Zpráva o problematickém užívání psychoaktivních léků 2021

Přehled aktuální situace v oblasti problematického užívání psychoaktivních léků v České republice

Tento přehled situace obsahuje souhrn Zprávy o problematickém užívání psychoaktivních léků v České republice 2021, která byla zveřejněna v prosinci 2021.
Zpráva je součástí informačního balíčku výročních zpráv o situaci v oblasti závislostí v České republice. 

Veřejnozdravotní význam problematického užívání psychoaktivních léků

Regulace a politika v oblasti nadužívání psychoaktivních léků

Trh s psychoaktivními léky

Užívání psychoaktivních léků mezi dětmi a mládeží

Užívání psychoaktivních léků v dospělé populaci

Dopady problematické spotřeby psychoaktivních léků

Prevence zneužívání psychoaktivních léků

Léčba uživatelů psychoaktivních léků

Dopady COVID-19 v oblasti užívání psychoaktivních léků

Veřejnozdravotní význam problematického užívání psychoaktivních léků

• Zneužívání či nadužívání užívání psychoaktivních léků se týká poměrně velké části populace a je příčinou zdravotních poruch a negativních sociálních dopadů na uživatele i jejich okolí.
• Zastřešující definice zneužívání léků zahrnuje jakýkoliv způsob užití léku, u kterého byla prokázána problematická spotřeba. Jde například o užití léku s lékařským předpisem nebo bez něj, avšak zjevně mimo přijaté lékařské postupy nebo pokyny, za rekreačním účelem (kvůli opojným účinkům léčby) nebo v rámci samoléčby, kdy rizika a problémy spojené s užitím převažují nad jeho přínosy. Specifickými formami zneužití léku je jejich použití jako zdroje (prekurzoru) pro výrobu jiných drog nebo podání léku jiné osobě s cílem ji nedobrovolně omámit.
• V zásadě lze rozlišit 2 skupiny osob zneužívajících psychoaktivní léky: (1) osoby trpící různými zdravotními problémy, jejichž primárním motivem je léčba těchto problémů, které ztratí nad užíváním těchto léků kontrolu, (2) osoby závislé na návykových látkách včetně alkoholu nebo nelegálních drog, které užívají psychoaktivní léky jako náhradu nebo doplněk jiných drog nebo ke zmírnění abstinenčních příznaků.
• Typickým dopadem dlouhodobého nadužívání psychoaktivních léků je vznik závislosti. Závislost je často iatrogenního původu při nevhodné indikaci a léčbě různých potíží, kdy riziko vzniku závislosti je lékařem nedostatečně kontrolováno. Může se projevit také tzv. zkřížená závislost, kdy jsou psychoaktivní léky bez dostatečné kontroly ordinovány abstinujícím závislým a dochází k relapsu závislosti. 
• Psychoaktivní léky jsou často nadměrně užívány v kontextu samoléčby při potížích se spánkem, při úzkosti, při bolestech apod. a lidé o závislostním potenciálu užívaných léků často neví.
• Nejvíce zneužívanými skupinami léků v ČR jsou zejména léky se sedativním, hypnotickým a anxiolytickým účinkem (především benzodiazepiny a Z-hypnotika), opioidy, ale zneužívání se vyskytuje i u jiných léků ze skupiny stimulancií, antiepileptik (např. pregabalin) a dalších. Specifickým problémem je užívání buprenorfinu z nelegálního trhu lidmi užívajícími drogy rizikově/injekčně a používání pseudoefedrinových přípravků pro nelegální výrobu pervitinu.
• Řešení problematiky zneužívání léků s psychoaktivním účinkem by mělo být komplexní, multioborové, postihující celou problematiku od kontroly předepisování léků s psychoaktivním účinkem, sledování průběhu léčby, komplexní podpory pacientů přes vzdělávání zdravotnických pracovníků o problematice léčby psychoaktivními a návykovými léky, o rizicích dlouhodobého užívání či užívání více léků současně a zneužívání léků a závislosti až po časnou detekci rozvoje závislosti a zajištění odborné adiktologické léčby.

