Výroční zpráva o drogách 2017: Vzrostla míra problémového užívání opioidů, preventivní programy jsou nedostatečné

, rubrika Press centrum

Aktuální data z výroční zprávy o stavu ve věcech drog v ČR za uplynulý rok ukazují, že míra užívání alkoholu a tabáku zůstává stále vysoká. Nejčastěji užívanou nelegální drogou u nás stále zůstává konopí. Počet problémových uživatelů pervitinu a opiátů dosahuje přibližně 48 tisíc osob, z toho pervitinu 35 tisíc osob a 13 tisíc uživatelů opioidů. Znepokojivá je především rostoucí míra užívání opioidních analgetik mezi problémovými uživateli drog – fentanylu, morfinu, hydromorfonu a oxykodonu. Došlo k meziročnímu nárůstu počtu případů předávkování nelegálními drogami, na kterém se podílí zejména nárůst předávkování opioidy.

„Nárůst uživatelů opioidů může souviset s tím, že se léčivé přípravky s obsahem buprenorfinu dostávají na nelegální trh a tím narůstá i počet injekčních prvouživatelů buprenorfinu,“ uvádí k výsledkům výroční zprávy národní protidrogová koordinátorka Jarmila Vedralová.

Dalším výrazným problémem u nás je podle národní protidrogové koordinátorky přetrvávající nedostupnost kvalitních preventivních programů: „Teoreticky máme systém prevence dobře nastaven, ale chybí nám zavedení do praxe. Například v Ústeckém kraji se s preventivními programy setká jen 50 procent studentů středních škol, ale jen 20 procent pravidelně. V tomto směru nadále jednáme s ministerstvem školství, jak systém prakticky realizovat.“


Užívání návykových látek v populaci

Situace v oblasti užívání legálních i nelegálních drog v ČR v dospělé populaci je dlouhodobě stabilní. Poměrně vysoká je zejména míra užívání alkoholu, tabáku a konopných látek.

Aktuálně kouří 25,2 % populace starší 15 let (2,4 mil. osob), z toho 18,4 % kouří denně (22,6 % mužů a 19,9 % žen). Trendy v posledních 6 letech naznačují postupný pokles výskytu kuřáctví v dospělé populaci. Mezi dětmi ve věku 13–15 let je nejnověji odhadovaný podíl denních kuřáků 11,3 %, od roku 2011 podíl kuřáků mezi žáky základních škol významně klesl.

Přibližně 9,0 % obyvatel ČR starších 15 let (900 tis. osob) spadá do kategorie vysoce rizikové konzumace alkoholu. Intenzita a frekvence konzumace alkoholu v populaci se liší podle věku, u mladších osob převažuje časté pití nadměrných dávek, u starších denní konzumace alkoholu. Míra konzumace alkoholu v dospělé populaci se dlouhodobě nemění, neklesá ani výskyt denní konzumace alkoholu.

Zkušenost s užitím nelegální drogy někdy v životě uvádí v posledních cca 10 letech přibližně třetina populace ve věku 15–64 let, nejčastěji jde o konopné látky (29–37 %) následované extází (4–6 %). Zkušenost s užitím nelegálních drog uvádějí častěji muži a respondenti ve věkové skupině 15–34 let. V horizontu posledních 12 měsíců je výskyt užívání nelegálních drog v obecné populaci velmi nízký s výjimkou konopných látek (9–10 %), mezi osobami ve věku 15–34 let užilo v posledních 12 měsících konopné látky 19–21 %. 

Postoje veřejnosti k užívání návykových látek

Postoje obyvatel ČR k užívání návykových látek jsou dlouhodobě stabilní, aktuálně se však mírně snižuje přijatelnost kouření tabáku i konzumace alkoholu, a zejména jejich pravidelné užívání. Za posledních 20 let se u starších věkových skupin zvýšila míra tolerance k užívání konopných látek.

