Hodnocení rizik spojených s kratomem a dalšími psychoaktivními látkami

Pracovní skupina Systém včasného varování před novými drogami (EWS) se dne 4. října 2022 zabývala hodnocením rizik těchto látek: DPT, ALD-52, 1cp-LSD, 4-MeO-DMT, 5-MeO-DMT, 4-HO-MPT, Bufotenine, Ibogaine, Mytragynine, 7-hydroxymitragynine, 5-MeoDiPT. V diskusi se pak věnovala i dalším tématům.

Hodnocení rizik

• Kratom

Kratom nepatří mezi vysoce rizikové látky. Užívání kratomu s sebou nese určitá rizika, která jsou spojená jak s jeho nadměrným užíváním a následným vznikem závislosti, tak i určitou toxicitou. Jeho užívání však přináší i řadu benefitů, jako je zvládání abstinenčních příznaků při závislosti na opiátech, hypertenze, únavy, dále imunostimulační a protizánětlivé účinky, nebo anxiolytický a antidepresivní efekt. Je předmětem řady vědeckých studií. V rámci EU není kratom zásadním tématem, nicméně neregulovaná dostupnost je rozhodně nežádoucí.

Téma užívání kratomu je v ČR aktuální, je akcentováno v médiích. Podle různých informačních zdrojů se míra zkušeností s kratomem v posledních letech zvyšuje (např. mezi studenty a lidmi užívajícími drogy rizikově), zvyšuje se i jeho dostupnost (cca před 2 roky téměř výhradně dostupné online, nyní také volně prostřednictvím automatů). K důkladnému posouzení situace v českém kontextu však chybí data, neboť kratom začal být samostatně monitorován teprve v nedávné době.

Někteří distributoři kratomu (např. Česko-Slovenská Asociace za Kratom) otevřeně vyjadřují potřebu regulace trhu s kratomem, obdobnou jako je v případě nikotinových sáčků. Nechávají výrobky testovat, přestože jim toto žádná norma neukládá.

Jako rozhodně žádoucí se jeví omezení dostupnosti věkovou hranicí 18. let a zákaz distribuce prostřednictvím automatů.

Aktuálně jsou k dispozici 2 právní normy, které upravují problematiku psychoaktivních látek. Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, odkazující na nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek, představuje příliš represivní rámec s ohledem na relativně nízká rizika v souvislosti s užíváním kratomu. Zákon č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, slouží k regulaci trhu s alkoholem, tabákem a tabákovými výrobky, kuřáckými pomůckami, bylinnými výrobky určenými ke kouření, elektronickými cigaretami, resp. k regulaci jejich dostupnosti, když stanoví podmínky, za kterých je lze podávat a prodávat. Ani jedna z uvedených norem však v současné době neumožňuje regulaci dostupnosti psychoaktivních látek s nízkým rizikem, aniž by je zakazovala jako OPL. Je potřeba vytvořit nový legislativní rámec, resp. novou kategorii látek, který umožní legální trh s kratomem a případně jinými podobnými látkami, zejména látkami rostlinného původu, regulovat. To je v souladu s programovým prohlášením vlády, která se zavázala regulovat psychoaktivní látky podle jejich škodlivosti. Byla zmíněna rizika s tím spojená: Legislativní změna může být časově náročná (cca 2 roky). Navíc, novelizace zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek současně nese riziko návrhů na změny i v jiných oblastech (MZ se obává např. znovuotevření zákazu kouření v provozovnách veřejného stravování). Důležité je také posoudit, kdo danou oblast bude kontrolovat a vymáhat dodržování regulace.

Variantou řešení je předložení legislativní úpravy pro regulaci psychoaktivních látek. Návrh regulace kratomu a případně dalších podobných látek, který připravila odborná skupina pro návykové chování Pirátské strany spolu s dalšími experty, je ve fázi finalizace. Obsahuje mimo jiné i dočasný mechanismus kontroly nově monitorovaných psychoaktivních látek umožňující rychlou reakci ve smyslu regulace dostupnosti látky s postihem v přestupkovém, nikoliv trestním právu. Tento návrh bude zaslán před dalším jednáním EWS skupiny.

Vzhledem k aktuální situaci je důležité zaměřit se na edukaci uživatelů kratomu. Jednou z možností je informovat kupující ze strany prodejců - v této oblasti vyvíjí kroky Česko-Slovenská Asociace za Kratom. NMS plánuje připravit tematicky zaměřené vydání publikace Zaostřeno. Předpokladem je použít tyto informace pro přípravu dalších informačních materiálů pro uživatele v různých adiktologických službách.

