Zpráva o tabákových, nikotinových a souvisejících výrobcích v ČR 2021

Přehled aktuální situace v oblasti tabákových, nikotinových a souvisejících výrobků v České republice

Tento přehled situace obsahuje souhrn Zprávy o tabákových, nikotinových a souvisejících výrobcích v České republice 2021, která byla zveřejněna v únoru 2022.  Zpráva je součástí informačního balíčku výročních zpráv o situaci v oblasti závislostí v České republice.

Veřejnozdravotní význam kouření

Politika v oblasti kontroly tabáku

Trh s tabákovými a nikotinovými výrobky

Užívání tabákových a nikotinových výrobků mezi dětmi a mládeží

Užívání tabákových a nikotinových výrobků v dospělé populaci

Pasivní expozice tabákovému kouři

Zdravotní důsledky kouření

Sociální důsledky kouření

Kriminalita spojená s užíváním tabáku

Prevence a zdravotní varování před riziky kouření

Odvykání kouření a léčba závislosti na tabáku

Dopady COVID-19 na nabídku tabákových a nikotinových výrobků a na kouření

Veřejnozdravotní význam kouření

• Vliv kouření tabáku na celkovou zdravotní zátěž je zásadní. Kouření je globálně jednou z hlavních příčin nemocnosti a úmrtnosti. Ve vyspělých zemích včetně ČR je kouření tabáku spolu s nízkou tělesnou aktivitou nejvýznamnějším rizikovým faktorem. Nejvyšší podíl zdravotní zátěže způsobené kouřením tabáku představují především kardiovaskulární nemoci, nemoci dýchací soustavy a zhoubné novotvary.
• Kromě dopadů na kuřáky samotné je kouření příčinou zdravotních dopadů u osob vystavených tabákovému kouři (tzv. second-hand smoking nebo pasivní kouření). Pasivní expozice tabákovému kouři je příčinou přibližně 13 % zdravotní zátěže způsobené kouřením.
• Škodlivost tabáku spočívá zejména v jeho kouření. Tabákový kouř obsahuje na 7 000 chemických látek, 70 z nich je prokázanými karcinogeny. Mechanismy účinku těchto látek jsou různé a navzájem interagují a potencují se. Nikotin způsobuje závislost na kouření, není však karcinogenní a jeho škodlivost je mnohem nižší ve srovnání s jinými složkami tabákového kouře.
• Kromě tabákových výrobků ke kouření je v posledních letech na trhu celá řada alternativních výrobků pro užívání nikotinu (tzv. alternative nicotine delivery systems, ANDS), které nespalují tabák. Jde o výrobky na bázi čistého nikotinu (bez tabáku), které se nezahřívají (např. nikotinové sáčky), a zahřívané nikotinové výrobky, které umožňují nikotin přijímat formou aerosolu vzniklého zahříváním jednoduchých alkoholů (elektronické cigarety). Na bázi tabáku jsou nezahřívané orální formy (porcovaný tabák, snus, žvýkací tabák) nebo tabák šňupací a dále zahřívané tabákové výrobky. K dispozici je také náhradní terapie nikotinem ve formě žvýkaček, pastilek a ústního spreje.
• Užívání alternativních nikotinových výrobků je spojeno s významně nižšími veřejnozdravotními riziky než kouření tabáku a některé z nich jsou účinné při odvykání kouření. Měly by být součástí účinné politiky kontroly tabáku, ale vzhledem ke kritickým postojům a názorům odborných autorit jako např. Světové zdravotnické organizace (WHO) jde o kontroverzní téma.

