Souhrnná zpráva o závislostech v ČR 2024

Současná situace a hlavní trendy v oblasti závislostního chování v ČR

Tento přehled situace obsahuje souhrn Souhrnné zprávy o závislostech v České republice 2024, která byla zveřejněna v srpnu 2025. Zpráva je součástí informačního balíčku zpráv o situaci v oblasti závislostí v České republice. 

Užívání tabákových, nikotinových a souvisejících výrobků

Užívání alkoholu

Problematická spotřeba psychoaktivních léků

Užívání nelegálních drog

Hazardní hraní

Nadužívání digitálních technologií

Základní přehled situace v ČR v číslech

Užívání tabákových, nikotinových a souvisejících výrobků

• V České republice denně kouří přibližně 20 % populace starší 15 let, tedy přibližně 1,5-2 miliony osob. Dlouhodobě je patrný trend mírného poklesu výskytu současného i denního kuřáctví v obecné populaci starší 15 let, zejména ve věkové kategorii 15‒34 let. Dlouhodobě klesá také podíl kuřáků mezi dětmi a dospívajícími. Aktuálně denně kouří 1-4 % dětí ve věku 13-15 let a 6-9 % studentů ve věku 15-19 let.
• V důsledku kouření ročně zemře 16-18 tis. osob, nejčastěji v důsledku zhoubných novotvarů průdušnice, průdušek a plic a chronické obstrukční plicní nemoci. Pravidelní kuřáci se dožívají v průměru o 10-14 let méně než nekuřáci.
• V kontaktu se službami a v léčbě pro závislost na tabáku je ročně přibližně 500 až 1 tis. osob, především v ambulantní psychiatrické péči, ale i v centrech pro odvykání kouření. Poradenství v oblasti odvykání kouření poskytují ambulantní lékaři různých odborností, lékárny i adiktologické programy. Značná část kuřáků se pokouší přestat bez odborné pomoci.
• V posledních letech stoupá popularita alternativních výrobků, především e-cigaret, zahřívaných tabákových výrobků a nikotinových sáčků, zejména mezi dospívajícími a mladými dospělými.
• E-cigarety užívá v současnosti přibližně 8-11 % a zahřívané tabákové výrobky 4-6 % dospělých. Mezi dospívajícími ve věku 13-15 let užívá v současnosti e-cigarety 10-22 %, zahřívané tabákové výrobky 5-11 % a nikotinové sáčky 5-8 %. Mezi dospívajícími ve věku 15-19 let roste podíl pravidelných uživatelů alternativních nikotinových výrobků.
• V návaznosti na zákon č. 349/2023 Sb. dochází od roku 2024 k postupnému zvyšování spotřební daně z tabákových výrobků. Daň z cigaret, tabáku ke kouření a doutníků se zvýšila o 10 %, v letech 2025-2027 poroste každoročně o dalších 5 %. U zahřívaného tabáku je plánováno roční navýšení o 15 %. Nově se spotřební daň vztahuje i na produkty, jako jsou nikotinové sáčky, náplně do e-cigaret či žvýkací a šňupací tabák.