zpět na začátek

Regulace a politika v oblasti nadužívání psychoaktivních léků

• Základní legislativní rámec v oblasti zneužívání psychoaktivních léků poskytuje zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech (ZL). Zneužitím léčivých přípravků se podle tohoto zákona rozumí úmyslné nadměrné užívání léčivých přípravků nebo úmyslné užívání léčivých přípravků způsobem, který je v rozporu s určeným účelem použití, a to případně i po jejich dalším zpracování, doprovázené škodlivými účinky na organismus, včetně škodlivých účinků na jeho psychiku.
• Politika v oblasti nadužívání psychoaktivních léků je v ČR součástí politiky v oblasti závislostí, která od r. 2014 integruje témata legálních a nelegálních návykových látek a nelátkových závislostí. Odpovědnost za tvorbu a její naplňování nese vláda. Koordinačním a poradním orgánem vlády v otázkách závislostí je Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky (RVKPP). Hlavním strategickým dokumentem určujícím zaměření politiky v oblasti závislostí je Národní strategie prevence a snižování škod spojených se závislostním chováním 2019-2027, která společně s jejím Akčním plánem na období 2019-2021 obsahuje i cíle a aktivity pro oblast psychoaktivních léků.
• Oblast ochrany zdraví před škodlivými účinky návykových látek včetně psychoaktivních léků, stejně jako dozor nad léčivy spadá gesčně pod ministerstvo zdravotnictví (MZ). Pod rezort MZ spadá Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), do jehož kompetence patří oblast cen a úhrad léčiv, jejich klinického hodnocení a registrace, dozor nad reklamou, výrobou, přípravou, prodejem, distribucí, výdejem léčiv a nad jejich bezpečností včetně jejich zneužívání.
• Základním opatřením proti zneužívání léčivých přípravků je výdej na lékařský předpis, případně výdej (ať už na lékařský předpis, nebo bez lékařského předpisu) s omezením. Do kategorie léků vydávaných s omezením by měly být léky zařazeny mj. tehdy, pokud mohou vyvolat velmi závažné nežádoucí účinky nebo mohou představovat značné riziko zneužívání. Praktickým nástrojem, který zajišťuje omezení předepsání a výdeje léčivého přípravku na příslušné množství a dobu, je Registr léčivých přípravků s omezením.
• Registr přípravků s omezením však není pro regulaci výdeje psychoaktivních léků v praxi dostatečně využíván - v květnu 2021 se v kategorii léčivých přípravků s omezením nacházelo pouze 6 přípravků: 5 přípravků obsahujících pseudoefedrin a léčebné konopí. Do kategorie s omezením tedy není zařazeno ani jedno sedativum či hypnotikum (tj. ani jeden benzodiazepinový přípravek nebo Z-hypnotikum) či opioid.
• Další opatření proti zneužívání léků spočívá ve výdeji léčivých přípravků v lékárně - pokud existuje pochybnost, že osoba, které se léčivý přípravek vydává, není schopna zaručit správné používání léčivého přípravku nebo jej může zneužít, není lékárnou vydán.
• SÚKL koordinuje systém farmakovigilance humánních léčivých přípravků, tj. systém dozoru nad bezpečností léčivých přípravků po jejich registraci, jehož součástí je také hlášení nevhodného užívání nebo zneužívání léků. V rámci farmakovigilančního systému SÚKL byly za posledních 8 let nahlášeny nežádoucí účinky týkající se zneužití/zneužívání nebo závislosti na psychoaktivních lécích pouze v řádu jednotek až desítek případů.
• Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách (ZNL), představuje základní právní rámec pro nakládání s omamnými a psychotropními látkami (OPL), tedy i s léky je obsahujícími. S léky s OPL mohou bez zvláštního povolení nakládat zdravotničtí pracovníci, trestněprávní orgány a zákonem vymezené laboratoře.
• Neoprávněné nakládání s OPL je trestné. Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, vymezuje 4 tzv. drogové trestné činy: (1) výroba, distribuce a jiné nakládání s OPL (§ 283), (2) přechovávání OPL pro vlastní potřebu (§ 284), (3) výroba a držení předmětů určených k výrobě OPL (§ 286), (4) šíření toxikomanie (§ 287). Konkrétní látky stanovuje pro účely trestního zákoníku a následného vyvození trestní odpovědnosti ZNL. Držení OPL v malém množství je podle ZNL přestupkem.
• Reklama na léky mezi širokou veřejností i odbornou veřejností je zákonem přísně regulovaná. Reklama směrem k široké veřejnosti se nesmí týkat léků na předpis ani léků obsahujících omamné a psychotropní látky, tedy ani psychoaktivních léků.