zpět na začátek

Politika v oblasti kontroly tabáku

• Globální i národní politiku v oblasti snižování veřejnozdravotních dopadů kouření vymezuje Rámcová úmluva WHO o kontrole tabáku (FCTC), která vstoupila v platnost v r. 2005. V ČR byla jako v posledním státě EU ratifikována v r. 2012.
• WHO doporučuje 6 prioritních strategií politiky kontroly tabáku, které mají státům pomoci při zavádění opatření stanovených v FCTC: (1) monitorování užívání tabáku a politiky kontroly tabáku, (2) důsledné uplatňování zákazů kouření na veřejných místech, (3) podpora služeb odvykání kouření, (4) varování před škodami z kouření, (5) prosazování zákazu reklamy, propagace a sponzorování, (6) zvyšování ceny tabáku prostřednictvím zvyšováním spotřebních daní.
• Harm reduction přístup v oblasti tabáku, který pracuje s rizikovým kontinuem tabákových a nikotinových výrobků a preferuje alternativní, významně méně rizikové výrobky a způsoby aplikace, se opírá o narůstající množství výzkumů a dostupných dat v této oblasti.
• V národní politice kontroly tabáku není harm reduction přístup dostatečně využíván a propagován. Hlavním důvodem jsou obavy, že akceptování alternativních výrobků povede k opětovné normalizaci kouření a oslabí strategie kontroly tabáku doporučované WHO. Panují také obavy, že alternativní nikotinové produkty představují vstupní bránu ke kouření pro exkuřáky a nekuřáky, zejména děti.
• Dostupné výzkumy ukazují, že užívání alternativních výrobků nevede k renormalizaci kouření tabáku, ale je kompetitivním substitutem kouření tabáku a že nárůst užívání alternativních výrobků je jednou z příčin poklesu kouření mezi dětmi i dospělými.
• Politika v oblasti tabáku je v ČR součástí politiky v oblasti závislostí, která od r. 2014 integruje témata legálních a nelegálních návykových látek a nelátkových závislostí. Odpovědnost za tvorbu a její naplňování nese vláda ČR. Koordinačním a poradním orgánem vlády v otázkách závislostí je Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky (RVKPP). Hlavním strategickým dokumentem určujícím zaměření politiky v oblasti závislostí je Národní strategie prevence a snižování škod spojených se závislostním chováním 2019-2027 a její akční plán na období 2019-2021, které obsahují i cíle a aktivity pro oblast tabáku.
• Odpovědnost za jednotlivé části politiky v oblasti tabákových, nikotinových a souvisejících výrobků spadá do působnosti různých resortů: (1) oblast tabáku jako komodity spadá gesčně pod ministerstvo zemědělství s výjimkou elektronických cigaret a netabákových výrobků určených ke kouření, které spadají pod ministerstvo zdravotnictví, (3) oblast prevence a odvykání kouření primárně pod ministerstvo zdravotnictví (oblast školské prevence pod ministerstvo školství), (4) oblast reklamy pod ministerstvo kultury (audiovizuálního vysílání) a ministerstvo průmyslu a obchodu (pro ostatní reklamu), (5) oblast cenové politiky a daní pod ministerstvo financí.
• Toto rozdělení odpovědnosti komplikuje uplatňování efektivní politiky v oblasti tabáku a zdůrazňuje potřebu její meziresortní koordinace.

