Zpráva o nelegálních drogách v ČR 2025

Přehled situace v oblasti nelegálních drog v České republice

Tento přehled situace obsahuje souhrn Zprávy o nelegálních drogách v České republice 2025, která byla zveřejněna v lednu 2026. Zpráva je součástí informačního balíčku zpráv o situaci v oblasti závislostí v České republice.

Politika v oblasti závislostí

Legislativní rámec

Systémový rámec adiktologických služeb

Financování politiky v oblasti závislostí

Užívání nelegálních drog mezi dětmi a mládeží

Užívání nelegálních drog v dospělé populaci

Zdravotní důsledky užívání nelegálních drog

Sociální důsledky a souvislosti užívání nelegálních drog

Adiktologická prevence

Klienti v adiktologických službách

Kriminalita spojená s nelegálními drogami

Nabídka a trh s nelegálními drogami

Politika v oblasti závislostí

• Česká politika v oblasti závislostí integruje témata návykových látek a nelátkových závislostí. Zaměřuje se na legální (alkohol, tabák) a nelegální drogy, psychoaktivní léky, hazardní hraní a digitální závislosti.
• Hlavním strategickým dokumentem pro oblast závislostí je Národní strategie prevence a snižování škod spojených se závislostním chováním 2019-2027, způsob naplnění jejích cílů obsahují akční plány. Od r. 2023 je v platnosti Akční plán politiky v oblasti závislostí 2023-2025.
• Koordinačním a poradním orgánem vlády v otázkách závislostní politiky je Rada vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí.
• Na krajské úrovni je politika v oblasti závislostí realizována prostřednictvím krajských protidrogových koordinátorů a krajských strategických dokumentů. Na obecní úrovni fungují tzv. místní protidrogoví koordinátoři.

zpět na začátek

Legislativní rámec

• Od 1. ledna 2025 vstoupila v platnost novela zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách (ZNL), která zásadně mění regulaci nových psychoaktivních látek. Nově jsou definovány psychomodulační látky (PML), tj. látky s psychoaktivním účinkem nepředstavující významné riziko pro veřejné zdraví, a zařazené psychoaktivní látky (ZPL), při jejichž užívání hrozí závažná zdravotní či společenská rizika.
• Novela dále stanovuje postupy zařazování nových psychoaktivních látek do kategorií návykových, psychomodulačních nebo zařazených psychoaktivních látek, včetně postupu hodnocení rizik. Klíčovou roli v hodnocení rizik hraje Poradní výbor pro posuzování psychoaktivních látek.
• Od 1. ledna 2026 novela trestního zákoníku umožní léčebné využití psilocybinu a částečnou legalizaci konopí pro osoby starší 21 let, včetně držení omezeného množství konopí (100 g) a pěstování rostlin pro vlastní potřebu (3 rostliny). Drogové trestné činy byly novelizovány, např. § 283 a nové skutkové podstaty § 283a, § 285a § 286a, které upravují pěstování, výrobu, přechovávání a jiné nakládání s konopím a OPL, včetně upravených trestních sazeb. Přestupky fyzických osob nově zahrnují neoprávněné nakládání s PML, ZPL a konopím, s maximální pokutou zvýšenou až na 50 000 Kč.
• Zákon č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, byl novelizován tak, aby reflektoval nový právní rámec PML a ZPL, zavádí omezení prodeje a užívání s důrazem na ochranu osob mladších 18 let, a rozšiřuje pravomoci obcí regulovat užívání těchto látek. Řízení pod vlivem PML či ZPL se postihuje obdobně jako u dosavadních návykových látek, limity pro nové látky však zatím nejsou stanoveny.
• Judikatura soudů v letech 2024-2025 se drží dosavadní praxe, s významnými nálezy Ústavního soudu k ochraně svobody projevu a přesnému dokazování úmyslu pachatele v souvislosti s organizovanou trestnou činností.

