Souhrnná zpráva o závislostech v ČR 2022

Současná situace a hlavní trendy v oblasti závislostního chování v ČR

Tento přehled situace obsahuje úvodní část Souhrnné zprávy o závislostech v České republice 2022, která byla zveřejněna v květnu 2023. Zpráva je hlavní součástí informačního balíčku výročních zpráv o situaci v oblasti závislostí  v České republice. Doplňují ji podrobné zprávy tematicky zaměřené na jednotlivé oblasti.

 

Užívání tabákových, nikotinových a souvisejících výrobků

Užívání alkoholu

Problematická spotřeba psychoaktivních léků

Užívání nelegálních drog

Hazardní hraní

Nadužívání digitálních technologií

 

 

Užívání tabákových, nikotinových a souvisejících výrobků

V České republice denně kouří přibližně 20 % populace starší 15 let, tedy přibližně 2 miliony lidí. Podíl kuřáků v dospělé populaci mírně klesal do r. 2015, v posledních letech se zásadně nemění. Dlouhodobě klesá podíl kuřáků mezi mladistvými. V r. 2019 podle studie ESPAD denně kouřilo 10 % 16letých studentů a studentek, což je třikrát méně než na konci 90. let. Pokles kouření klasických cigaret mezi dospívajícími potvrzují i studie realizované v r. 2021.

Ročně zemře v důsledku kouření 16-18 tis. osob, nejčastěji v souvislosti se zhoubným novotvarem průdušnice, průdušek a plic, případně chronickou obstrukční plicní nemocí. Na 1 zemřelého kuřáka připadá 15 ztracených let života.

V kontaktu se službami a v léčbě pro závislost na tabáku je ročně přibližně 1-2 tis. osob. Poradenství v oblasti odvykání kouření poskytují ambulantní lékaři různých odborností, lékárny i adiktologické programy. Značná část kuřáků se pokouší přestat bez odborné pomoci.

V posledních letech roste obliba alternativních výrobků, především tzv. elektronických cigaret (či vaporizérů), zahřívaných tabákových výrobků a nikotinových sáčků, a to zejména mezi mladými dospělými. E-cigarety užívá v současnosti přibližně 5-7 % a zahřívané tabákové výrobky 3-7 % dospělých. Tyto výrobky jsou ze zdravotního hlediska méně rizikové než klasické cigarety, doutníky a dýmky a jsou využívány i při odvykání kouření cigaret.

zpět na začátek

 

Užívání alkoholu

Pití alkoholu v české populaci je dlouhodobě na vysoké úrovni. Spotřeba alkoholu v ČR dlouhodobě odpovídá 10 l čistého alkoholu na osobu. Denně pije alkohol téměř 10 % dospělé populace a podíl denních konzumentů je dlouhodobě stabilní. Časté pití nadměrných dávek alkoholu uvádí 12 % populace. Zatímco častá konzumace nadměrných dávek alkoholu je nejvyšší mezi mladými dospělými a s věkem klesá, každodenní konzumace alkoholu s věkem roste. Mezi dospívajícími dochází od r. 2011 k významnému poklesu pití alkoholu, včetně pravidelné konzumace a rizikových forem pití. Pokles pití alkoholu mezi dospívajícími potvrzují i studie realizované v r. 2021. V evropském kontextu však zůstává míra konzumace alkoholu mezi dospívajícími na vysoké úrovni.

Dlouhodobě odhadem 1,5-1,7 milionu dospělých se nachází v kategorii rizikového pití alkoholu, v tom 800-900 tis. osob spadá do kategorie škodlivého pití. Podíl osob vykazujících známky rizikového a škodlivého pití alkoholu se dlouhodobě nemění, poslední dostupná data z r. 2021 naznačují mírný pokles výskytu rizikového pití v dospělé populaci.

Ročně zemře v souvislosti s konzumací alkoholu 6-7 tis. osob, z toho 2 tis. úmrtí je přímo přiřaditelných alkoholu (např. úmrtí na alkoholické onemocnění jater nebo intoxikaci alkoholem). U dalších 600 případů ročně jde o nepřímá úmrtí, tedy úmrtí pod vlivem alkoholu v důsledku nehod nebo sebevražd. Zátěží pro společnost a zdravotní systém jsou také úrazy, dopravní nehody či násilí páchané pod vlivem alkoholu. Závislí na alkoholu umírají v průměru o 24 let dříve než běžná populace.