• DPT, ALD-52, 1cp-LSD, 4-MeO-DMT, 5-MeO-DMT, 4-HO-MPT, Bufotenine, Ibogaine, 5-MeoDiPT

Jedná se o látky, které jsou v různých fázích klinického testování pro léčbu nejrůznějších poruch, zejména v oboru psychiatrie (včetně terapie závislosti), kde se ukazuje jejich léčebná efektivita. Ukazuje se jejich potenciál. Výzkumné aktivity jsou značně motivované snahou farmaceutických firem uvést na trh nové produkty. Je vysoce pravděpodobné, že dané látky budou předmětem dalšího zkoumání a v případě pozitivních výsledků budou registrovány jako léčivé přípravky.

Dané látky nemají návykový potenciál a nejsou příliš toxické, pokud nejsou užity s jinou psychoaktivní látkou. Z diskuze vyplynulo, že prekurzory LSD by bylo vhodné zařadit na seznam NŘV 463/2013 Sb., v kategorii možné využít pro medicinální využití (například příloha č. 7), ostatní látky budou nadále sledovány včetně záchytů u Celní správy.

Další aktuality a diskuse

• Tramadol (přípravek Tramal), lék proti bolesti, který je řazen mezi opioidy, bývá užíván nejčastěji ve formě injekcí, tablet nebo kapek. Používá se k léčbě mírné až středně silné bolesti. Je užíván i lidmi užívajícími drogy rizikově jako náhražka jiných opioidů. Vyšší míra užívání bez předpisu byla opakovaně hlášena zejména ve vězeňské populaci. Podle informací CPJ a NPC je ČR aktuálně tranzitní zemí pro velké zásilky směřující zejména do zemí severní Afriky. Jako možné řešení se jeví zařazení tramadolu na seznam č. 7 nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek, tj. na seznam, ve kterém jsou např. benzodiazepiny. Toto zařazení by nijak nesnížilo dostupnost tramadolu, neboť ani v současnosti není tramadol volně prodejným lékem (tj. dostupným bez receptu) a kontrola v rámci zákona o návykových látkách č. 167/1998 Sb. by stávající preskripční praxi (tj. praxi mezi pacientem, lékařem a lékárnou) nezměnila. Pro dovoz nebo vývoz tramadolu by však bylo nutné povolení MZ. Toto řešení je spojeno s vyšší administrativní zátěží pro IOPL MZ a distributory přípravku na českém trhu. Pro potřeby odhadu míry administrativní zátěže poskytne SÚKL data o spotřebě tramadolu za posledních 5-7 let.
• HHC (hexahydrocannabinol) je hydrogenovaný derivát tetrahydrokanabinolu. Jde o přirozeně se vyskytující fytokanabinoid, který je možné vyrobit také synteticky. Kriminalistický ústav analyzoval vzorky obsahující syntetický HHC. HHC bývá nabízený prostřednictvím automatů a v e-shopech. Je nabízený jako čistě rostlinný materiál, ale jedná se o syntetickou látku nanesenou na květ (technického) konopí. Nabízeny jsou také náplně e-cigaret s obsahem HHC. HHC má psychoaktivní účinek podobný THC. HHC není na žádném ze seznamů OPL nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek. O farmakochemie této látky není příliš informací a aktuálně je součástí probíhající studie na VŠCHT a NUDZ.

Závěr

Zástupci IOPL preferují zařadit kratom i další posuzované látky na seznam OPL (do příslušných seznamů podle možnosti jejich využití) a paralelně připravit novou legislativu regulující psychoaktivní látky. Ostatní členové pracovní skupiny upřednostňují přijmout pro kratom a další podobné látky nový regulační rámec, situaci pečlivě monitorovat a zaměřit se na edukaci uživatelů.

Pracovní skupina se shodla na svolání dalšího jednání v nejbližší době (konec říjen/listopad 2022). Předmětem jednání bude návrh nové regulace kratomu a dalších podobných látek. Na jednání bude pozván zástupce Česko-Slovenské Asociace za Kratom.

NMS se zaměří na monitorování situace v souvislosti s užívání kratomu v obecné populaci a v různých specifických populacích. Současně připraví tematicky zaměřené vydání publikace Zaostřeno.