zpět na začátek

Užívání alkoholu

• Míra konzumace alkoholu v české populaci je vysoká. Spotřeba alkoholu v ČR odpovídá 10 l etanolu na osobu, včetně dětí a seniorů. Denně pije alkohol 7-11 % dospělé populace a podíl denních konzumentů se v posledních dvou letech mírně zvyšuje. Podíl denních konzumentů alkoholu roste s věkem.
• Mezi dětmi a dospívajícími dochází od r. 2010 k významnému poklesu pití alkoholu, v evropském kontextu však zůstává u dospívajících míra pití alkoholu vysoká. Významným mezníkem z pohledu expozice návykovým látkám, resp. jejich pravidelného a rizikového užívání, je přechod ze základní na střední školu. Aktuální výsledky studie ESPAD 2024 naznačují nárůst výskytu rizikových forem pití alkoholu mezi dospívajícími.
• Dlouhodobě se odhadem 1,3-1,6 milionu dospělých nachází v kategorii rizikového pití alkoholu, v tom 600-900 tis. osob spadá do kategorie škodlivého pití. Podíl osob vykazujících známky rizikového a škodlivého pití alkoholu se dlouhodobě nemění. Odhadem 11 % splňuje diagnostická kritéria pro závislostní poruchu spojenou s konzumací alkoholu.
• Ročně zemře v souvislosti s konzumací alkoholu 6-7 tis. osob, z toho 1,5-2,5 tis. případů úmrtí jsou přímo přiřaditelné alkoholu. Přibližně 400-500 případů tvoří úmrtí v důsledku intoxikace alkoholem. Zátěží pro společnost a zdravotní systém jsou také úrazy, dopravní nehody či násilí páchané pod vlivem alkoholu. Osoby se závislostí na alkoholu umírají v průměru o 24 let dříve než běžná populace.
• V kontaktu se službami a v léčbě pro závislost na alkoholu je ročně přibližně 25-35 tis. osob, z nich největší část (cca 27 tis. osob) je ročně v kontaktu s psychiatrickými zařízeními
• (20-23 tis. v ambulantní a 7-8 tis. v lůžkové péči).
• V rámci vládního ozdravného plánu pro veřejné finance (tzv. konsolidační balíček) došlo k úpravě spotřebních daní u alkoholu. Od 1. 2. 2024 se zvýšila spotřební daň u lihovin, a to o 10 % v letech 2024 a 2025 a o 5 % v roce 2026. Základní sazba daně tak postupně vzroste ze 35 500 Kč/hl na 41 050 Kč/hl, u pěstitelského pálení na 20 550 Kč/hl. Spotřební daň z tichého vína zůstává nulová. U piva se sazby odvíjejí od stupňovitosti a velikosti pivovaru. Od ledna 2024 došlo v souvislosti se změnou DPH (nově základní sazba 21 %) ke zvýšení ceny piva.

zpět na začátek

Problematická spotřeba psychoaktivních léků

• Zneužívání léků, tj. užití sedativ bez doporučení lékaře, léků proti bolesti za účelem dostat se do nálady nebo léků v kombinaci s alkoholem uvádí 14-23 % 16letých, v tom 5-13 % opakovaně. V posledních letech roste podíl dospívajících, kteří užívají sedativa a/nebo hypnotika na lékařský předpis, i podíl těch, kteří je užívají mimo lékařskou indikaci, častěji jde o dívky.
• Do kategorie problematické spotřeby psychoaktivních léků, definované jako užívání léků po dobu delší než 6 týdnů, subjektivního pocitu nadužívání léků a/nebo získání léků bez lékařského předpisu, spadá odhadem 12-15 % dospělé populace, což odpovídá 1,1-1,4 mil. osob starších 15 let. Přibližně 9-13 % populace nadužívá sedativa a hypnotika, 6-7 % nadužívá opioidní analgetika. Častěji jde o ženy a osoby ve vyšším věku. Zneužívané psychoaktivní léky jsou získávány především z oficiálního zdravotního systému, ale také prostřednictvím rodiny či internetu, avšak objevují se i na trhu s nelegálními drogami.
• Ročně v důsledku předávkování psychoaktivními léky zemře přibližně 10-15 osob, nejčastěji jde o předávkování benzodiazepiny. Další případy tvoří úmrtí pod vlivem psychoaktivních léků, např. z důvodu nemoci, nehody nebo sebevraždy. Pro úraz pod vlivem psychoaktivních léků je ročně hospitalizováno přibližně 200-300 osob, v posledních letech počet případů roste.
• V léčbě v souvislosti s problematickým užíváním psychoaktivních léků je ročně přibližně 2,5 tis. osob, v tom přibližně 2 tis. osob v ambulantní a 300-400 osob v rezidenční péči. Uživatelé léků tvoří dlouhodobě přibližně 6 % celkového počtu pacientů v ambulantní léčbě závislostí, dvě třetiny léčených jsou ženy.

