Celopopulační studie užívání návykových látek (výzkumná zpráva)

Publikace vychází z údajů získaných v rámci Celopopulační studie užívání návykových látek a postojů k němu v ČR v r. 2008. Studie proběhla pod záštitou Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti (součást Úřadu vlády České republiky) a ve spolupráci s tehdejším Centrem adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze (nyní Klinika adiktologie 1. LF UK) a Lékařským informačním centrem. Sběr dat provedla agentura INRES-SONES.
Cílem studie bylo zmapovat situaci v oblasti užívání legálních a nelegálních drog v ČR. V rámci studie byly sledovány nejen ukazatele týkající se aktuální prevalence kouření tabáku, konzumace alkoholu, užívání psychoaktivních léků, zkušenosti s užitím nelegálních drog, ale také problematika vnímání rizikovosti užívání návykových látek a vnímání jejich dostupnosti. Dotazník výběrového šetření vycházel z tzv. Evropského modelového dotazníku EMCDA.
Studie zahrnula reprezentativní vzorek 4500 respondentů. Ukázala mj., že někdy v životě kouřilo (tabákové) cigarety 82 % obyvatel ČR ve věku 15-64 let. Pouze necelá desetina respondentů ve věku 15-64 let v posledním roce abstinovala od alkoholu, 5 % si dalo v posledním roce alkohol pouze jednou. Někdy v životě zkusilo nějakou nelegální drogu téměř 37 % obyvatel ČR ve věku 15-64 let. V posledním roce ji vyzkoušelo 17 % obyvatel a v posledním měsíci necelá desetina dotázaných. Většina z nich užila konopnou drogu.

Hlavní zjištění:

  • Cigarety někdy v životě kouřilo 82 % obyvatel ČR ve věku 15–64 let. Denně kouřila v posledním měsíci více než čtvrtina populace. Nejvíce kuřáků bylo v populaci mladých dospělých, kde aktuálně kouřilo téměř 59 % populace, nejintenzivněji aktuálně kouřili respondenti ve věku 35–44 let (denně 29 %). Mezi ženami bylo výrazně více současných nekuřáků (63 %, oproti 43 % mužů) a obecně ženy kouřily mnohem méně intenzivně než muži (denně kouřila necelá pětina žen a třetina mužů).
  • Necelá desetina respondentů ve věku 15–64 let v posledním roce abstinovala od alkoholu, naopak třetina obyvatel pila alkohol dvakrát týdně a častěji. Nejvíce pravidelných pijáků (pili 2krát týdně a častěji) bylo ve věkové kategorii 45–54 let. Více abstinentů bylo mezi ženami než muži (13 %, respektive 6 %). Výrazný rozdíl byl zachován i v konzumaci nadměrných dávek alkoholu – nejméně jednou týdně vypilo šest a více sklenic alkoholu při jedné příležitosti v posledním roce 42 % mužů oproti 17 % žen. Alkohol pila v posledním roce několikrát měsíčně téměř polovina mladistvých ve věku 15–17 let, pro které je alkohol v zásadě nelegální droga.
  • Tišící léky nebo sedativa v posledním roce užila více než třetina respondentů. Zatímco u alkoholu a tabáku byla prevalence užití zpravidla vyšší u mužů než u žen, u sedativ a tišících léků tomu bylo naopak – v posledním měsíci je užilo 29 % žen oproti 17 % mužů. Nejčastěji byly tišící léky a sedativa užívána ve věkové skupině 55–64 let, ve které tyto léky v posledním měsíci užilo 42 % žen a 30 % mužů.
  • Nějakou nelegální drogu zkusilo někdy v životě téměř 37 % obyvatel ČR ve věku 15–64 let. V posledním roce ji vyzkoušelo 17 % obyvatel a v posledním měsíci necelá desetina dotázaných. Většina z nich užila konopnou drogu, a to více než třetina alespoň jednou v životě, 15 % ji užilo v posledním roce a téměř desetina v posledním měsíci. Konopí je tak nejrozšířenější nelegální drogou v České republice. Jinou než konopnou drogu někdy v životě užilo 17 % obyvatel, 7 % ji užilo v posledním roce a 3 % v posledním měsíci. Nejčastější užitou nekonopnou drogou byla extáze, následovaly halucinogenní houby, LSD, pervitin, kokain a nakonec heroin. Prevalence užití všech návykových látek byly vyšší ve věkové kategorii 15–34 let, dále u mužů, u nezaměstnaných, u svobodných a u jedinců se základním nebo středním odborným vzděláním.
  • Nejméně tolerovaným jednáním bylo vyzkoušení heroinu jednou nebo dvakrát za život. Naopak pití jednoho nebo dvou alkoholických nápojů denně nebo kouření deseti a více cigaret denně bylo v porovnání s ostatními jevy schvalováno relativně nejvíce. Respondenti přisuzovali relativně větší riziko kouření jednoho a více balíčků cigaret denně než vyzkoušení marihuany jednou nebo dvakrát za život, které bylo z nabízené škály považováno za jednání s nejnižším stupněm rizika.
  • Pětina respondentů považuje za velmi snadné získání konopné drogy, téměř polovina za celkem nebo velmi snadné. Více než polovině populace také byla konopná droga někdy v životě nabídnuta. Rozdíl mezi dostupností (nabídnutí drogy) a prevalencí jejího užití se ovšem zvyšoval se společenskou nebezpečností drogy – více rizikové drogy respondenti poměrně méně často užili.
  • Mezi roky 2004 a 2008 došlo v České republice podle výsledků srovnatelných studií k nárůstu prevalence užívání nelegálních drog ve všech kategoriích. Nejvýrazněji u LSD, pervitinu a halucinogenních hub; nárůst užívání extáze nebo konopných drog byl v porovnání s nimi spíše mírný.
  • Z hlediska mezinárodního srovnání převyšovaly míry prevalence užívání drog zjištěné v Celopopulační studii užívání návykových látek a postojů k němu v ČR v roce 2008 evropský průměr zejména u LSD, dále potom u extáze, pervitinu a konopných drog, naopak pod evropským průměrem byla míra užívání kokainu. Nejvyšších hodnot v evropském kontextu bylo dosaženo u některých indikátorů užívání LSD, konopných drog, extáze a metamfetaminu (pervitinu).

Další informace:

Studie navazovala na Výběrové šetření o zdravotním stavu a životním stylu obyvatel ČR zaměřené na zneužívání drog z roku 2004 realizované Ústavem zdravotnických informací a statistiky ČR.

Nepřehlédněte: 29. 2. 2024 jsme zveřejnili Zprávu o alkoholu v ČR 2023 a Zprávu o tabákových a nikotinových výrobcích v ČR 2023  zde na homepage