"Digitální detox", "digital mindfulness" ... a je to vůbec potřeba?
, rubrika Blog
Pojmy, užívané v souvislosti s návody, jak zvýšit svou efektivitu a nemrhat časem v elektronické komunikaci.
Čas strávený elektronickou komunikací je předmětem varování jak některých vědců, tak médií. V souvislosti s tím je často užíván pojem "digitální detox". Můžeme ale najít i další pojmy, například "digitální všímavost" (digital mindfulness). Zatímco "digitální detox" se soustřeďuje spíš na omezování času stráveného elektronickou komunikací a užíváním (elektronických) technologií vůbec - zejména omezováním času stráveného na sociálních sítích, namísto abychom pracovali (často také "elektronicky") či se věnovali volnočasovým aktivnitám v "reálném světě", tak "digital mindfulness" je zaměřená také na nástroje, podporující efektivitu práce (například jednoduché elektronické nástroje na zapisování poznámek). K oběma pojmům najdeme množství internetových zdrojů (sic!) z nichž mnohé doporučují používat různé aplikace omezující čas strávený užívání smartphonu nebo jiných technologií či aspoň takto využívaný čas sledují a zapisují čemu byl věnován.
Tomuto tématu se v lednu 2019 věnoval i Český rozhlas Plus. Informace najdeme v příspěvku Digitální detox jako nafouknutá bublina? Podle britských vědců neexistuje důkaz o jeho užitečnosti, který odkazuje na výsledky britského výzkumu publikované pod titulem Digital detox benefits ‘unproven’ na stránce DigitalAgenda. Podle autorů tohoto britského článku z ledna 2019, kterými jsou David A. Ellis a Brittany I. Davidson, lze o tvrzení "technologie je ze své podstaty škodlivá" konstatovat, že je mylné. Sice řada studií dává nadměrné používání technologií do souvislosti s problémy se spánkem, depresí a úzkostí, ale často nevěnují pozornost "směru" souvislosti (jestli respondenti tráví čas na sociálních sítích, protože jsou depresivní a úzkostní, nebo naopak tyto stavy jsou prohlubovány excesivním užíváním technologií). Často také není rozlišováno, čím přesně se respondent zabývá (jaké aplikace používá). Existují i studie zjišťující, že úplné stažení ze sociálních médií může mít nepříznivé důsledky, jako je nižší spokojenost, nuda, pocity sociálního tlaku a strach. Podle autorů neexistuje dostatek vědeckých důkazů, které by potvrzovaly účinnost digitálního detoxu.