Úvod

Riziko vzniku problémů spojených s hazardním hraním zvyšuje celá řada faktorů na straně hráče, sociálních a kulturních faktorů, ale také faktorů na straně her samotných a jejich dostupnosti.

Mezi hrami existují podstatné rozdíly v jejich rizikovosti. Ta je dána mírou vzrušení, kterou v hráčích vzbuzují, společenskostí hry nebo mírou dovednosti, která je ke hře potřeba, přičemž vztah mezi konkrétní hrou a rizikem pro hráče je individuální. Přesto existují napříč různými typy her obecné faktory, tzv. strukturní charakteristiky her, které jejich rizikovost zvyšují (Parke and Griffiths, 2007, Abbott et al., 2013). Patří k nim výše sázky, proměnlivost sázek, struktura a pravděpodobnost výher, výše jackpotu, frekvence her jdoucích po sobě, tzv. těsné prohry, zvukové a barevné efekty apod. Rizikovost her zvyšuje také možnost hrát nepřetržitě po dlouhou dobu, prostředí, ve kterém se hra uskutečňuje, souběžné užívání návykových látek, včetně cigaret a alkoholu. Řada těchto faktorů se podílí na tzv. behaviorálním podmiňování a posilování problémového hraní a představuje impulzy (spouštěče) vyvolávající nutkání hrát (Delfabbro, 2014). Zejména EHZ (VHP, VLT a další technická zařízení) se vyznačují nepříznivými strukturními charakteristikami. Ke hrám s vyšším rizikem patří také kurzové sázky, především tzv. live sázky, a také hry v kasinu (Parke and Griffiths, 2007, Livingstone et al., 2008, Griffiths, 2009, Williams et al., 2012b). Právě EHZ přitom tvoří v ČR nejvyšší podíl na herním trhu a jejich nabídka je v mezinárodním kontextu mimořádně vysoká – podle posledních dostupných údajů mezinárodního srovnání z r. 2013 připadalo na Slovensku 3,7, v Německu 3,0, v Polsku 0,6 a v Rakousku 0,3 EHZ na 1000 obyvatel, zatímco v ČR to bylo 7,5 EHZ na 1000 obyvatel – blíže viz SZH.

Významným faktorem zvyšujícím míru herní participace a výskyt negativních dopadů hazardu je jejich vysoká nabídka a dostupnost. Zvýšení míry hazardního hraní v populaci bývá alespoň dočasně spojeno se zvýšením míry problémového hraní, což platí pro všechny formy hazardního hraní (Volberg and Williams, 2014). V případě EHZ přitom hraje roli spíše fyzická dostupnost hráčských příležitostí (heren) než hustota herních přístrojů (Williams et al., 2012b, Abbott et al., 2013, Vasiliadis et al., 2013). Vliv zvýšené nabídky je silný především v období následujícím bezprostředně po zavedení určitého typu hry na daném území. Po uplynutí této časné fáze zvýšené dostupnosti však začnou působit adaptační mechanismy na individuální i společenské úrovni a míra souvisejícího problémového hraní se začne snižovat. Děje se tak v důsledku zvýšené pozornosti veřejnosti, snížení počáteční atraktivity, zvýšených opatření na straně prevence a regulace nebo úbytku (aktivních) problémových hráčů v důsledku osobních nebo finančních problémů včetně sebevražd a úmrtí. Není však zcela jasné, jak rychle k této adaptaci dochází, a není také jasné, zda by bylo možné předejít eskalaci problémového hraní, pokud by příslušná preventivní a regulační opatření byla zavedena souběžně se zvýšenou nabídkou hazardního hraní (Volberg and Williams, 2014). Nabídka EHZ a dalších hazardních her má tendenci se asymetricky přesouvat do socioekonomicky znevýhodněných regionů a hazardní hraní má regresivní dopady, kdy lidé s nízkými příjmy utrácejí poměrně větší část svého příjmu za hazardní hry než lidé s vysokými příjmy; to dále prohlubuje negativní sociální dopady hazardu (Abbott et al., 2013).