Se zákazem kouření v restauracích, který od 31. května 2017 zavedl zákon č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, bylo podle průzkumu NMS z konce roku 2017, tj. cca půl roku po zavedení zákazu, spokojeno celkem 61,4 % dotázaných (56,4 % mužů a 66,2 % žen), nespokojeno 22,2 % (26,8 % mužů a 17,8 % žen). Nejspokojenější byli respondenti ve věku 35–44 let (64,6 %) a ve věku 15–24 let (63,9 %), respondenti s vysokoškolským vzděláním (72,2 %) a respondenti žijící ve společné domácnosti s dětmi mladšími 18 let (64,9 %). Spokojenost se zavedením zákazu kouření v restauracích uvedlo celkem 72,2 % nekuřáků, zatímco nadpoloviční většina (55,8 %) kuřáků spokojena nebyla.

Užívání drog mezi dětmi

Výsledky realizovaných školních studií v ČR i další regionální studie ukazují v posledních letech výrazný pokles kouření cigaret i konzumace alkoholu ve školní populaci všech typů škol, a to včetně pravidelného a rizikového užívání.

„I přes zaznamenané pozitivní trendy zůstávají zkušenosti českých dětí s návykovými látkami v evropském kontextu vysoce nadprůměrné,“ mírní optimismus národní protidrogová koordinátorka Jarmila Vedralová a zdůrazňuje probíhající kontroly ve spolupráci s Českou obchodní inspekcí, které odhalily bezproblémové prodeje alkoholu nezletilým v obchodních řetězcích, nebo kontroly ve spolupráci s Policií ČR, které odhalily podávání alkoholu nezletilým v barech a restauracích.

„Většina českých dětí, téměř 90 %, stále potvrzuje, že si cigarety a alkohol mohou opatřit velmi snadno a bez větších překážek, a to i přesto, že prodej a podávání alkoholických nápojů a tabákových výrobků je osobám mladším 18 let zakázaný,“ dodává Vedralová.

Podle Vedralové je třeba zdůraznit vysokou zkušenost s konopnými drogami mezi dětmi: „S vysokým užíváním konopných drog u dětí je třeba aktivně pracovat, a to zejména z důvodů negativních dopadů na jejich zdraví – a zvlášť v době, kdy jsou napříč českou společností komunikovány pouze pozitivní účinky užívání konopných drog.“

Podle výsledků studie ESPAD z roku 2016 denně kouří cigarety 12,9 % 16letých studentů, 11,9 % pravidelně konzumuje nadměrné dávky alkoholu. Novým trendem mezi mládeží je rostoucí zkušenost s užíváním elektronických cigaret – zkušenost uvádí 43,7 % 16letých, z toho 64,1 % těch, kteří v životě kouřili cigarety, a současně 12,0 % těch, kteří klasické cigarety nikdy v životě nezkusili. Alespoň jednu zkušenost s užitím konopných látek má 32,0 % 16letých a 23,9 % užilo konopné látky v posledních 12 měsících.

Výskyt pravidelného kouření, rizikové konzumace alkoholu a také prevalence užití nelegálních drog byly dlouhodobě vyšší mezi chlapci, ale v posledních letech je pozorován trend postupného vyrovnávání rozdílů v užívání návykových látek mezi pohlavími (např. výrazný je tento trend u konopných látek).

Problémové užívání konopí a dalších nelegálních drog

Hlavní problémovou nelegální drogou v ČR je pervitin (metamfetamin), z opioidů jsou to buprenorfin a heroin. Znepokojivý je meziroční nárůst uživatelů heroinu a rostoucí míra užívání opioidních analgetik – fentanylu, morfinu, hydromorfonu a oxykodonu, které mohou lokálně představovat nejrozšířenější opioid mezi problémovými uživateli drog. Stále vysoký je podíl injekčních uživatelů.

V ČR bylo v roce 2017 podle odhadů 47,8 tis. problémových uživatelů pervitinu a opioidů, z toho 34,7 tis. uživatelů pervitinu a 13,1 tis. uživatelů opioidů. Z nich bylo 3,9 tis. uživatelů heroinu 6,9 tis. uživatelů buprenorfinu a 2,3 tis. uživatelů jiných opioidů. Odhadovaný počet injekčních uživatelů drog dosáhl 43,7 tis.

Zdravotní důsledky užívání drog

V roce 2017 přetrvávala relativně příznivá situace ve výskytu infekcí mezi uživateli drog. Nově bylo diagnostikováno 5 případů HIV infekce, kdy k přenosu došlo při injekční aplikaci drogy. Podíl tohoto způsobu přenosu na nových případech je v ČR dlouhodobě nízký. Prevalence HIV mezi injekčními uživateli drog je dlouhodobě velmi nízká, pod 1 %.