zpět na začátek

Systémový rámec adiktologických služeb

• Základním dokumentem určujícím rámec adiktologických služeb je Koncepce rozvoje adiktologických služeb z r. 2021, která definuje 6 základních typů služeb: adiktologické preventivní služby, adiktologické služby minimalizace rizik, adiktologické služby ambulantní léčby a poradenství, adiktologické služby krátkodobé stabilizace, adiktologické služby rezidenční léčby a adiktologické služby následné péče.
• V r. 2024 byla schválena Koncepce adiktologických služeb pro děti a dorost, která definuje segment dětské a dorostové péče v oboru adiktologie.
• K zajištění minimálních standardů kvality slouží od r. 2006 systém certifikace odborné způsobilosti adiktologických služeb. Certifikace jsou procesem odborného posouzení a formálního uznání, že služba odpovídá stanoveným odborným kritériím způsobilosti pro poskytování péče, které jsou definované Standardy odborné způsobilosti adiktologických služeb. V r. 2020 byl proces certifikací dočasně pozastaven, obnoven byl v září 2024. K září 2025 mělo certifikaci celkem 220 adiktologických služeb.
• V září 2024 byl v rámci Institutu pro postgraduální vzdělávání ve zdravotnictví zahájen první běh specializačního vzdělávání Adiktolog - Klinická adiktologie, kterým je možno získat specializovanou způsobilost klinického adiktologa.
• V ČR je přibližně 300-350 programů adiktologických služeb různých typů. Z nich je 55-60 nízkoprahových kontaktních center a 50-60 terénních programů, 100-120 ambulantních léčebných programů (z toho 35 věnujících se dětem a dospívajícím), 10-15 detoxifikačních jednotek, 20-25 oddělení lůžkové zdravotní péče, 15-20 terapeutických komunit, 45-55 ambulantních programů následné péče (z nich 20-25 s chráněným bydlením).
• Dále je v ČR celkem 5 pobytových školských zařízení pro děti a mládež ohrožené závislostí a 5-7 domovů se zvláštním režimem pro osoby závislé na návykových látkách. Přibližně 60-70 zařízení hlásí pacienty v léčbě opioidními agonisty (substituční léčbě) a odhadem 300-400 praktických lékařů poskytuje substituční přípravky.

zpět na začátek

Financování politiky v oblasti závislostí

• Národní politika v oblasti závislostí je financována ze tří úrovní: z centrální úrovně (státní rozpočet), z regionální (krajské rozpočty) a místní úrovně (obecní rozpočty).
• Kromě veřejných rozpočtů jsou služby pro osoby užívající návykové látky financovány z veřejného zdravotního pojištění. Zdravotní pojišťovny jsou významným plátcem zdravotnické léčby (např. specializovaných psychiatrických nemocnic, oddělení psychiatrických nemocnic specializovaných na léčbu závislostí či psychiatrických ambulancí).
• Vykázané výdaje státní správy na politiku v oblasti závislostí, resp. adiktologické služby, dosáhly v r. 2024 částky 1 054,3 mil. Kč - Úřad vlády ČR vydal v r. 2024 celkem 322,0 mil. Kč, MŠMT vyčlenilo ze svého rozpočtu celkem 4,0 mil. Kč, MPSV poskytlo 716,1 mil. Kč, MZ 8,6 mil. Kč a MS poskytlo 3,6 mil. Kč.
• Kraje poskytly v r. 2024 na politiku v oblasti závislostí celkem 466,4 mil. Kč a obce 110,4 mil. Kč, tedy dohromady 576,8 mil. Kč. Většina výdajů na politiku v oblasti závislostí z rozpočtu krajů a obcí je vynakládána na běžné činnosti adiktologických služeb. Významnou část výdajů tvoří financování záchytných stanic a domovů se zvláštním režimem.
• Celkem bylo na politiku v oblasti závislostí, resp. na adiktologické služby, koordinační a výzkumné aktivity a záchytné stanice vydáno 1 631,1 mil. Kč. Z celkového objemu bylo 6,6 % vydáno na prevenci, 31,4 % na služby minimalizace rizik, 28,3 % na ambulantní a rezidenční léčbu, 9,9 % na služby následné péče, 13,2 % na provoz záchytných stanic, 9,9 % na provoz domovů se zvláštním režimem a 0,7 % na koordinační a výzkumné aktivity.