zpět na začátek

Trh s psychoaktivními léky

• Dostupnost psychoaktivních léků v ČR pro léčbu, ale také pro jejich problematické užívání, je vysoká. Zdrojem psychoaktivních léků je především oficiální zdravotní systém - lidé nadužívající léky je získávají od lékařů různých odborností (tzv. doctor-shopping).
• V případě nemožnosti získat psychoaktivní léky ze standardního zdravotního zdroje jsou léky získávány od rodiny nebo známých, na internetu nebo na nelegálním trhu s drogami. Specifickým způsobem získávání psychoaktivních léků je padělání receptů nebo získávání použitých léků ze zdravotnického nebo domovního odpadu.
• Preparáty používané pro substituční léčbu závislosti na opioidech unikají ze standardních medicínských zdrojů a obchoduje se s nimi na nelegálním trhu (v ČR se týká především preparátů obsahujících buprenorfin). Pravděpodobnost nestandardního získávání substitučních léků zvyšuje závislost, přísnější kontrola vydávání, nižší dostupnost léků včetně finanční dostupnosti a poddávkování v léčbě.
• Distribuce benzodiazepinů v ČR je odhadována na 45 mil. doporučených denních dávek (DDD), v přepočtu na 1 obyvatele jde o 4,2 denní dávky benzodiazepinů ročně. K nejvíce užívaným, resp. distribuovaným benzodiazepinům patří alprazolam (např. Neurol), kterého bylo v r. 2020 distribuováno celkem 25,4 mil. denních dávek, dále diazepam (5,5 mil.) a klonazepam (4,3 mil.). Do lékáren bylo v r. 2020 distribuováno přes 80 mil. dávek sedativ ze skupiny Z-léků, tj. 7,5 denní dávky na 1 obyvatele ČR. Většinu tohoto množství představuje zolpidem (např. Stilnox), kterého bylo distribuováno celkem 78,7 mil. dávek.
• Distribuované množství benzodiazepinů a barbiturátů v ČR dlouhodobě klesá, množství sedativ ze skupiny Z-léků naopak dlouhodobě roste (od r. 2014 do r. 2020 se zdvojnásobilo). Strmě narůstá také spotřeba antiepileptika a sedativa pregabalinu (22 mil. dávek ročně).
• Spotřeba opioidních analgetik (např. morfin, hydromorfon, oxykodon dihydrokodein, fentanyl) dlouhodobě roste (z 19 mil. v r. 2004 na 52 mil. denních dávek v r. 2020), buprenorfinových preparátů pro substituční léčbu bylo v r. 2020 distribuováno přes 500 tis. denních dávek.
• Spotřeba centrálně působících léčiv k terapii obezity (např. fentermin) klesá, naopak spotřeba centrálně působících sympatomimetik (např. metylfenidát (Ritalin), modafinil a atomoxetin) dlouhodobě roste (od r. 2010 se téměř ztrojnásobila na více než 3 mil. DDD v r. 2020).
• V současnosti velmi rozšířeným alternativním zdrojem získávání psychoaktivních léků je jejich nákup na internetu, jejich cena může být ve srovnání se standardním zdrojem v lékárně výrazně vyšší. Dostupnost psychoaktivních léků na internetu, především opioidů, sedativ a hypnotik, je vysoká, a to i na on-line platformách v českém jazyce.
• On-line jsou dostupné také tzv. nové benzodiazepiny, látky ze skupiny benzodiazepinů, které nejsou registrovanými léčivými přípravky a nabízejí se jako nové psychoaktivní látky („designer" benzodiazepiny). V EU bylo v r. 2020 monitorováno celkem 30 těchto benzodiazepinů (nejčastěji se nabízí etizolam a flualprazolam). Stále častěji jsou rovněž tyto nové benzodiazepiny používány k nelegální výrobě falešných verzí běžně předepisovaných benzodiazepinových léků (např. Valium, Xanax), což znamená značná rizika pro jejich případné uživatele.
• Jako nové syntetické drogy se vyskytují také syntetické opioidy, např. deriváty fentanylu. V EU je monitorováno 67 nových syntetických opioidů. Jak nové benzodiazepiny, tak nové syntetické opioidy byly zachyceny také v ČR.
• Léky jsou dostupné také na nelegálním trhu spolu s jinými nelegálními drogami. Léky obsahující efedrin (či pseudoefedrin) nebo kodein jsou zdrojem pro výrobu dalších drog (pervitin, braun), které se typicky aplikují injekčně. Zatímco výroba a užívání braunu jsou výjimečné, pervitin představuje nejčastější nelegální drogu užívanou lidmi užívajícími drogy rizikově (LDR).
• Hlavním prekurzorem pro nelegální výrobu pervitinu je pseudoefedrin extrahovaný z léčiv. V ČR je výdej léčiv s obsahem pseudoefedrinu regulován od r. 2009 a pseudoefedrinová léčiva v současnosti podléhají omezení výdeje (max. 900 mg pseudoefedrinu na osobu týdně). Regulace vedla k nárůstu nelegálního dovozu z jiných zemí, především z Polska. V ČR je ročně nelegálně vyrobeno 6-7 tun pervitinu.
• Za drogové trestné činy (DTČ), tj. trestné činy nedovolené výroby a nakládání s omamnými a psychotropními látkami, je v ČR ročně zadrženo celkem 3,3-3,9 tis. osob, z toho cca 1,6 tis. osob v souvislosti s pervitinem. V r. 2020 bylo policií za DTČ zadrženo celkem 3,3 tis. osob, z toho 174 osob v souvislosti s psychoaktivními léky (5,3 %). Pokud jde o zastoupení jednotlivých skupin psychoaktivních léků na DTČ, největší podíl představují dlouhodobě opioidy a stimulancia.
• Nedovolené držení psychoaktivních léků může být postiženo také jako přestupek - v r. 2020 bylo evidováno 25 pachatelů přestupků neoprávněného držení psychoaktivních léků v malém množství pro vlastní potřebu, zejména v souvislosti s opioidy a benzodiazepiny.