Počet nově hlášených případů hepatitidy typu B (VHB) má od roku 2001 díky zavedenému očkování klesající tendenci, počet případů u injekčních uživatelů drog dosahuje aktuálně do 20 případů ročně. Počet nově hlášených případů hepatitidy typu C (VHC) u injekčních uživatelů drog dosahuje aktuálně 500–650 případů ročně a uživatelé drog dlouhodobě tvoří více než polovinu všech případů (58,5 % v roce 2017). Prevalence VHC mezi injekčními uživateli drog se pohybuje v rozmezí 15–80 % podle charakteristik souboru vyšetřených.

Došlo k meziročnímu nárůstu předávkování drogami, na kterém se podílí zejména nárůst předávkování opioidy. V roce 2017 bylo ze soudnělékařských oddělení hlášeno 42 případů smrtelných předávkování nelegálními drogami a těkavými látkami (32 v r. 2016), z toho ve 27 případech šlo o opioidy (15 v r. 2016), v 11 případech o pervitin (stejně jako v r. 2016), ve 3 případech o těkavé látky (5 v r. 2016). Rovněž v obecném registru mortality došlo v r. 2017 k meziročnímu nárůstu ze 48 na 64 případů, z toho u opioidů z 20 na 36 případů. Na nárůstu počtu smrtelných předávkování opioidy se podílí zejména fentanyl, morfin a kodein.

„Nejvyšší počet problémových uživatelů drog je tradičně v Praze a v Ústeckém kraji, tedy současně v oblastech s vysokým výskytem problémových uživatelů opioidů. Situace v oblasti zdravotních důsledků užívání drog, tzn. výskyt infekčních nemocí jako HIV/AIDS a virových hepatitid, zůstává relativně příznivá,“ říká Viktor Mravčík, vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti, „avšak vzrostl počet úmrtí na předávkování nelegálními drogami, zejména v souvislosti s opioidy. V této souvislosti je potřeba připomenout, že přetrvává znepokojivě nízká dostupnost opiátové substituční léčby.“

Ve speciálním registru soudních pitev bylo dále identifikováno 128 úmrtí pod vlivem nealkoholových drog (97 v r. 2016), nejvíce jich bylo v důsledku nehod a sebevražd. V dlouhodobém horizontu je nejvyšší počet případů nepřímých úmrtí pod vlivem drog spojen s pervitinem a konopnými látkami, meziročně však došlo v roce 2017 k nárůstu počtu úmrtí pod vlivem opioidů (z 6 na 18 případů).

V roce 2017 bylo v obecném registru mortality hlášeno 370 smrtelných předávkování alkoholem (415 v r. 2016). Z dat soudnělékařských oddělení vyplývá, že na předávkování alkoholem nebo pod vlivem alkoholu zemře v ČR ročně kolem 800 osob.

Substituční léčba a síť služeb

Stávající síť adiktologických služeb je hodnocena jako nedostatečná – nerovnoměrné je rozložení některých typů specializovaných adiktologických služeb (např. ambulantní léčby, substitučních center a péče o klienty s duální diagnózou). Kraje stále poukazují na nedostatek ambulantních psychoterapeutů, psychiatrů a dalších lékařů, kteří jsou ochotní pracovat s uživateli návykových látek. Chybí také adiktologické služby specializované na děti a mládež.

Podle národní protidrogové koordinátorky Jarmily Vedralové není substituční léčba v jednotlivých krajích adekvátně zajištěna, a to jak z hlediska místní, tak i finanční dostupnosti.

V roce 2017 vykázalo 491 psychiatrických ambulancí (474 v r. 2016) léčbu celkem 37 013 pacientů se základní diagnózou duševních poruch a poruch chování způsobených užíváním návykových látek. Nejde výhradně o specializované adiktologické (AT) ambulance, ale o všechny psychiatrické ambulance. Pokud jde o počet specializovaných AT ambulancí, největší zdravotní pojišťovna (VZP) jich v roce 2015 evidovala pouze 27. Problematická je také dostupnost nelékařských adiktologických zdravotnických ambulancí – v květnu 2017 jich bylo registrováno 24, avšak pouze 13 z nich mělo smlouvu s některou ze zdravotních pojišťoven.

