Demontáž funkčního českého modelu protidrogové politiky vládou Andreje Babiše a dopad na celou společnost (2025-2026)

Abstrakt

"Protidrogová politika není okrajovým tématem úzké menšiny, ale otázkou veřejného zdraví, veřejných rozpočtů a fungování institucí, která dopadá na celou společnost: náklady špatně nastavené politiky nesou i lidé, kteří drogy neužívají, a to přes přenosné nákazy, přetížené zdravotnictví a justici, vyšší veřejné výdaje a oslabené instituce. Česká republika budovala od roku 1992 evidenčně ukotvený a mezinárodně oceňovaný model postavený na snižování drogových škod (harm reduction)1 a tři desetiletí jej držela napříč politickým spektrem včetně pravice. Výsledky jsou měřitelné: jedna z nejnižších drogových úmrtností a prevalencí HIV v Evropě.

Třetí vláda Andreje Babiše tento model rozebírá. Po volbách v říjnu 2025 a svém nástupu v prosinci 2025 přesunula koordinaci z Úřadu vlády pod jediný resort (rozhodnuto s účinností od 1. července 2026), odvolala národního koordinátora, člena Globální komise pro drogovou politiku, jedinou esemeskou během jeho dovolené, ohlásila represivní balík čtyř zákonů a začala odbornou komunitu označovat za aktivisty. Odborný odpor, otevřené dopisy ani výstražná stávka obrat nezvrátily. Práce je narativním přehledem podle kritérií SANRA; konfrontuje konkrétní vládní tvrzení s daty a na deseti klíčových výrocích rozebírá manipulativní techniky, jimiž se obrat obhajuje, rámcem morální paniky.

Z konfrontace s daty vychází obrat jako rozhodnutí proti důkazům i proti vlastním tvrzením vlády. Stojí na fakticky nesprávných číslech: premiérovo tvrzení, že kratom zakazuje 18 zemí EU, neodpovídá skutečnosti, neboť úplný zákaz má jen několik zemí. Povyšuje neúspěšnou policejní linii, která nevykazuje doložené výsledky, nad odbornou, jejíž výsledky jsou měřitelné, ačkoli sám ředitel protidrogové centrály připouští, že vysoké tresty šíření drog nezastaví. A jde proti evidenční základně samotného státu: účinnost a úspornost snižování škod konstatovaly i vlastní dokumenty Úřadu vlády, a to i za předchozích vlád téhož premiéra. Represe přitom není v odborné literatuře doložena jako účinný nástroj snižování škod; jediná reálná slabina českého modelu, vyšší prevalence žloutenky typu C mezi injekčními uživateli, nemá řešení v represi, ale v rozšíření prevence a léčby.

Doprovodný reprodukovatelný model, patrně první svého druhu pro Českou republiku, kalibrovaný domácími náklady a epidemiologií, ukazuje, že síť harm reduction se i v nejkonzervativnější variantě vyplácí řádově šestinásobně, zatímco represe zůstává doloženým nákladem bez doloženého zdravotního výnosu. Obrat se neodehrává izolovaně: probíhá souběžně s tlakem na občanský sektor, veřejnoprávní média a lidskoprávní rámec, obdobně jako v širším středoevropském ústupu od demokratických norem; regulace kratomu je jen ukázkou toho, jak lze fungující pravidla přerámovat nesprávnými čísly. Protože přesun byl mezitím rozhodnut, práce nepředkládá návrhy nápravy: je tvrdým doloženým popisem rozhodnuté demontáže a jejích pravděpodobných dopadů, jejichž směr je z evidence jednoznačný, byť rozsah ukáže teprve čas. Otevřenou hrozbou zůstává financování sítě, na které vláda odpověděla jen ústním ujištěním, a to v době rozpočtu, jejž Národní rozpočtová rada označila za rozpor se zákonem o rozpočtové odpovědnosti.

Práce se záměrně vyhýbá čtení optikou levice a pravice: odborný konsenzus je v této oblasti stranicky neutrální, od portugalské dekriminalizace po kanadské programy snižování škod. Otázka nezní, kdo opatření navrhuje, ale co podle dat funguje.

Klíčová slova: protidrogová politika v České republice, veřejné zdraví, harm reduction, společenské náklady závislostí, přenosné nákazy, morální panika, politika založená na důkazech, dekriminalizace drog, lidská práva, demokratický úpadek ve střední Evropě"

[Demontáž funkčního českého modelu protidrogové politiky vládou Andreje Babiše a dopad na celou společnost (2025-2026), Dočekalová, H., Praha: 2026; https://argumenta.cz/protidrogovapolitika; zobrazeno 30. 6. 2026]