diagnózou F10-F19 Duševní poruchy a poruchy chování vyvolané užíváním psychoaktivních látek.

Použitá literatura

EMCDDA (2004). Komorbidita: užívání drog a duševní poruchy. Drugs in Focus, 14. Lisabon: EMCDDA.
Mravčík et al. (2004). Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v ČR v r. 2003. Praha: Úřad vlády ČR.
Regier, D. A. et al. (1990). Comorbidity of Mental Disorders with Alcohol and Other Drug Abuse: Results from the Epidemiological Catchment Area (EDA) Study. Journal of the American Medical Association, 2511-2518.
Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (2004). Psychiatrická péče 2003. Praha: ÚZIS.
World Health Organization (2001). The World Health Report 2001. Mental Health: New Understanding, New Hope. World Health Organization.
Notes: http://www.who.int/whr2001/2001/main/en/chapter2/002f.htm .
World Health Organization (2004). Neuroscience of Psychoactive Substance Use and Dependence. Geneva: World Health Organization.
Weaver, T., Charles, V., Madden, P., Renton, A. (2002). Co-morbidity of Substance Misuse and Mental Illness Collaborative Study (COSMIC). A study of the Prevalence and Management of Co-Morbidity amongst Adult Substance Misuse & Mental Health Treatment Populations. London: Imperial College of Science.

Prosíme odborníky o spolupráci v rámci systému včasného varování před novými drogami - NOVÉ DROGY - JAK POSTUPOVAT.

Upozorňujeme širokou veřejnost na dotazník Víš co hulíš?, v rámci stejnojmenného výzkumného projektu. 

TOPlist