V kontaktu se službami a v léčbě pro závislost na alkoholu je ročně přibližně 30 tis. osob, z nich největší část (cca 26-27 tis. osob) je v kontaktu s psychiatrickými zařízeními (cca 20 tis. v ambulantní péči, cca 6 tis. v lůžkové péči).

zpět na začátek

 

Problematická spotřeba psychoaktivních léků

Do kategorie problematické spotřeby psychoaktivních léků, definované jako užívání léků po dobu déle než 6 týdnů, subjektivního pocitu nadužívání léků a/nebo získání léků bez lékařského předpisu, spadá odhadem 13-15 % populace, což odpovídá 1,3-1,5 mil. osob. Sedativa a hypnotika užívá problémově odhadem 1,1 mil. osob a opioidní analgetika 550 tis. osob. Častěji jde o ženy, dlouhodobé trendy v této oblasti nejsou k dispozici.

Zneužívané psychoaktivní léky jsou získávány především z oficiálního zdravotního systému, ale také prostřednictvím rodiny či internetu, avšak objevují se i na trhu s nelegálními drogami.

Dlouhodobě klesá množství benzodiazepinů a barbiturátů distribuovaných do lékáren (přepočteno na mil. denních dávek léčiv) a naopak roste množství distribuovaných sedativ ze skupiny Z-léků, pregabalinu a opioidních analgetik.

Ročně v důsledku předávkování psychoaktivními léky zemře přibližně 40 osob, nejčastěji jde o předávkování benzodiazepiny. Kategorie opioidů zahrnuje také předávkování opioidními analgetiky (např. fentanyl, kodein, dihydrokodein, hydromorfon, oxycodon). Dalších 70 případů úmrtí pod vlivem psychoaktivních léků je ročně hlášeno z důvodu nemoci, nehody nebo sebevraždy. Pro úraz pod vlivem psychoaktivních léků je ročně hospitalizováno 150-200 osob.

V léčbě v souvislosti s užíváním psychoaktivních léků je ročně přibližně 3-4 tis. osob, většina z nich v ambulantní léčbě, v tom cca 2 tis. v souvislosti s problémy spojenými se sedativy a hypnotiky. Uživatelé léků tvoří dlouhodobě 5-6 % celkového počtu pacientů v ambulantní léčbě závislostí.

zpět na začátek

 

Užívání nelegálních drog

Nejčastěji užívanou nelegální drogou v ČR jsou konopné látky, ostatní nelegální drogy jsou užívány v mnohem menší míře. Mezi dospívajícími prevalence zkušeností s nelegálními drogami dlouhodobě klesá. Další pokles potvrzují také studie mezi dospívajícími z r. 2021.

Zkušenost s konopnými látkami uvádí přibližně čtvrtina až třetina dospělých osob. Přibližně 6-10 % dospělých uvádí aktuální užívání konopí (tj. užívání v posledních 12 měsících), což odpovídá přibližně 500-900 tis. osob. Užívání konopí je vyšší mezi muži a v mladších věkových skupinách.

Podíl dospělých, kteří užívají konopné látky, je dlouhodobě stabilní, mírně se však zvyšuje podíl uživatelů konopných látek mezi mladými dospělými (do 34 let věku). Konopí z důvodu samoléčby užilo v posledním roce 5-7 % dospělé populace, tj. odhadem 440-590 tis. osob. Výhradně pro samoléčbu ho užilo odhadem 190-250 tis. osob, nejvyšší míru užívání konopí z důvodů samoléčby uvádějí lidé starší 65 let. Zkušenost s extází má 4-6 % dospělých, s halucinogeny 5-6 % a s pervitinem, stejně jako s kokainem 2-3 % dospělých.

Odhadem 45 tis. lidí užívá drogy rizikově, nejčastěji pervitin (35 tis.) nebo opioidy (10 tis.). Za posledních deset let se jejich počet zvýšil přibližně o čtvrtinu. Odhadem 41 tis. lidí užívá nelegální drogy injekčně.

Výskyt HIV/AIDS je v české populaci i mezi injekčními uživateli drog dlouhodobě na nízké úrovni
(5-7 případů ročně). Výskyt VHC je dlouhodobě stabilní (přibližně 300-500 případů ročně), nicméně představuje nejrozšířenější infekci mezi uživateli drog, která zatěžuje zdravotní systém.

Na předávkování nelegálními drogami ročně zemře 40-60 osob, dalších 150 případů úmrtí pod vlivem nelegálních drog je ročně hlášeno z důvodu nemoci, nehody nebo sebevraždy. Zátěží pro společnost a zdravotní systém jsou také úrazy a dopravní nehody pod vlivem drog.

V psychiatrických ambulancích je ročně léčeno odhadem 14 tis. uživatelů nelegálních drog, v lůžkových zařízeních přibližně 5 tis. V kontaktu s nízkoprahovými programy je ročně téměř 40 tis. uživatelů drog. Z dlouhodobého hlediska je patrný nárůst počtu uživatelů pervitinu. Průměrný věk uživatelů drog v kontaktu s adiktologickými službami se zvyšuje, u klientů v kontaktu s nízkoprahovými programy dosahoval 35 let.

zpět na začátek

 

Hazardní hraní

Hraní hazardních her v posledních 12 měsících uvedlo 35-50 % dospělých, nejvíce lidí hraje loterie, které dlouhodobě nejsou považovány za hazardní hru. Po vyloučení loterií uvádí hraní hazardních her 13-20 % dospělé populace.