zpět na začátek

Užívání nelegálních drog

• Nejčastěji užívanou nelegální drogou v ČR jsou konopné látky, ostatní nelegální drogy jsou užívány v mnohem menší míře. Mezi dospívajícími prevalence zkušeností s nelegálními drogami dlouhodobě klesá. Konopné látky alespoň jednou v životě užilo 16-24 % 15-16letých studentů, zkušenost s užitím extáze, LSD a halucinogenních hub mají přibližně 3 %, pervitin nebo kokain užilo méně než 2 %, heroin nebo jiné opiáty méně než 1 % dospívajících.
• Zkušenost s konopnými látkami uvádí asi třetina dospělých osob. Přibližně 7-10 % dospělých užilo konopí v posledních 12 měsících, 3-5 % v posledních 30 dnech. Míra užívání konopí je vyšší mezi muži a v mladších věkových skupinách. Konopí výhradně za účelem samoléčby zdravotních potíží užilo v posledním roce 380-570 tis. obyvatel ČR. Užívání konopí z důvodu samoléčby roste s věkem, nejvyšší je ve věkových skupinách 55-64 a zejména 65+ let.
• Odhadem 45-47 tis. lidí užívá drogy rizikově, nejčastěji pervitin (35-38 tis.) nebo opioidy
• (9-10 tis.). Za posledních deset let se jejich počet zvýšil přibližně o čtvrtinu. Odhadem
• 41-43 tis. lidí užívá nelegální drogy injekčně.
• Výskyt HIV/AIDS je v české populaci i mezi injekčními uživateli drog dlouhodobě nízký
• (4-14 případů ročně). Dalších 12 nových případů HIV bylo hlášeno mezi osobami z Ukrajiny s historií injekčního užívání drog. Výskyt virové hepatitidy typu C mezi uživateli drog je dlouhodobě stabilní (přibližně 300-600 případů ročně), nicméně představuje nejrozšířenější infekci mezi lidmi užívajícími drogy.
• Na předávkování nelegálními drogami a psychoaktivními léky ročně zemře 60-75 osob, dalších 130-150 případů úmrtí pod vlivem drog je ročně hlášeno z důvodu nemoci, nehody nebo sebevraždy. Zátěží pro společnost a zdravotní systém jsou i úrazy a dopravní nehody pod vlivem drog.
• Nejvyšší počet uživatelů nelegálních drog je v kontaktu s adiktologickými službami minimalizace rizik (43 tis.). Většinu z nich tvoří uživatelé pervitinu (70 %) a opioidů (25 %), nejčastěji užívající drogy injekčně (89 %). V psychiatrických ambulancích je ročně léčeno odhadem
• 17-18 tis. uživatelů nelegálních drog, v lůžkových zařízeních přibližně 5 tis. Počty uživatelů nelegálních drog v kontaktu se službami se zvyšují, zejména v ambulantních programech.
• Od 1. ledna 2025 vstoupila v účinnost nová právní úprava regulující psychoaktivní látky (zákon č. 321/2024 Sb.). Novela zavádí dvě nové kategorie psychoaktivních látek: psychomodulační látky, které lze za přísných podmínek legálně prodávat dospělým osobám (specializované prodejny, zákaz reklamy, informace o složení na obalu, výdej do vlastních rukou), a zařazené psychoaktivní látky, které budou regulovány podobně jako nelegální drogy, nicméně přechovávání malého množství pro vlastní potřebu nebude kriminalizováno. Zákon si klade za cíl ochránit veřejné zdraví a bezpečnost, aniž kriminalizuje uživatele těchto látek.
• Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR v květnu 2025 schválila novelu trestního zákoníku, která přináší částečnou dekriminalizaci držení a pěstování konopí pro vlastní potřebu. Podle schválené úpravy bude legální pěstovat až tři rostliny konopí a držet doma až 100 gramů sušiny, přičemž čtyři až pět rostlin bude přestupkem a větší množství trestným činem. Držení více než 200 g doma nebo více než 50 g mimo obydlí bude rovněž trestné (§ 285 TZ). Nově zavedený § 283a upravuje nedovolenou výrobu a nakládání s konopím odděleně od jiných drog. Změna je součástí širší reformy směřující ke snížení počtu vězňů, omezení recidivy a častějšímu ukládání alternativních (např. peněžitých) trestů.

