Nelegální drogy 2021

Přehled aktuální situace v oblasti nelegálních drog v České republice

Tento přehled situace obsahuje souhrn Zprávy o nelegálních drogách v České republice 2021, která byla zveřejněna v květnu 2022.
Zpráva je součástí informačního balíčku výročních zpráv o situaci v oblasti závislostí v České republice.

 

Politika v oblasti závislostí

Legislativní rámec

Financování

Užívání návykových látek mezi dětmi a mládeží

Užívání návykových látek v dospělé populaci

Veřejné mínění v oblasti závislostí

Zdravotní důsledky užívání návykových látek

Sociální důsledky a souvislosti užívání drog

Adiktologická prevence

Adiktologické služby

Substituční léčba

Harm reduction programy

Kriminalita spojená s návykovými látkami

Trhy s návykovými látkami

Dopady COVID-19 v adiktologii

 

Politika v oblasti závislostí

  • Politika v oblasti závislostí ČR od r. 2014 postupně integrovala témata legálních a nelegálních návykových látek a nelátkových závislostí. Zaměřuje se zejména na legální (alkohol, tabák) a nelegální drogy a na problematiku hazardního hraní. Novým tématem jsou digitální závislosti (včetně hraní digitálních her a sociálních sítí) a zneužívání psychoaktivních léků.
  • Koordinačním a poradním orgánem vlády v otázkách protidrogové politiky je Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky (RVKPP). RVKPP je složena ze zástupců ministerstev, státních institucí, krajů, odborných a profesních společností a nestátních organizací. Jejím předsedou je předseda vlády. Vláda za účelem koordinace politiky v oblasti závislostí rovněž zřídila funkci národního koordinátora pro protidrogovou politiku.
  • V květnu 2019 byla vládou ČR schválena Národní strategie prevence a snižování škod spojených se závislostním chováním 2019-2027 (Národní strategie 2019-2027). Jejím hlavním cílem je předcházení a snižování zdravotních, sociálních i ekonomických škod vyplývajících z užívání návykových látek a dalšího závislostního chování a z existence legálních i nelegálních trhů s návykovými látkami, hazardním hraním a dalšími produkty se závislostním potenciálem.
  • V prosinci 2019 vláda schválila Akční plán realizace Národní strategie prevence a snižování škod spojených se závislostním chováním 2019-2027 (Akční plán 2019-2021), který je stejně jako Národní strategie 2019-2027 společný pro všechny oblasti: alkohol, tabák, psychoaktivní léky, nelegální drogy, hazardní hraní a další nelátkové závislosti. Z 272 aktivit akčního plánu je 44 (16 %) specificky zaměřeno na problematiku nelegálních drog.
  • V listopadu 2020 RVKPP projednala průběžnou zprávu o plnění aktivit Akčního plánu 2019-2021. Do konce r. 2020 bylo splněno nebo průběžně plněno 33 ze 44 aktivit týkajících se nelegálních drog. Závěrečné vyhodnocení plnění akčního plánu bude realizováno během listopadu 2021 až února 2022.
  • Na krajské úrovni zajišťují koordinaci politiky v oblasti závislostí krajští koordinátoři. V r. 2020 nebyla tato funkce zřízena pouze v Moravskoslezském kraji. Ve 12 krajích vychází politika v oblasti závislostí z krajského strategického dokumentu specificky zaměřeného na oblast závislostí, ve 2 krajích je tato politika součástí šířeji pojatých strategií.
  • Na obecní úrovni fungují tzv. místní protidrogoví koordinátoři (MPK), tato pozice byla ustavena téměř ve všech obcích s rozšířenou působností (213 z 227). Roste počet obcí s vlastní strategií politiky v oblasti závislostí.

zpět na začátek

 

Legislativní rámec

  • Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, se v r. 2020 nezměnil, ale v r. 2021 se v poslanecké sněmovně projednávaly jeho novely - vládní a poslanecká. V září 2021 byla sněmovnou schválena vládní novela tohoto zákona s řadou poslaneckých změn. Nejvýznamnějšími z nich jsou zvýšení limitu THC v technickém konopí na 1 % a umožnění zpracovávání technického konopí pro výrobu konopných extraktů.
  • Seznam kontrolovaných návykových látek je obsažen v nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek. Od června 2021 bylo na seznam přidáno dalších 49 látek ze skupiny nových psychoaktivních látek.
  • Zákon č. 272/2013 Sb., o prekursorech drog, se také nezměnil, ale ze seznamu prekurzorů v nařízení vlády č. 458/2013 Sb. byl od května 2021 vyřazen červený fosfor, který je používán při výrobě metamfetaminu. Důvodem je reklasifikace této látky v evropské prekurzorové legislativě a změna nařízení vlády je technická z důvodu přehlednosti právního systému.
  • Definice skutkových podstat ani druhy či sazby trestů u tzv. drogových trestných činů (DTČ) v zákoně č. 40/2009 Sb., trestním zákoníku (TZ), se v r. 2020 nezměnily. Změněny nebyly ani skutkové podstaty u tzv. drogových přestupků, které jsou od 1. 7. 2017 upraveny v zákoně o návykových látkách (§ 39).
  • V důsledku rozhodnutí Ústavního soudu bylo v dubnu 2021 částečně zrušeno ustanovení § 289 odst. 3 trestního zákoníku zmocňující vládu ke konkretizaci pojmu množství větší než malé u pěstování rostlin nebo hub obsahujících omamnou a psychotropní látku pro vlastní potřebu.
  • Rozhodnutím Ústavního soudu byly současně zrušeny také části nařízení vlády č. 455/2009 Sb., kterým se pro účely trestního zákoníku stanoví, které rostliny nebo houby se považují za rostliny a houby obsahující omamnou nebo psychotropní látku a jaké je jejich množství větší než malé. Lze očekávat, že v této věci Nejvyšší soud zaujme stanovisko, ve kterém pro účely trestní soudní praxe prahová množství rostlin a hub stanoví.
  • Zákon č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, se v r. 2020 neměnil, ale k jeho novelizaci došlo v průběhu r. 2021. S účinností od ledna 2022 byl okruh osob, které jsou oprávněny vyzvat k orientačnímu vyšetření a odbornému lékařskému vyšetření na přítomnost návykových látek včetně alkoholu, rozšířen o úředníky Probační a mediační služby a o pracovníky zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči.
  • V oblasti problematiky řízení pod vlivem návykových látek nedošlo ke změně právních předpisů, pokud jde o znění skutkových podstat přestupků a trestného činu. I nadále platí beze změny limity vybraných OPL podle nařízení vlády č. 41/2014 Sb., při jejichž dosažení v krevním vzorku se řidič považuje za ovlivněného návykovou látkou.
  • V říjnu 2020 vydal Nejvyšší soud stanovisko, ve kterém uvádí koncentrace vybraných OPL, při jejichž dosažení bude řízení pod vlivem OPL považováno za trestný čin. Novelou právních předpisů účinnou od 1. 7. 2023 bude možno v souvislosti se spácháním tohoto trestného činu uložit povinnost podrobit se terapeutickému programu pro řidiče.
  • Dne 1. 7. 2020 vstoupila v účinnost novela vyhlášky č. 236/2015 Sb., o stanovení podmínek pro předepisování, přípravu, distribuci, výdej a používání individuálně připravovaných léčivých přípravků s obsahem konopí pro léčebné použití. Ta zvýšila přípustné hodnoty obsahu delta-9-THC až na 25 % a CBD až na 23 %.
  • Novelou zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, byl s účinností od 1. 1. 2020 zaveden nárok pacienta na částečnou úhradu léčebného konopí, a to ve výši 90 % ceny konopí v množství nejvíce 30 g měsíčně. Revizní lékař může na základě odůvodnění předepisujícího lékaře zvýšit tento limit až na 180 g.
  • V částce 6/2020 Věstníku MZ byl zveřejněn kvalifikační standard přípravy na výkon zdravotnického povolání adiktolog k vyhlášce č. 39/2005 Sb., který podrobněji specifikuje minimální požadavky na bakalářský studijní program adiktologie.

zpět na začátek

 

