Alkohol 2021

Přehled aktuální situace v oblasti alkoholu v České republice

Tento přehled situace obsahuje souhrn Zprávy o alkoholu v České republice 2021, která byla zveřejněna v březnu 2022. Zpráva je součástí informačního balíčku výročních zpráv o situaci v oblasti závislostí v České republice.

 

Veřejnozdravotní význam užívání alkoholu

Politika v oblasti alkoholu

Nabídka alkoholu a trh s alkoholem

Užívání alkoholu mezi dětmi a mládeží

Užívání alkoholu v dospělé populaci

Zdravotní důsledky užívání alkoholu

Sociální důsledky a souvislosti užívání alkoholu

Kriminalita spojená s alkoholem

Preventivní programy v oblasti alkoholu

Krátké intervence a léčba uživatelů alkoholu

Harm reduction služby pro uživatele alkoholu

Dopady COVID-19 v oblasti alkoholu

 

Veřejnozdravotní význam užívání alkoholu

  • Vliv alkoholu na celkovou zdravotní zátěž je značný - alkohol patří ve vyspělých zemích včetně ČR k hlavním příčinám nemocnosti a předčasné úmrtnosti.
  • Alkohol přispívá ke vzniku více než 200 onemocnění. Největší podíl zdravotní zátěže alkoholu představují kardiovaskulární nemoci, novotvary, gastrointestinální nemoci (především nemoci jater) a vnější příčiny nemocnosti a úmrtnosti jako nehody, úrazy nebo otravy. Alkohol je rovněž častou příčinou škod v okolí uživatele (fetální alkoholový syndrom, násilí, nehodovost, ztráta produktivity apod.).
  • Existuje jednoznačný vztah mezi množstvím etanolu obsaženého ve vypitém alkoholu a škodlivými zdravotními důsledky, přičemž jakékoliv množství etanolu je zdraví škodlivé. Ze zdravotního hlediska je důležité množství konzumovaného etanolu, nikoliv druh alkoholického nápoje.
  • Jakákoliv dávka alkoholu (tj. např. už jeden nápoj denně) představuje riziko negativních důsledků a žádnou dávku alkoholu nelze doporučit jako prospěšnou či považovat za bezpečnou.
  • Za rizikové pití alkoholu je považována průměrná denní konzumace více než 20 g etanolu u žen a více než 40 g etanolu u mužů. Za škodlivé pití alkoholu (s vysokým rizikem zdravotních následků) je považována průměrná denní konzumace více než 40 g etanolu u žen a více než 60 g etanolu u mužů. Jednorázová konzumace velkého množství etanolu (nárazové pití) představuje dodatečné riziko.
  • Standardní dávka alkoholu (standardní sklenice), tedy 0,5 l piva, 2 dl vína nebo 5 cl 40% destilátu obsahuje 10-20 g etanolu. Pití v průměru více než 2-3 sklenic denně u mužů a 1-2 sklenice u žen lze tedy považovat za rizikové (4 a více sklenic u mužů a 2 a více sklenic u žen v průměru denně pak lze považovat za škodlivou konzumaci). Nárazové pití je definováno jako vypití 5 a více sklenic při jedné příležitosti.
  • ČR patří mezi země s nejvyšší průměrnou spotřebou alkoholu na obyvatele. Průměrně je v ČR spotřebováno 10 litrů etanolu na 1 obyvatele za rok, což odpovídá množství přibližně 22 g na 1 obyvatele/den včetně dětí a seniorů. Rovněž výskyt nárazového pití alkoholu patří k nejvyšším na světě.

zpět na začátek

 

Politika v oblasti alkoholu

  • Politika v oblasti alkoholu je v ČR součástí politiky v oblasti závislostí, která od r. 2014 integruje témata legálních a nelegálních návykových látek a nelátkových závislostí. Odpovědnost za tvorbu a její naplňování nese vláda. Koordinačním a poradním orgánem vlády v otázkách závislostí je Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky (RVKPP). Hlavním strategickým dokumentem určujícím zaměření politiky v oblasti závislostí je Národní strategie prevence a snižování škod spojených se závislostním chováním 2019-2027 a její akční plán na období 2019-2021, které obsahují i cíle a aktivity pro oblast alkoholu.
  • Existuje mezinárodní odborná shoda na 5 hlavních doporučeních pro efektivní politiku snižování negativních dopadů konzumace alkoholu: (1) zvyšování ceny alkoholu prostřednictvím spotřebních daní a cenové politiky, (2) omezení dostupnosti alkoholu, (3) zákaz nebo rozsáhlé omezení reklamy na alkohol, (4) dostupnost screeningu, krátkých intervencí a léčby, (5) opatření proti řízení pod vlivem alkoholu. Některá tato mezinárodní doporučení nejsou v ČR důsledně uplatňována.
  • Odpovědnost za jednotlivé části politiky v oblasti alkoholu spadá do působnosti různých resortů (podle výše uvedených 5 doporučení): (1) oblast cenové politiky a daní pod ministerstvo financí (MF), (2) oblast alkoholu jako komodity spadá pod ministerstvo zemědělství (MZe), (3) oblast reklamy pod ministerstvo kultury (MK) v případě audiovizuálního vysílání a pod ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) u ostatní reklamy, (4) oblast prevence a léčby pod ministerstvo zdravotnictví (MZ), (5) oblast alkoholu v dopravě pod ministerstvo dopravy (MD) a policii.
  • Takto komplikované rozdělení odpovědnosti znesnadňuje uplatňování efektivní politiky v oblasti alkoholu a zdůrazňuje potřebu její meziresortní koordinace.