zpět na začátek

Trh s tabákovými a nikotinovými výrobky

• Dostupnost tabákových a nikotinových výrobků je v ČR velmi vysoká. Je možné je prodávat v prodejnách potravin, v trafikách, na čerpacích stanicích apod. Jejich prodej je volnou živností.
• Dostupnost tabákových a nikotinových výrobků je omezena zákonem - platí zákaz prodeje nezletilým, zákaz prodeje v prodejních automatech nebo na internetu, pokud nelze ověřit věk kupujícího, i zákaz výroby, dovozu a prodeje potravinářských výrobků a hraček, které napodobují vzhled tabákových výrobků.
• Platí úplný zákaz kouření ve všech restauracích, barech, kavárnách, vinárnách a dalších provozovnách stravovacích služeb (zákaz se nevztahuje na elektronické cigarety a vodní dýmky), zákaz kouření na zastávkách veřejné dopravy (vztahuje se i na elektronické cigarety), zákaz kouření v zoologických zahradách (nevztahuje se na elektronické cigarety), zákaz kouření ve školách, nemocnicích, v prostředcích hromadné veřejné dopravy, ve sportovních halách, na dětských hřištích, v zábavních zařízeních a v nákupních centrech (vztahuje se i na elektronické cigarety).
• Současně platí zákaz zřizování kuřáren v kinech, divadlech, koncertních a výstavních síních, sportovních halách a v areálech zdravotnických zařízení s výjimkou uzavřených psychiatrických oddělení.
• Obce mají možnost zakázat kouření (včetně elektronických cigaret) v blízkosti škol, školských zařízení a jiných prostorů vyhrazených pro aktivity dětí a nezletilých. V letech 2015-2020 bylo podle evidence MV vydáno pouze 17 vyhlášek (nebo novelizací vyhlášek) regulujících kouření tabáku či užívání elektronických cigaret. Z 27 statutárních měst vydaly podle evidence vyhlášku regulující kouření pouze města Frýdek-Místek a Třinec.
• Nejrozšířenějším tabákovým výrobkem užívaným v ČR jsou průmyslově vyráběné cigarety, následuje tabák určený k ručnímu balení cigaret. V ČR je ročně spotřebováno cca 23 miliard kusů cigaret (cca 2 tis. cigaret na 1 obyvatele, tj. cca 100 krabiček cigaret na 1 obyvatele, včetně dětí). Na trhu je cca 5 tis. různých tabákových výrobků určených ke kouření, z toho cca 490 značek cigaret.
• Od května 2020 je v EU zakázán prodej mentolových příchutí cigaret včetně cigaret s mentolovými kapslemi i tabáku k ručnímu balení s příchutí mentolu. Již dříve byly zakázány ostatní příchuti. Cílem tohoto opatření je snížení atraktivity kouření zejména mezi dětmi a dospívajícími. Mentolové cigarety v ČR podle odhadů užívalo přibližně 15 % kuřáků, tj. přibližně 350 tis. osob.
• Nabídka alternativních výrobků v ČR roste - v současné době zaujímají přibližně desetinu objemu trhu s tabákovými a nikotinovými produkty.
• Pokud jde o e-cigarety, bylo na trhu ČR k červnu 2021 zaregistrováno kolem 5 tis. různých výrobků velkého množství výrobců, aktuálně vstupují na trh s e-cigaretami také velké tabákové firmy. V ČR se v současnosti prodává několik značek zahřívaných tabákových výrobků různých firem. Rozšiřuje se nabídka nikotinových sáčků, v současnosti se prodává přibližně 80 různých výrobků.
• Postupně dochází ke zvyšování ceny tabákových výrobků určených ke kouření v ČR s tím, jak se zvyšuje spotřební daň. V březnu 2020 a také v únoru 2021 došlo ke skokovým nárůstům daňových sazeb a další (již mírnější) zvýšení jsou plánována od r. 2022 a 2023. Od r. 2020 tak došlo ke zvýšení ceny cigaret o cca 12 % (o 12-13 Kč na krabičku 20 cigaret), od r. 2021 k dalšímu zdražení o dalších cca 8 % (cca o 8 Kč na krabičku 20 cigaret). Z ceny jedné cigarety je státu odvedeno přibližně 80 % - na spotřební dani (60 %) a na DPH (21 %). Od dubna 2019 je zavedena také spotřební daň na zahřívané tabákové výrobky.
• Z tabákových výrobků stát aktuálně vybere na spotřební dani cca 60 mld. Kč ročně, z toho většinu na cigaretách a dalších tabákových výrobcích určených ke kouření. V r. 2020 tvořily příjmy z inkasa spotřební daně na tabákové výrobky cca 4 % celkových příjmů státního rozpočtu ČR.
• Kromě zákazu reklamy v místě prodeje a zákazu vystavování tabákových výrobků byla v ČR zavedena všechna opatření pro regulaci přímé reklamy na tabák doporučovaná WHO. Regulaci nepřímých forem propagace a sponzorování tabákovými společnostmi lze v ČR hodnotit spíše jako mírnou.
• Podle odhadů tvoří až 30 % odhadovaného prodeje cigaret v ČR nákupy zahraničních občanů v příhraničních oblastech s Německem a Rakouskem. Důvodem těchto nákupů je levnější cena cigaret v ČR v důsledku nižšího zdanění.
• Podíl nelegálního (nezdaněného) trhu je podle různých odhadů 3-10 %. Do ČR jsou cigarety pašovány převážně z Polska, Ukrajiny, Běloruska, Moldavska nebo Slovenska. Na druhou stranu z ČR jsou cigarety pašovány do západoevropských nebo severoevropských zemí. Organizované nebo individuální pašování cigaret je motivováno vysokými cenovými rozdíly cigaret v různých evropských zemích a ziskem z toho plynoucím. Z pašovaných cigaret není v zemi spotřeby odvedena spotřební daň, DPH ani další daně.
• Odhaduje se, že se v ČR ročně nelegálně vyrobí až 150 mil. ks cigaret. V r. 2020 Celní správa odhalila na území ČR 3 nelegální výrobny cigaret a tabáku, všechny ovládané organizovanými skupinami z Polska a východní Evropy. V r. 2020 Celní správa řešila celkem 578 případů porušení celních předpisů při uvádění tabákových výrobků na trh, z toho 87 bylo řešeno v trestním řízení. Bylo přitom zajištěno 45 mil. ks nelegálních cigaret a 138 t tabáku.