Financování

  • V r. 2020 činily výdaje z rozpočtů státní správy a samosprávy (bez započítání výdajů ze zdravotního pojištění) na politiku v oblasti závislostí celkem 2 297,5 mil. Kč (2 071,6 mil. Kč v r. 2019), z toho výdaje státního rozpočtu 1 866,6 mil. Kč (1 746,9 mil. Kč v r. 2019) a výdaje z rozpočtů samospráv celkem 430,9 mil. Kč (324,7 mil. Kč v r. 2019), z toho z rozpočtu krajů 340,6 mil. Kč (241,9 mil. Kč v r. 2019) a obcí 90,3 mil. Kč (82,8 mil. Kč v r. 2019). V r. 2020 tak došlo k růstu výdajů na všech úrovních veřejné správy.
  • Meziročně vzrostly výdaje na dotace především v případě RVKPP (+68,2 mil. Kč) a MPSV (+52,3 mil. Kč), naopak poklesly u MŠMT (-15,8 mil. Kč) a MZ (-23,3 mil. Kč). Na místní úrovni vzrostly především výdaje krajů (+94,7 mil. Kč). Meziroční pokles výdajů některých resortů (MŠMT, MO, MZ a MS) na oblast protidrogové politiky v r. 2020 a nárůst výdajů RVKPP je potřeba vnímat v souvislosti s centralizací státních dotačních zdrojů na protidrogovou politiku do kapitoly Úřadu vlády ČR.
  • Z hlediska služeb vzrostly výdaje na harm reduction (+62,9 mil. Kč), záchytné stanice (+60,7 mil. Kč), ambulantní služby (+27,0 mil. Kč) a prosazování práva (+21,7 mil. Kč). Výdaje na primární prevenci v r. 2020 zůstaly meziročně na stejné úrovni (+720 tis. Kč), na primární prevenci šlo 3,6 % celkových výdajů na politiku v oblasti závislostí.
  • Z regionálního hlediska vzrostly výdaje nejvíce v Praze (+48,2 mil. Kč) a v Olomouckém kraji (+21,7 mil. Kč), naopak v Libereckém kraji klesly (-1,1 mil. Kč).
  • Výdaje na prosazování práva činily 52 % celkových identifikovaných výdajů z veřejných rozpočtů na politiku v oblasti závislostí a 64 % výdajů ze státního rozpočtu (bez započítání výdajů ze zdravotního pojištění).
  • Odhad výdajů ze zdravotního pojištění na léčbu poruch spojených s užíváním návykových látek ze systému zdravotních účtů není od r. 2018 k dispozici. V r. 2017 činil 1 798 mil. Kč, z toho na léčbu poruch způsobených alkoholem bylo vydáno 1195 mil. Kč a na léčbu poruch způsobených ostatními drogami 603 mil. Kč. Adiktologické (AT) programy z celkových výdajů čerpaly 275 mil. Kč.
  • Za r. 2020 jsou k dispozici výdaje zdravotních pojišťoven na léčbu poruch spojených s užíváním návykových látek (dg. F10-F19) z Národního registru hrazených zdravotních služeb. Výdaje zdravotních pojišťoven na léčbu uživatelů návykových látek v r. 2020 dosáhly 113,4 mil. Kč v ambulantní péči (z toho 4,8 mil. Kč tvořily výdaje na léky) a 824,6 mil. Kč v lůžkové péči (z toho 20,9 mil. Kč na léky). Celkové výdaje dosáhly 938,0 mil. Kč, z toho 201,7 mil. Kč tvořily výdaje na léčbu v oboru návykových nemocí a 6,7 mil. Kč na léčbu v oboru adiktologie.
  • Od r. 2020 byly státní dotační zdroje na politiku v oblasti závislostí centralizovány do kapitoly Úřadu vlády ČR. MZ a MS již nevyhlásila dotační řízení na protidrogovou politiku. V dotačním řízení MŠMT byly nadále podporovány projekty prevence rizikového chování, které nejsou primárně zaměřeny na závislosti, a projekty škol a školských zařízení. MZ v r. 2020 vyhlásilo dotační výzvu v rámci projektu Podpora nových služeb v péči o duševně nemocné, ve které byl financován pilotní provoz dvou typů adiktologických služeb.

zpět na začátek

 

Užívání návykových látek mezi dětmi a mládeží

  • Podle studie ESPAD 2019 mělo zkušenost s některou z nelegálních drog celkem 29,3 % respondentů (30,1 % chlapců a 28,5 % dívek). Nejčastěji šlo o konopné látky (28,4 %), dále extázi (3,6 %), LSD nebo jiné halucinogeny (3,5 %), halucinogenní houby (2,5 %), pervitin (1,5 %), kokain (1,6 %), heroin nebo jiné opiáty (méně než 1 %). Těkavé látky užilo celkem 4,9 %. Zkušenosti studentů s nelegálními drogami dlouhodobě klesají s výjimkou kokainu, ale mírný nárůst v období 2015-2019 byl zaznamenán také u extáze.
  • Dlouhodobě dochází mezi dospívajícími k nárůstu průměrného věku při prvním užití návykových látek. Průměrný věk první zkušenosti s kouřením cigaret dosahuje 13 let, k začátku denního kouření dochází průměrně ve 14,3 roku. Průměrný věk první zkušenosti s vypitím sklenice alkoholu je 14,4 roku. K prvnímu užití konopných látek dochází průměrně kolem 14,5 roku.
  • Výsledky screeningové škály CAST naznačují, že v kategorii rizika v souvislosti s užíváním konopných látek se nacházelo celkem 6,6 % populace 16letých studentů. V tom 4,9 % spadalo do kategorie nízkého rizika a 1,7 % do kategorie vysokého rizika. Podíl studentů v riziku v souvislosti s užíváním konopí byl stejný u obou pohlaví, nejnižší byl na gymnáziích, a naopak nejvyšší na odborných učilištích.
  • Při extrapolaci na populaci dospívajících ve věku 15-16 let jde odhadem o 11-14 tis. osob v riziku v souvislosti s užíváním konopí, z nich odhadem 2-4 tis. osob ve vysokém riziku. Při extrapolaci na celou populaci dospívajících ve věku 15-19 let jde odhadem o 27-35 tis. osob, v tom 6-10 tis. ve vysokém riziku v souvislosti s užíváním konopí.
  • I přes dlouhodobý pokles míry zkušeností s nelegálními drogami mezi studenty zůstává ČR v rámci Evropy na prvním místě v uváděných zkušenostech s užitím konopných látek v životě a na šestém místě v prevalenci aktuálního užívání konopných látek. Čeští studenti uvádějí nadprůměrné zkušenosti také s užitím extáze, pervitinu, halucinogenů a nových psychoaktivních drog, zatímco v míře zkušeností s heroinem, kokainem a těkavými látkami je ČR pod průměrem evropských zemí.
  • Podle studie mezi pražskými školáky naznačují trendy v posledních 5 letech mírný pokles prevalence užívání konopných látek mezi dětmi a dospívajícími (ve věku 11-20 let), dlouhodobě klesá především podíl žáků a studentů, kteří uvedli jednorázovou zkušenost s konopnými látkami. Studie dlouhodobě potvrzuje postupné vyrovnávání rozdílů v míře užívání návykových látek mezi chlapci a dívkami i nárůst míry užívání po přechodu ze ZŠ na SŠ.
  • Vyšší mírou užívání návykových látek, nižší mírou životní spokojenosti, horším duševním zdravím včetně zvýšené sebevražednosti jsou ohroženy děti a mládež v institucionální výchovné péči.

zpět na začátek

 