zpět na začátek

Hazardní hraní

• Hraní hazardních her v posledních 12 měsících uvádí 32-50 % dospělých, nejvíce lidí hraje loterie. Hraní hazardních her mimo loterie uvádí 13-21 % dospělé populace.
• V dlouhodobém horizontu dochází k mírnému nárůstu míry hazardního hraní v dospělé populaci, a to jak v případě loterií, tak v případě ostatních her (technické hry, živé hry a kurzové sázení). Roste míra online hazardního hraní, a to včetně loterií. Míra hraní hazardních her je několikanásobně vyšší mezi muži a mezi mladými dospělými (15-34 let).
• Je odhadováno 180-275 tis. osob v riziku rozvoje problémů s hraním hazardních her, v kategorii vysokého rizika se nachází 50-140 tis. osob. Největší podíl osob v riziku je mezi hráči technických her a online kurzového sázení. Odhadovaný počet osob v riziku rozvoje problémového hráčství je dlouhodobě stabilní, mírně se však zvyšuje počet osob ve vysokém riziku.
• Problémové hraní vede k finančním, rodinným i pracovním problémům. Ke zdravotním dopadům rizikového hazardního hraní patří častý výskyt přidružených psychiatrických potíží a časté problémy v oblasti duševního zdraví včetně sebevražedných myšlenek a pokusů.
• V kontaktu se službami v souvislosti s hazardním hraním je přibližně 3-4 tis. osob ročně, v tom přibližně 1 tis. osob v zařízeních psychiatrické péče. Jde zejména o muže, v souvislosti s hraním se jich léčí 5krát více než žen. Průměrný věk hráčů v léčbě je 32-34 let. Většina léčených má problém s technickými hrami, a to jak hranými v kamenných provozovnách, tak na internetu. Výrazně roste podíl osob v léčbě, které mají problém s online kurzovým sázením.
• Od července 2024 je novinkou v oblasti regulace hazardního hraní zavedení tzv. panic buttonu. Jde o prostředek pro okamžité vyloučení hráče z účasti na hazardní hře, a to na dobu 48 hodin. Aktivace probíhá prostřednictvím uživatelského konta a vede k automatickému zamezení účasti na všech formách hazardních her u všech provozovatelů. Zavedení panic buttonu doplňuje stávající nástroj dlouhodobého vyloučení, tedy zápis do Rejstříku fyzických osob vyloučených z účasti na hazardních hrách.

zpět na začátek

Nadužívání digitálních technologií

• Digitální hry hraje nadměrně, tj. 4 a více hodin denně, přibližně 12-22 % dětí a 8-19 % dospívajících. Do kategorie závislosti na hraní her spadá odhadem 5-13 % dětí a 12-17 % dospívajících. Sociální sítě užívá nadměrně, tj. 4 a více hodin denně, 20-30 % dětí a 28-50 % dospívajících. Do kategorie rizika v souvislosti s trávením času na sociálních sítích spadá odhadem 7-13 % dětí a 29-34 % dospívajících.
• Dospělí tráví na internetu v běžný pracovní den v průměru 130-150 minut denně, o víkendu
• 160-190 minut denně. Muži tráví dlouhodobě více času hraním digitálních her, na online seznamkách a pornografických stránkách, zatímco ženy častěji tráví čas na sociálních sítích. V kategorii rizika rozvoje závislosti na internetu a digitálních technologiích se nachází odhadem
• 4-6 % české populace starší 15 let, což odpovídá přibližně 330-450 tis. osob. Do kategorie vysokého rizika spadá odhadem 120-165 tis. osob starších 15 let. Nejvyšší podíl osob v riziku je ve věkové skupině 15-24 let.
• Přímé dopady nadužívání digitálních technologií zahrnují zanedbávání hygieny, jídla a/nebo spánku, únavu, bolesti hlavy, očí, zad nebo jiných částí pohybového aparátu. Mezi dlouhodobé dopady patří pokles fyzické aktivity, omezení sociálních kontaktů a ztráta přátel, konflikty v osobních vztazích, zanedbávání volnočasových aktivit, nesoustředěnost a problémy v práci nebo ve škole. U dospívajících klientů se objevuje spojitost s úzkostnými poruchami, ADHD, depresivními stavy a sebevražednými myšlenkami.
• V ČR v současné době neexistují léčebné a poradenské služby přímo zaměřené na klienty v riziku digitálních závislostí. Klienti v riziku digitálních závislostí se v rostoucí míře obracejí na adiktologické služby - dlouhodobě roste počet programů pracujících s těmito klienty i jejich počet. S digitálními závislostmi se služby stále častěji setkávají u dětí a dospívajících (ve věku
• 10-19 let), jde zejména o nadměrné hraní online her a trávení času na sociálních sítích. Až na výjimky vykazují klienty s digitální závislostí ambulantní služby. Poradenství klientům v oblasti digitálních závislostí poskytují také online poradny.