zpět na začátek

 

Nabídka alkoholu a trh s alkoholem

  • Dostupnost alkoholických nápojů je v ČR velmi vysoká. Alkohol je podle zákona možné prodávat v jakékoli denní či noční době a na mnoha místech, v jakékoliv prodejně potravin, ve stáncích s občerstvením, v prostředcích hromadné dopravy, na čerpacích stanicích apod. Pro výrobu, prodej a podávání lihovin je potřeba koncese, o kterou může požádat každý podnikatel starší 18 let s čistým trestním rejstříkem. Prodej ostatních alkoholických nápojů je volnou živností.
  • Domácí výroba lihovin je zákonem zakázána, pivo či víno je možno vyrobit doma do množství 2 000 l na domácnost. Českým specifikem jsou tzv. pěstitelské pálenice, kde si mohou pěstitelé nechat vyrobit omezené množství ovocného destilátu z vlastního ovoce.
  • Dostupnost alkoholu je omezena zákonem - platí zákaz prodeje alkoholu nezletilým osobám, zákaz dálkového prodeje alkoholu, pokud nelze ověřit zletilost nakupujícího, je zakázán prodej hraček napodobujících tvar a vzhled balení alkoholických nápojů, platí zákaz prodeje či podávání alkoholu ve zdravotnickém zařízení, škole a školském zařízení, zařízení sociálně-právní ochrany dětí, na akcích určených osobám mladším 18 let. Zákon současně upravuje příležitostný prodej alkoholu a omezení pro řadu veřejně přístupných akcí tím zmírňuje či ruší.
  • Obce mohou prostřednictvím obecně závazných vyhlášek (OZV) zakázat konzumaci alkoholu nebo omezit nebo zakázat prodej a podávání alkoholu na veřejně přístupných místech nebo omezit provoz pohostinských zařízení. V l. 2015-2020 bylo podle evidence MV vydáno 548 OZV, z toho 86 regulovalo provozní dobu pohostinských zařízení. Z celkem 27 statutárních měst regulovalo konzumaci, podávání či prodej alkoholu 25 měst, výjimku tvořily Teplice a Plzeň (provozní dobu pohostinských zařízení regulovalo 7 statutárních měst).
  • Na všech baleních alkoholických nápojů musí být uveden obsah etanolu v procentech objemových. Uvádění výživových hodnot je v Evropské unii i v ČR nepovinné. Uvádění složení u alkoholických nápojů je obecně v EU nepovinné, nicméně některé státy složení na lihovinách uvádějí. Pro výrobky vyrobené v ČR je uvádění složení povinné. Varování před riziky a škodami působenými alkoholem na obalech není povinné.
  • Dostupnost alkoholu pro nezletilé je v ČR vysoká. Podle různých studií a kontrolních akcí je nezletilému prodán alkohol v 50-90 % případů (např. ČOI uvádí 72 %), např. pivo si snadno nebo celkem snadno obstará 80 % 16letých (studie ESPAD). Dlouhodobě klesá podíl dospívajících, kteří konzumují alkohol v restauracích, přesto je jejich podíl stále vysoký (41 %), obdobně vysoké procento dětí uvádí nákup alkoholu v obchodech (studie ESPAD).
  • V ČR se ročně spotřebuje 100-150 mil. l etanolu, což odpovídá 10-14,5 l na 1 obyvatele včetně dětí a seniorů. Přibližně 49 % celkového množství spotřebovaného etanolu je zkonzumováno v pivu, 28 % v lihovinách a 23 % ve víně. V pěstitelských pálenicích bylo v posledních letech vyrobeno 11-14 % etanolu spotřebovaného v lihovinách.
  • Systém spotřebního zdanění alkoholických nápojů je nastaven u lihovin, piva i vína a meziproduktů různě a neodpovídá koncentraci etanolu v nápoji. U lihovin je rozhodující množství etanolu, u piva množství sladu (stupňovitost) a u vína a dalších nápojů množství nápoje. Snížené sazby daně jsou aplikovány u piva z minipivovarů a u ovocných destilátů z pěstitelských pálenic. Tiché víno má nulovou sazbu spotřební daně.
  • Za alkoholický nápoj obsahující 10 g etanolu je tak odvedena různá spotřební daň v závislosti na druhu alkoholického nápoje: u vína je to 0 Kč, u piva cca 1 Kč, u lihovin 4 Kč (u ovocných destilátů z pěstitelské pálenice 2 Kč), u likérových vín 1,5 Kč, odhady pro cider a hard seltzer jsou komplikované s ohledem na to, že daň se počítá od typu alkoholu obsaženého v těchto nápojích, což je různé podle výrobce.
  • Na spotřební dani z alkoholických nápojů stát v posledních letech inkasoval cca 13 mld. Kč ročně: z lihovin kolem 8 mld. Kč (61-62 %), z piva 4,5 mld. Kč (35-36 %) a z vína a meziproduktů 0,4 mld. Kč (3 %). V r. 2020 došlo k meziročnímu poklesu.
  • Nastavení spotřebních daní u alkoholických nápojů je kritizováno odborníky z oblasti ekonomie i veřejného zdravotnictví jako nesystémové, neboť neodpovídá škodlivosti jednotlivých druhů nápojů, nevytváří dostatečné stimuly pro redukci rizikového užívání alkoholu a negeneruje dostatek zdrojů pro řešení negativních dopadů užívání alkoholu v ČR.
  • Reklama na alkohol je v ČR zákonem upravena s ohledem na její obsah a způsob, zejména pokud jde o ochranu nezletilých a zákaz spojování alkoholu se zvýšeným výkonem, úspěchem nebo pozitivním účinkem.
  • Reklama na alkohol je v ČR všudypřítomná, je běžnou součástí televizního vysílání. Marketing a sponzoring alkoholu je spojen zejména se sportem, zábavou a kulturou. V posledních letech jsou problémem skrytá reklama a marketing na internetu, kterým mohou být exponovány bez omezení také děti.