V dlouhodobém horizontu dochází k mírnému nárůstu míry hazardního hraní v dospělé populaci, a to jak v případě loterií, tak v případě ostatních her (technické hry, živé hry a kurzové sázení). Podíl mužů je několikanásobně vyšší než podíl žen, rovněž mezi mladými dospělými (15-34 let) je podíl osob, které hrály hazardní hry, výrazně vyšší.

Dlouhodobě je odhadováno 150-250 tis. osob v riziku rozvoje problémů s hraním hazardních her, v kategorii vysokého rizika se nachází 80-100 tis. osob. Největší podíl osob v riziku je mezi hráči technických her a online kurzového sázení. Odhadovaný počet osob v riziku rozvoje problémového hráčství je dlouhodobě stabilní, mírně se však zvyšuje počet osob ve vysokém riziku.

Problémové hraní vede k finančním, rodinným i pracovním problémům. Ke zdravotním dopadům problémového hazardního hraní patří vysoký výskyt psychiatrické komorbidity. V porovnání s obecnou populací mají lidé, kteří mají problém s hraním, výrazně horší duševní zdraví včetně suicidálních myšlenek a pokusů.

V kontaktu se službami v souvislosti s hazardním hraním je přibližně 2-3 tis. osob ročně, z toho necelý 1 tis. v zařízeních psychiatrické péče. Jde zejména o muže, kterých se s tímto problémem léčí 5krát více než žen. Průměrný věk hráčů v léčbě je přibližně 35 let. Většina léčených má problém s technickými hrami (automaty), jejich podíl však klesá. Výrazně roste podíl osob v léčbě, které mají problém s online kurzovým sázením.

zpět na začátek

 

Nadužívání digitálních technologií

Nadměrné užívání digitálních technologií se týká poměrně velké části populace. V běžný pracovní den tráví dospělí na internetu v průměru 130-150 minut denně, o víkendu 160-180 minut.

V kategorii rizika závislosti na internetu a digitálních technologiích se nachází odhadem 5 % české populace starší 15 let, což odpovídá přibližně 445 tis. osob. Do kategorie vysokého rizika spadá odhadem 125 tis. osob starších 15 let. Nejvyšší podíl osob v riziku je ve věkové skupině 15-24 let.

Digitální hry hraje rizikově, tj. 4 a více hodin denně, přibližně 15-25 % dětí a 10-15 % dospívajících. Do kategorie závislosti na hraní her spadá odhadem 5-13 % dospívajících. Sociální sítě užívá rizikově, tj. 4 a více hodin denně, 25-30 % dětí a 45-50 % dospívajících. Do kategorie rizika v souvislosti s trávením času na sociálních sítích spadá odhadem 7-30 % dospívajících.

Přímé dopady nadužívání digitálních technologií zahrnují zanedbávání hygieny, jídla a/nebo spánku, únavu, bolesti hlavy, očí, zad nebo jiných částí pohybového aparátu. Mezi dlouhodobé dopady patří pokles fyzické aktivity, omezení sociálních kontaktů a ztráta přátel, konflikty v osobních vztazích, zanedbávání volnočasových aktivit, nesoustředěnost a problémy v práci nebo ve škole. U dospívajících klientů se objevuje spojitost s úzkostnými poruchami, ADHD, depresivními stavy a sebevražednými myšlenkami.

V ČR v současné době neexistují léčebné a poradenské služby přímo zaměřené na klienty v riziku digitálních závislostí. Klienti v riziku digitálních závislostí se v rostoucí míře obracejí na adiktologické služby - dlouhodobě roste počet programů pracujících s klienty v riziku digitálních závislostí i počet těchto klientů. S digitálními závislostmi se služby stále častěji setkávají u dětí a dospívajících (ve věku 10-18 let), jde zejména o nadměrné hraní online her a trávení času na sociálních sítích. Až na výjimky vykazují klienty s digitální závislostí ambulantní služby.

V ČR funguje několik online poraden, které nabízejí poradenství klientům také v oblasti digitálních závislostí a poskytují odkazy na další služby.

zpět na začátek

 

Základní přehled situace v ČR v číslech

Tabulková část z úvodní kapitoly Souhrnné zprávy o závislostech v České republice 2022 je uvedena v připojeném PDF, které obsahuje celý Přehled situace.

 

 


Nepřehlédněte: 29. 2. 2024 jsme zveřejnili Zprávu o alkoholu v ČR 2023 a Zprávu o tabákových a nikotinových výrobcích v ČR 2023  zde na homepage