zpět na začátek 

Užívání nelegálních drog mezi dětmi a mládeží

• Podle studie ESPAD 2024 mělo zkušenost s některou z nelegálních drog celkem 25 % 16letých studentů. Nejčastěji šlo o konopné látky (24 %) a semisyntetický kanabinoid HHC (23 %). Celkem 3 % dospívajících užila alespoň jednou v životě extázi, halucinogenní houby a LSD nebo jiné halucinogeny. Zkušenosti studentů s nelegálními drogami dlouhodobě klesají s výjimkou kokainu, mírný nárůst v l. 2015-2019 byl však zaznamenán také u extáze.
• Výsledky screeningové škály CAST naznačují, že v kategorii rizika v souvislosti s užíváním konopných látek se nacházelo celkem 6 % populace 16letých, z nich 3 % spadala do kategorie nízkého rizika a další 3 % do kategorie vysokého rizika.
• Při extrapolaci na populaci dospívajících ve věku 15-16 let jde odhadem o 12-16 tis. osob v riziku v souvislosti s užíváním konopí, z nich odhadem 5-8 tis. osob ve vysokém riziku. Při extrapolaci na celou populaci dospívajících ve věku 15-19 let jde odhadem o 29-39 tis. osob, v tom 13-20 tis. osob ve vysokém riziku v souvislosti s užíváním konopí.
• Studie mezi pražskými školáky potvrzuje klesající trend míry užívání konopných látek mezi dětmi a dospívajícími. Konopné látky v posledních 12 měsících užilo 20 % dospívajících ve věku 11-21 let, opakovaně je užilo 10 % a denně nebo téměř denně 1 % dospívajících.
• Dlouhodobě dochází k vyrovnávání rozdílů v míře užívání konopí mezi chlapci a dívkami. Zkušenosti s nelegálními drogami narůstají s věkem dospívajících a především po přechodu ze základní na střední školu.

zpět na začátek  

Užívání nelegálních drog v dospělé populaci

• Nejčastěji užitou nelegální drogou mezi dospělými v ČR jsou konopné látky, které podle studií realizovaných v r. 2024 někdy v životě užilo 29-34 % osob starších 15 let. Extázi někdy v životě užilo 5-7 %, halucinogenní houby 5-6 %, zkušenosti s pervitinem uvádí 4-5 % a s kokainem 5 % osob starších 15 let.
• V posledních 12 měsících užilo konopí 8-9 % a v posledních 30 dnech celkem 3 % osob starších 15 let.
•  Míra užívání konopných látek v obecné populaci i mezi mladými dospělými je dlouhodobě stabilní, stejně jako míra užívání extáze, pervitinu a halucinogenních hub. V případě kokainu lze pozorovat dlouhodobě rostoucí prevalenci užití v posledních 12 měsících.
• Dlouhodobě je prevalence užívání nelegálních drog 2-3krát vyšší mezi muži a ve věkové kategorii 15-34 let.
• Konopí z důvodu samoléčby někdy v životě užilo 16-19 % a v posledních 12 měsících 8-9 % populace starší 15 let. Po přepočtu na celou populaci jde o 720-790 tis. osob, které v posledních 12 měsících užily konopí z důvodu samoléčby.
• Zatímco míra rekreačního užívání významně klesá s věkem respondentů, užívání konopí z důvodu samoléčby s věkem respondentů roste, nejvyšší je ve věku 55-64 a 65+ let.
• Aktuální počet lidí užívajících drogy rizikově je odhadován na 47,5 tis. Celkem 38,2 tis. lidí užívá pervitin a 9,3 tis. opioidy, zejména buprenorfin (4,5 tis.) a heroin (3,1 tis.). Injekčně užívá drogy odhadem 42,5 tis. lidí, tedy přibližně 90 % osob užívajících drogy rizikově.
• V kategorii rizika v souvislosti s užíváním konopných látek se podle Národního výzkumu užívání návykových látek 2023 nacházela 4 % populace starší 15 let, v tom 2 % spadala do kategorie vysokého rizika.
• U vězňů v r. 2024 narostla zkušenost s užíváním nelegálních drog - před uvězněním vyzkoušelo nelegální drogu 62 % odsouzených, 53 % ji užilo v posledních 12 měsících a 42 % v posledních 30 dnech. Ve vězení užilo drogu 27 % vězňů. Stoupl i podíl osob užívajících drogy rizikově, a to na 44 % (odhadem 7 900 osob). Podle zdravotnické služby věznic přibývá také osob s užíváním drog v anamnéze.

