Souhrn výsledků Výroční zprávy o hazardním hraní v České republice v roce 2014

Regulace a politika v oblasti hazardního hraní

  • V r. 2014 se problematika hazardního hraní stala výslovně součástí české protidrogové politiky. Vláda schválila rozšíření Národní strategie protidrogové politiky na období 2010–2018 o téma hazardního hraní a rozšířila mandát Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky (RVKPP) – koordinačního orgánu v otázkách integrované protidrogové politiky. Jako implementační nástroj strategie byl připraven návrh akčního plánu strategie pro oblast hazardního hraní na období 2015–2018. Od r. 2013 vypisuje RVKPP dotační řízení na podporu projektů v oblasti prevence a léčby problémového hráčství ve výši 3–5 mil. Kč ročně, což je částka zcela nedostatečná k prosazení systémových změn a nápravě dosavadního nedostatku preventivních a léčebných služeb.
  • Zákonný rámec, který v ČR představuje zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách (loterijní zákon), je zastaralý a nevyhovuje současným potřebám kvůli nesystematickému třídění hazardních her a jejich regulaci, uzavřenosti provozovatelům hazardních her ze zemí Evropského hospodářského prostoru, nedostatečné regulaci on-line hazardního hraní a nedostatečné ochraně hráčů před rizikem rozvoje problémového hráčství.
  • Připravuje se nový zákon o hazardních hrách, jehož účinnost se předpokládá od r. 2016 nebo spíše 2017 a jenž:
    • Otevírá český trh zahraničním provozovatelům, upravuje kategorizaci hazardních her a stanovuje podmínky pro jejich provozování, zavádí centrální monitorovací systém (jehož příprava je příčinou avizovaného zpoždění přijetí zákona), umožňuje provozování většiny typů her na internetu a stanovuje pro něj podmínky.
    • Zavádí nový systém povolování technických her (tzv. elektronických herních zařízení, EHZ), živých her (tj. her v kasinu) a binga, kdy Ministerstvo financí ČR (MF) vydává primární povolení pro provozování a obecní úřad sekundární povolení pro hernu či kasino) a dozoru nad nimi (dozorovými orgány budou MF a nově celní úřad).
    • Zavádí řadu opatření v oblasti prevence problémového hráčství, jako jsou omezení druhů herních prostředí na hernu a kasino, zákaz provozu výherních hracích přístrojů (VHP), zavedení povinné registrace hráčů na EHZ a na internetu. U technických a internetových her bude provozovatel povinen umožnit sebeomezení hraní, tj. nastavit hráči maximální počet přihlášení, dobu do dalšího hraní a dobu hraní, sebevyloučení ze hry. V době dokončení této zprávy nebylo dosud jasné, zda či v jaké míře zákon omezí počet EHZ maximální hranicí, do jaké míry zpřísní limity sázek a proher na EHZ, zda zavede povinnou přestávku ve hře, povinnost informovat hráče o celkové prohře nebo možnosti nastavení omezení v průběhu hry nebo zda zakáže nepřetržitý provoz heren.
    • Vylučuje z hraní osoby pobírající dávky v hmotné nouzi a osoby, vůči kterým je prohlášen úpadek. Vyloučené osoby budou uvedeny v rejstříku, který povede MF.
  • Obce ve stále vyšší míře regulují dostupnost EHZ na svém území prostřednictvím obecně závazných vyhlášek (OZV), v r. 2014 mělo takovou OZV v ČR téměř 500 obcí; roste zejména počet obcí s úplným zákazem EHZ. Obce, ve kterých se EHZ vyskytovala v minulosti, ve většině nestojí o jejich opětovné zavedení. Třetina obcí, kde se EHZ vyskytují v současnosti, jejich nabídku reguluje; polovina o regulaci neuvažuje – příčinou je pravděpodobně nízká nabídka EHZ na území těchto obcí. Naprostá většina obcí nevnímá příjmy z hazardu jako významné.
  • Přetrvává nesoulad mezi regulací na obecní a státní úrovni – přibližně ve třetině obcí, které mají OZV regulující hazard, jsou v rozporu s OZV provozována EHZ povolená MF. Obce se ve většině shodují na nutnosti posílit regulaci a kontrolu provozování hazardních her a centrálně redukovat jejich nabídku (zejména EHZ).
  • MF rovněž představilo návrh zákona o dani z hazardních her, který zavádí tři daňové sazby s odkazem na rozdílnou rizikovost her (současná sazba je 20 % pro všechny hry). Nejvyšší 35% sazba se navrhuje pro EHZ, 30% pro živé hry, loterie a bingo a nejnižší 25% pro kurzové sázky a tomboly. Zařazení jednotlivých typů her do daňových pásem se však nekryje s jejich rizikovostí z hlediska rozvoje problémového hráčství. Před účinností nového zákona dojde pravděpodobně poslaneckou novelou loterijního zákona ke zvýšení jednotné sazby na 25 % a zdvojnásobí se poplatek za provoz EHZ.
  • Regulace reklamy na hazardní hry je zcela nedostatečná. Aktuálně jsou připravovány změny regulace reklamy na hazardní hry, které se týkají zpřesnění zákazu šíření nepovolených hazardních her a jeho postihu, ale také ochrany před riziky hazardního hraní. Reklama a sponzoring hazardních her by měly být sociálně odpovědnější a transparentnější, např. zákazem reklamního sdělení zavádějícího charakteru, zákazem cílení reklamy na nezletilé nebo povinností informovat v reklamním sdělení o rizicích hazardního hraní.
  • Podle dostupných údajů nejsou občané příliš optimističtí, pokud jde o účinnost regulace v prevenci problémového hráčství a v omezení dostupnosti hazardních her pro děti a mládež, a to zejména s ohledem na rozmach on-line hraní.