Nejrychleji se rozvíjejícím segmentem herního trhu vykazujícím nejvyšší nárůst herní participace populace je v současné době on-line hraní, a to i v ČR. Internet nabízí hráčům možnost hrát 24 hodin denně 7 dní v týdnu odkudkoliv. Možnost hrát on-line hazardní hry nabízelo podle dostupných informací v r. 2010 globálně přes 400 společností na přibližně 2100 webových stránkách (McMullan and Rege, 2010). Přehledový portál online.casinocity.com1 k 4. 3. 2014 evidoval 2949 (licencovaných) internetových kasin nebo jiných her, přičemž počet nelicencovaných portálů je pravděpodobně několikanásobně vyšší2. Na těchto stránkách lze přitom hrát i z ČR, a to i v českojazyčném prostředí a v české měně, přestože nejsou v ČR licencovány. Hraní on-line se z hlediska rozvoje problémového hraní řadí k nejrizikovějším formám hazardního hraní. Větší pohodlí, nepřetržitá dostupnost, méně mezilidských kontaktů, možnost hrát pod vlivem návykových látek, bezhotovostní transakce, hraní více her současně jsou faktory, které vedou ke ztrátě kontroly nad hraním (Wood and Williams, 2009, Volberg and Williams, 2014).

Aktuálním fenoménem, který sice nepatří mezi hazardní hry, ale má s nimi řadu společných rysů, jsou hry označované jako freemium, které lze hrát na počítačích, tabletech a mobilních telefonech. Slovo free v názvu naznačuje, že instalace a účast na hře jsou alespoň v základním nastavení zdarma. Hra nabízí ve svém průběhu možnost řady vylepšení a výhod, za které je však nutné zaplatit.3 I když jsou jednotlivé částky poměrně nízké, existují i hráči, kteří zaplatí poměrně značné souhrnné částky v řádu tisíců dolarů.4 O úzké souvislosti mezi hazardními hrami a počítačovými hrami a hrami přístupnými přes internet svědčí také investice majitele holdingu Synot do českého vývojářského týmu s názvem Gamblified5, který se zabývá přeměnou známých počítačových her tak, aby se v nich dalo hrát o peníze6 (Libiger, 2015).

Společenské vnímání hazardního hraní má své sociokulturní souvislosti. V západních společnostech je hazardní hraní chápáno stále více jako rekreační aktivita spíše než jako morálně nepřípustná aktivita či neřest a problémové hraní s negativními zdravotními a sociálními dopady je považováno za nežádoucí důsledek vyskytující se u zranitelné části populace (Binde, 2005, Samuelson and Norhaus, 2007, Shaffer, 2014). Výskyt těchto (řečeno ekonomicky) externalit vede k tomu, že trh s hazardními hrami a jejich nabídka jsou regulovány a speciálně zdaněny. Hazardní průmysl je tak zdrojem nemalých příjmů do veřejných rozpočtů. Daně a poplatky z provozování hazardu a jeho další pozitivní ekonomické dopady včetně zaměstnanosti jsou nejčastějšími argumenty pro zachování nebo případné zvýšení jeho nabídky.

Z dosud provedených celopopulačních studií vyplývá, že celkovou výši prosázených částek v ČR lze odhadnout na 13–21 mld. Kč ročně, což představuje pouze 33–53 % z celkových příjmů ze hry vykázaných provozovateli. Rozdíl ve výši 18–26 mld. Kč je možno vysvětlit tím, že respondenti podhodnocují prosázené částky, významná část trhu jde na vrub relativně malé skupiny problémových hráčů a část trhu jde na vrub také sázení cizinců – blíže viz SZH.

Základní zdroj informací pro mapování trhu v ČR představují data Odboru 34 – Státní dozor nad sázkovými hrami a loteriemi MF. Odbor státního dozoru dlouhodobě eviduje počty hazardních her v ČR, provozovatelů i herních míst, kterým uděluje povolení k jejich provozování. Evidence MF nezahrnuje některé provozovatele a jejich hazardní hry, které jsou povolovány obcemi (například VHP a tomboly).

 


Prosíme odborníky o spolupráci v rámci systému včasného varování před novými drogami - NOVÉ DROGY - JAK POSTUPOVAT.

Upozorňujeme širokou veřejnost na dotazník Víš co hulíš?, v rámci stejnojmenného výzkumného projektu. 

TOPlist