Je na čase změnit přístup Čechů k alkoholu a tabáku, integrovat nové fenomény a být více mezinárodně aktivní, uvádí Vobořil

, rubrika Press centrum

TISKOVÁ ZPRÁVA, 27.6.2018 - Národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil představil na sympoziu o budoucnosti protidrogové politiky směřování a úkoly nové Národní strategie na období 2019-2027. 

Po osmiletém působení na Odboru protidrogové politiky Úřadu vlády a v Radě vlády pro koordinaci protidrogové politiky Jindřich Vobořil z pozice národního koordinátora odchází a chce prosadit nový přístup ve věcech drog. Odmítá příklon k represi i prohibici a prosazuje princip snižování rizik a škod. Zároveň chce více řešit zdanění legálních drog, omezit jejich nabídku především pro mladší 18 let a zajistit cílenou prevenci a pomoc závislým. Národní strategie bude sledovat i fenomén zneužívání farmaceutik či návykové chování v prostředí nových technologií.

Hlavním cílem Národní strategie 2019-2027 je minimalizace negativních dopadů v oblasti veřejného zdraví, v oblasti sociální situace jednotlivců, rodin a místních komunit, dále minimalizace negativních dopadů na veřejný rozpočet a ochrana veřejného pořádku.

Současná Národní strategie protidrogové politiky na období 2010 až 2018 byla zpracována na základě závěrů hodnocení úspěšnosti předchozí strategie a reflektuje získané zkušenosti a současný stav vědeckého poznání o užívání drog.

Strategie byla přijata usnesením vlády 10. května 2010. Nová Národní strategie od roku 2019 by měla být přijata ještě v letošním roce, a to na období následujících devíti let, tedy do roku 2027. Strategie by měla být členěna třemi akčními plány (AP) 2019-2021, 2022-2024 a 2025-2027. Na každé období bude aplikován jeden AP zahrnující všechna témata, tyto AP budou schvalovány vládou, budou v gesci Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky, které předsedá premiér země, a tím bude zajištěno mezirezortní řízení a koordinace úkolů.

„Ve strategii se již standardně věnujeme nejen nelegálním drogám, ale také alkoholu, tabáku a hazardu a dalším oblastem. Navazujeme na evropskou zkušenost s integrací politik legálních a nelegálních drog,“ uvádí národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil s tím, že ale základním konceptem prostupujícím všechny oblasti závislostí by měl být princip minimalizace rizik a škod, tzv. harm reduction přístup, a dodává: „Očekávám, že nová strategie vyvolá bouřlivou diskuzi uvnitř státní správy, protože stále narážíme na malou míru znalostí a kompetence, a tím nepochopení všech důkazů, že svět bez drog je iluzí, že drogy nelze plošně vymýtit. My ale máme dostatečné nástroje, jak minimalizovat rizika a škody, a tak je nutné nastavit legislativu, její vymáhání i financování.“

Finanční prostředky by měly být vyčísleny na 4,5 – 6,75 miliard Kč pro oblast prevence a léčby na devět let. K 8 miliardám se přitom pohybují náklady jen na represi na stejné období. I toto číslo by mělo být podrobeno lepšímu sledování a jasnějšímu zacílení.

Trh bez regulací přináší enormní rizika, ale úplná prohibice také

Ukazuje se, že volný trh bez regulací přináší enormní rizika. Stejně tak přílišná represe přináší podobně velká rizika a škody. Společenské náklady především způsobené legálním trhem s alkoholem, tabákem a hazardem stojí stát 150 miliard Kč ročně v přímých nákladech. Stát tyto prostředky musí vydat na zdravotní i sociální dopady a také na represi.

Vobořil se v nové strategii přiklání k regulovanému trhu. „Regulované politiky se ukázaly jako nejvíce funkční. Kromě toho je třeba zajistit dostupnou substituci a terapeutické zázemí,“ popisuje současný národní koordinátor a odkazuje se na doporučení WHO, které by chtěl v ČR aplikovat: „WHO poukazuje na úspěšnost politik díky cenotvorbě, omezení dostupnosti se zvláštním zřetelem na mladší 18 a 15 let, ale také dostatečnou a dostupnou nabídku intervence a cílené prevence pro každého obyvatele ČR. Na prevenci a léčbu by měl stát vyčlenit jedenkrát více peněz než nyní, aby byla tato politika funkční. Dále je nutné do praxe uvést přístup minimalizace rizik a škod v oblasti legálních drog. To se pak projevuje například tak, že vysoká cena cigaret by měla trhu povolit zvýhodnit méně rizikové substituční produkty, například nespalovaný tabák, tudíž méně škodlivý pro uživatele. Substituce je také často první krok k odvykání kouření.“

Jedním z nástrojů je pro Vobořila spotřební daň. „Liberální ekonomové mi potvrdili, že bychom u nás měli snižovat přímé daně, ale zvyšovat daně nepřímé, jako je například spotřební daň. Přímé daně se dotknou všech, včetně zaměstnanců, kdežto alkohol s tabákem jsou jakýmsi nadstandardem a zároveň dohromady tvoří téměř 10 procent daňového příjmu státu,“ vysvětluje Vobořil a zdůrazňuje: „Jsme jedna z pěti zemí s nejlevnějším tabákem v EU. Stačí vůle, abychom jako stát vybrali na těchto daních více peněz, protože zatím jen z tabáku máme 8 procent daňových příjmů, to je 3 procenta všech státních příjmů.“

Alkohol konzumuje přes 600 tisíc Čechů rizikově. Denně kouří přes 2,5 milionu Čechů. Až 11 % dětí v deváté třídě tráví každý školní den s cigaretou.