zpět na začátek

Užívání tabákových a nikotinových výrobků mezi dětmi a mládeží

• Zkušenosti s kouřením v životě má přibližně 3 % 11letých, 18 % 13 letých a 40 % 15letých (HBSC 2018), 54 % 16letých (ESPAD 2019), 54 % 13-15letých (GYTS 2016).
• Pravidelné či denní kouření uvádí 11,3 % 13-15letých (GYTS 2016), 11,0 % 15letých (HBSC 2018) a 10,3 % 16letých (ESPAD 2019).
• K první zkušenosti s kouřením cigaret dochází průměrně v necelých 13 letech věku, ke zkušenosti s e-cigaretami ve 14 letech věku (ESPAD).
• Dlouhodobě klesá podíl nezletilých, kteří uvádí současné (v posledních 30 dnech) a denní kouření (studie HBSC i ESPAD).
• V posledních letech narůstají zkušenosti dospívajících s e-cigaretami. Zkušenost s elektronickými cigaretami někdy v životě mělo 60,4 % studentů, tedy více, než kolik jich mělo zkušenost s kouřením klasických cigaret (ESPAD 2019). V posledních 30 dnech užilo e-cigarety 19,8 % studentů, tedy o něco méně, než kolik jich užilo klasické cigarety (23,6 %). Pravidelné/denní užívání je na výrazně nižší úrovni než denní kouření klasických cigaret (ESPAD 2019). Podle GYTS 2016 užívání e-cigaret v posledních 30 dnech uvedlo 11,2 % 13-15letých.
• Při zahrnutí e-cigaret do souhrnné kategorie tabákových a nikotinových výrobků se ukazuje celkem stabilní prevalence současného užívání - je tedy pravděpodobné, že pokles prevalence kouření je částečně způsoben nárůstem prevalence zkušeností s e-cigaretami a že elektronické cigarety fungují i v této věkové skupině jako substitut kouření cigaret.
• Subjektivně vnímaná dostupnost cigaret v posledních letech klesá, je však stále na relativně vysoké úrovni (ESPAD i GYTS). Celkem 69,1 % současných kuřáků ve věku 13-15 let se nesetkalo s odmítnutím prodeje cigaret z důvodu nízkého věku, 24,6 % uvedlo, že si cigarety mohlo koupit i po jednotlivých kusech, což je zákonem zakázáno (GYTS 2016).
• Pozitivním trendem v posledních letech je rostoucí vnímání rizikovosti pravidelného kouření cigaret mladistvými (ESPAD 2019).
• Děti a mladiství ze zranitelných či socioekonomicky znevýhodněných skupin (Romové, klienti nízkoprahových zařízení pro děti a mládež, děti a dospívající v institucionální péči) uvádějí vyšší prevalenci kouření a pravidelného kouření než jejich vrstevníci v obecné populaci.

zpět na začátek

Užívání tabákových a nikotinových výrobků v dospělé populaci

• Studie realizované v r. 2020 ukazují, že v současnosti (tj. v posledních 30 dnech) kouří v ČR 30-34 % dospělé populace (38-45 % u mužů a 18-23 % u žen). Denní (nebo téměř denní) kouření uvádí 17-23 % osob (21-31 % mužů a 12-14 % žen). Míra denního kouření je výrazně nižší mezi respondenty ve věku 15-24 let a 65+ let. Současní kuřáci (denní a příležitostní) vykouří nejčastěji 15-24 cigaret denně.
• Zkušenost s e-cigaretami v životě uvádí cca 18 % lidí (mírně více mužů než žen). Užívání e-cigaret v posledních 30 dnech uvádí kolem 5 % dospělé populace (mírně více mužů než žen), nejvíce ve věkové skupině 15-24 let (10 %). Denní užívání e-cigaret uvádí cca 2 % populace starší 15 let (6 % ve věku 15-24 let).
• Míra kouření klesá se vzděláním respondentů - mezi respondenty se základním vzděláním je v různých studiích 2-7krát vyšší než mezi vysokoškoláky.
• Zahřívané tabákové výrobky zkusilo alespoň jednou v životě kolem 7-15 % dospělé populace (více mužů než žen), v posledních 30 dnech je užívala přibližně 2 % populace.
• Trendem posledních 10 let je mírný pokles výskytu současného i denního kuřáctví v dospělé populaci, který potvrzují různé řady realizovaných populačních studií. K největšímu poklesu došlo (zejména podle studie NAUTA) v letech 2012-2015, od roku 2015 zůstává situace přibližně na stejné úrovni. Pokles současného i denního kuřáctví je patrný zejména u žen. Dlouhodobě klesá zejména prevalence kuřáctví ve věkové skupině 15-24 let.
• Při očištění trendových prevalenčních dat různých studií od vlivu rozdílné a měnící se věkové struktury se však ukazuje, že prevalence kouření v ČR se v posledních cca 15 letech spíše udržuje na stabilní úrovni a v některých studiích dokonce roste, zejména u mužů.
• Současně s poklesem kouření klasických cigaret dochází v posledních letech k nárůstu míry užívání e-cigaret a zahřívaných tabákových výrobků. Nárůst míry současného i denního užívání e-cigaret byl zaznamenán mezi muži i ženami a ve všech věkových skupinách, přičemž k největšímu nárůstu došlo mezi osobami ve věku 15-24 let a 25-34 let.
• Kouření je poměrně rozšířené i v průběhu těhotenství. Celkem 13 % žen uvedlo, že kouřilo někdy během těhotenství - před jeho zjištěním 8 % a zbylých 5 % kouřilo dále i v průběhu těhotenství.
• Výskyt kouření je vyšší v některých populačních skupinách, např. mezi Romy, mezi obyvateli sociálně vyloučených lokalit, mezi osobami ve výkonu trestu odnětí svobody.
• Pravidelné denní kouření krabičky klasických cigaret považuje za rizikové 82,7 % populace. Ve srovnání názorů na rizikovost různých tabákových a nikotinových výrobků jsou za nejméně rizikové (tj. nejméně zdraví škodlivé) považovány nikotinové náhražky z lékárny, žvýkací a šňupací tabák a vodní dýmka, naopak nejrizikovější jsou podle dotázaných klasické cigarety (a doutníky a dýmka). Společenská přijatelnost kouření se dlouhodobě snižuje, za přijatelné chování ve srovnání s ostatním problematickým chováním jej však nadále považuje až 80 % lidí.
• Veřejnost má zkreslené informace o rizikovosti alternativních výrobků. Podle průzkumu (NAUTA 2020) si polovina české dospělé populace myslí, že kouření klasických cigaret je stejně škodlivé jako užívání e-cigaret a zahřívaných tabákových výrobků. Podle 11 % je užívání e-cigaret a zahřívaných tabákových výrobků dokonce škodlivější než kouření klasických cigaret. Nejlépe informováni byli mladí ve věku 15-24 let, s věkem se snižoval podíl těch, kteří identifikovali kouření cigaret jako nejškodlivější.

