Úmluvy OSN nestanovují konkrétní tresty a ponechávají jednotlivým státům prostor, aby se s otázkou držení drog pro vlastní potřebu vypořádaly podle vlastního uvážení.

Každý stát EU má pro oblast užívání drog vlastní zákony. V některých státech se ukládá nepodmíněný trest odnětí svobody, jinde bylo v posledních letech držení drog pro vlastní potřebu dekriminalizováno.

Lze konstatovat, že se v rámci Evropské unie zvyšují policejní aktivity proti nelegálnímu držení a užívání drog. Jejich rozsah se liší jak v jednotlivých zemích, tak i mezi nimi navzájem.

Státní zástupci většiny členských států Evropské unie se nyní přiklánějí k jiným než trestněprávním způsobům trestání činů spojených s užíváním a držením drog. Přesto jsou závislým (především recidivistům), kteří prodávají drogy nebo páchají majetkovou trestnou činnost, i nadále ukládány přísné tresty, včetně nepodmíněných trestů odnětí svobody. 

V rámci Evropské unie se nyní značně rozšířily alternativní tresty (obvykle terapeutického či sociálního rázu). Míra jejich využívání a efektivity se však liší.

Pro správné fungování systému alternativních opatření k trestnímu stíhání má klíčový význam koordinace justičního a zdravotnického systému.