Detoxifikace od návykových látek byla v r. 2017 poskytována ve 35 lůžkových zařízeních, bylo detoxifikováno celkem 10 186 pacientů. Rezidenční abstinenčně orientovanou léčbu poskytují převážně zařízení oboru psychiatrie – v r. 2017 bylo v ČR 18 psychiatrických nemocnic pro dospělé a 3 pro děti, 30 psychiatrických oddělení nemocnic a 2 další lůžková zařízení.

V r. 2017 bylo evidováno 14 513 hospitalizací pro poruchy způsobené užíváním návykových látek, z toho 8903 (61 %) pro alkohol a 5609 (39 %) pro nealkoholové drogy. V r. 2017 dále pracovalo 108 nízkoprahových programů, v tom 54 kontaktních center a 54 terénních programů, v kontaktu s nimi bylo 39,2 tis. uživatelů návykových látek.

Počet osob léčených v opiátové substituční léčbě v posledních 5 letech stagnuje. V roce 2017 registrovalo své pacienty v substituční léčbě celkem 62 zdravotnických zařízení (63 v r. 2016) a bylo evidováno celkem 2249 léčených osob (2266 v r. 2016). Ženy tvořily 30 %, necelé dvě třetiny z celkového počtu pacientů byly ve věku 30–39 let a téměř čtvrtina ve věku 40–49 let. Jediným krajem bez aktivně hlásícího zařízení zůstává Pardubický kraj. Významný počet pacientů v opiátové substituční léčbě a lékařů ji poskytujících se však v ČR nachází mimo registraci.

V roce 2017 byla 1506 (67 %) pacientům poskytována léčba buprenorfinem a 743 (33 %) metadonem. Z 1506 osob léčených buprenorfinem užívalo 781 (54 %) monopřípravky (především Subutex®) a 725 (46 %) kombinovaný přípravek Suboxone®.

Podíl problémových uživatelů opioidů v substituci je nízký, a to zejména v krajích s významným počtem problémových uživatelů, jako jsou Praha, Středočeský, Jihočeský, Plzeňský a Ústecký kraj. V těchto krajích zároveň dochází v posledních letech k nárůstu zneužívání opioidních analgetik. V průměru bylo v ČR v roce 2017 registrováno v substituční léčbě 17,2 % problémových uživatelů opioidů (17,8 % v r. 2016). V Praze, kde se nachází 73 % problémových uživatelů opioidů z celé ČR, je podíl registrovaných v substituci 13,6 % (15,3 % v r. 2016).

Problémem zůstává finanční nedostupnost substitučních preparátů s účinnou látkou buprenorfin. Monopreparáty s buprenorfinem nejsou hrazeny ze zdravotního pojištění, a pacient tedy hradí v lékárně plnou cenu. Kombinovaný preparát Suboxone® 8 mg je jako jediný hromadně vyráběný substituční preparát od roku 2010 hrazen ze zdravotního pojištění, ale v praxi je počet pacientů léčených hrazeným Suboxone® odhadován na několik desítek případů.

Výsledky dotazníkového šetření ve 14 substitučních centrech v ČR publikované v r. 2018 ukázaly příznivý vliv substituční léčby na bydlení, stabilitu finančního příjmu, řešení dluhů a snížení kriminality léčených osob.

Prevence

V ČR od roku 2006 funguje systém certifikace odborné způsobilosti v prevenci. K lednu 2018 mělo celkem 57 organizací 89 certifikovaných programů primární prevence, z toho 56 programů všeobecné prevence, 24 programů selektivní prevence a pouze 9 programů indikované prevence. Přestože kvalita a dostupnost školních preventivních programů v ČR roste, přetrvávají problémy s dostupností a kvalitou preventivních programů.

„Systém školské prevence není personálně dostatečně zajištěn a problémem je i podfinancování systému – objem finančních prostředků na realizaci preventivních programů na školách je řadu let stejný a nedostatečný. Nadále plánujeme jednat s ministerstvem školství o posílení a podpoře preventivních programů, a to s jasnými a konkrétními výstupy. Z pozice národní protidrogové koordinátorky budu nadále apelovat na aktivnější přístup ministerstva školství v oblasti prevence na školách,“ doplňuje národní protidrogová koordinátorka Jarmila Vedralová.