zpět na začátek

Pasivní expozice tabákovému kouři

• Významným zdravotně rizikovým faktorem je expozice tabákovému kouři. V domácím prostředí je tabákovému kouři vystaveno celkem 17 % populace (14 % v r. 2019), většinou jde o nekuřáky. Na pracovišti je tabákovému kouři vystaveno 20 % populace (16 % v r. 2019). Míra pasivního kouření se tedy meziročně zvýšila (NAUTA). Vyšší expozici tabákovému kouři uvádí muži a mladí lidé ve věkové skupině 15-24 let.
• Ve věznicích je pasivnímu kouření vystaveno 58,9 % odsouzených.
• Expozici tabákovému kouři doma je vystavena až třetina dospívajících (GYTS 2016).

zpět na začátek

Zdravotní důsledky kouření

• Kouření je v ČR zodpovědné za přibližně pětinu úmrtí. Na nemoci způsobené kouřením v ČR ročně zemře cca 16-18 tis. osob, především na kardiovaskulární nemoci, nemoci dýchací soustavy a zhoubné novotvary. V průměru připadá na 1 zemřelého kuřáka 15 ztracených let života.
• Kromě závislosti na tabáku, u které je tabák nezbytnou příčinou vzniku, je kouření rozhodujícím faktorem u zhoubného novotvaru průdušnice, průdušek a plic (rakoviny plic) a chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN), u kterých způsobuje cca 80 % případů onemocnění.
• Zhoubný novotvar průdušnice, průdušek a plic je u mužů i u žen třetím nejčastějším nádorovým onemocněním a vůbec nejčastější příčinou úmrtí na zhoubné novotvary. Ročně je v posledních letech v ČR diagnostikováno necelých 7 tis. nových případů onemocnění a přes 5 tis. úmrtí na rakovinu plic.
• Nejvíce případů rakoviny plic je diagnostikováno lidem ve věkově skupině 60-69 let, k významnějšímu nárůstu incidence dochází po 55. roce věku. Více než 70 % nově diagnostikovaných onemocnění rakoviny plic je zachyceno v pozdních stadiích.
• U mužů je incidence rakoviny plic dvakrát vyšší než u žen, incidence i úmrtnost u mužů dlouhodobě klesá. U žen incidence i úmrtnost mírně roste. Nejnižší incidence rakoviny plic i úmrtnost na ni je dlouhodobě ve Zlínském kraji, nejvyšší je v Ústeckém a Karlovarském kraji.
• Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) je v ČR ročně příčinou více než 30 tis. hospitalizací a přes 3 tis. úmrtí. Úmrtnost na CHOPN dlouhodobě roste.
• V r. 2020 řešilo Toxikologické středisko VFN v Praze celkem 45 případů, kdy bylo dítě v ČR intoxikováno nebo vystaveno náplni do e-cigaret, 70 % z nich byly děti do dvou let. Na otravu nikotinem jsou však v ČR léčeny jednotky případů ročně.