zpět na začátek

Základní přehled situace v ČR v číslech

Výskyt závislostního chování v dospělé populaci

• 16-23 % populace ve věku 15+ let, tj. 1,5-2,1 mil. osob, denně nebo téměř denně kouří cigarety
• 8-11 % osob, tj. 730 tis.-1 mil. osob, užívá v současnosti (v posledních 30 dnech) e-cigarety, 4-6 % užívá zahřívané tabákové výrobky (tj. až 550 tis. osob) a 1-3 % nikotinové sáčky (tj. až 275 tis. osob)

•  7-11 % osob ve věku 15+ let, tj. 650 tis.-1 mil. osob, denně nebo téměř denně pije alkohol
• 15-18 % osob, tj. 1,3-1,6 mil. osob, pije rizikově, v tom 6-10 % populace (600-900 tis. osob) spadá do kategorie škodlivého pití alkoholu
• 12-15 % dospělých, tj. odhadem 1,1-1,4 mil. osob, spadá do kategorie problematické spotřeby, resp. zneužívání psychoaktivních léků
• 7-10 % osob ve věku 15+ let, tj. odhadem 650-900 tis. dospělých, užilo v posledních 12 měsících konopné látky, přibližně 360 tis. dospělých spadá do kategorie rizika vzniku problémů spojených s užíváním konopných látek
• 4-6 % dospělé populace užilo v posledních 12 měsících konopné látky výhradně pro samoléčbu, tj. odhadem 380-570 tis. osob
• 1-2 % dospělých užila v posledních 12 měsících shodně extázi a halucinogenní houby, méně než 1 % pervitin (nebo amfetaminy) a kokain
• 3 % dospělých (tj. 275 tis. osob) užila v posledních 12 měsících kratom, ve skupině 15-24 let šlo o 14 % osob
• 45-47 tis. osob užívá rizikově pervitin nebo opioidy, v tom 34-38 tis. užívá rizikově pervitin a 9-10 tis. opioidy, v tom 5 tis. buprenorfin, 3 tis. heroin a 2 tis. jiné opioidy
• 2-3 % populace starší 15 let podle škály Lie/bet spadají do kategorie problémového hráčství (tj. přibližně 180-275 tis. osob), z toho 50-140 tis. osob spadá do kategorie vysokého rizika
• 4-6 % osob (330-450 tis. osob) spadá do kategorie rizika digitálních závislostí, v tom 1-2 % (120-165 tis. osob) spadají do kategorie vysokého rizika, nejčastěji ve věkových skupinách 15-24 let a 25-34 let

zpět na začátek 

Výskyt závislostního chování mezi dětmi a dospívajícími

• 1-4 % 13-15letých žáků a 6-9 % 15-19letých studentů uvádí denní nebo téměř denní kouření cigaret
• 10-22 % 13-15letých užívá v současnosti (v posledních 30 dnech) e-cigarety, 5-11 % zahřívané tabákové výrobky a 5-8 % nikotinové sáčky; 31 % 16letých uvádí současné užívání e-cigaret, 7 % užívání zahřívaných tabákových výrobků a 10 % nikotinových sáčků
• 24 % 11letých, 44 % 13letých, 73 % 15letých a 88 % 16letých někdy v životě pilo alkohol, více než polovina z nich uvedla pití alkoholu v posledních 30 dnech
• 38-47 % 15-19letých studentů pilo v posledních 30 dnech nadměrné dávky alkoholu (tj. 5 a více sklenic alkoholu při jedné příležitosti), 15-20 % jednou týdně nebo častěji

        20-24 % 16letých studentů užilo v posledních 12 měsících nelegální drogu, 19-23 % užilo konopné látky, 2-3 % extázi, zhruba 2 % LSD či jiné halucinogeny, 1-2 % halucinogenní houby, přibližně 1 % kokain či pervitin