zpět na začátek

 

Užívání alkoholu mezi dětmi a mládeží

  • Míra užívání alkoholu i rizikového užívání mezi dětmi a dospívajícími v posledních letech klesá, zkušenosti mládeže s alkoholem však zůstávají na vysoké úrovni, a to i míra rizikového užívání.
  • Zkušenost s konzumací alkoholu má celkem 17 % 11letých, 43 % 13letých a 76 % 15letých, přibližně polovina z nich uvedla pití alkoholu v posledních 30 dnech (HBSC 2018).
  • Opakovanou zkušenost s opilostí (tj. zkušenost s opilostí alespoň 2krát v životě) mělo necelé 1 % 11letých, 5 % 13letých a téměř 24 % 15letých.
  • Mezi l. 2010 a 2014 byl zaznamenán výrazný pokles zkušenosti dětí s konzumací alkoholu, který pokračoval i v období 2014-2018. Současně došlo také k poklesu výskytu problémových forem konzumace alkoholu, včetně výskytu opakované opilosti, a to zejména mezi 15letými (HBSC).
  • Alkohol někdy v životě pilo 95,1 % 16letých studentů, v posledním měsíci ho pilo 62,7 %. Pití nadměrných dávek alkoholu při jedné příležitosti (tj. 5 a více sklenic) v posledních 30 dnech uvedlo 38,5 % studentů, 3krát nebo častěji v posledních 30 dnech (tj. jednou týdně a častěji) konzumovalo nadměrné dávky alkoholu 11,7 % dospívajících (ESPAD 2019).
  • V období mezi l. 2011 a 2015 došlo k výraznému poklesu konzumace alkoholu u 16letých, a to jak zkušeností s konzumací alkoholu, tak v případě rizikových forem konzumace. Mezi l. 2015 a 2019 došlo u dospívajících k dalšímu poklesu míry pití, avšak ne tak výraznému jako v předchozím období (ESPAD 2019).
  • U chlapců byl zaznamenán další pokles u všech sledovaných ukazatelů konzumace alkoholu, včetně rizikových forem, zatímco u dívek došlo mezi l. 2015 a 2019 naopak k mírnému nárůstu výskytu častého pití nadměrných dávek alkoholu (3krát a častěji) a výskytu opakované opilosti. Dlouhodobě dochází k vyrovnávání rozdílů mezi chlapci a dívkami. Dlouhodobě však také přetrvávají rozdíly mezi studenty podle typu studované školy - nejvyšší hodnoty ukazatelů jsou u studentů středních škol bez maturity. Do 18. roku věku se rozdíly mezi typy škol vyrovnávají (ESPAD).
  • Studie dlouhodobě potvrzují, že významným mezníkem z pohledu expozice návykovým látkám je přechod ze základní na střední školu.
  • Subjektivně vnímaná dostupnost alkoholu v posledních letech klesá, nicméně stále zůstává na relativně vysoké úrovni. Pozitivním trendem v posledních letech je rostoucí vnímání rizikovosti intenzivní konzumace alkoholu.
  • Existují podskupiny dětí a dospívajících, které mají nadprůměrné zkušenosti s alkoholem - jsou to například děti socioekonomicky znevýhodněné (klienti nízkoprahových zařízení pro děti a mládež), děti v institucionální péči resortu školství (diagnostické a výchovné ústavy) nebo děti s romským původem.

