Čeští teenageři užívají návykové látky stále méně, ukazují výsledky české části mezinárodní studie ESPAD

, rubrika Press centrum

Praha, 3.9.2020 – Nově zveřejněné výsledky české části Evropské školní studie o alkoholu a jiných drogách ESPAD 2019 potvrzují pokračující pokles výskytu užívání návykových látek u české mládeže, včetně jeho rizikových forem. Studie potvrdila již dříve sledovaný pokles míry pravidelného a denního kouření, konzumace alkoholu i aktuálních zkušeností mládeže se všemi sledovanými nelegálními drogami. ESPAD je největší celoevropskou studií zaměřenou na zjištění rozsahu užívání legálních a nelegálních návykových látek u šestnáctiletých studentů. V Česku se do studie v roce 2019 zapojilo téměř 3000 respondentů. Výsledky mezinárodního srovnání budou zveřejněny v listopadu 2020.

Příznivý vývoj v užívání návykových látek mezi českou mládeží je potřeba vnímat v kontextu celkové změny životního stylu mládeže, mladí lidé více dbají o sebe a své zdraví a užívání návykových látek přestává být pro mládež přitažlivé. „Pravděpodobně se projevily také pozitivní dopady prevence na školách. Každá základní a střední škola musí mít zformulován tzv. minimální preventivní program, školního metodika prevence a roste počet kvalitních preventivních programů poskytovaných externími subjekty," uvedla národní protidrogová koordinátorka Jarmila Vedralová. Dalším pozitivním zjištěním studie je podle Vedralové také postupný posun prvních zkušeností, experimentování i intenzivních forem konzumace návykových látek do vyššího věku.

Vzhledem k velkému rozvoji nových komunikačních technologií a jejich dostupnosti u široké veřejnosti se řada aktivit současné mládeže v dnešní době přesunuje na internet, pro většinu studentů je samozřejmostí komunikace s vrstevníky (ale často i rodiči nebo školou) on-line. S tím však souvisí i poměrně velké množství času tráveného hraním digitálních her a komunikací na sociálních sítích, který u řady náctiletých dosahuje rizikové úrovně," dodala Jarmila Vedralová.

Hodnoty řady sledovaných ukazatelů užívání návykových látek českými dospívajícími se aktuálně dostaly na úroveň počátku sledování v polovině 90. let minulého století," sdělil vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti Viktor Mravčík. Výsledky studie také ukazují, že dříve byl výskyt užívání návykových látek výrazně vyšší u chlapců, v současnosti dochází k vyrovnávání rozdílů mezi pohlavími. U většiny ukazatelů se projevují rozdíly mezi studenty podle typu studované školy - nejnižší výskyt užívání návykových látek a dalších forem rizikového chování byl pozorován mezi gymnazisty, naopak nejvyšší míru uvádějí studenti odborných učilišť, ale také 15-16letí žáci 9. tříd základních škol. Přelomovým mezníkem je také přechod ze základní na střední školu.

Výsledky studie ESPAD 2019 ukázaly na některé nové fenomény, např. elektronické cigarety a zahřívaný tabák. Elektronické cigarety - bez ohledu na to, zda obsahovaly nikotin, nebo ne -vyzkoušelo alespoň jednou v životě více studentů, než těch, co uvedli kouření klasických cigaret.

Kouření cigaret, elektronické cigarety a zahřívaný tabák

Zkušenost s kouřením cigaret alespoň jednou v životě mělo podle výsledků studie v r. 2019 celkem 54,0 % šestnáctiletých (53,9 % chlapců a 54,2 % dívek) Čechů. Kouření v posledních 30 dnech uvedlo 23,6 % studentů, oproti tomu v roce 2015 se jednalo o 29,8 procenta šestnáctiletých a v roce 1995 o 34,3 procenta. „Současná míra kouření mezi šestnáctiletými tak poklesla hluboko pod hodnoty sledované v polovině 90. let minulého století, a můžeme tak mluvit o dlouhodobém poklesu kouření u mládeže," uvedla Pavla Chomynová, koordinátorka studie ESPAD v ČR.

Zahraniční výzkumy ukazují na to, že pokles míry kouření klasických cigaret je v posledních letech doprovázen významným nárůstem míry užívání elektronických cigaret a zahřívaného tabáku, a to především mezi mládeží. Alespoň jednou zkusilo elektronické cigarety (bez ohledu na to, zda obsahovaly nikotin nebo ne) celkem 60,4 % studentů, tedy vyšší podíl, než uvedl kouření klasických cigaret v životě (54 %). Zkušenost s kouřením tzv. zahřívaného tabáku uvedlo 12,8 % studentů.

Konzumace alkoholu

Alkohol v životě pilo 95,1 % šestnáctiletých studentů, přičemž 42,0 % lze považovat za pravidelné konzumenty alkoholu. V posledních 30 dnech pilo podle studie (2019) alkohol 62,7 % studentů, což je pokles o 5,8 procentního bodu v porovnání s rokem 2015. Míra konzumace alkoholu je vyrovnaná u chlapců a dívek, dívky o něco častěji uváděly pouze jednorázovou konzumaci alkoholu.

Pití nadměrných dávek alkoholu alespoň jednou v posledním měsíci uvedlo v r. 2019 celkem 38,5 % šestnáctiletých, opakované časté pití 5 a více sklenic, tj. pití nadměrných dávek alkoholu 3krát a častěji v posledních 30 dnech, uvedlo 11,7 % studentů.