zpět na začátek

Sociální důsledky kouření

• Aktuální odhad společenských nákladů na kouření není k dispozici. Odhaduje se, že v souvislosti s kouřením tabáku vznikají v ČR společenské škody ve výši 80-100 mld. Kč ročně, z toho nejvíce v důsledku výdajů na léčbu a ztrát produktivity v důsledku zvýšené nemocnosti a předčasné úmrtnosti.
• Výdaje na tabákové výrobky představují v posledních letech podle různých zdrojů přibližně 1-4 % spotřebních výdajů domácností v ČR.
• Kouření je spojeno s nepříznivou socioekonomickou situací - až 70 % respondentů průzkumu v SVL uvedlo kouření v posledních 30 dnech.
• V r. 2020 bylo v ČR evidováno 17,3 tis. požárů, v 6 % bylo příčinou požáru kouření. Tento podíl je v posledních letech poměrně stabilní. Přímé materiální škody v důsledku požárů způsobených kouřením dosáhly v r. 2020 celkem 43,6 mil. Kč (tj. 1,7 % celkových škod způsobených v ČR požáry).

zpět na začátek

Kriminalita spojená s užíváním tabáku

• Za r. 2020 ministerstvo zdravotnictví (MZ) evidovalo 2 525 přestupků v souvislosti s tabákem, nejčastěji šlo o kouření na místě, kde je kouření zakázáno (89 %). V porovnání s předchozím rokem je patrný pokles počtu přestupků.
• Ekonomicky motivovaná kriminalita v souvislosti s tabákem je pravidelně zjišťována v dotazníkové studii mezi odsouzenými vězni. Krádeže nebo jiného nezákonného jednání s motivem pořízení prostředků na tabák se někdy dopustilo 14 % odsouzených.

zpět na začátek

Prevence a zdravotní varování před riziky kouření

• Od září 2016 byla v ČR na základě evropské tabákové směrnice zavedena zdravotní varování (složená z textu nebo z textu a obrázku) na obalech tabákových výrobků, elektronických cigaret a bylinných výrobků ke kouření.
• Zdravotního varování na balíčku cigaret si v r. 2020 všimlo 90 % současných kuřáků a 15 % (18 % v r. 2019) v souvislosti s varováním napadlo, že by mohli přestat kouřit. Celkem 46 % lidí zaznamenalo v posledních 30 dnech informace o zdravotních rizicích kouření v médiích.
• Míra spokojenosti se zavedením zákazu kouření v restauracích dlouhodobě mírně roste, i když v r. 2020 uvedlo spokojenost 70 % respondentů (oproti 76 % v r. 2019). Spokojenost klesla zejména u mužů a mladých dospělých ve věku 15-34 let.
• Zavedení zákazu kouření v provozovnách veřejného stravování má na kuřáky omezený dopad - většina podle jejich názoru kouří stále stejně (67 %), 24 % uvedlo, že kouří méně, 5 % se snažilo s kouřením přestat, 0,5 % kouřit přestalo a 2 % změnila způsob užívání.
• Prevence kouření tabáku u dětí a mládeže je součástí širšího rámce prevence rizikového chování, kterou koordinuje MŠMT. Na úrovni krajů působí krajští školští koordinátoři prevence, na úrovni bývalých okresů metodici prevence a ve školách školní metodici prevence. V r. 2020 byla realizace preventivních aktivit negativně ovlivněna situací související s COVID-19.
• Ve školním roce 2019/2020 bylo v ZŠ a SŠ evidováno celkem 65 739 řešených případů výskytu rizikového chování, užívání tabáku bylo řešeno v 12 199 případech (18,6 %), nejčastěji v 1. ročníku SŠ (2 547 případů).
• Realizované preventivní programy ve školách se nejčastěji zaměřují na témata prevence šikany a projevů agrese (16,6 % programů), na prevenci užívání tabáku a nikotinových výrobků bylo zaměřeno 6,6 % programů. Na téma prevence užívání tabáku absolvují žáci a studenti po celou dobu docházky na ZŠ a SŠ 21,7 hodiny, nejvíce v 1. ročníku SŠ (2,5 hodiny). Řadu preventivních aktivit ve školách realizuje také Státní zdravotní ústav (SZÚ).
• Programy prevence kouření a podpory odvykání kouření mezi dospělými jsou realizovány výjimečně. MZ realizuje projekt Nekuřácká nemocnice, rozvíjejí se firemní strategie a politiky nekuřáckých pracovišť a podpory zaměstnanců v odvykání kouření - tyto aktivity však pravděpodobně nejsou významně rozšířené.
• V r. 2016 byla zřízena Národní linka pro odvykání kouření 800 350 000 (nyní Národní linka pro odvykání) a funguje související web chciodvykat.cz a e-mailová poradna poradte@chciodvykat.cz. Telefonní číslo linky vlastní Úřad vlády ČR, linku provozuje Česká koalice proti tabáku.
• V ČR existuje řada webových stránek věnujících se kouření a podpoře odvykání kouření Národní stránky pro podporu odvykání kouření koureni-zabiji.cz (odkaz na tyto stránky je povinnou součástí zdravotního varování na obalech tabákových výrobků), Společnost pro léčbu závislosti na tabáku provozuje webové stránky slzt.cz, ÚZIS spustil v r. 2020 Národní zdravotní informační portál nzip.cz.
• Každoročně 31. 5. se připomíná Světový den bez tabáku, což je příležitost k medializaci tématu kouření tabáku a jeho vlivu na zdraví. Řada mediálních aktivit je realizována také u příležitosti Světového dne karcinomu plic, Mezinárodního nekuřáckého dne nebo Světového dne chronické plicní obstrukční choroby.