zpět na začátek

 

Užívání alkoholu v dospělé populaci

  • Míra užívání alkoholu v dospělé populaci ČR je vysoká. Výsledky jsou konzistentní napříč studiemi. Alkohol pije denně cca 10 % dospělých osob. V posledních letech (od r. 2014) lze sledovat nárůst prevalence denní konzumace alkoholu, a to zejména u mužů. K největšímu nárůstu došlo ve věkové skupině 45-54 let, avšak nárůst byl zaznamenán ve všech věkových skupinách s výjimkou skupiny 15-24 let.
  • Časté pití nadměrných dávek alkoholu (5 a více sklenic) při jedné příležitosti (alespoň jednou týdně) uvádí 12-13 % dospělých.
  • Rizikově v ČR konzumuje alkohol odhadem 17-19 % dospělé populace (tedy 1,5-1,7 mil. lidí), z toho do kategorie škodlivé konzumace spadá 9-10 % dospělé populace (800-900 tis. lidí).
  • Rovněž přibližně 11 % populace splňuje diagnostická kritéria pro závislostní poruchu spojenou s konzumací alkoholu. Prevalence škodlivého užívání alkoholu je dlouhodobě 2-3krát vyšší u mužů než u žen. Dlouhodobé trendy ukazují nárůst prevalence škodlivého užívání alkoholu mezi l. 2012 a 2020.
  • Z průzkumu mezi lékaři vyplývá, že odhad rizikových konzumentů alkoholu, o kterých si jsou lékaři vědomi, že mají problém s konzumací alkoholu, je 150-170 tis. osob.
  • Uživatele alkoholu vstupující do léčby závislosti na alkoholu tvoří z 1/3 ženy a ze 2/3 muži. Průměrný věk se pohybuje kolem 45 let (v posledních letech se mírně zvyšuje) u obou pohlaví, většina (78 %) je ve věku 30-59 let. Lidé závislí na alkoholu ve většině konzumují různé druhy nápojů, ale u mužů převažují lihoviny (44 %) a pivo (37 %), u žen víno (47 %) a lihoviny (32 %).
  • Až 60-70 % žen v ČR konzumuje alkohol během těhotenství (přestože konzumace alkoholu v těhotenství je velmi riziková z hlediska teratogenního působení na plod), až 8-19 % těhotných konzumuje alkohol pravidelně nebo rizikově.
  • Existují zranitelné nebo rizikové skupiny populace, ve kterých je míra užívání alkoholu vyšší než v populaci obecně. Jde např. o Romy, lidi žijící v sociálním vyloučení, lidi bez domova nebo lidi se zkušeností s uvězněním. U těchto lidí přispívá alkohol k dalšímu prohlubování jejich socioekonomického znevýhodnění.
  • Jedním z důvodů vysoké míry konzumace alkoholu v ČR jsou tolerantní postoje české společnosti k alkoholu, i když postupně dochází k mírnému poklesu přijatelnosti užívání alkoholu. Např. pravidelnou konzumaci alkoholu hodnotí aktuálně jako přijatelnou 88 % lidí. Rovněž k reklamě na alkohol jsou Češi poměrně tolerantní - reklamu na destiláty by zakázalo pouze 24 %, na víno 12 % a na pivo 11 % populace.

zpět na začátek

 

Zdravotní důsledky užívání alkoholu

  • Celkové zdravotní dopady užívání alkoholu nejsou v ČR systematicky monitorovány.
  • Poslední odhad celkové úmrtnosti přiřaditelné alkoholu byl v ČR proveden za r. 2010, kdy bylo vyčísleno 6,5 tis. úmrtí, což představovalo 6 % celkové úmrtnosti v ČR (10 % u mužů a 2 % u žen). Největší podíl celkového počtu alkoholových úmrtí se vyskytl ve starších věkových skupinách, nejvyšší relativní zátěž alkoholem byla ve věkové skupině 35-44 let (26 % celkové úmrtnosti u mužů a 17 % u žen).
  • Z celkového počtu 6-7 tis. alkoholových úmrtí ročně je přibližně třetina případů, u kterých je alkohol hlavní nebo jedinou příčinou úmrtí. Úmrtnost pro příčiny související s alkoholem a podíl příčin úmrtí souvisejících s alkoholem na celkové úmrtnosti v ČR v posledních letech roste, zejména vlivem nárůstu počtu případů alkoholických onemocnění jater. Roste také počet nehod a sebevražd pod vlivem alkoholu.
  • Prostorová analýza úmrtnosti na onemocnění způsobená alkoholem ukázala, že úmrtnost spojená s alkoholem dosahuje nejvyšších hodnot v regionech střední Moravy a také Slezska. Zatímco muži v Praze mají nejnižší míru alkoholové úmrtnosti ve srovnání s ostatními regiony, ženy v Praze naopak nejvyšší.
  • Závislí na alkoholu umírají v průměru o 24 let dříve než běžná populace, téměř 83 % z nich v ekonomicky aktivním věku do 64 let. Příčinou úmrtí jsou nejčastěji vnější příčiny (24 %), z nich především náhodná poranění (13 %) a sebevraždy (6 %), dále onemocnění jater (18 %), nemoci oběhové soustavy (15 %) a zhoubné novotvary (7 %).
  • Pokud jde o nemocnost spojenou s alkoholem, je v ČR ročně hlášeno 13-14 tis. hospitalizací na nemoci zcela přiřaditelné alkoholu, z toho kolem 8 tis. případů pro závislost na alkoholu (cca 60 %), 4 tis. pro alkoholické onemocnění jater (30 %) a 1 tis. pro alkoholickou pankreatitidu (8 %). Poměr mužů a žen je cca 2 : 1.
  • U ostatních nemocí a poruch, u kterých je alkohol jednou z příčin, se daří rutinně monitorovat jen některé - např. 11-16 % případů tuberkulózy se vyskytuje u lidí závislých na alkoholu, alkohol je příčinou 98 % úrazů pod vlivem návykových látek.