zpět na začátek

Užívání psychoaktivních léků mezi dětmi a mládeží

• Monitoring rozsahu užívání psychoaktivních léků mezi dětmi a dospívajícími ani mezi dospělými není v současnosti nijak konceptualizován - téma užívání léků je do studií zařazováno okrajově, neexistuje jednotná definice, screeningové nástroje nebo způsoby sledování rizikových forem užívání léků. V různých studiích se sledují různě definované kategorie psychoaktivních léků.
• Užívání léků na uklidnění nebo na spaní na doporučení lékaře alespoň jednou v životě uvedlo ve studii ESPAD celkem 10,0 % 16letých, v tom 3,4 % užívala léky na doporučení lékaře déle než 3 týdny. Léky se sedativním účinkem bez doporučení lékaře užilo někdy v životě 6,6 % dotázaných, léky proti bolesti za účelem dostat se tzv. do nálady užilo někdy v životě 9,8 % dotázaných. Psychoaktivní léky v kombinaci s alkoholem (za účelem dostat se tzv. do nálady) někdy v životě užilo 5,8 % 16letých.
• Zkušenost se zneužitím léků alespoň jednou v životě (tj. léků užívaných bez předpisu a/nebo za účelem dostat se do nálady) uvedlo celkem 14,4 % studentů, v tom 5,2 % uvedlo zneužívání léků opakovaně (tj. 3krát nebo vícekrát). Užívání léků na předpis i bez předpisu uvádějí častěji dívky a studenti odborných škol bez maturity.
• Trendy mezi r. 1995 a 2007 ukázaly pokles celoživotní prevalence užití léků na uklidnění nebo na spaní na doporučení lékaře, a to z 26,2 % na 9,6 %, v l. 2007 až 2019 zůstala situace na stabilní úrovni, a to jak u chlapců, tak u dívek. Míra zkušeností s užitím léků na uklidnění nebo na spaní bez lékařského předpisu mírně klesá od r. 1999 a míra zkušeností s užitím alkoholu spolu s léky od r. 2007.
• V míře užívání léků na uklidnění nebo na spaní na lékařský předpis i bez lékařského předpisu v životě se čeští studenti neodchylují od evropského průměru, častěji však uvádějí užití léků na bolest (za účelem dostat se do nálady) a užití alkoholu spolu s léky.
• Zkušenost s užitím léků bez důvodu mělo v životě 10,3 % 11-15letých a 17,8 % 15-19letých (studie UPOL). Potvrzuje se, že významným mezníkem z pohledu expozice návykovým látkám včetně psychoaktivních léků je přechod ze základní na střední školu, přičemž velkou roli při získávání zkušeností s návykovými látkami hraje také typ studované školy.
• Existují podskupiny dětí a dospívajících, které mají nadprůměrné zkušenosti s užíváním psychoaktivních léků - jsou to například děti socioekonomicky znevýhodněné (klienti nízkoprahových zařízení pro děti a mládež) nebo děti s romským původem.