Užívání návykových látek v dospělé populaci

  • Studie realizované v r. 2020 potvrdily, že nejčastěji užitou nelegální drogou mezi dospělými v ČR jsou konopné látky, které někdy v životě vyzkoušelo 23-29 % osob starších 15 let. Zkušenosti s ostatními drogami jsou mnohem méně časté - extázi někdy v životě užilo 5-7 %, halucinogenní houby 4-6 %, zkušenosti s pervitinem (nebo amfetaminy) a kokainem uvádějí 2-4 % osob starších 15 let.
  • V horizontu posledních 12 měsíců a posledních 30 dnů je výskyt užívání nelegálních drog v obecné populaci velmi nízký. Výjimkou jsou konopné látky, které v posledních 12 měsících užilo 8-10 % a v posledních 30 dnech 3-5 % osob starších 15 let. Míra užití nelegálních drog je přibližně 2-3krát vyšší u tzv. mladých dospělých (ve věku 15-34 let) a mezi muži.
  • Odhad prevalence užití konopných látek i ostatních nelegálních drog v obecné populaci ve věku 15-64 let i v populaci mladých dospělých ve věku 15-34 let je dlouhodobě stabilní. V posledních letech však mírně roste prevalence užití konopných látek a kokainu.
  • Za r. 2020 byl v ČR počet lidí užívajících drogy rizikově (LDR) odhadnut na 44,2 tis. Celkem 33,1 tis. LDR užívalo pervitin a 11,1 tis. opioidy, zejména buprenorfin (6,4 tis.) a heroin (3,3 tis.). Odhad počtu lidí užívajících drogy injekčně (LDI) dosáhl 42,2 tis.
  • Počet LDR se v r. 2020 mírně snížil, a to díky poklesu počtu uživatelů pervitinu o 1,5 tis., počet lidí užívajících rizikově opioidy (zejména buprenorfin) naopak mírně vzrostl. Nejvyšší relativní počet LDR je tradičně odhadován v Praze a v Ústeckém kraji, tedy v oblastech s vysokým výskytem rizikového užívání opioidů.
  • Odhad počtu LDR získaný prostřednictvím informací od praktických lékařů byl v r. 2020 celkem 40 tis., z toho 20 tis. uživatelů opioidů a 20 tis. uživatelů pervitinu. Přibližně 5 tis. LDR z celkového odhadu tvoří dospívající.
  • Podle Národního výzkumu užívání návykových látek 2020 se 4,5 % populace ve věku 15+ let (7,7 % mužů a 1,5 % žen) nacházelo v kategorii rizika v souvislosti s užíváním konopných látek, v tom 2,3 % (3,9 %, resp. 0,8 %) spadalo do kategorie vysokého rizika. Po extrapolaci na celou populaci jde o přibližně 400 tis. osob, z nich polovina (200 tis.) spadá do kategorie vysokého rizika.
  • Užití konopí pro samoléčbu někdy v životě uvedlo v r. 2020 přibližně 10-16 % a v posledních 12 měsících 5-11 % populace starší 15 let. Výhradně pro účely samoléčby užilo v konopí v posledních 12 měsících 2-7 % osob starších 15 let (tj. po vyloučení těch, kteří konopí užili i rekreačně). Po extrapolaci na celou populaci jde o přibližně 400 tis. až 1 mil. osob, které v posledních 12 měsících užily konopí pro samoléčbu, z toho 160-240 tis. osob výhradně pro samoléčbu.
  • Zatímco míra rekreačního užívání významně klesá s věkem respondentů, užívání konopí z důvodu samoléčby s věkem respondentů roste, přičemž nejvyšší je ve věkových skupinách 55-64 a zejména 65+ let.
  • V r. 2020 uvedlo zkušenosti s užíváním konopí a konopných produktů s převažujícím obsahem nepsychoaktivního kanabidiolu (CBD) někdy v životě celkem 2-9 % a v posledních 12 měsících 1-4 % dospělých osob. V přepočtu na celou dospělou populaci ve věku 15+ let lze odhadnout, že CBD produkty někdy v životě užilo přibližně 200-800 tis. osob, v posledních 12 měsících přibližně 100-400 tis. osob.
  • Některé populační skupiny užívají návykové látky ve vyšší míře než obecná populace. Několikanásobně vyšší míru užívání drog vykazují např. mladí dospělí v prostředí noční zábavy, vězni, vysokoškolští studenti nebo obyvatelé sociálně vyloučených lokalit.
  • Zkušenost s užitím nelegálních drog před nástupem do vězení ve studii z r. 2020 uvedlo 54 % odsouzených vězňů, nejčastěji šlo o pervitin (41 %), konopné látky (39 %) nebo psychoaktivní léky získané bez lékařského předpisu (18 %). Užití nelegálních drog v posledních 12 měsících před nástupem do vězení uvedlo 47 % a v posledních 30 dnech 38 % odsouzených vězňů. Někdy během pobytu ve vězení užilo nelegální drogu 26 % odsouzených - nejčastěji pervitin (15 %) nebo konopné látky (14 %).
  • Zkušenost s injekčním užitím drogy v životě uvedlo 39 % odsouzených vězňů, ve vězení jich drogu injekčně užilo 11 %. V posledních 30 dnech před nástupem trestu užívalo rizikově pervitin nebo opioidy 36 % respondentů (po extrapolaci na populaci jde přibližně o 6,4 tis. odsouzených vězňů).

zpět na začátek

 

Veřejné mínění v oblasti závislostí

  • Postoje obyvatel ČR k užívání nelegálních návykových látek jsou dlouhodobě stabilní, ale přijatelnost užívání konopných látek i dalších nelegálních drog aktuálně mírně roste.
  • Subjektivně vnímaná dostupnost vybraných nelegálních drog zůstává dlouhodobě na stejné úrovni, celkem 35,6 % všech respondentů (41,4 % mužů a 30,0 % žen) ve věku 15+ let by si celkem snadno nebo velmi snadno dokázalo obstarat konopné látky, 17,9 % by si snadno obstaralo extázi, 13,4 % halucinogenní houby a 13,1 % pervitin. Nelegální drogy vnímají jako dostupnější muži a respondenti v nejmladších věkových kategoriích.
  • Z nelegálních drog je za nejméně rizikové pro fyzické i psychické zdraví považováno jednorázové užití konopných látek a jednorázové užití extáze (jednorázovou zkušenost považuje za bezrizikovou nebo málo rizikovou 53,0 %, resp. 39,8 % respondentů).
  • Podle populačního průzkumu agentury Ipsos z r. 2019 by se zavedením konopí pro rekreační účely, které by bylo dostupné ve státem zřízených prodejnách, souhlasilo 53,8 % dospělých osob. Tato varianta legalizace byla hodnocena lépe než stávající stav zákazu prodeje marihuany pro rekreační využití a byla spojena s nejmenšími obavami respondentů.

zpět na začátek

 

Zdravotní důsledky užívání návykových látek

  • Podíl osob injekčně užívajících drogy (LDI) na nově hlášených případech HIV infekcí v ČR je dlouhodobě nízký, i když v r. 2020 došlo k nárůstu počtu případů na 14 (6 v r. 2019), u kterých došlo k přenosu při injekční aplikaci drogy. Počet nově hlášených případů hepatitidy typu B (VHB) má od r. 2001 díky zavedenému očkování klesající tendenci (5 případů u LDI v r. 2020). Počet nově hlášených případů hepatitidy typu C (VHC) u LDI dosahoval v posledních letech 500-650 případů, v r. 2020 došlo k poklesu na 421 případů.
  • Prevalence HIV mezi LDI je dlouhodobě velmi nízká, pod 1 %. Séroprevalence VHC dosáhla v r. 2018 v celorepublikové studii mezi klienty nízkoprahových programů 37,1 %, z toho nejvíce v krajích Ústeckém (54,2 %), Plzeňském (51,5 %) a Jihomoravském (51,1 %). Séroprevalence VHC v diagnostickém screeningu LDI v r. 2019 dosáhla hodnot od 12,5 % v nízkoprahových programech (5,9-53,1 % podle krajů) po 90,3 % ve věznicích. Existují regionální rozdíly v riziku infekce VHC, ale je potřeba vzít v úvahu také rozdílnosti v testovacích strategiích.
  • Míra injekčního užívání drog mezi lidmi užívajícími drogy rizikově (LDR) je vysoká, lidé užívající drogy injekčně (LDI) tvoří dlouhodobě kolem 90 % LDR v kontaktu s nízkoprahovými programy. Rovněž mezi léčenými uživateli je míra injekčního užívání drog dlouhodobě velmi vysoká a představuje nejčastější způsob aplikace pervitinu, buprenorfinu a heroinu.
  • V dlouhodobém horizontu je patrná klesající míra sdílení injekčního náčiní. Celkem 7,2 % LDI, kteří byli klienty nízkoprahových zařízení, použilo při poslední aplikaci nesterilní injekční jehlu a stříkačku. V posledních 30 dnech uvedlo sdílení jehel a stříkaček 21,8 % a parafernálií 40,6 % LDI, kteří byli klienty nízkoprahových programů.
  • Velmi rizikové je injekční užívání drog a tetování ve vězení - někdy v životě bylo ve vězení 41,4 % klientů nízkoprahových programů, z nich 50,2 % užilo ve vězení drogy, 29,4 % injekčně. Téměř polovina LDI, kteří jsou klienty nízkoprahových zařízení a kteří byli někdy v životě uvězněni, se ve vězení nechala tetovat.
  • Míra celkové úmrtnosti lidí užívajících drogy rizikově (LDR) dosahuje v ČR 0,4-0,8 % ročně a je přibližně 2krát vyšší u uživatelů opioidů než u uživatelů pervitinu. Ve srovnání s obecnou populací téhož pohlaví a věku je přibližně 4-8krát vyšší u uživatelů pervitinu a 9-14krát vyšší než u uživatelů opioidů. Největší podíl představují vnější příčiny úmrtí (81 % u pervitinu, 69 % u opioidů), z toho nejvíce nehody (32 %, resp. 37 %) a sebevraždy (38 %, resp. 16 %), ve kterých se skrývají také předávkování.
  • V r. 2020 bylo ve speciálním registru mortality (NRPATV) zjištěno 58 případů smrtelných předávkování nelegálními drogami a těkavými látkami (42 v r. 2019). V r. 2020 se počet smrtelných předávkování nelegálními drogami meziročně zvýšil zejména v kategoriích opioidů a pervitinu.
  • Bylo hlášeno 28 případů smrtelných předávkování opioidy (19 v r. 2019), z nich 6 heroinem/morfinem, 5 fentanylem, 5 oxykodonem a 13 jinými opioidy (např. kodein, dihydrokodein). Pervitin byl příčinou smrtelného předávkování ve 20 případech (12 v r. 2019).
  • Dále bylo v NRPATV evidováno jedno smrtelné předávkování amfetaminem (je otázka, zda nešlo ve skutečnosti o předávkování pervitinem s nálezem amfetaminu jako metabolitu), jedno předávkování kokainem a jedno předávkování GHB. Smrtelné předávkování MDMA ani dalšími syntetickými stimulanty nebylo v r. 2020 hlášeno. Jako předávkování THC byl hlášen jeden případ úmrtí. Smrtelné předávkování těkavými látkami bylo zaznamenáno ve 2 případech (8 v r. 2019).
  • V obecném registru mortality bylo v r. 2020 identifikováno 68 (51 v r. 2019) smrtelných předávkování nelegálními drogami a těkavými látkami, z toho bylo 29 případů předávkování opioidy (32 případů v r. 2019), 2 kokainem (2 v r. 2019), 17 stimulancii mimo kokain, pravděpodobně převážně pervitinem (12 v r. 2019), 2 halucinogeny (0 v r. 2019), 8 těkavými látkami (0 v r. 2019) a 10 nespecifikovanými látkami (5 v r. 2019).
  • Ve speciálním registru mortality bylo dále identifikováno 150 úmrtí pod vlivem nelegálních drog a psychoaktivních léků z jiných příčin než předávkování (133 v r. 2019), nejvíce stejně jako v minulosti v důsledku nemocí, nehod a sebevražd. Pokud jde o nelegální drogy, nejvyšší počet případů byl v souvislosti s pervitinem (44), dále s opioidy (13) a s THC (12). V dlouhodobém horizontu je nejvyšší počet případů nepřímých úmrtí spojen s pervitinem a konopnými látkami.