zpět na začátek

 

Sociální důsledky a souvislosti užívání alkoholu

  • Poslední ekonomický odhad celkových společenských nákladů spojených s konzumací alkoholu v ČR je za r. 2016. Celkové společenské náklady dosáhly 56,6 mld. Kč, z toho největší podíl nákladů (51,2 %) tvořily nepřímé náklady v důsledky ztráty produktivity kvůli nemocnosti a předčasné úmrtnosti a dále náklady na léčbu nemocí souvisejících s užíváním alkoholu (24,4 %). V relativním vyjádření dosáhly náklady spojené s konzumací alkoholu v ČR 1,2 % HDP.
  • Výdaje na alkohol dosahují v posledních letech podle různých zdrojů cca 2-4 % celkových spotřebních vydání domácností v ČR. Aktuálně se tento podíl zvyšuje.
  • Alkohol je spojen s domácím násilím. Odhaduje se, že je v ČR spojen až s 2/3 všech případů domácího násilí. Násilím vyvolaným alkoholem jsou postiženy zejména ženy. Riziko agresivního chování zvyšuje nárazové pití. Vedle fyzického násilí zvyšuje alkohol pravděpodobnost sexuálního násilí a také intenzivního psychického násilí.
  • Pod vlivem alkoholu je zapříčiněno přibližně 5 % dopravních nehod a při nehodách zaviněných pod vlivem alkoholu zemře přibližně 10 % usmrcených při dopravních nehodách. Pravděpodobnost dopravní nehody roste s hladinou alkoholu v krvi - u 79 % všech nehod zaviněných alkoholem měl viník hladinu alkoholu v krvi nad 1 ‰, tj. šlo o trestný čin.

zpět na začátek

 

Kriminalita spojená s alkoholem

  • Trestná činnost spočívající v porušování alkoholové legislativy, tzv. primární alkoholová trestná činnost, zahrnuje trestný čin podání alkoholu dítěti (§ 204 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník), trestný čin ohrožení pod vlivem návykové látky (§ 274) a trestný čin opilství (§ 360).
  • V r. 2020 bylo registrováno 178 (197 v r. 2019), objasněno 99 trestných činů podání alkoholu nezletilému a 76 osob bylo za tento trestný čin odsouzeno. Dlouhodobě je patrný nárůst této trestné činnosti.
  • V r. 2020 bylo evidováno 8 076 trestných činů ohrožení pod vlivem návykové látky a opilství, z nich 5 466 souviselo s alkoholem (68 %). Trestné činy spáchané pod vlivem alkoholu tvořily 13 % celkové objasněné trestné činnosti. Počet trestných činů pod vlivem alkoholu i jejich podíl na celkové trestné činnosti dlouhodobě klesá.
  • Pokud osoba spáchala trestný čin pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nebo v souvislosti s užíváním návykové látky, může soud uložit ochranné léčení. V r. 2020 bylo ochranné léčení v souvislosti s alkoholem uloženo 186 osobám, nejčastěji odsouzeným za trestný čin výtržnictví. Oproti předchozímu roku došlo v r. 2020 k mírnému nárůstu počtu osob, kterým soud uložil ochranné léčení závislosti na alkoholu.
  • Soud může v rámci odklonů v trestním řízení nebo spolu s alternativním trestem uložit přiměřená omezení a povinnosti, kam patří např. léčení závislosti na návykových látkách, povinnost zdržet se požívání alkoholických nápojů nebo jiných návykových látek, nebo podrobit se vhodnému programu poradenství nebo léčby. Za r. 2020 evidovala Probační a mediační služba 22 122 osob v různých fázích trestního řízení, z nich 394 mělo uloženu povinnost podrobit se léčení závislosti na návykových látkách a 1 799 klientů mělo uloženu povinnost zdržet se požívání alkoholických nápojů nebo jiných návykových látek.
  • Ekonomicky motivovaná kriminalita v souvislosti s alkoholem je pravidelně zjišťována v dotazníkové studii mezi odsouzenými vězni. Krádež nebo jiné nezákonné jednání s motivem pořízení prostředků na alkohol ve studii z r. 2020 uvedlo 11 % odsouzených.
  • Přestupky v souvislosti s alkoholem v kontextu ochrany veřejného zdraví definuje zákon č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. Za r. 2020 je evidováno 1 515 přestupků (1744 v r. 2019) v souvislosti s užíváním alkoholu, nejčastěji šlo o prodej nebo podání alkoholického nápoje osobě mladší 18 let (57 %).
  • V kontextu silničního provozu vymezuje přestupky v souvislosti s návykovými látkami zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích. V r. 2020 bylo v souvislosti s alkoholem (případně s jinými návykovými látkami) evidováno 24 501 přestupků (27 409 v r. 2019).