zpět na začátek

Užívání psychoaktivních léků v dospělé populaci

• Psychoaktivní léky (získané na lékařský předpis i bez předpisu) užilo v posledních 12 měsících celkem 15,8 % dospělých (Národní výzkum 2020). Léky na uklidnění nebo nespavost (tj. sedativa nebo hypnotika) užilo 12,6 % dospělých, nejčastěji alprazolam (Neurol, Xanax), diazepam, zolpidem (Stilnox). Léky na bázi opioidů užívané proti bolesti užilo 6,8 % dospělých, nejčastěji tramadol (Tramal, Doreta, Zaldiar) nebo pethidin (Dolsin).
• Užívání psychoaktivních léků je přibližně dvakrát častější u žen a zvyšuje se s věkem respondentů. Zatímco v mladších věkových kategoriích převažuje užívání opioidních analgetik, ve věkových kategoriích nad 35 let nad opioidy významně převažuje užívání sedativ a hypnotik.
• V posledních 30 dnech užívalo psychoaktivní léky celkem 10,6 % populace, v tom denně nebo téměř denně léky užívalo 2,1 % populace (1,8 % sedativa a 0,5 % opioidní analgetika).
• Sedativa nebo hypnotika užívalo déle než 6 týdnů celkem 12,0 % populace a opioidní analgetika 5,9 % populace, tj. cca 90 % těch, kteří léky v současné době užívali. Mezi uživateli psychoaktivních léků je nadpoloviční většina (více než 60 %) těch, kteří léky užívají i po dobu delší než 1 rok. Nejvyšší zastoupení těch, kteří léky užívají dlouhodobě, je ve věkové skupině 65+ let.
• Přibližně 12 % uživatelů psychoaktivních léků je získalo jinak než na lékařský předpis (od známých, v lékárně bez předpisu nebo přes internet).
• Do kategorie problémového užívání psychoaktivních léků (tj. užívali léky déle než 6 týdnů, měli pocit, že v posledních 12 měsících užívali léky ve větším množství nebo léky získali jinak než na lékařský předpis) spadalo celkem 14,9 % dospělých osob starších 15 let (9,9 % mužů a 19,7 % žen), v tom 12,1 % (7,1 % mužů a 17,0 % žen) užívalo problematicky sedativa a hypnotika, 6,1 % (5,1 % mužů a 7,1 % žen) opioidy.
• Při extrapolaci na celou populaci ČR ve věku 15+ let je to celkem 1,35 mil. osob vykazujících známky problémového užívání psychoaktivních léků (95% CI: 1,25-1,45 mil.), v tom 430 tis. mužů a 900 tis. žen. Sedativa a hypnotika užívá problémově 1,1 mil. osob (95% CI:1,0-1,2 mil.), v tom 310 tis. mužů a 780 tis. žen, a opioidní analgetika 550 tis. osob (95% CI: 480-620 tis.), v tom 220 tis. mužů a 330 tis. žen.
• Odhad počtu osob škodlivě užívajících sedativa a hypnotika provedený na základě dat o distribuci jejich pravděpodobné spotřeby v r. 2016 dosáhl 885 tis. osob, z toho cca 270 tis. osob tvořily osoby zneužívající alprazolam a cca 190 tis. osob zolpidem.
• Odhad počtu osob z průzkumu mezi lékaři v r. 2020, o kterých jsou si lékaři vědomi, že mají problém s nadužíváním nebo zneužíváním psychoaktivních léků, dosáhl 156 tis. osob (95 % CI: 120-192 tis.) osob užívajících sedativa, hypnotika nebo anxiolytika a 64 tis. osob (95 % CI:48-81 tis.) užívajících opioidní analgetika.
• Užívání psychoaktivních léků je časté také mezi osobami užívajícími drogy rizikově (LDR), a to v kombinaci s nelegálními drogami nebo alkoholem. V r. 2020 bylo v ČR odhadnuto 44,2 tis. LDR (95% CI: 42,6-45,8 tis.), z toho 33,1 tis. (32,5-33,7 tis.) uživatelů pervitinu, který má svůj původ v lécích obsahujících pseudoefedrin, dále 6,4 tis. (6,2-6,6 tis.) uživatelů buprenorfinu z nelegálního trhu a 1,45 tis. (1,4-1,5 tis.) uživatelů opioidních analgetik (např. fentanyl, morfin, oxykodon). Mezi LDR je také časté užívání benzodiazepinových preparátů.
• Míra zneužívání léků, a to jak léků na předpis, tak volně prodejných, je vysoká také mezi seniory v domovech pro seniory - uváděné je užívání vyšších než doporučených dávek a kombinace užívání léků s alkoholem.
• Užívání psychoaktivních léků v romské populaci i v populaci odsouzených vězňů byla podle posledních studií v těchto skupinách srovnatelná s obecnou populací ČR. Užití psychoaktivních léků bez předpisu někdy během pobytu ve vězení uvedlo téměř 12 % odsouzených, 28 % odsouzených vnímá dostupnost psychoaktivních léků ve věznicích jako (celkem) snadnou. Nejčastěji užívanými psychoaktivními léky ve věznicích jsou tramadol a benzodiazepiny.
• Postoje populace k užívání psychoaktivních léků jsou dlouhodobě tolerantní, jejich užívání je přijatelnější než užívání jiných návykových látek včetně tabáku. Pouze 10 % populace by zakázalo reklamu na volně prodejné léky.