zpět na začátek

 

Sociální důsledky a souvislosti užívání drog

  • Vztah mezi užíváním návykových látek a nepříznivou socioekonomickou situací je obousměrný. U LDR dochází často ke kumulaci negativních sociálních a ekonomických faktorů - jde zejména o problémy s bydlením, finanční problémy (častá dluhová past), nezaměstnanost či nestabilní a neformální zaměstnání, poškození rodinných vztahů.
  • Nestabilní bydlení a zadluženost jsou významnou překážkou úzdravy a sociální a ekonomické integrace a často představují neřešitelný problém. V souvislosti s opatřeními souvisejícími s epidemií COVID-19 došlo ke zhoršení sociální a ekonomické situace LDR.
  • Klienti léčení pro závislost na nelegálních drogách hlášení v r. 2020 do Národního registru léčby uživatelů drog měli nejčastěji základní (47,6 %) nebo střední odborné vzdělání (32,2 %). Nezaměstnaní tvořili 41,8 % a pravidelné zaměstnání mělo 30,9 % klientů. Stálé bydlení uvedlo 63 % klientů, bez domova bylo 7,5 % a ve vězení/detenci 9,9 % klientů.
  • Mezi LDR v kontaktu s nízkoprahovými programy převažuje nestabilní ubytování (68 %) a nestabilní, případně nelegální příjem (52,3 %). Platný občanský průkaz a průkaz zdravotní pojišťovny nemá 20,9 %, resp. 29,8 % LDR. Zadluženo je 81,9 % klientů, 72,7 % z nich mělo o svém zadlužení přehled. Výše dluhu dosahovala v r. 2019 od 100 Kč do 9,1 mil. Kč, průměrná výše dluhu byla 573 tis. Kč, medián 200 tis. Kč.
  • Užívání nelegálních návykových látek představuje jeden z mnoha problémů vyskytujících se v kontextu sociální exkluze a chudoby koncentrovaných v tzv. sociálně vyloučených lokalitách (SVL). Z nelegálních drog jsou v SVL dlouhodobě nejrozšířenější konopné látky a pervitin. Romové jsou etnickou menšinou, která je nejvíce postižena užíváním návykových látek a problémy s tím spojenými.
  • Rizikové užívání nelegálních návykových látek je vnímaným problémem u zahraničních pracovníků, jejichž velká část je zaměstnána prostřednictvím pracovních agentur.
  • Poslední odhad společenských nákladů spojených s užíváním nelegálních drog je k dispozici za r. 2007. Společenské náklady související s nelegálními drogami byly odhadnuty na 6,7 mld. Kč, což je přibližně 12 % z celkových odhadnutých společenských nákladů na návykové látky (tedy včetně legálního alkoholu a tabáku), které byly odhadnuty na 56,2 mld. Kč. Většinu (76 %) společenských nákladů spojených s užíváním nelegálních drog tvořily přímé výdaje na prosazování práva.

zpět na začátek

 

Adiktologická prevence

  • Prevence závislostí zaměřená na děti a mládež je součástí širšího rámce prevence rizikového chování, kterou koordinuje MŠMT. Na úrovni krajů působí krajští školští koordinátoři prevence, na úrovni bývalých okresů metodici prevence a ve školách školní metodici prevence.
  • Ukončené akreditované studium k výkonu specializovaných činností má pouze polovina školních metodiků prevence. Většina školních metodiků prevence svou činnost vykonává na částečný úvazek a ve školách zastává i jiné funkce, nejčastěji třídního učitele.
  • V r. 2020 byla prevence ve školním prostředí ovlivněna opatřeními souvisejícími s pandemií COVID-19, zejména zákaz osobní přítomnosti žáků a studentů ve školách. V průběhu r. 2020 probíhala výuka převážně distanční formou a vstup externích lektorů do škol byl omezený. Došlo k rozvoji on-line preventivních aktivit.
  • Od r. 2020 došlo ke změně ve financování programů školské primární prevence v důsledku částečné centralizace státních dotačních programů protidrogové politiky. Dlouhodobě nedostatečné finanční zajištění prevence je hlavním nedostatkem v oblasti prevence.
  • MŠMT v r. 2021 definitivně zastavilo systém certifikací odborné způsobilosti preventivních programů. Dlouhodobá nefunkčnost systému certifikací představuje problém pro systém školské prevence v ČR, neboť v ČR stále působí nekvalitní preventivní programy. Dosud prošlo systémem certifikací v prevenci 80 certifikovaných služeb poskytujících prevenci v adiktologii, z nich bylo 52 z oblasti všeobecné, 20 selektivní a 8 indikované prevence.
  • Adiktologické preventivní programy jsou však nově součástí systému certifikace odborné způsobilosti adiktologických služeb RVKPP a systém certifikací prevence v adiktologii by tak měl být v budoucnu zachován.
  • Základním nástrojem prevence rizikového chování ve školách a školských zařízeních je minimální preventivní program (MPP). Od r. 2016 funguje Systém evidence preventivních aktivit (SEPA) v oblasti školské prevence, který je pro školy nepovinný. Ve školním roce 2019/2020 do systému hlásilo celkem 24 % všech ZŠ a SŠ v ČR (data za r. 2020 nejsou uváděna vzhledem k mimořádné situaci související s COVID-19).
  • Užívání nelegálních drog tvořilo jen velmi malou část rizikového chování řešeného na školách (měně než 2 %). Nejčastějšími typy rizikového chování byly ve školním roce 2019/2020 špatné vztahy mezi žáky (21,1 % případů), užívání tabáku (17,6 %) a závažné přestupky vůči školnímu řádu (10,6 %). Užívání alkoholu tvořilo 5,2 % řešených případů, užívání konopných látek 1,5 % a dalších drog 0,2 % případů.
  • Pouze čtvrtina samostatných preventivních programů, které byly ve školách realizovány, měla certifikaci. Programů selektivní a indikované prevence je nedostatek - realizaci selektivní prevence uvedlo 6,1 % škol a indikované prevence 1,7 % škol. Indikovanou prevenci realizovanou nestátními organizacemi doplňuje síť pedagogicko-psychologických poraden (47 v ČR celkem) a středisek výchovné péče (32 s celkem 78 pracovišti).
  • Mimo oblast školství jsou projekty v oblasti primární prevence realizovány méně často (např. v oblasti prevence řízení pod vlivem alkoholu a drog nebo v rámci komunitních projektů). Také kampaní v oblasti nelegálních drog je poskrovnu - jedinou dlouhodobou kampaní je kampaň A.N.O. Zůstaň nad vlivem zaměřená na dospívající.

zpět na začátek

 