zpět na začátek

 

Preventivní programy v oblasti alkoholu

  • V ČR funguje řada webových stránek pro veřejnost věnovaných snížení konzumace, negativních dopadů užívání alkoholu a poskytujících informace o možnostech pomoci: Národní stránky pro podporu omezení konzumace alkoholu alkohol-skodi.cz, alkoholpodkontrolou.cz, suchejunor.cz, anonymnialkoholici.cz. V r. 2020 byl spuštěn Národní zdravotní informační portál nzip.cz, jehož součástí je i alkohol v rámci sekce Závislosti a návykové látky.
  • Od srpna 2019 integruje Národní linka pro odvykání 800 350 000 i téma alkoholu a k dispozici je web chciodvykat.cz a e-mailová poradna poradte@chciodvykat.cz. Telefonní číslo linky vlastní Úřad vlády ČR, linku provozuje od r. 2016 Česká koalice proti tabáku z dotací.
  • V posledních letech jsou viditelné mediální kampaně věnující se alkoholu. Kampaň Alkohol pod kontrolou Kliniky adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze obsahuje rozhlasové spoty, plakáty v prostředcích veřejné a hromadné dopravy, videospoty na sociálních sítích a v autobusech MHD. Univerzita Karlova v r. 2020 spustila ve spolupráci s dalšími lékařskými a zdravotnickými fakultami kampaň Stop alkoholu v těhotenství. Sdružení Anonymních alkoholiků spustilo v červenci 2021 kampaň v MHD upozorňující na rizika užívání alkoholu a propagující služby sdružení.
  • Výraznou kampaní zaměřenou na snížení (rizikové) konzumace alkoholu v ČR je Suchej únor. Kromě samotné akce v únoru se celoročně věnuje snížení konzumace alkoholu v ČR a přispívá k destigmatizaci celé problematiky alkoholu, závislostí a léčby závislostí. Suchej únor zasahuje především muže ve středním věku a s vyšším vzděláním a má největší dopad na příležitostné až časté uživatele alkoholu (konzumujících alkohol s frekvencí 1-4krát týdně), nejnižší dopad má ve skupině denních nebo téměř denních uživatelů alkoholu. Odhadem má kampaň v současné podobě potenciál snížit celkovou spotřebu alkoholu v ČR řádově o jednotky procent.
  • V ČR jsou realizovány rovněž kampaně výrobců a distributorů alkoholu. Obecně jsou však účinnost a účel těchto kampaní podle dostupných důkazů sporné, neboť jsou primárně součástí marketingových strategií a budování obrazu společenské odpovědnosti firem. Je jim společné, že zdůrazňují „zodpovědnou konzumaci alkoholu", zaměřují se především na děti a mládež, těhotné ženy a řidiče, tj. populační skupiny, u kterých existuje společenská shoda na tom, že by alkohol neměly konzumovat. Naopak se vyhýbají těm nejúčinnějším opatřením snižujícím míru konzumace alkoholu, tj. opatřením na straně omezení reklamy nebo zvyšování ceny alkoholických nápojů.
  • Velmi ojediněle jsou v ČR realizovány komunitní programy zaměřené na prevenci podávání alkoholu nezletilým.
  • Aktivity v oblasti prevence konzumace alkoholu realizuje i Státní zdravotní ústav (SZÚ) a jeho dislokovaná pracoviště - většina z nich je zaměřena na děti a mládež, ale SZÚ od r. 2018 realizuje také preventivní projekt selektivně zaměřený na obyvatele sociálně vyloučených lokalit, jehož součástí je také téma alkoholu.
  • Prevence závislostí zaměřená na děti a mládež je součástí širšího rámce prevence rizikového chování, kterou koordinuje MŠMT. Na úrovni krajů působí krajští školští koordinátoři prevence, na úrovni bývalých okresů metodici prevence, kteří jsou ukotveni v systému pedagogicko-psychologického poradenství, a ve školách školní metodici prevence. V r. 2020 byla prevence ve školním prostředí ovlivněna opatřeními souvisejícími s pandemií COVID-19.
  • Ve školním roce 2019/2020 bylo nahlášeno celkem 65 739 případů výskytu rizikového chování na školách, z toho 3 576 (5,4 %) se týkalo užívání alkoholu. Užívání alkoholu bylo výrazně častější na SŠ a odpovídajících ročnících víceletých gymnázií. Nejčastěji byly případy užívání alkoholu řešeny ve 4. ročníku SŠ (721 případů).
  • Realizované preventivní programy ve školách se ve školním roce 2019/2020 nejčastěji zaměřovaly na témata prevence šikany a projevů agrese (16,6 % programů), prevence kriminálního chování (10,4 %) a prevence kyberšikany (10,3 %). Prevenci užívání alkoholu se věnovalo 7,2 % programů.
  • Největší hodinový rozsah je ve školním vzdělávacím programu věnován prevenci šikany a projevům agrese, ve školním roce 2019/2020 to bylo celkem ve všech ročnících základních a středních škol (souhrnně za všechny ročníky) průměrně 45,5 hodiny. Na téma prevence užívání alkoholu absolvovali studenti ZŠ a SŠ v rámci školního vzdělávacího programu průměrně 21,3 hodiny, nejvíce času bylo tomuto tématu věnováno v 1. ročníku SŠ (2,4 hodiny).