zpět na začátek

Odvykání kouření a léčba závislosti na tabáku

• Odvykání kouření je širší pojem, který označuje jakýkoli postup určený k zanechání kouření - kromě léčby závislosti na tabáku zahrnuje i poradenství prostřednictvím telefonních linek a mobilních aplikací, informační letáky, příručky určené k odvykání svépomocí či krátké intervence.
• Léčba závislosti na tabáku je pojem zahrnující psycho-socio-behaviorální poradenství a farmakoterapii zaměřenou na potlačení abstinenčních příznaků ve formálním léčebném kontextu.
• Odvykání kouření bez asistence má odhadovanou úspěšnost 3-5 %, léčba závislosti na tabáku formou psycho-socio-behaviorálního poradenství má odhadovanou úspěšnost přibližně 10 %, a pokud je doprovázena farmakoterapií, dokonce 30-35 %.
• Léčba závislosti na tabáku byla v r. 2020 v ČR poskytována v 43 centrech pro léčbu závislosti na tabáku v ambulancích nemocnic, u přibližně 200 ambulantních lékařů, v přibližně 300 specializovaných lékárnách a v některých adiktologických programech. Strukturovanou telefonickou intervenci poskytuje také Národní linka pro odvykání.
• Síť center pro léčbu závislosti na tabáku a ambulantních lékařů garantuje Společnost pro léčbu závislosti na tabáku (SLZT). Centra se nachází především na pneumologických a interních odděleních nemocnic jako součást jejich ambulantních provozů.
• Pro intenzivní léčbu závislosti na tabáku jsou v ČR k dispozici 2 zdravotní výkony, jejichž úhradu si poskytovatel zdravotních služeb může nasmlouvat se zdravotními pojišťovnami (25501 - vstupní intervence, 25503 - kontrolní návštěva).
• Krátká intervence trvá do 10 minut a má tříbodové schéma - dotaz na kouření, intervenci (doporučení přestat a vysvětlení principu léčby) a předání kontaktů na telefonní linku nebo odborné centrum. Výhodou krátkých intervencí je jejich potenciální široké populační pokrytí.
• Provádění krátkých intervencí k odvykání kouření je v ČR podle zákona povinné pro všechny zdravotnické pracovníky. I přesto pouze přibližně každý třetí kuřák, který v ČR navštíví lékaře, dostane doporučení, aby kouření zanechal. Krátké intervence k odvykání kouření provádí podle odhadu z r. 2020 pouze polovina lékařů. Dlouhodobě se situace nelepší.
• Čtvrtina až třetina současných kuřáků se v posledních 12 měsících pokusila přestat kouřit. Většina pokusů je neúspěšných. Největší procentuální zastoupení těch, kteří se pokusili přestat, bylo ve skupině nejmladších kuřáků (15-24 let) a mezi respondenty s vysokoškolským vzděláním (NAUTA). S kouřením se častěji podařilo přestat respondentům ve věku 25-34 let, nejvyšší podíl neúspěšných pokusů je ve věkové skupině 45-54 let (Národní výzkum).
• Nejčastěji se kuřáci pokouší přestat bez pomoci (76,0 % kuřáků nebo exkuřáků, kteří se pokoušeli přestat kouřit), 25,9 % použilo nikotinové náhražky z lékárny, 8,9 % přešlo na e-cigaretu a 3,8 % na zahřívané tabákové výrobky. Léčebný program odvykání kouření využilo pouze 1,8 % těch, kteří zkoušeli s kouřením přestat. Ti, kteří úspěšně přestali, uvádí v průměru 3 pokusy o odvykání, ti, kterým se to nepodařilo, 5 pokusů (Národní výzkum).
• Existuje několik on-line poraden a mobilních aplikací zaměřených na odvykání kouření. Adiktologická on-line poradna koncimshulenim.cz je zaměřena na kuřáky a uživatele konopných látek.
• Na stránkách slzt.cz provozovaných Společností pro léčbu závislosti na tabáku jsou uvedeny kontakty na centra pro závislé na tabáku, ambulantní lékaře, specializované lékárny i adiktologické ambulance poskytující léčbu závislosti na tabáku. Jsou zde uvedeny i odkazy na mobilní aplikace zaměřené na odvykání kouření v českém jazyce.
• Míra pokrytí populace kuřáků formální léčbou závislosti na tabáku je nízká. Podle Národního registru hrazených zdravotních služeb byly v r. 2020 vykázány zdravotní výkony léčby závislosti na tabáku pouze u 1 316 osob, z toho u 775 mužů (59 %) a 541 žen (31 %). Nejvyšší počet osob byl léčen v r. 2017 (2 161).
• Většina kuřáků, kteří se pokouší přestat kouřit, se o to pokouší svépomocí bez odborné podpory. Nasvědčuje tomu i vyšší spotřeba léků určených k léčbě závislosti na tabáku (náhradní nikotinové terapie nebo vareniklinu), než by odpovídalo údajům o formální léčbě.
• V r. 2020 byly do lékáren distribuovány přípravky náhradní terapie nikotinem (NTN) v množství odpovídajícím 2,9 mil. doporučených denních dávek, což při 12týdenní léčbě odpovídá cca 239 tis. epizodám odvykání.
• V r. 2020 byl do lékáren v ČR distribuován vareniklin (Champix) v množství odpovídajícím cca 197 tis. doporučených denních dávek vareniklinu, což při doporučené léčbě v délce 12 týdnů odpovídá cca 2,3 tis. epizodám odvykání kouření. NTN ani vareniklin nejsou hrazeny ze zdravotního pojištění.
• Pro kuřáky, kteří nedokázali přestat ani s odbornou pomocí, ani jinak, jsou možností snížení zdravotního rizika alternativní nikotinové a tabákové výrobky. Právě menší škodlivost pro zdraví a omezení spotřeby klasických cigaret patří k hlavním důvodům, proč lidé užívají e-cigarety (Národní výzkum 2020). Kromě e-cigaret však používání alternativních výrobků při odvykání kouření dosud není v ČR součástí formálních doporučených postupů.