Adiktologické služby

  • V červnu 2021 schválila RVKPP Koncepci rozvoje adiktologických služeb. Koncepce stanovuje rámec a obsah oboru adiktologie a adiktologických služeb, definuje východiska, ze kterých adiktologické služby v ČR vycházejí, principy, na kterých jsou postaveny, a dále stanovuje a popisuje typologii adiktologických služeb a kritéria jejich poskytování. V neposlední řadě koncepce určuje základní principy tvorby sítě adiktologických služeb a minimální dostupnosti služeb.
  • Od září 2016 do srpna 2021 realizoval Úřad vlády ČR projekt Systémová podpora rozvoje adiktologických služeb v rámci integrované protidrogové politiky (projekt RAS), který byl zaměřen na vymezení adiktologických služeb a jejich legislativní rámec, nástroje tvorby sítě adiktologických služeb, na jejich kvalitu, výkaznictví a systém financování a také na vzdělávání klíčových profesí státní správy a samosprávy, které působí v oblasti závislostí. Projekt vypracoval konkrétní metodiky, nástroje a návrhy včetně legislativních.
  • Síť adiktologických služeb pokrývá celé spektrum problémů spojených s užíváním návykových látek a s dalším závislostním chováním a tvoří ji zařízení a programy různých typů, které jsou zakotveny v různých oborech a resortních (legislativních) rámcích.
  • Mezioborovost je silnou stránkou adiktologických služeb, ale současně představuje překážku pro fungování adiktologických služeb v praxi. Poskytování různých typů služeb (zdravotní, sociální, výchovně-pedagogické) v rámci jednoho programu naráží na vzájemnou neslučitelnost a nízkou vzájemnou prostupnost jednotlivých resortních rámců.
  • Podle různých zdrojů je v ČR kolem 300 programů (center) adiktologických služeb různých typů. Z nich je 56 nízkoprahových kontaktních center, 66 psychiatrických ambulancí registrovaných jako AT, 58 adiktologických ambulancí, cca 15 ambulantních programů sociálních služeb (z ambulancí je cca 10 programů pro děti a dorost), 10-15 detoxifikačních jednotek, 17 psychiatrických zařízení registrovaných jako AT, 15-19 terapeutických komunit pro závislé, 6 specializovaných zařízení resortu školství pro pobyt dětí se závislostním problémem a téměř 40 programů následné péče (z nich necelých 25 s chráněným bydlením). K tomu funguje v ČR přes 50 terénních programů.
  • Podle údajů z výročních zpráv krajů bylo v ČR v r. 2020 celkem 285 (278 v r. 2019) specializovaných kontaktních, ambulantních a pobytových adiktologických center (tj. stacionárních programů bez započítání preventivních a terénních programů) a Sčítání adiktologických služeb 2020 se zúčastnilo 292 programů adiktologických služeb.
  • Většina krajů popisuje stávající síť služeb jako minimální či nedostačující. Významné nedostatky hlásí kraje zejména v dostupnosti ambulantní léčby, především substituční léčby (v ČR je registrováno cca 60 poskytovatelů substituční léčby, ale kraje hlásí celkem 18 center poskytujících substituční léčbu). Je nedostatek zejména ambulantních psychoterapeutů, psychiatrů a dalších lékařů ochotných pracovat se závislými. Kraje často hlásí také absenci adiktologických programů specializovaných na děti a mládež. Obzvláště nízká dostupnost napříč všemi typy služeb přetrvává v Karlovarském kraji.
  • Rozvíjí se privátní segment adiktologických služeb, zejména v Praze a okolí Prahy. Tyto programy nejsou součástí sítě služeb hrazených z veřejných zdrojů.
  • V r. 2020 bylo v kontaktu s nízkoprahovými programy 38,8 tis. uživatelů drog (39,7 tis. v r. 2019), především 25,4 tis. uživatelů pervitinu (65 %), 10,0 tis. uživatelů opioidů (26 %) a 1,7 tis. uživatelů konopných látek (4 %). Dalších 11,1 tis. osob bylo ve zprostředkovaném kontaktu.
  • Z dlouhodobého hlediska je patrný postupný nárůst počtu uživatelů pervitinu, v posledních letech také opioidů.
  • V psychiatrických ambulancích bylo v r. 2020 v kontaktu celkem 36,9 tis. uživatelů návykových látek, z toho 10,8 tis. v kontaktu s AT ambulancemi. Z celkového počtu 36,9 tis. osob bylo 14,0 tis. uživatelů nelegálních drog a těkavých látek (38,8 %). Největší počet představují polyvalentní uživatelé (4,2 tis.), uživatelé jiných stimulancií (3,9 tis.) a opioidů (3,9 tis.). Ve skupině polyvalentních uživatelů představují největší podíl uživatelé opioidů a pervitinu v různých kombinacích (54 %).
  • Detoxifikaci od návykových látek v r. 2020 absolvovalo 10,2 tis. osob, z toho 4,0 tis. (39,3 %) pro nelegální drogy a těkavé látky, nejvíce pro polyvalentní užívání (2,1 tis.) a pro jiná stimulancia (1,0 tis.).
  • V psychiatrických lůžkových zařízeních bylo v r. 2020 hospitalizováno 11,8 tis. osob léčených pro závislost na návykových látkách, z toho bylo 4,9 tis. (42 %) uživatelů nelegálních drog a těkavých látek. Celkový počet hospitalizovaných i počet hospitalizovaných pro nelegální drogy v r. 2020 meziročně klesl, což bylo způsobeno pravděpodobně situací související s COVID-19. V 15 terapeutických komunitách pro závislé dotovaných RVKPP bylo léčeno 389 osob.
  • V Registru poskytovatelů sociálních služeb je evidováno celkem 34 subjektů poskytujících následnou péči závislým. Tito poskytovatelé provozovali v r. 2020 celkem 53 programů (39 v r. 2020), z nichž bylo 30 pobytových (24 pobytových v r. 2020).
  • Průměrný věk uživatelů nelegálních drog v kontaktu s adiktologickými službami se zvyšuje, klientům v kontaktu s nízkoprahovými programy je v průměru 35 let. Většinu uživatelů nelegálních drog tvoří lidé ve věku 15-44 let. Ženy tvoří přibližně třetinu klientů uživatelů nelegálních drog.
  • Do Národního registru léčby uživatelů drog (NRLUD) nahlásilo v r. 2020 údaje o léčených klientech 156 programů (137 v r. 2019) a bylo evidováno 13,1 tis. klientů (15,3 tis. v r. 2019), z nichž 5,1 tis. (39 %) zahájilo léčbu poprvé v životě (tzv. prvožadatelé). Z celkového počtu bylo 7,0 tis. uživatelů nelegálních drog a těkavých látek (6,8 tis. v r. 2019), z nich nejvíce uživatelů stimulancií (3 tis.) a opioidů (2,5 tis.). NRLUD, který byl spuštěn v r. 2015, stále nepokrývá celou síť adiktologických služeb a všechny léčené klienty.
  • K září 2021 mělo (díky prodloužení platnosti certifikátů) platnou certifikaci odborné způsobilosti RVKPP celkem 206 programů (204 k srpnu 2019). Na začátku r. 2020 byl proces certifikací pozastaven, v červenci 2021 byla podepsána smlouva s novou certifikační agenturou, avšak proces certifikací se v r. 2021 neobnovil. Aktuálně je v platnosti 10 speciálních standardů pro 10 typů služeb, v rámci projektu RAS byla připravena revize standardů pro 6 typů služeb podle nové typologie.
  • V srpnu 2019 byla Národní linka pro odvykání (800 35 00 00) rozšířena o poradenství v oblasti nelegálních drog. Linku provozuje Úřad vlády ČR ve spolupráci s Českou koalicí proti tabáku.
  • Roste nabídka léčebných a poradenských intervencí poskytovaných prostřednictvím internetu a s využitím nových technologií, přibývá webových a mobilních aplikací pro uživatele tabáku, alkoholu, nelegálních drog i hazardní hráče a jejich blízké.
  • Dostupnost adiktologických služeb ve věznicích roste, od r. 2016 zřizuje vězeňská služba ve věznicích pozici adiktologa. V r. 2020 pracovalo ve 13 věznicích (z celkem 35) 15 adiktologů. Poradny drogové prevence jsou dostupné ve všech věznicích, jejich služby využilo v r. 2020 celkem 10 635 osob (11 027 v r. 2019). Uživatelé nelegálních drog tvořili 83 %. Celkem 45 % uvedlo injekční užívání. Bezdrogové zóny jsou dostupné také ve všech věznicích.
  • Léčbu závislostí ve vězení bylo možné absolvovat ve 14 věznicích, z toho 11 věznic má oddíly pro dobrovolnou léčbu a 3 věznice realizovaly soudem nařízené ochranné léčení (OL). V oddílech pro dobrovolnou léčbu bylo léčeno celkem 644 osob (618 osob v r. 2019), v oddílech pro OL 154 osob (171 v r. 2019). Detoxifikace byla v r. 2020 prováděna ve 3 věznicích (2 věznicích v r. 2019), absolvovalo ji 28 osob (25 v r. 2019).
  • Intenzivní spolupráci s nestátními neziskovými organizacemi (NNO), tj. 10 a více návštěv za rok, vykázalo celkem 22 věznic (33 v r. 2019). Poskytování služeb bylo v r. 2020 výrazně ovlivněno pandemií COVID-19 a opatřeními, která VS ČR v této souvislosti přijala (např. po část roku byl zcela znemožněn vstup pracovníků NNO do věznic). Některé intervence byly po dohodě VS ČR a NNO poskytovány on-line.
  • Soudem nařízené ochranné léčení (OL) je trestní sankcí, které lze uložit samostatně nebo spolu s trestem a může mít charakter alternativy k přísnějšímu trestu. V r. 2020 bylo ochranné léčení v oblasti adiktologie uloženo 313 osobám, z toho 127 závislým na nealkoholových drogách. OL protitoxikomanické soud nejčastěji uložil osobám, které spáchaly trestný čin krádeže (§ 205) nebo výtržnictví (§ 358).
  • Soud může v rámci odklonů v trestním řízení nebo spolu s trestem nespojeným s odnětím svobody uložit přiměřená omezení a povinnosti, kam patří také léčení závislosti na návykových látkách, povinnost zdržet se požívání alkoholických nápojů nebo jiných návykových látek, podrobit se vhodnému programu poradenství nebo léčby. V r. 2020 bylo v souvislosti s primárními drogovými trestnými činy uloženo 206 takových omezení nebo povinností.