zpět na začátek 

Zdravotní důsledky užívání nelegálních drog

• Mezi nejvýznamnější negativní zdravotní dopady rizikového užívání nelegálních drog patří infekční onemocnění a předávkování drogami, a to jak nefatální, tak fatální. Injekční užívání drog zůstává hlavním faktorem šíření infekčních nemocí mezi lidmi užívajícími drogy rizikově; v ČR užívá injekčně opioidy nebo pervitin přibližně 89 % lidí užívajících drogy rizikově.
• V r. 2024 bylo v ČR hlášeno 269 nových případů HIV, z toho 6 případů přenosu prostřednictvím injekčního užívání drog a u dalších 15 osob bylo injekční užívání uvedeno v anamnéze. Podíl přenosu HIV mezi lidmi užívajícími drogy injekčně je tedy dlouhodobě nízký. Od roku 1985 bylo v ČR zaznamenáno 179 případů přenosu HIV injekční cestou.
• U akutní virové hepatitidy B bylo v r. 2024 hlášeno 40 případů, z toho 6 mezi lidmi užívajícími drogy injekčně. U virové hepatitidy C bylo hlášeno 1 445 nových případů, z toho 668 mezi lidmi užívajícími drogy injekčně (46 %). V r. 2024 bylo současně zaznamenáno výrazné zvýšení počtu případů virové hepatitidy A (634 případů, z toho 20 mezi lidmi užívajícími drogy injekčně). Rok 2025 vykazuje další nárůst (1 842 případů k 5. 10. 2025).
• Uživatelé nelegálních drog se často potýkají s dalšími somatickými potížemi, zejména s problémy spojenými s injekční aplikací, kožními obtížemi, onemocněními jater a ledvin či celkově zhoršeným zdravotním stavem. Psychiatrické komorbidity se vyskytují u 30-60 % klientů adiktologických služeb, u pacientů v léčbě opioidními agonisty dosahuje prevalence duální diagnózy 57 % (převládají úzkostné poruchy a poruchy osobnosti).
• V r. 2024 bylo zaznamenáno 675 případů nefatálních intoxikací, z toho 380 souviselo s užitím nelegálních drog. Nejčastěji šlo o intoxikace jinými neurčenými drogami, stimulanty včetně pervitinu a jinými opioidy; výrazně vzrostly intoxikace konopnými látkami (71 případů).
• U hospitalizací pro úrazy je u stále rostoucího počtu případů zjištěno užití nelegálních drog - v r. 2024 šlo o 467 hospitalizací (3 % všech úrazů pod vlivem návykových látek).
• V dopravě bylo v r. 2024 evidováno 415 nehod způsobených pod vlivem nelegálních drog (0,45 % všech nehod), při nichž zemřelo 12 osob. Trend počtu dopravních nehod pod vlivem drog zůstává dlouhodobě stabilní, avšak roste počet případů kombinace alkoholu a drog u viníka (101 případů).
• V r. 2024 bylo ve speciálním registru mortality zaznamenáno 73 smrtelných předávkování nelegálními drogami, těkavými látkami a benzodiazepiny. Nelegální drogy a těkavé látky byly identifikovány u 52 případů; nejčastěji šlo o opioidy (30 případů, včetně 6 případů heroinu/morfinu) a pervitin či amfetamin (27 případů). Benzodiazepiny byly zaznamenány u 21 případů, což je nejvyšší počet za poslední dekádu. Roste počet případů předávkování, u kterých je zjištěna kombinace více látek.