zpět na začátek

Dopady problematické spotřeby psychoaktivních léků

• Zdravotní dopady užívání psychoaktivních léků nejsou v ČR systematicky monitorovány.
• Typickým negativním dopadem nadměrného užívání psychoaktivních léků je vznik závislosti. Snižuje se celková kvalita života, je narušeno sociální, rodinné a pracovní fungování a duševní zdraví. Mezi nejčastější obtíže při závislosti na sedativech a hypnoticích patří nespavost, úzkost, vnitřní chvění či třes, tělesné napětí, svalové bolesti, bolesti hlavy, slabost, únava, nevýkonnost, pokles nálady. Objevují se také somatické příznaky jako (např. bolest břicha, neuralgie, parestézie, tachykardie), které mohou imitovat závažné akutní somatické onemocnění.
• Rozvojem závislosti a s ní spojených psychických a somatických komplikací, ztrátou vitality, poruchou pohybové koordinace včetně rizika pádů, poranění a nehod jsou ohroženi zvláště senioři.
• Počet osob s problematickou spotřebou psychoaktivních léků, resp. se závislostí na psychoaktivních lécích lze odhadnout až na 1 mil. osob, z toho u cca 200 tis. osob jsou si lékaři primární péče vědomi o existenci problému. V léčbě závislosti je ročně cca 2,5 tis. osob s problémy spojenými sedativy a hypnotiky.
• V Národním registru pitev a toxikologických vyšetření prováděných na oddělení soudního lékařství (NRPATV) bylo v r. 2020 hlášeno celkem 96 smrtelných předávkování nelegálními drogami, těkavými látkami a psychoaktivními léky (84 v r. 2019), z toho bylo 38 smrtelných předávkování psychoaktivními léky (42 v r. 2019), z toho ve 13 případech šlo o benzodiazepiny (17 v r. 2019). Kategorie opioidů (celkem 28 případů v r. 2020) zahrnuje také předávkování opioidními analgetiky, jako je fentanyl, kodein, dihydrokodein, hydromorfon, oxycodon.
• Dále bylo v NRPATV v r. 2020 identifikováno 150 úmrtí pod vlivem nelegálních drog a psychoaktivních léků z jiných příčin než předávkování (133 v r. 2010), z toho nejvíce stejně jako v minulosti v důsledku nemocí, nehod a sebevražd. Celkem 32 úmrtí bylo pod vlivem benzodiazepinů a 37 pod vlivem jiných psychoaktivních léků.
• Ročně je hospitalizováno cca 150-200 osob pro úraz pod vlivem psychoaktivních léků, podíl léků na všech úrazech tvoří cca 1 %.
• Odhad celkových společenských (ekonomických) nákladů spojených s problematickou spotřebou psychoaktivních léků v ČR nebyl dosud proveden.