zpět na začátek

 

Substituční léčba

  • Počet osob léčených v opiátové substituční léčbě v posledních 8 letech stagnuje. V r. 2020 nahlásilo do NRLUD pacienty v substituční léčbě celkem 59 zdravotnických zařízení (61 v r. 2019) a bylo evidováno celkem 2 372 léčených osob (2 347 v r. 2019). Jediným krajem bez aktivně hlásícího zařízení zůstává Pardubický kraj.
  • V r. 2020 byla 1 618 (68,2 %) pacientům poskytována substituční léčba buprenorfinem a 754 (31,8 %) metadonem. Z 1 618 osob léčených buprenorfinem užívalo 798 (46,2 %) monopřípravky (především Subutex) a 870 (53,8 %) kombinovaný přípravek Suboxone. Od začátku poskytování substituční léčby v ČR je patrná stagnace počtu osob léčených metadonem (počet a kapacita metadonových center se totiž v průběhu let téměř nezměnily) a roste počet pacientů léčených Suboxone na úkor pacientů léčených monopřípravky.
  • V r. 2020 bylo evidováno 358 ukončených epizod substituční léčby (502 v r. 2019). Nejčastějším důvodem ukončení (42,5 %) zůstává vyloučení pro porušování léčebného režimu. Takto vysoký podíl vyloučených pro porušování terapeutického režimu je v rozporu s mezinárodními doporučeními.
  • Dostupnost substituční léčby je problematická ve všech krajích ČR. V průměru bylo v ČR v r. 2020 registrováno v substituční léčbě 21,4 % (22,4 % v r. 2019) odhadovaného počtu lidí užívajících opioidy rizikově (LOR). V Praze, kde bylo v r. 2020 odhadnuto 68 % odhadovaných LOR celé ČR, je podíl registrovaných v substituci 15,9 % (17,5 % v r. 2019). Rovněž v ostatních krajích s významným počtem LOR je jejich podíl v substituci poměrně nízký.
  • Je však potřeba mít na paměti, že významný počet pacientů v opiátové substituční léčbě se v ČR nachází mimo registr NRLUD. Na základě odhadu z průzkumu Lékaři ČR poskytovalo v r. 2020 v ČR substituční léčbu přibližně 650 praktických lékařů celkem až 3 900 pacientům.
  • Problémem zůstává finanční dostupnost substitučních preparátů s účinnou látkou buprenorfin. Monopreparáty s buprenorfinem nejsou hrazeny ze zdravotního pojištění a pacient tedy hradí v lékárně plnou cenu. Kombinovaný preparát Suboxone 8 mg je jako jediný hromadně vyráběný substituční preparát od r. 2010 hrazen ze zdravotního pojištění, ale v praxi je počet pacientů na hrazeném Suboxone odhadován na několik desítek. Většina pacientů si tedy hradí buprenorfinové preparáty z vlastních zdrojů.
  • K poskytování substituční léčby má v ČR povolení 10 věznic, v r. 2020 ji poskytovalo celkem 6 věznic (5 v r. 2019), léčeno bylo 131 osob (86 v r. 2019). V posledních letech počet osob v substituční léčbě ve věznicích roste. Dosud byl pro substituční léčbu ve věznicích dostupný metadon. Od r. 2019 je možné u osob, které nastupují do věznice se substituční léčbou buprenorfinem, v léčbě pokračovat i ve vězení, ale pacient si léky musí hradit sám.
  • Dosud bylo možné v substituční léčbě ve věznicích pouze pokračovat, nikoliv ji zahájit. Od dubna 2019 je ve dvou věznicích (Praha-Pankrác a Brno) realizován pilotní projekt, v rámci kterého je v indikovaných případech substituční léčba metadonem nebo buprenorfinem u vězněných osob také zahajována.
  • U substituční léčby závislosti na metamfetaminu jsou ojediněle v klinické praxi předepisovány preparáty s centrálně stimulačním účinkem mimo jejich schválenou indikaci. V r. 2020 vydala Společnost pro návykové nemoci ČLS JEP doporučení k farmakologicky asistované léčbě uživatelů pervitinu centrálními stimulancii mimo schválené indikace. V ČR dosud neproběhla v této oblasti žádná klinická studie.

zpět na začátek

 

Harm reduction programy

  • Základ sítě harm reduction služeb tvoří nízkoprahová kontaktní centra a terénní programy. Počet nízkoprahových programů se dlouhodobě pohybuje okolo 100. V r. 2020 jich bylo 111, v tom 56 kontaktních center a 55 terénních programů. V r. 2020 bylo v kontaktu s nízkoprahovými programy 38,8 tis. uživatelů drog, což představuje mírný meziroční pokles (39,7 tis. v r. 2019). Klientelu nízkoprahových programů tvořilo především 25,4 tis. uživatelů pervitinu (65 %), 10,0 tis. uživatelů opioidů (26 %) a 1,7 tis. uživatelů konopných látek (4 %). Z dlouhodobého hlediska je patrný postupný nárůst počtu uživatelů pervitinu, v posledních letech také opioidů. Podíl lidí užívajících drogy injekčně (LDI) mezi klienty nízkoprahových programů se dlouhodobě pohybuje přes 80 % (86 % v r. 2020).
  • V l. 2020-2021 byly zaznamenány snahy občanů či regionálních politických zástupců o vymístění kontaktních center ze stávajících adres (v Ostravě šlo o zařízení organizace Renarkon, v Praze o zařízení organizace Progressive) či přeměnu kontaktního centra na terénní program (Orlová).
  • Prevence předávkování drogami je v ČR realizována především v nízkoprahových programech prostřednictvím informačních materiálů, poradenství a vzdělávání uživatelů drog. Zařízení pro supervidovanou aplikaci drog (tzv. aplikačních místností) nejsou v ČR dosud dostupná.
  • V dubnu 2021 byl zahájen pilotní program distribuce naloxonu mezi klienty a pracovníky nízkoprahových programů (tzv. take-home naloxone program), který probíhá v 7 městech (Praha, České Budějovice, Plzeň, Ústí nad Labem, Brno, Mladá Boleslav, Hradec Králové) ve 14 nízkoprahových/substitučních programech. Distribuovaným přípravkem je nosní sprej Nyxoid. Celkem bylo v r. 2021 k dispozici 600 dávek přípravku. Od dubna do září r. 2021 bylo distribuováno 259 dávek, bylo hlášeno 20 použití přípravku, kdy bylo odvráceno předávkování opioidy.
  • Množství distribuovaného injekčního materiálu po několikaleté stagnaci opět narůstá. V r. 2020 distribuci realizovalo všech 111 nízkoprahových programů. Množství distribuovaného materiálu meziročně narostlo o 1,5 mil. ks, pravděpodobně i vlivem COVID-19, kdy docházelo k vyšším výdejům počtu stříkaček s cílem omezit osobní kontakty.
  • Množství distribuovaného injekčního materiálu v r. 2020 dosáhlo 8,9 mil. ks, tj. průměrně 261 ks injekčního náčiní na jednoho klienta užívajícího drogy injekčně v kontaktu s výměnnými programy (225 ks v r. 2019). V přepočtu na jednoho odhadovaného injekčního uživatele pak 211 ks ročně (182 ks v r. 2019), což je podle WHO v rámci prevence přenosu HIV těsně nad hranicí vysokého pokrytí.
  • V ČR byly v posledních několika letech provozovány celkem 3 prodejní automaty na injekční materiál (Kolín, Strakonice, Plzeň). V r. 2020 byl v provozu pouze jeden (Strakonice), jeho prostřednictvím bylo distribuováno celkem 3,6 tis. injekčních stříkaček. Distribuce injekčního materiálu probíhá v některých městech či krajích také ve spolupráci s místními lékárnami.
  • Jako alternativu injekčního užívání drog v rámci harm reduction nabízí nízkoprahové programy aluminiové fólie určené ke kouření heroinu, želatinové kapsle určené k perorální aplikaci především pervitinu a tzv. šňupátka. Želatinové kapsle distribuují pravděpodobně všechny nízkoprahové programy a ročně je v ČR vydáno odhadem přes 246,3 tis. kapslí.
  • V posledních letech využívají nízkoprahové programy v rámci kontaktní práce také sociální sítě a internetová diskusní fóra. Pro tuto práci se v praxi vžilo označení virtuální terén.
  • V květnu r. 2021 byly v Praze slavnostně uvedeny do provozu dva nové mobilní ošetřovací vozy organizace SANANIM a Drop In, které budou používány v různých městských částech a centrální části města pro poskytování standardních a dalších služeb terénními programy, jako je testování infekčních chorob a zdravotní ošetření. Dosud byl v Praze v provozu od r. 2010 jeden vůz organizace SANANIM.
  • V rámci koordinované péče o klienta spolupracovaly adiktologické služby na poskytování péče v COVID-19 karanténních zařízeních pro osoby bez domova, včetně např. zajišťování substituční léčby.
  • Nadační fond pro výzkum psychedelik PSYRES realizoval projekt vytvoření mobilní aplikace pro on-line vyhodnocení účinků psychedelik - iTRIP. Aplikace umožní bezprostředně po užití psychedelika vyhodnotit vlastní zkušenost za účelem zmapování akutních účinků, bezpečnosti a rozdílů v působení psychedelik.
  • V r. 2020 nabízelo možnost testování na HIV 79 nízkoprahových programů, na VHB 61, na VHC 88 a na syfilis 60. Od r. 2008 do r. 2017 počet provedených testů rostl, v posledních 3 letech stagnuje, nicméně přibližně stejný počet se podařilo zachovat i za situace související s COVID-19. Míra testování LDI v nízkoprahových programech je dlouhodobě nízká, každoročně je na VHC a HIV otestováno přibližně 7 % z celkového odhadovaného počtu LDI.
  • Kontinuum péče v oblasti VHC od testování přes vstup do léčby a úspěšné dokončení péče není mezi LDR v ČR optimální. V minulých letech bylo zjištěno, že léčba byla zahájena u méně než poloviny osob, kterým byla infekce VHC potvrzena. Aktuální výsledky naznačují, že podíl LDR vstupujících do léčby VHC se zvyšuje. Vstup do léčby a udržení v léčbě jsou však stále komplikovány bariérami na straně uživatelů, zdravotnických pracovníků i zdravotního systému jako takového.
  • Péče o infikované HIV a nemocné s AIDS je v ČR zajištěna v 8 HIV centrech, léčba HIV infekce je pro uživatele drog z ČR plně dostupná. Léčba VHC novými, přímo působícími antivirotiky je dostupná ve 22 centrech. Příznivým aktuálním trendem je zvyšování počtu léčených na VHC. Podle údajů z Národního registru hrazených zdravotních služeb zdravotních pojišťoven bylo v r. 2020 léčeno pro VHC 2,4 tis. osob, což je téměř o 400 léčených méně než v r. 2019 (na vině je situace související s COVID-19). Většina (96,3 %) byla léčena moderními přímo působícími antivirotiky. Počet léčených LDI není znám.
  • V srpnu 2019 byl RVKPP schválen dokument Eliminace virové hepatitidy typu C mezi uživateli drog v České republice: východiska a akční plán 2019-2021, který se zaměřuje na zlepšení v celé kaskádě péče o pacienty s VHC. V l. 2019-2021 byl realizován cyklus seminářů s cílem zlepšit spolupráci mezi adiktologickými programy a centry pro léčbu VHC.
  • Specifické harm reduction programy na tanečních a hudebních akcích nejsou v ČR příliš rozšířené, byť se jejich aktivita v posledních letech zvyšuje. V prostředí zábavy působí v ČR 10-18 programů. Specializovaných programů na prostředí zábavy je v ČR cca 3-5. Nízký počet těchto programů souvisí s omezenou finanční podporou těchto aktivit. V r. 2020 byla aktivita těchto programů utlumena vlivem opatření souvisejících s COVID-19.
  • V r. 2020 byl zahájen výzkumný projekt Vysoké školy chemicko-technologické a 3. LF UK s názvem Drugs-info-site, v rámci kterého probíhá mezi klienty adiktologických služeb a na akcích v prostředí zábavy sběr vzorků drog na chemickou analýzu.
  • Ve 2 věznicích probíhá bezplatná distribuce kondomů prostřednictvím výdejních automatů a ve 14 věznicích (15 v r. 2019) jsou kondomy dostupné v místnostech pro návštěvy bez zrakové a sluchové kontroly. Distribuce injekčních stříkaček nebo jiného harm reduction materiálu není v českých věznicích realizována.