zpět na začátek  

Sociální důsledky a souvislosti užívání nelegálních drog

• Užívání nelegálních drog v ČR má významné sociální dopady, které mají vliv na kvalitu života uživatelů, jejich rodin, komunit i společnosti.
• Společenské náklady spojené s nelegálními drogami se odhadují na 5,6-6,7 miliardy Kč, což je výrazně méně než u alkoholu a tabáku, jejichž náklady dosahují desítek až stovek miliard korun. Tyto náklady zahrnují zdravotní péči, ztrátu produktivity práce, kriminalitu a další dopady na společnost, a mají proto významný socioekonomický rozměr.
• Výdaje domácností na nelegální drogy se pohybují kolem 10 miliard Kč ročně, což tvoří 0,3-0,5 % celkových výdajů domácností.
• Socioekonomická situace uživatelů drog je často velmi ztížená. Většina klientů nízkoprahových programů se potýká s problémy v souvislosti s nestabilním bydlením, nízkými nebo nelegálními příjmy a vysokou zadlužeností, přičemž průměrný dluh dosahuje stovek tisíc korun. Tyto faktory výrazně komplikují proces sociální reintegrace a léčby závislosti.
• Nízkoprahové služby poskytují klientům sociálně-právní poradenství, pomoc při jednání s úřady a zprostředkování dalších odborných služeb. Počet klientů s komplexními problémy, včetně kombinace finančních, bytových a zdravotních potíží, roste, což vyžaduje koordinovanou a systematickou podporu přesahující možnosti jednotlivých služeb.

zpět na začátek   

Adiktologická prevence

• Prevence závislostí zaměřená na děti a mládež je součástí širšího rámce prevence rizikového chování, který v oblasti školství na národní úrovni koordinuje ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.
• Ukončené akreditované studium k výkonu specializovaných činností má 60 % školních metodiků prevence, dalších 6,5 % toto studium aktuálně dokončuje. Školní metodici prevence jsou ve funkci průměrně 9 let a většina z nich ve škole zastává i další role, nejčastěji třídního učitele.
• Systém certifikací odborné způsobilosti programů školské prevence je nadále pozastaven. Dosud prošlo certifikačním systémem celkem 80 služeb poskytujících prevenci v adiktologii: 52 v oblasti všeobecné, 20 selektivní a 8 indikované prevence.
• Od r. 2022 provozuje Klinika adiktologie 1. LF UK a VFN Interaktivní platformu podpory duševního zdraví a prevence rizikového chování (IPREV), která představuje podpůrný systémový nástroj pro zvýšení kvality školské prevence.
• Od r. 2016 funguje pro školy Systém evidence preventivních aktivit (SEPA), který je nepovinný. Ve školním roce 2023/2024 do něj vykázalo data 46 % ZŠ a SŠ (2 477 škol).
• Programy prevence užívání nelegálních drog tvořily ve školním roce 2023/2024 celkem 18 % všech realizovaných preventivních programů. V posledních letech se stále častěji realizují programy zaměřené na duševní zdraví.
• Programů selektivní a zejména indikované prevence je nedostatek - ve školním roce 2023/2024 tvořily pouze 6 % (selektivní) a 1 % (indikovaná) ze všech samostatných preventivních programů realizovaných školami.
• Užívání nelegálních drog představovalo ve školním roce 2023/2024 jen velmi malou část řešených případů rizikového chování. Užívání konopných látek bylo řešeno u 1 702 žáků (2 % všech případů) a užívání dalších návykových látek mimo tabák, alkohol a konopí u 994 žáků (1 %). Nejčastěji řešenými jevy byly špatné vztahy mezi žáky (26 %).