Například z dostupných informací z Ústeckého kraje vyplývá, že preventivním programům je exponováno pouze 50 % studentů SŠ – 20 % v rámci pravidelné výuky a 30 % při jednorázových akcích, nejčastěji besedách. Preventivní programy jsou pravidelnou součástí výuky častěji v nižších ročnících a na středních odborných školách a učilištích než na gymnáziích. Nejčastěji se preventivní programy věnovaly tématům šikany a agrese, užívání nelegálních drog a kyberšikany; naopak kouření patří mezi nejméně častá témata.

Z jednotného elektronického systému výkaznictví a sběru dat ve školské prevenci vyplývá, že samotné školy a školská zařízení častěji než užívání návykových látek řeší jiné formy rizikového chování – nejčastěji záškoláctví, trávení času na internetu, mobilních telefonech a hraní her, agresivní chování a šikanu.

Krátké intervence v oblasti závislostí jsou ve zdravotnické praxi prováděny v poměrně nízké míře a nesystematicky, a to přesto, že jejich provádění je zákonnou povinností všech zdravotnických pracovníků. Pouze třetina osob je při návštěvě lékaře dotázána na konzumaci alkoholu a pouze 8 % dostane doporučení s pitím přestat nebo je omezit. Rovněž pouze přibližně každý třetí kuřák, který v ČR navštíví lékaře, dostane doporučení, aby kouření zanechal.

Výdaje z veřejných rozpočtů

V roce 2017 činily identifikované výdaje na integrovanou protidrogovou politiku z rozpočtů státní správy a samosprávy celkem 1755,6 mil. Kč (1536,2 mil. Kč v r. 2016), z toho výdaje státního rozpočtu dosáhly 1453,5 mil. Kč a výdaje z místních rozpočtů 302,2 mil. Kč (z toho z krajů 225,2 mil. Kč a z obcí 77,0 mil. Kč).

Většina výdajů (59 %) byla stejně jako v předchozích letech určena na prosazování práva, zatímco na harm reduction, tj. na snižování škod způsobených užíváním návykových látek bylo určeno 14 %, na léčbu 9 % a na prevenci 4 % celkových výdajů. „Finanční posílení a stabilizace systému je jednou z priorit protidrogové politiky. Aktuálně připravujeme národní strategii protidrogové politiky na další devítileté období. Naším cílem je zejména posílení prevence a zvýšení dostupnosti léčby a služeb sociální integrace uživatelů drog,“ uzavírá národní protidrogová koordinátorka Jarmila Vedralová.

Oproti roku 2016 došlo ke zvýšení výdajů na protidrogovou politiku na všech úrovních. Výdaje státního rozpočtu se meziročně zvýšily o 186,0 mil. Kč. S výjimkou resortu zahraničí došlo ke zvýšení výdajů u všech sledovaných resortů. K nejvyššímu nárůstu došlo u výdajů Policie ČR (o 126,6 mil. Kč) včetně NPC (o 26,8 mil. Kč), MPSV (o 21,9 mil. Kč), RVKPP (o 17,0 mil. Kč) a MZ (o 15,0 mil. Kč). Souhrnné výdaje krajských a místních rozpočtů výrazněji narostly v Praze (o 8,5 mil. Kč), v Jihomoravském (o 6,5 mil. Kč) a Moravskoslezském kraji (o 5,8 mil. Kč), k největšímu meziročnímu poklesu došlo v Ústeckém kraji (o 2,3 mil. Kč).

Tiskovou zprávu najdete také na stránkách vlády.

Plné znění Výroční zprávy o stavu ve věcech drog v ČR v r. 2017, zveřejněné 7. prosince 2018, najdete na stránkách drogy-info.cz v sekci Publikace-Výroční zprávy.

Souhrn výroční zprávy byl vydán jako Zaostřeno 05/2018 - Drogová situace v České republice v roce 2017

 

Kontakt pro média:

MgA. Renata Povolná
Média a PR, Odbor protidrogové politiky
M +420 728 302 397
e-mail: povolna.renata@vlada.cz 

 


TOPlist