Celkově lze říct, že v období mezi roky 2011 a 2015 došlo k výraznému poklesu uváděné konzumace alkoholu u 16letých. Mezi roky 2015 a 2019 došlo k dalšímu poklesu míry konzumace alkoholu u dospívajících, ovšem nikoliv již tak významnému, jako v předchozím období," doplnil Viktor Mravčík.

Užívání nelegálních drog

Alespoň jednu zkušenost s užitím nelegálních drog v životě uvedlo v roce 2019 celkem 29,3 % dotázaných šestnáctiletých studentů, nejčastěji šlo o konopné látky, tj. marihuanu nebo hašiš. Alespoň jednou v životě je zkusilo celkem 28,4 % studentů, z nich 10,6 % uvedlo jednorázový experiment s konopnými látkami a 17,8 % jejich opakované užití.

Již od r. 2003 klesá míra aktuálního užívání konopných látek, tj. jejich užívání v období posledních 12 měsíců. Loni byl zaznamenán pokles jak v případě jednorázové zkušenosti, tak další pokles v případě zkušenosti opakované, resp. pravidelné," dodala Pavla Chomynová.

Užití jiné nelegální drogy než konopných látek uvedlo celkem 7,6 % respondentů. Po konopných látkách byla v roce 2019 další v pořadí nejčastěji užitou nelegální drogou v populaci šestnáctiletých extáze (3,6 %), následovaná LSD spolu s jinými halucinogeny (3,5 %) a halucinogenními houbami (2,5 %). Užití pervitinu v životě uvedlo 1,5 % dotázaných, obdobně jako kokainu (1,6 %), zatímco heroin nebo jiné opiáty užilo méně než 1 % respondentů. Zkušenost s těkavými látkami mělo 4,9 % studentů, 0,7 % uvedlo zkušenost s anabolickými steroidy.

První zkušenost s návykovými látkami

První zkušenost s kouřením cigaret mělo nejvíce studentů ve věku 14 a 15 let. Dlouhodobě klesá podíl studentů, kteří uvádí první zkušenost s cigaretami ve věku 9 nebo méně let (12 % studentů v letech 2007 a 2011 a 4,6 % v r. 2019.

V r. 2019 byl poprvé sledován také věk první zkušenosti studentů s elektronickými cigaretami a počátek jejich denního užívání. První zkušenost uvádějí studenti nejčastěji v 15 letech, stejně tak i počátek denního užívání.

K první zkušenosti s alkoholem dochází nejčastěji ve věku 14 let. V posledních letech však výrazně poklesl podíl studentů s časnou zkušeností s alkoholem.

První zkušenost s nelegálními drogami a těkavými látkami získávají studenti nejčastěji ve věku 15 let. Dlouhodobě se posunuje věk první zkušenosti s konopnými látkami do pozdějšího věku, a klesá tak podíl respondentů, kteří užili konopné látky před svými 14. narozeninami.

Subjektivně vnímaná dostupnost návykových látek

Cigarety by si celkem snadno nebo velmi snadno dokázalo obstarat 70,9 % dotázaných (71,2 % chlapců a 70,5 % dívek). Pivo si celkem snadno nebo velmi snadno dokáže obstarat 81,0 % studentů, více než polovina studentů by si snadno obstarala i jiný druh alkoholu. V dlouhodobém horizontu se mírně snižuje subjektivně vnímaná dostupnost cigaret i jednotlivých druhů alkoholických nápojů s výjimkou destilátů.

Celkem 46,9 % studentů by si dokázalo celkem snadno nebo velmi snadno obstarat konopné látky.

Dostupnost cigaret a alkoholu zůstává dlouhodobě vysoká, a to i přesto, že se jedná o látky, které by nezletilým neměly být volně dostupné," podotkla Jarmila Vedralová.

Hraní digitálních her a trávení času na sociálních sítích

V rámci studie ESPAD 2019 bylo podrobně sledováno trávení času na internetu, a to především trávení času hraním digitálních her, tj. her na počítači, tabletu, mobilním telefonu, konzoli nebo jiném elektronickém zařízení, a trávení času na sociálních sítích.

Celkem 21,9 % studentů hraje digitální hry 7 dní v týdnu, výrazně častěji se jedná o chlapce (36,9 % oproti 6,3 % dívek). Vysoký podíl studentů uvádí aktivní trávení času na sociálních sítích - celkem 74,2 % studentů tráví čas denně na YouTube nebo sociálních sítích (např. Facebook, Instagram, WhatsApp, Twitter, Skype nebo Messenger), o něco častěji jde o dívky (76,4 % oproti 72,0 % chlapců). Pouze 1,5 % dotázaných netrávila v posledních 7 dnech ani jeden den na sociálních sítích.

Pokles v užívání návykových látek je dáván do souvislosti s tzv. digitální revolucí charakterizovanou nárůstem on-line komunikace a užívání nových technologií. Spíše než samotný vliv technologií a internetu zde roli hraje pokles přímé komunikace s vrstevníky a trávení volného času osobním kontaktem s nimi, doprovázený vyšší mírou rodičovské kontroly," shrnula koordinátorka studie ESPAD v ČR Pavla Chomynová. 

 

Kontakt pro média:

Mgr. Kristina Vurmová Labohá

tel: +420 737 247 167, vurmova.kristina@vlada.cz

 

Podrobnější informace

Podrobnější výsledky výzkumu obsahuje periodikum Zaostřeno 05/20 Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD) 2019.

 

 

 

 


TOPlist