zpět na začátek

Prevence zneužívání psychoaktivních léků

• Prevence zneužívání psychoaktivních léků by měla směřovat především k lékařům, ti by při léčbě psychoaktivními léky měli dbát na jejich správnou indikaci, dávkování, délku léčby a spotřebu psychoaktivních léků by měli pravidelně sledovat a kontrolovat. Pacienti by měli být poučeni o rizicích vzniku závislosti a v indikovaných případech by měli dostat pokyny, jak dávky kontrolovat nebo snižovat. Účinné jsou ústní konzultace, pokyny nabádající ke snížení spotřeby nebo brožury pro pacienty.
• Součástí preventivních opatření je vzdělávání zdravotníků zaměřené na používání nefarmakologických postupů a léků s nižším závislostním potenciálem, zlepšení monitorování a hodnocení rizik zneužívání léků, monitorování léčby a zajištění přístupu k léčbě závislosti v případě podezření. Vzdělávací intervence by měly být zaměřeny také na lékárníky, kteří mohou monitorovat nadužívání či zneužívání psychoaktivních léků při jejich výdeji.
• V ČR však nejsou preventivní programy cílící na lékaře zaměřené na kontrolu spotřeby psychoaktivních léků mezi pacienty systematicky realizovány. Doporučené postupy odborných společností v ČR řeší problematiku prevence zneužívání a vzniku závislosti při léčbě psychoaktivními léky poměrně okrajově.
• Odborné aktivity a iniciativy věnující se problematice zneužívání psychoaktivních léků jsou poměrně vzácné. Výjimku představuje konference Psychoaktivní léky 2020: Uvedení do reality jejich nadužívání a zneužívání v České republice, kterou uspořádal v říjnu 2020 Úřad vlády ČR, nebo překlad publikace Doporučení k užívání a snižování míry zneužívání benzodiazepinů a dalších hypnotik a anxiolytik, kterou v r. 2021 vydalo NMS.
• V ČR funguje několik webových stránek pro veřejnost věnovaných psychoaktivním lékům a poskytujících informace o možnostech pomoci. V r. 2020 byl spuštěn Národní zdravotní informační portál nzip.cz, jehož součástí je i sekce Závislost na lécích: co to je?. SÚKL provozuje webové stránky olecich.cz zaměřené na zvýšení informovanosti veřejnosti v oblasti lékové problematiky.
• Od srpna 2019 integruje Národní linka pro odvykání 800 350 000 téma všech návykových látek, na linku se v r. 2020 obrátilo 68 osob se závislostí na lécích. Telefonní číslo linky vlastní Úřad vlády ČR, linku provozuje od r. 2016 Česká koalice proti tabáku z dotací.
• V posledních letech bylo realizováno několik mediálních kampaní věnujících se bezpečnému užívání léků. V r. 2015 spustil SÚKL kampaň Léky do koše nepatří zaměřenou na správné nakládání s léčivy v domácnostech, jejich skladování, užívání a likvidaci nepoužitelných léčiv. V r. 2020 se ČR zapojila do celosvětové kampaně Každé hlášení se počítá, která si každoročně klade za cíl zvýšit povědomí o důležitosti hlášení podezření na nežádoucí účinky léčivých přípravků.
• Kampaně cílené specificky na rizika a prevenci zneužívání psychoaktivních léků jsou realizovány nesystematicky a výjimečně. V r. 2012 realizovala Česká lékárnická komora kampaň, která se zaměřovala na rizika užívání psychoaktivních léků pro řízení motorových vozidel, při které lékárníci lepili na obaly psychoaktivních léků nálepky s varováním. V r. 2016 proběhla v Plzni kampaň Léky a fentanylové náplasti do odpadu nepatří! s cílem upozornit na fakt, že použité náplasti s obsahem fentanylu vyhozené do komunálního odpadu vyhledávají uživatelé nelegálních opioidů.
• Psychoaktivní léky jsou také součástí školské prevence závislostí, která je součástí širšího rámce prevence rizikového chování mezi dětmi a mládeží. Není známo, že by byl realizován specifický preventivní program zaměřený na prevenci zneužívání psychoaktivních léků mezi dětmi a mládeží a téma psychoaktivních léků je ve školské prevenci pokryto pravděpodobně okrajově.