zpět na začátek

 

Kriminalita spojená s návykovými látkami

  • V r. 2020 bylo registrováno 4 191 primárních drogových trestných činů (DTČ), což je o 13 % méně než v r. 2019. Trestní řízení je dlouhodobě nejčastěji (cca 80 %) vedeno proti osobám, které se dopustily nedovolené výroby a jiného nakládání s OPL.
  • Roste podíl osob stíhaných pro trestný čin pěstování nebo držení drog pro vlastní potřebu (§§ 284 a 285), který v r. 2020 dosáhl více než pětiny všech primárních DTČ.
  • Pokud jde o zastoupení drog, největší podíl představují dlouhodobě osoby zadržené v souvislosti s pervitinem a konopnými látkami. Za posledních 10 let tvoří osoby zadržené v souvislosti s pervitinem průměrně 49 % a v souvislosti s konopnými látkami 42 % všech osob zadržených pro primární DTČ. Podíl osob zadržených v souvislosti s jinými drogami nepřesahuje hranici 4 %.
  • Mezi kraji s nejvyšším počtem stíhaných osob pro DTČ na 100 tis. obyvatel ve věku 15-64 let byly Ústecký a Liberecký kraj. Naopak nejnižší počet stíhaných osob na 100 tis. obyvatel ve věku 15-64 let evidují za r. 2020 kraje Olomoucký a Středočeský.
  • Za primární DTČ bylo v r. 2020 odsouzeno 2 460 osob (2 631 v r. 2019). Nejvíce osob bylo odsouzeno za nedovolenou výrobu, pašování a prodej pervitinu a konopných látek. Nejčastěji uloženou hlavní sankcí bylo podmíněně odložené odnětí svobody (59 % sankcí).
  • Pod vlivem nelegálních drog bylo v r. 2020 spácháno 4,8 tis. trestných činů (TČ), tj. 6 % z trestných činů celkem a 31 % z TČ spáchaných pod vlivem návykových látek. Pachatelé se nejčastěji dopustili TČ ohrožení pod vlivem návykových látek anebo opilství podle § 274 a § 360 (2602 TČ).
  • Za r. 2020 MZ eviduje 1 209 pravomocných rozhodnutí o spáchání přestupku neoprávněného držení OPL v malém množství nebo neoprávněného pěstování rostlin nebo hub obsahujících OPL v malém množství pro svoji potřebu. Meziročně byl zaznamenán výrazný pokles počtu drogových přestupků (15 949 v r. 2019), jehož příčiny nejsou objasněny.
  • Informační systém evidence přestupků ministerstva spravedlnosti (MS) eviduje za r. 2020 celkem 7 974 přestupků na úseku návykových látek (9 623 v r. 2019).
  • Policie evidovala v r. 2020 celkem 4 951 osob, u kterých byly zjištěny přestupky nedovoleného nakládání s OPL. Největší podíl pachatelů přestupků tvořily podle policie osoby, které se dopustily přestupku v souvislosti s konopnými látkami (73 %) a pervitinem (22 %). Příčiny rozdílu mezi počty drogových přestupků v různých evidenčních systémech nejsou zřejmé.
  • Poslední odhad ekonomicky motivované sekundární drogové kriminality byl proveden za r. 2019. Bylo zjištěno celkem 165,5 tis. trestných činů, z nich zhruba 19 % (31,4 tis.) trestných činů spáchali uživatelé drog (23 % v r. 2017). Nejvyšší podíl uživatelů drog jako pachatelů TČ byl odhadován u trestného činu krádeže a neoprávněného užívání cizí věci (§ 205 a § 207). Objasněno bylo 77,8 tis. trestných činů, z nich podle výsledků odhadu 13 % (10,3 tis.) trestných činů spáchali uživatelé drog (15 % v r. 2017). Nejvyšší podíl uživatelů drog jako pachatelů byl odhadován u trestného činu podvodu (§ 209).
  • Podle výsledků dotazníkové studie mezi vězni realizované v r. 2020 se krádeže nebo jiného trestného činu či přestupku za účelem pořízení prostředků na nelegální drogy někdy v minulosti dopustilo 30 % odsouzených.

zpět na začátek

 

 