zpět na začátek    

Klienti v adiktologických službách

• V kontaktu s nízkoprahovými programy bylo v r. 2024 celkem 41,0 tis. uživatelů drog, z toho 30 tis. uživatelů pervitinu, 9 tis. uživatelů opioidů (v tom 4,5 tis. uživatelů buprenorfinu, 3 tis. uživatelů heroinu a 1,5 tis. uživatelů jiných opioidů) a 2 tis. uživatelů konopných látek. Injekčních uživatelů bylo 36 tis. Z dlouhodobého hlediska je patrný zejména postupný nárůst počtu uživatelů pervitinu.

• Celkem bylo v r. 2024 vydáno 9,1 mil. ks injekčních stříkaček, tj. 213 ks injekčního materiálu v přepočtu na jednoho injekčního uživatele, což je podle WHO v rámci prevence přenosu HIV nad hranicí pásma vysokého pokrytí.
• V r. 2024 bylo 31 nízkoprahových programů v 15 městech zapojeno do projektu distribuce naloxonu v podobě nosního spreje Nyxoid. Mezi klienty bylo distribuováno 982 dávek. Zařízení hlásila 218 případů použití přípravku, kdy bylo odvráceno předávkování opioidy.
• Počet pacientů léčených pro problémy spojené s užíváním návykových látek v ambulantních zařízeních oboru psychiatrie se dlouhodobě pohybuje mezi 35-40 tis. osob ročně. V r. 2024 bylo v ambulantní psychiatrické péči celkem 15 059 osob se závislostí na nelegálních drogách. Postupně se zvyšuje zejména počet polyvalentních uživatelů.
• V léčbě opioidními agonisty je podle Národního registru léčby uživatelů drog evidováno přibližně 1,9-2,4 tis. osob ročně (1 991 osob v r. 2024). Léčbu vykazují také psychiatrické ambulance (1 957 pacientů v r. 2024). V substituční léčbě je odhadem 20-40 % lidí užívajících rizikově opioidy.
• Ročně je v souvislosti s užíváním návykových látek hospitalizováno v psychiatrických lůžkových zařízeních 12-13 tis. osob, z toho 5-6 tis. uživatelů nelegálních drog (38-44 %).
• Dostupnost adiktologických služeb ve věznicích roste. Poradny drogové prevence jsou dostupné ve všech věznicích, ročně služby využívá 12-13 tis. osob (uživatelé nelegálních drog tvoří přibližně 80 %). Bezdrogové zóny jsou dostupné ve všech věznicích, ročně je využívají zhruba 4 tis. osob.
• V r. 2024 bylo možné absolvovat léčbu závislostí v 11 věznicích. Léčbu v oddílech pro dobrovolnou léčbu využilo celkem 571 osob, soudem nařízené ochranné léčení podstoupilo 208 osob.