zpět na začátek

Léčba uživatelů psychoaktivních léků

• U nadužívání psychoaktivních léků je důležitá včasná identifikace problému a včasná intervence. Efektivní metodou u indikovaných pacientů jsou krátké intervence zaměřené na postupné snižování dávky až přerušení užívání sedativ a hypnotik. V ČR je však míra provádění krátkých intervencí obecně poměrně nízká (i u alkoholu nebo tabáku), i když je podle zákona povinná pro všechny zdravotnické pracovníky, a pozornost věnovaná psychoaktivním lékům v krátkých intervencích není pravděpodobně příliš velká.
• V případě rozvoje závislosti se provádí bezpečná detoxifikace, která v případě sedativ a hypnotik spočívá v nahrazení zneužívaného léku ze skupiny benzodiazepinů nebo Z-hypnotik dlouze působícím benzodiazepinem (diazepamem) a postupném snižování jeho dávek, v kombinaci s psychologickou podporou a poradenstvím.
• Specifickou léčebnou modalitou určenou závislým na opioidech je substituční léčba. Ta není určena jen závislým na nelegálních opidech, ale je indikována také u pacientů s chronickou (nenádorovou) bolestí léčených opioidními analgetiky, u kterých se rozvinula závislost.
• Léčba závislosti na psychoaktivních lécích je integrována do systému léčby závislosti, probíhá ambulantně i rezidenčně. Aktuálně je v ČR odhadováno téměř 300 adiktologických programů různého typu, z nich je 30-40 rezidenčních programů a 40 doléčovacích programů. Léčba závislosti je dostupná také ve věznicích.
• V kontaktu s adiktologickými programy je ročně přibližně 2,5 tis. uživatelů sedativ a hypnotik, z toho s ambulantními programy přibližně 2 tis. osob a hospitalizováno je ročně cca 400 osob.
• Počet léčených uživatelů sedativ a hypnotik se v posledních letech postupně zvyšuje. Většinu případů (74 %) tvoří osoby ve věku 45 a více let, téměř čtvrtina pacientů (23 %) je ve věkové skupině 70 a více let. Ženy tvoří přibližně 2/3 pacientů.
• V ČR působí 19 terapeutických komunit (TK) pro léčbu závislosti s odhadovanou kapacitou cca 320 míst. Jejich klienty jsou také uživatelé sedativ a hypnotik, i když v okrajové míře.
• Jsou k dispozici také svépomocné skupiny, především Společenství Anonymní alkoholici (AA), které je aktivní v 45 městech (celkem 67 skupin AA). Není známa existence žádné svépomocné skupiny v ČR, která by se specificky věnovala závislosti na psychoaktivních lécích.
• Roste nabídka léčebných a poradenských intervencí poskytovaných prostřednictvím internetu a s využitím nových technologií, jejich rozvoj dále katalyzoval COVID-19.
• Přibývá on-line poraden, webových a mobilních aplikací pro závislé. Jedinou on-line poradnou specializovanou na poskytování pomoci uživatelům psychoaktivních léků je benzodiazepinová poradna benzo.cz, kterou provozuje organizace SANANIM.
• Od r. 2019 nabízí Národní linka pro odvykání na tel. 800 350 000 (dříve Linka pro odvykání kouření) služby nejen kuřákům, ale i osobám s jakýmkoliv závislostním problémem, včetně užívání psychoaktivních léků. V r. 2020 využilo linku 68 osob s problémem v oblasti užívání psychoaktivních léků.

zpět na začátek

Dopady COVID-19 v oblasti užívání psychoaktivních léků

• Informace o dopadech epidemie COVID-19 na vzorce a míru užívání psychoaktivních léků jsou neúplné. Nicméně se zdá, že mohlo dojít ke zhoršení situace zejména u pravidelných uživatelů psychoaktivních léků (zejména sedativ a hypnotik), kteří mohli za nouzového stavu zvýšit jak frekvenci užívání, tak konzumované dávky.
• Dopady v oblasti závislostí je potřeba vnímat v kontextu dopadů v oblasti duševního zdraví a dalších rizikových faktorů obecně (úzkostnost, změny nálady, sebevražednost, agresivita, domácí násilí apod.), které se v období nouzového stavu projevily ve zvýšené míře, což mohlo vést také k vyšší míře užívání sedativ, anxiolytik a hypnotik.
• U osob ohrožených závislostí nebo závislých mohlo dojít v souvislosti s epidemií COVID-19 ke zhoršení závislostní poruchy a k zvýšené potřebě vyhledat pomáhající služby.
• Epidemie COVID-19 a související protiepidemická opatření ztížila kontakt klientů s problémy se závislostí se službami a dostupnost služeb. Na druhou stranu došlo k rozvoji poskytování poradenských a léčebných služeb on-line.

   https://chciodvykat.cz/ [2020-09-12]