Děti se u nás k legálním návykovým látkám dostanou bez problémů. „Opakovaně se ve většině rozvinutých zemí světa ukázalo, že změny v dostupnosti a cenotvorbě měly výrazný efekt jak na tabák i alkohol, a to v podobě jak snížení problémového užívání, tak i frekvence užívání. Je zkrátka velký rozdíl, zda vypiji denně 10 piv, nebo dvě, nebo jestli si dám 5 panáků, nebo jednoho,“ objasňuje Vobořil.

Národní politika by měla, podle nové národní strategie, legislativně regulovat dostupnost i cenu, ale zároveň musí vytvářet podmínky pro preventivní a léčebná opatření, včasnou detekci a včasnou intervenci jednotlivcům, kteří jsou v riziku, nebo mají problém v oblasti návykového chování.

Pro Vobořila je v oblasti tabáku příkladem švédská a norská situace, kde se zavedením principu snižování rizik výrazně klesl výskyt srdečních onemocnění, infarktů a plicních onemocnění. „Přesně touto cestou chceme jít, máme k ní i souhlas odborníků. Do řešení by se měl zapojit také průmysl, který vyvíjí méně rizikové produkty. Stát by naopak měl znevýhodnit škodlivější produkty. Bude to velký boj, protože ve státní správě často vítězí v této oblasti neznalost a neochota něco doopravdy změnit,“ vysvětluje Vobořil.

Princip snižování rizika není v Evropě výjimkou, například v Británii, stejně jako v Holandsku či Švýcarsku, je princip harm reduction preferovanou národní politikou, kterou prosazují i tamní zdravotnické úřady.

„Například Velká Británie byla vždy průkopníkem principu snižování škod. První politická strategie na světě vůbec v tomto smyslu vznikla v roce 1988 za Margaret Thatcherové, která tehdy vyhlásila, že harm reduction přístup je pro nás důležitější, než abstinence, protože řešíme dopady, jako například prevenci HIV/AIDS.“

Národní strategie navrhuje nalézt také u současných nelegálních drog způsoby přísně regulované dostupnosti méně rizikových látek, jako je konopí, MDMA, kokain, některé opioidové substance apod. Přísně kontrolovaná dostupnost bude mít charakter substituční dostupnosti. „Ukazuje se, že slepá prohibice přináší tzv. balónový efekt. To znamená, že po úspěšném tlaku represe se problém zvedne jako balón, přenese, lépe se zorganizují zločinecké skupiny, na trhu se objeví pouze nebezpečnější drogy a výsledkem je mnoho mrtvých lidí, mnoho vážněji nemocných lidí a více koncentrovaných peněz ve zločineckých organizacích. Proto je už teď třeba hledat mnohem více vyvážený, méně extrémní a na faktech postavený přístup,“ uvádí Vobořil.

Zvláštní přístup v této oblasti je třeba věnovat konopí.

Vobořil potvrzuje, že jsme v situaci, kdy mnohé země zpřístupňují konopí pro rekreační, účely, včetně již dvou zemí G7 a jasně se hovoří o změně mezinárodní kontroly. „V situaci, kdy velké nadnárodní společnosti investovaly do komodity zvané konopí, je nerealistické myslet si, že se změna neprosadí. Proto je potřeba věnovat konopí zvláštní pozornost a připravit legislativu tak, aby se pomyslné kyvadlo nevychýlilo směrem k velké komercializaci. Navrhuji proto nalézt legislativní řešení, které by předešlo riziku spojenému s některými extra silnými produkty, omezilo dostupnost konopí mladším 18 let, regulovalo reklamní kolotoče spojené s konopím a regulovalo riziko každodenního kouření mnoha cigaret,“ říká Vobořil.

Integrovaný přístup politik a nové fenomény

ČR je 11. země EU, která se rozhodla neřešit politiku na základě legální struktury jednotlivých látek, ale vzala v potaz, že jde o onemocnění, kterému obecně říkáme návykové chování. Proto se národní politika ČR od roku 2014 rozhodla řešit zároveň tzv. nelegální drogy spolu s těmi legálními, jako je alkohol a tabák, stejně jako téma hazardního hraní.