zpět na začátek

Dopady COVID-19 na nabídku tabákových a nikotinových výrobků a na kouření

• Z dostupných studií vyplývá, že kuřáci mají pravděpodobně nižší riziko infekce virem SARS-CoV-2 (původce onemocnění COVID-19), ale vyšší riziko hospitalizace a vážného průběhu COVID-19. Některé země to využily k intenzivním kampaním proti kouření, ČR tuto příležitost promarnila.
• Vliv epidemie na míru a frekvenci kouření není podle údajů z různých zemí jednoznačný. Zdá se, že část kuřáků mohla během epidemie kouření tabáku omezit nebo s kouřením přestat, jiná část naopak mohla frekvenci kouření zvýšit nebo se ke kouření vrátit.
• Údaje z Národního výzkumu užívání návykových látek 2020 naznačují, že intenzivní uživatelé návykových látek užívání během nouzového stavu průměrně spíše zvýšili a příležitostní uživatelé snížili, ale u kouření došlo v průměru ke snížení užívání i mezi denními kuřáky. Na tuto změnu mohlo mít vliv uzavření provozoven veřejného stravování, ale také zprávy o zvýšeném riziku vážného průběhu COVID-19 u kuřáků.
• V souvislosti s epidemií COVID-19 a souvisejícími protiepidemickými opatřeními došlo k velkému poklesu prodeje cigaret v příhraničních oblastech s Rakouskem a Německem, ve kterých si občané těchto zemí nakupují cigarety pro osobní spotřebu.
• Pokles prodeje cigaret spojený s předzásobením byl hlavní příčinou toho, že meziroční nárůst inkasa spotřební daně z tabáku byl v r. 2020 nižší, než se čekalo. Ministerstvo financí (MF) očekávalo nárůst inkasa spotřební daně o 7,7 mld. Kč, ale reálně došlo k nárůstu pouze o 3,6 mld. Kč. Vliv může mít rovněž zvyšující se spotřeba zahřívaných tabákových výrobků (které podléhají nižší sazbě spotřební daně) a dalších nikotinových alternativ kouření tabáku.
• Na druhou stranu pandemie COVID-19 pravděpodobně neměla vliv na nelegální výrobu a pašování cigaret, naopak vzhledem k zaneprázdněnosti bezpečnostních a kontrolních orgánů napříč Evropou bylo toto období pro nelegální obchodníky příznivé. Po uvolnění protiepidemických opatření lze očekávat zvýšenou nabídku nelegálních cigaret.