• 8-17 % dětí a dospívajících užilo v posledních 12 měsících kratom
• 21-30 % 15-19letých studentů hraje v posledních 12 měsících hazardní hry o peníze (včetně loterií)
• 12-22 % dětí ve věku 11-15 let a 8-19 % dospívajících ve věku 15-19 let hraje rizikově digitální hry, do kategorie rizika spadá 5-13 % dětí a 12-17 % dospívajících
• 20-30 % dětí a 28-50 % dospívajících užívá rizikově sociální sítě, do kategorie rizika spadá odhadem 7-13 % dětí a až 34 % dospívajících

zpět na začátek  

Dopady užívání návykových látek

• 16-18 tis. úmrtí je ročně způsobeno kouřením tabáku
• 6-7 tis. úmrtí je ročně způsobeno pitím alkoholu, cca u 2 tis. případů je alkohol hlavní nebo jedinou příčinou úmrtí, z toho intoxikace alkoholem tvoří 400-500 případů ročně
• 60-75 lidí ročně zemře v důsledku smrtelných předávkování, z toho v 50-70 případech jde o předávkování nelegálními drogami nebo těkavými látkami, 4-19 případů ročně v souvislosti s benzodiazepiny
• 130-150 případů úmrtí je ročně identifikováno pod vlivem nelegálních drog a psychoaktivních léků z jiných příčin než předávkování, z toho nejvíce v důsledku nemocí, nehod a sebevražd
• 4-14 nově zjištěných případů HIV je ročně uváděno v souvislosti s injekčním užíváním drog
• 700-1,3 tis. případů virové hepatitidy typu C je hlášeno ročně, z toho 300-600 případů mezi lidmi užívajícími drogy injekčně
• 14-16 tis. případů hospitalizací je ročně hlášeno pro úraz pod vlivem návykových látek, v tom 13,5-15,5 tis. osob pod vlivem alkoholu, 200-300 osob je ročně hospitalizováno pro úraz pod vlivem psychoaktivních léků, 250-400 osob pod vlivem nelegálních drog a 10-15 osob pod vlivem těkavých látek
• 4-5 tis. dopravních nehod ročně je způsobeno pod vlivem alkoholu, 300-400 pod vlivem jiných drog
• více než 70 % hráčů uvádí úzkostně-depresivní poruchu, 44-46 % hráčů myšlenky na sebevraždu a 14-25 % pokus o sebevraždu
• 2-6krát častější je u dětí a dospívající v riziku digitálních závislostí zanedbávání volnočasových aktivit, problémy se spánkem nebo jídlem, problémy ve škole a dopady na čas trávený s kamarády a rodinou

zpět na začátek   

Finance, trh, kriminalita

• 1 466 mil. Kč činí odhad výdajů na protidrogovou politiku (síť adiktologických služeb, záchytné stanice, koordinace a výzkum), z toho 7 % tvoří výdaje na prevenci, 33 % na služby minimalizace rizik, 30 % na ambulantní a rezidenční léčbu, 10 % na služby následné péče, 13 % na provoz záchytných stanic, 6 % na provoz domovů se zvláštním režimem a méně než 1 % na koordinaci a výzkumné aktivity
• 1 478 mil. Kč tvořily výdaje zdravotní pojišťovny (VZP) na léčbu uživatelů návykových látek v r. 2023, 1 592 mil. Kč v r. 2024, nejčastěji na léčbu poruch spojených s užíváním alkoholu (1 004 mil. Kč), 527 mil. Kč s užíváním nelegálních drog, 49 mil. Kč s užíváním sedativ/hypnotik s 11 mil. Kč s užíváním tabáku
• 54 mld. Kč ročně vybere stát na spotřební dani z tabákových výrobků, 14 mld. Kč na spotřební dani z alkoholických nápojů
• 11,5-12,4 miliard kusů cigaret je ročně spotřebováno v ČR, což odpovídá v přepočtu cca 1,5 tis. cigaret na 1 obyvatele za rok
• 160 l alkoholu na 1 obyvatele je spotřebováno ročně, což odpovídá 9 l čistého alkoholu na osobu
• 59 mld. Kč prohráli hráči v hazardních hrách v ČR
• 15 tis. trestných činů bylo spácháno pod vlivem návykových látek (z toho 71 % pod vlivem alkoholu a 29 % pod vlivem nealkoholových drog)

POZNÁMKA REDAKCE: Plná verze Základního přehledu obsahující tabulky je dostupná v připojeném PDF.