Národní strategie bude v tomto smyslu pokračovat i s návaznými akční plány. Nově se ale otevře dalším fenoménům a bude řešit problém zneužívání farmaceutik či návykové chování v prostředí nových technologií. „Politika v oblasti návykového chování musí vnímat propojenost témat dostupnosti a užívání různých typu návykových látek legálních i nelegálních a jejich vzájemné ovlivňování,“ zdůrazňuje Vobořil.

Problém nadužívání léků je v české společnosti aktuálním tématem. Na lécích na uklidnění, na spaní nebo na některých analgetikách totiž vzniká závislost. V současnosti se v rizikovém užívání léků nachází už více než 900 tisíc Čechů. „Například ženy často užívají léky na uklidnění, dokonce třikrát častěji než muži.“

Závislosti na různých látkách mají tendenci se mezi sebou propojovat i měnit.

Podle Vobořila se stává, že pacient, kterého vyléčí ze závislosti na nelegálních drogách, přejde na farmaceutika, nebo přejde na občasné pití, nebo jde hrát na automatech. Podle Vobořila by měly hrát mnohem výraznější roli v léčbě závislostí také pojišťovny ve smyslu efektivnějšího nasměrování finančních toků do specifické a cílené péče.

Dalším fenoménem na poli závislostí je také nadměrné trávení času na internetu a sociálních sítích mezi dospívajícími. Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD) realizovaná v roce 2015 ukázala, že více než 28 % studentů hraje denně nebo téměř denně počítačové hry, 84 % denně surfuje na internetu a 41,5 % studentů stráví v běžný všední den na internetu 4 a více hodin.

„Od roku 2003 se neustále zvyšuje podíl dospívajících, kteří tráví volný čas surfováním na internetu, a klesá podíl těch, kteří tráví volný čas s přáteli venku,“ říká Pavla Chomynová z Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti při Úřadu vlády, která v současnosti působí jako národní koordinátorka studie ESPAD v ČR.

Mezinárodní zapojení a princip sdílené odpovědnosti V oblasti dopadů u nelegálních drog si Česká republika vede ve srovnání se světem velmi dobře. Ohledně problémových ukazatelů (přenosné nemoci mezi nitrožilními uživateli, sociální dopady užívání drog, další závažná zdravotní hlediska, jako jsou úmrtí na předávkování apod.) jsme v této oblasti pod průměrem světa i EU a náš přístup k řešení nelegálních drog je brán v zahraničí za příklad. Zároveň ale východní země v Evropě (převážně mimo EU) přináší díky svému nezodpovědnému přístupu extrémní rizika zhoršení situace i v ČR (např. kolem 3 mil. HIV/AIDS mezi nitrožilními uživateli jen v bývalém Sovětském svazu).

Česká republika by proto měla být dle Vobořila nadále aktivní na mezinárodní scéně. Je ale podle něj nutné změnit vnímání, nebo dokonce přistoupit k přehodnocení mezinárodních smluv. „Považuji za zločin sedět s některými zeměmi u jednoho stolu a tvářit se, že máme konsenzus, když to tak není. Například jednat s prezidentem Filipín Rodrigo Dutertem, který za poslední rok oficiálně popravil bez soudu 15 tisíc lidí, které například někdo anonymně udal za to, že u sebe údajně měli drogy. Stejně tak bychom neměli mlčet k zapojení některých vlád do organizovaného zločinu či zakazování léčebných a preventivních postupů, které mohou zabránit milionům lidí umírat na AIDS či žloutenku typu C. Pokud k tomu budeme nuceni, tak bychom měli raději vystoupit ze základní mezinárodní úmluvy o drogách z roku 1961 a na to navazujících smluv,“ komentuje situaci Vobořil.

V následujícím desetiletém horizontu bude národní politika vnímat a reflektovat přicházející změny ve světové politice směrem ke zmírnění a tendenci ukončení plné prohibice některých látek, jako je např. konopí, kokové listy, kokain, opiové tinktury a jiné přípravky.

„V tomto duchu je třeba připravit legislativní a politické změny tak, aby byl zachován princip minimalizace škod a rizik. Národní strategie bude hledat takzvaný zlatý střed a vyvaruje se efektu kyvadla a zcela nekontrolovanému otevřenému trhu. Tento přístup bude ČR prosazovat na všech úrovních mezinárodní spolupráce, a připojí se tak ke skupině zemí prosazující racionální, na faktech postavenou a zároveň humánní politiku,“ uzavírá Vobořil.

Národní i mezinárodní politika ČR bude citlivě zvažovat napětí a míru mezi potřebnými preventivními regulacemi a svobodou jednotlivců, dodržování základních lidských práv, nebo také principu svobodného trhu.

 

Kontakt pro média:
MgA. Renata Povolná
Média a PR, Odbor protidrogové politiky
M +420 728 302 397
e-mail: povolna.renata@vlada.cz


Prosíme odborníky o spolupráci v rámci systému včasného varování před novými drogami - NOVÉ DROGY - JAK POSTUPOVAT.

TOPlist