zpět na začátek 

Kriminalita spojená s nelegálními drogami

• V r. 2024 bylo registrováno 4,2 tis. primárních drogových trestných činů, což představovalo 2 % ze všech zjištěných trestných činů. Nejčastěji šlo o výrobu a distribuci pervitinu podle § 283 trestního zákoníku.
• Podíl osob zadržených pro přechovávání drog pro vlastní potřebu (§ 284) nadále roste a v r. 2024 tvořil 21 % všech zadržených pro primární drogové trestné činy.
• Největší podíl zadržených byl v souvislosti s pervitinem (cca 47 %) a konopnými látkami (cca 35 %), u kokainu a extáze byl zaznamenán meziroční nárůst.
• Za primární drogové trestné činy bylo odsouzeno 2 545 osob, nejčastěji za výrobu a distribuci pervitinu nebo konopných látek. Nejčastěji uloženou hlavní sankcí byl podmíněný trest odnětí svobody (53 %), následovaly nepodmíněné tresty (26 %).
• Pod vlivem nelegálních drog bylo v r. 2024 spácháno 5 628 trestných činů, což představuje 36 % ze všech činů spáchaných pod vlivem návykových látek. Pachatelé se nejčastěji dopustili trestných činů ohrožení pod vlivem návykových látek (§ 274) a opilství (§ 360).
• Bylo spácháno 10 369 přestupků v souvislosti s nelegálními návykovými látkami, což představuje meziroční nárůst o 2 %. Naprostou většinu tvořily přestupky držení drog v malém množství pro vlastní potřebu.

zpět na začátek  

Nabídka a trh s nelegálními drogami

• V ČR je vyráběn pervitin a pěstováno konopí, a to především na samozásobitelské bázi, ale i v menších pěstírnách. Sezonně dochází ke sběru a zpracování surového opia z potravinářského máku. Ostatní nelegální drogy jsou do ČR převážně dováženy, zejména z Evropy (Nizozemsko, Španělsko, Polsko). Na trhu jsou také farmaceutické přípravky obsahující omamné a psychotropní látky různých skupin.
• Distribuce drog je stále více ovlivněna online prostředím, využíváním virtuálních tržišť, sociálních sítí a kurýrních služeb, přičemž časté jsou platby kryptoměnami. Tento způsob distribuce se uplatňuje napříč trhem.
• Indoor pěstíren konopí bylo v r. 2024 odhaleno 109, což znamená pokles oproti r. 2023 (138 pěstíren). Převládají malé domácí pěstírny do 50 rostlin, zatímco počet velkých pěstíren nadále klesá. Produkce obvykle pokrývá lokální či komunitní spotřebu, menší přebytky bývají skupovány organizovanými skupinami a vyváženy zejména na Slovensko a do Rakouska.
• Varen pervitinu bylo v ČR v r. 2024 odhaleno 184, tedy přibližně stejně jako v r. 2023 (189 varen). Převažují malé domácí varny (57 %), ale roste počet varen s kapacitou do půl kilogramu na cyklus. Velkoobjemová výroba se přesouvá do zahraničí (Polsko, Německo, Nizozemsko, Belgie). Hlavními prekurzory zůstávají efedrin a pseudoefedrin z léčiv dovážených především z Polska a Srbska.
• Roste dostupnost kokainu a MDMA, zatímco heroinu na trhu ubývá. ČR zůstává spíše tranzitní zemí, ale zaznamenává zvyšující se spotřebu kokainu a šíření jeho distribuce mimo Prahu. Laboratoř na výrobu fentanylu nebyla odhalena, avšak policie odhalila 8 nelegálních laboratoří na výrobu jiných opiodiů. Na trhu se objevují i syntetické opioidy (např. deriváty fentanylu či nitazeny).
• Záchyty nelegálních drog v trestním řízení v r. 2024 zahrnovaly 1 022 záchytů sušiny konopí (609 kg), 195 záchytů rostlin konopí (7 100 rostlin), 884 záchytů pervitinu (164 kg), 178 záchytů kokainu, 39 heroinu, 113 extáze a 36 LSD. Průměrná čistota drog dosahovala u konopí 11 % THC, hašiš 24 %, pervitin 69 %, kokain 65 %, heroin 35 % a extáze 30 % MDMA.
• V Systému včasného varování (EWS) bylo za r. 2024 v ČR hlášeno 50 nových psychoaktivních látek, z toho 9 nově identifikovaných. Nejčastěji šlo o tryptaminy a syntetické katinony. Na trhu se nadále objevují i nové syntetické kanabinoidy a rostlinné látky, zejména kratom, jehož dovoz dosáhl rekordních 372 tun.