zpět na začátek

 

Krátké intervence a léčba uživatelů alkoholu

  • Krátké intervence jsou v praxi prováděny v poměrně nízké míře a nesystematicky, a to přesto, že jejich provádění je v odůvodněných případech zákonnou povinností všech zdravotnických pracovníků. Krátké intervence u rizikových či intenzivních uživatelů alkoholu provádí přibližně polovina lékařů. Odhadem pouze polovina osob je při návštěvě lékaře dotázána na konzumaci alkoholu a necelá desetina dostane doporučení s pitím přestat nebo je omezit. Trend v posledních letech ukazuje, že se situace nelepší.
  • Léčba závislosti v ČR je v zásadě abstinenčně orientovaná, probíhá ambulantně i rezidenčně. Typickým modelem léčby je tzv. Skálův model, tj. rezidenční léčba se strukturovaným programem obsahujícím různé terapeutické aktivity s výraznými prvky psychoterapie a fyzických aktivit, s případnou farmakologickou podporou, probíhající v několika navazujících fázích. Na začátku léčby je typicky zařazena fáze detoxifikace.
  • Léčba závislosti na alkoholu a další intervence cílící na uživatele alkoholu jsou poskytovány v adiktologických programech, které poskytují služby uživatelům a osobám závislým na návykových látkách, hazardním hraní a osobám trpícím dalšími nelátkovými závislostmi. Uživatelé alkoholu jsou jejich klienty v různé míře.
  • Aktuálně je v ČR odhadováno téměř 300 adiktologických programů různého typu, z nich je 30-40 rezidenčních programů a 40 doléčovacích programů. V kontaktu s adiktologickými programy je ročně přibližně 30 tis. uživatelů alkoholu, z nich největší část (cca 27 tis. osob) je v kontaktu s psychiatrickými zařízeními (20-23 tis. v ambulantní péči, cca 6 tis. v lůžkové péči).
  • Adiktologické služby jsou uživatelům alkoholu dostupné i ve věznicích. Uživatelé alkoholu tvoří 10-30 % klientely adiktologických vězeňských programů. Ročně jsou ve vězení léčeny odhadem desítky uživatelů alkoholu.
  • V ČR působí 19 terapeutických komunit (TK) pro léčbu závislosti s odhadovanou kapacitou cca 320 míst. Ročně se v nich léčí cca 100 uživatelů alkoholu.
  • V ČR funguje několik sdružení poskytujících pomoc uživatelům alkoholu na bázi svépomoci. Společenství Anonymní alkoholici (AA) je aktivní v 45 městech, aktuálně v ČR působí 67 skupin AA. Kromě AA je v ČR realizováno několik málo dalších projektů na bázi svépomoci v Brně a Českých Budějovicích.
  • V září 2021 bylo registrováno 34 poskytovatelů následné péče, z nich 25 nabízelo chráněné bydlení s kapacitou 310 lůžek. Uživatelé alkoholu tvoří cca 60 % jejich klientů.

zpět na začátek

 