Trhy s návykovými látkami

  • Odhad výdajů domácností na nelegální drogy dlouhodobě dosahuje kolem 10 mld. Kč, tj. 0,4-05 % celkových výdajů domácností, což je přibližně 10krát míň než na alkoholické nápoje nebo tabákové výrobky.
  • ČR je zemí, kam jsou nelegální drogy dováženy, ale je také produkční zemí. V ČR je vyráběn pervitin a pěstováno konopí, a to jak na samozásobitelské, tak na komerční bázi. Samozásobitelská výroba braunu z kodeinových preparátů nebo jiných opioidů se objevuje zřídka, výroba dezomorfinu (crocodile) nebyla v ČR dosud hlášena. Sezonně je získáváno a zpracováváno surové opium z potravinářského máku uživateli přímo na polích, ojediněle je hlášena výroba (resp. pokusy o výrobu) heroinu. Ostatní nelegální drogy jsou do ČR dováženy, v posledních 5 letech však byly na území ČR zaznamenány případy výroby tablet extáze. Opatření v souvislosti s COVID-19 se projevila přesunem části trhu do on-line prostředí a změnami v dostupnosti a ceně některých drog.
  • Policie ČR a Celní správa ČR odhalily v r. 2020 celkem 167 indoor pěstíren konopí (258 v r. 2019). Od r. 2011 roste podíl odhalených malých domácích pěstíren, a naopak klesá podíl odhalených pěstíren s produkční kapacitou více než 500 rostlin. Spotřeba konopí v ČR byla v r. 2020 kryta především domácí produkcí.
  • V r. 2020 bylo v ČR odhaleno 160 varen pervitinu (234 v r. 2019). Mezi nimi převládaly menší domácí varny, které zásobovaly zejména domácí trh. Stejně jako v předchozích letech byla velkoobjemová výroba přesouvána do zahraničí, a to zejména do Polska a Nizozemska. Podobně jako v loňském roce pocházela část pervitinu na českém trhu z velkoobjemové výroby realizované mexickými organizovanými skupinami v Nizozemsku a Belgii, jako prekurzor pro jeho výrobu byl použit benzyl-metyl-keton (BMK).
  • Hlavním prekurzorem pro výrobu pervitinu je pseudoefedrin extrahovaný z léčiv. V ČR je výdej léčiv s obsahem pseudoefedrinu regulován od r. 2009. Regulace vedla k významnému snížení výdeje těchto léčiv v českých lékárnách a k nárůstu nelegálního dovozu z jiných zemí. Dovážená pseudoefedrinová léčiva pro výrobu pervitinu pocházela nejčastěji z Polska, kam jsou mnohdy dovážena z jiných zemí, jako např. ze Španělska, Turecka, Bosny a Hercegoviny nebo Rumunska. V důsledku opatření v souvislosti s epidemií COVID-19 docházelo v některých regionech k výpadkům dodávek léčiv s obsahem pseudoefedrinu a dalších látek nezbytných k výrobě, což vedlo k útlumu výroby a lokálně snížené dostupnosti pervitinu.
  • Kokain je do ČR dovážen ze zemí Jižní Ameriky. V porovnání s okolními státy není ČR významnou cílovou ani tranzitní zemí, nicméně v r. 2020 pokračoval trend zvyšující se dostupnosti a čistoty kokainu v ČR. Využívána byla letecká doprava a v době jejího omezení v důsledku protiepidemických opatření také pozemní doprava. Kokain byl do ČR pašován zejména z Nizozemska. Protiepidemická opatření se projevila na nárůstu nabídky kokainu on-line a na nárůstu záchytů v mezinárodních poštovních a přepravních zásilkách.
  • Extáze, ve formě tablet, prášku, nebo i krystalů, se do ČR dostávala většinou z Nizozemska nebo Belgie. V r. 2020 pokračoval trend zvyšujících se dostupnosti a čistoty této látky a rostoucí nabídky on-line. V posledních 5 letech byla zaznamenána výroba extáze i v ČR.
  • Heroin se do ČR dostává zejména tzv. balkánskou cestou. V r. 2020 bylo zaznamenáno zapojení občanů Ukrajiny, kteří heroin do ČR dováželi z bývalých sovětských republik. Organizace trhu s heroinem se v porovnání s předchozím rokem v podstatě nezměnila. V r. 2020 byly v ČR odhaleny 2 laboratoře na výrobu opioidů.
  • Nejčastěji zachycenou drogou byly stejně jako v předchozích letech konopné látky. Za r. 2020 bylo evidováno 1 191 případů zajištění sušiny konopí (marihuany) v rámci DTČ, a to v celkovém množství 645,0 kg (v r. 2019 celkem 1 356 případů v množství 519,8 kg). Rostliny konopí byly v rámci DTČ zajištěny v 297 případech. Celkem bylo zajištěno 15,4 tis. rostlin. V 57 % šlo o záchyty v množství do 20 ks rostlin, záchyty nad 100 ks rostlin představovaly 9 %.
  • Druhou nejčastěji zadrženou drogou byl pervitin. Za r. 2020 bylo v trestních řízeních evidováno 786 záchytů v množství 28,6 kg v krystalické formě (v r. 2019 celkem 686 záchytů v množství 26,4 kg v krystalické formě).
  • Za r. 2020 bylo v trestních řízeních vykázáno 115 případů záchytů kokainu v celkovém množství 2,5 kg (235 případů o celkové hmotnosti 187,1 kg v r. 2019).
  • Pokud jde o záchyty heroinu, v kontextu trestního řízení bylo za r. 2020 evidováno 41 záchytů o celkové hmotnosti 254 g (52 případů o celkové hmotnosti 808 kg v r. 2019).
  • V r. 2020 represivní orgány evidovaly v trestním řízení 204 záchytů extáze, z toho ve 105 případech šlo o záchyty ve formě tablet (v r. 2019 celkem 333, z toho 171 záchytů ve formě tablet). Zajištěno bylo celkem 88,7 tis. tablet, což je dosud největší zachycené množství, a 20,6 kg extáze (74,7 tis. tablet a 37,4 kg v r. 2019).
  • V přestupkovém řízení bylo zajištěno 10,1 kg konopí ve formě sušiny, 543 rostlin konopí, 57 g hašiše, 986 g pervitinu, 34 g kokainu, 32 g heroinu, 63 tablet extáze a 24 tripů LSD.
  • V Systému včasného varování před novými drogami koordinovaném NMS bylo za r. 2020 v ČR hlášeno celkem 14 nových psychoaktivních látek, z toho 5 vůbec poprvé (52 látek v r. 2019). Nejčastěji to byly syntetické katinony (6 látek).

zpět na začátek

 

Dopady COVID-19 v adiktologii

  • U intenzivních uživatelů došlo za nouzového stavu velmi pravděpodobně ke zvýšení míry užívání návykových látek a dalšího závislostního chování. Týká se to alkoholu, problematického užívání psychoaktivních léků, konopí. U jiných nelegálních drog je vliv epidemie COVID-19 a opatření s ní spojených nejasný.
  • To mimo jiné znamená, že právě u osob ohrožených závislostí nebo závislých došlo ke zhoršení závislostní poruchy a k její dekompenzaci. Zvýšení poptávky klientů napříč všemi typy služeb je pozorováno již od léta 2020.
  • Dopady v oblasti závislostí je potřeba vnímat v kontextu dopadů v oblasti duševního zdraví a dalšího rizikových faktorů obecně (úzkostnost, změny nálady, sebevražednost, agresivita, domácí násilí apod.), které se v období nouzového stavu projevily ve zvýšené míře.
  • Zhoršení duševního zdraví je jedním z nejvýraznějších negativních dopadů také u klientů adiktologických služeb spolu se zhoršením jejich sociální a finanční situace.
  • V období prvního jarního nouzového stavu 2020 byly adiktologickými službami hlášeny výpadky drog na lokálních trzích. Přibližně čtvrtina klientů adiktologických služeb zaznamenala změny na drogovém trhu - nižší dostupnost, vyšší cenu, horší kvalitu. Pokud jde o fungování drogových trhů, většina klientů nehlásila žádnou změnu.
  • Podle informace policie nebyly v období prvního nouzového stavu zaznamenány zásadní změny na drogových trzích. Skladba a čistota zajištěných drog se výrazně nezměnila. Hlášen byl celkově nižší počet záchytů. V souvislosti s přijatými opatřeními trvala nadále snížená poptávka po syntetických drogách užívaných v prostředích noční zábavy.
  • Vzhledem k přerušení provozu klubů a barů došlo za nouzového stavu k útlumu trhu s drogami užívanými v prostředí zábavy (MDMA, kokain apod.).
  • Za nouzového stavu se projevily dlouhodobé nedostatky v některých oblastech - nedostatek kapacit detoxifikace a nesourodé podmínky jejich poskytování, problémy s existencí adiktologických služeb na zdravotně-sociálním pomezí (nerovnoměrnost v zásobování ochrannými prostředky, absence stanovení podmínek pro provádění zdravotních intervencí v některých sociálních službách apod.), nedostatek kapacit substituční léčby a nízkoprahových programů.
  • Ukázala se schopnost služeb rychle reagovat na potřeby klientů i nové možnosti v oblasti poskytování adiktologických služeb (on-line komunikace s klienty, on-line komunikace mezi zaměstnanci a institucemi, mezioborová spolupráce, flexibilita služeb). Došlo k rozvoji nových služeb (např. tzv. mokrá centra v Brně, terénní týmy operující v karanténních centrech pro osoby bez domova apod.).
  • Regionálně došlo k redukci místních a krajských rozpočtů na financování adiktologických služeb a preventivních programů již v r. 2020; v r. 2021 došlo k posílení státního rozpočtu na protidrogovou politiku. Výhledově však hrozí omezení finančních prostředků na tyto služby na r. 2022 na všech úrovních (komunální, krajské, celostátní).