06/17 Užívání návykových látek a hraní hazardních her ve vězeňské populaci ČR

Studie Užívání návykových látek a hraní hazardních her ve vězeňské populaci v ČR probíhá vždy ve dvouletých intervalech od roku 2010, a to na reprezentativním vzorku odsouzených vězňů. Respondenti studie jsou vybíráni náhodně ve všech věznicích ČR. ¨

Autorka: Mgr. Kateřina Grohmannová

Editor: MUDr. Viktor Mravčík, Ph.D.

Závěry

  • Odsouzení vězni mají v porovnání s obecnou populací výrazně častější zkušenosti s nelegálními drogami, a to zejména s heroinem a pervitinem, čili s látkami s vysokým rizikem, pokud jde o negativní dopady v souvislosti s jejich užíváním.
  • Více než 30 % osob nastupujících výkon trestu odnětí svobody lze označit za problémové uživatele drog, z nichž většina (94 %) jsou injekční uživatelé drog.
  • I když je dostupnost drog ve věznicích nižší než mimo ně (užívání drog i alkoholu je během pobytu ve vězení v ČR nelegální), jsou drogy ve věznicích i přes řadu kontrolních opatření dostupné. Jako nejdostupnější hodnotí vězni léky bez předpisu lékaře, alkohol vyrobený ve věznici, pervitin a konopné látky.
  • Ve věznici však dochází i ke snížení míry užívání návykových látek. Zatímco bezprostředně před nástupem do vězení, tj. v horizontu 30 dní před uvězněním, uvedlo užití nějaké nelegální drogy téměř 36 % odsouzených, v posledních 30 dnech to bylo 12 %. Míra celoživotních zkušeností s drogami ve vězení je na úrovni 40 % celkových zkušeností (tj. včetně těch mimo vězení). Redukce je obecně nejvyšší u léků na uklidnění nebo nespavost bez předepsání lékařem, naopak nejnižší u LSD a lysohlávek. Snížení míry užívání drog je přitom výraznější u mužů.
  • Přestože dochází po nástupu do vězení k redukci užívání drog, stále zůstává vysoký podíl osob, které užívají drogy ve vězení (11,6% prevalence užití nelegální drogy v posledních 30 dnech), a jejichž vzorce chování jsou velmi rizikové z hlediska přenosu infekčních chorob (např. 7,3% celoživotní prevalence injekčního užití ve věznici).
  • Pokud jde o dopady rizikového chování odsouzených, kteří nejsou aktuálně motivovaní k abstinenčně orientované léčbě, ve stávajícím systému adiktologických služeb ve vězení neexistuje dostatečně účinný postup jejich minimalizace. Rizikovost užívání drog, zejména injekčního užívání, míra sdílení injekčního materiálu (např. 5,5% celoživotní prevalence sdílení injekčního materiálu ve věznici), je s ohledem na specifika vězeňského prostředí vysoká.
  • Počet osob potenciálně indikovaných k zařazení do substitučního programu, tj. odhadem 1200 osob, mnohonásobně převyšuje aktuální možnosti a kapacity ve věznicích. Přestože se jedná o standardní léčbu a jednu z nejúčinnějších léčebných intervencí vůbec (Stallwitz a Stöver, 2007; WHO, 2007; Stöver a Michels, 2010; Gisev a kol., 2015), substituční programy ve věznicích od svého zavedení v roce 2008 stagnují – ročně se do programu substituce ve vězení zapojí v celé ČR přibližně 50 vězňů.
  • Léčbu závislostí ve věznicích zajišťují specializovaná oddělení. V roce 2016 byla kapacita specializovaných oddělení pro dobrovolnou léčbu 335 míst a pro soudem nařízenou léčbu 131 míst. Všech 9 specializovaných oddělení pro dobrovolnou léčbu je určeno pro muže, pro ženy není podobné oddělení dostupné. Soudem nařízenou léčbu zajišťují 4 oddělení, z toho 1 oddělení je určeno pro ženy (Generální ředitelství Vězeňské služby ČR, 2017). S ohledem na odhadovaný počet problémových uživatelů nelze kapacitu hodnotit jako dostatečnou.

TOPlist