Harm reduction služby pro uživatele alkoholu

  • Uživatelé alkoholu jsou klienty také nízkoprahových harm reduction programů primárně určených pro osoby užívající nelegální drogy. V r. 2020 bylo v kontaktu s nízkoprahovými programy 38,8 tis. uživatelů návykových látek, z toho 3,3 tis. uživatelů alkoholu (8,5 %).
  • Harm reduction intervence, jejichž cílem je snížení nebo kontrola konzumace alkoholu, nejsou v řešení problémového užívání nebo závislosti na alkoholu v ČR rozšířené. Od r. 2013 je v ČR k dispozici přípravek Selincro (nalmefen), který se používá ke snížení spotřeby alkoholu u osob s problémovým pitím nebo se závislostí na alkoholu. Jeho využití v ČR je však minimální, nevýhodou jeho širšího uplatnění je vysoká cena. 
  • Inovativní harm reduction přístup představují tzv. managed alcohol programmes, tj. podávání alkoholu závislým na alkoholu za kontrolovaných podmínek. Jde o metodu používanou zejména u těžkých závislých s dalšími zdravotními a sociálními problémy (osoby bez domova, problémy se zákonem atd.). Od r. 2020 v Brně fungují na tomto principu 2 denní centra, tzv. mokrá centra, třetí bylo v provozu pouze dočasně. Dále se s prvky managed alcohol programů lze v ČR setkat v některých domovech se zvláštním režimem pro osoby závislé nebo ohrožené závislostí.
  • Funkci harm reduction v oblasti alkoholu plní také záchytné stanice: poskytují zdravotní dohled a péči intoxikovaným osobám, předchází zdravotnímu poškození ve stavu intoxikace a ohrožení ostatních osob, veřejného pořádku a majetku způsobeného chováním intoxikovaných osob. V r. 2020 bylo v ČR celkem 18 záchytných stanic, které poskytly služby 17,8 tis. osobám.
  • V ČR působí cca 15 programů poskytujících v prostředí zábavy poradenské a informační intervence, harm reduction materiál nebo dechové zkoušky na alkohol. V r. 2020 kontaktovaly cca 6,5 tis. osob, z toho 2,3 tis. uživatelů alkoholu.
  • V Praze působil v l. 2019-2020 magistrátem jmenovaný tzv. noční starosta, jehož úkolem bylo řešení problémů spojených s nočním životem včetně problémů spojených s užíváním alkoholu. V dubnu 2020 byla funkce nočního starosty zrušena.

zpět na začátek

 

Dopady COVID-19 v oblasti alkoholu

  • Informace o dopadech epidemie COVID-19 na vzorce a míru užívání alkoholu jsou neúplné a nejednoznačné. Nicméně se zdá, že mohlo dojít ke zhoršení situace zejména u intenzivních uživatelů alkoholu, kteří mohli za nouzového stavu zvýšit jak frekvenci užívání, tak konzumované dávky. I když negativní dopad epidemie v oblasti duševního zdraví je zřejmý, jasná souvislost úzkostnosti vyvolané COVID-19 s užíváním alkoholu se neprokázala.
  • Právě u osob ohrožených závislostí nebo závislých mohlo dojít ke zhoršení závislostní poruchy a k zvýšené potřebě vyhledat pomáhající služby.
  • Adiktologické služby hlásily po rozvolnění protiepidemických opatření zvýšenou poptávku uživatelů po službách, i když tento nárůst není z dat zdravotnické statistiky zřejmý. Příčinou je zřejmě podhlášenost ve zdravotnických registrech a informačních systémech v důsledku ztíženého provozu zařízení během nouzového stavu a po něm. Data za r. 2020 je proto potřeba posuzovat s opatrností.
  • Epidemie COVID-19 a související protiepidemická opatření ztížila kontakt klientů s problémy se závislostí na alkoholu se službami a dostupnost služeb. Na druhou stranu došlo k rozvoji poskytování poradenských a léčebných služeb on-line. Některé organizace využily nouzového stavu souvisejícího s COVID-19 k preventivní kampaním zaměřeným na prevenci rizikové konzumace alkoholu.
  • Obtížnější přístup ke zdravotním a sociálním službám a zhoršení sociální situace klientů během epidemie přispěly k rozvoji nových harm reduction služeb pro uživatele alkoholu.
  • Epidemie COVID-19 ovlivnila také trh s alkoholem a spotřebitelské chování lidí. Užívání alkoholu se během nouzového stavu přesunulo z veřejných míst do soukromí. Je otázka, nakolik se odklon spotřebitelů od provozoven veřejného stravování k maloobchodní síti projeví v dalším období.
  • Trh v ČR ovlivnil také výpadek turistů a omezení přeshraničních nákupů. Prodej alkoholických nápojů v ČR vlivem těchto faktorů v r. 2020 klesl. Došlo k meziročnímu poklesu inkasa ze spotřební daně na alkoholické nápoje o 0,6 mld. Kč (4,5 %), i když od začátku r. 2020 došlo k navýšení daňové sazby u lihovin. K poklesu inkasa spotřební daně došlo u lihovin (u těch nejvýrazněji) i u piva.
  • Epidemie COVID-19 měla zásadní vliv také na omezení černého trhu s alkoholem. V důsledku uzavřených provozoven veřejného stravování došlo ke snížení možnosti uplatnění nezdaněného a nelegálního alkoholu.