Trh s hazardními hrami

  • Za r. 2014 dosáhly vklady do hazardních her v ČR v souhrnu 138,1 mld. Kč, vyplaceno bylo 106,7 mld. Kč, příjmy ze hry (celková výše prohraných částek) dosáhly 31,4 mld. Kč. Oproti r. 2013 došlo k nárůstu příjmů ze hry o 9,8 %.
  • Nejvyšší vklady i příjmy ze hry jdou v ČR na vrub EHZ (84,2 mld. Kč, resp. 20,3 mld. Kč), která tvořila téměř 2/3 trhu měřeno příjmy ze hry, z nich zejména VLT, které tvořily více než polovinu trhu.
  • On-line hazardní hraní zaznamenává v posledních letech prudký nárůst. V r. 2014 dosáhl objem internetových kurzových sázek 29,4 mld. Kč a příjmy ze hry byly 3,3 mld. Kč s meziročním nárůstem 34 %. Češi však hrají také na on-line portálech nelicencovaných v ČR minimálně ve stejné míře jako na českých (také vzhledem k tomu, že některé typy her nejsou v ČR na internetu povolovány) – ČR tak přichází o odvody z těchto her ve výši min. 650 mil. Kč ročně.
  • Číselné loterie tvořily v r. 2014 přibližně 12 % trhu s výsledkem přibližně 3,9 mld. Kč, kurzové sázky na pobočkách tvořily přibližně 6 % trhu měřeno příjmy ze hry.
  • Při pohledu na vývoj trhu rozděleného podle jednotlivých typů hazardních her lze sledovat strmý růst podílu EHZ do r. 2011 a poté pokles do r. 2014. Dlouhodobý pokles se týká zejména VHP, u dalších EHZ (zejména VLT) je po nárůstu, který trval do r. 2011, patrná stabilizace podílu do r. 2014. Do r. 2014 klesal podíl kurzových sázek na pobočkách (tento pokles se zastavil v r. 2014), zatímco od r. 2009 je patrný strmý růst podílu internetových kurzových sázek.
  • V r. 2014 inkasovaly veřejné rozpočty z odvodu z hazardních her 7,92 mld. Kč. Z toho odvody z EHZ tvořily 6,21 mld. Kč (78 %) a odvody z ostatních her 1,71 mld. Kč (22 %). Oproti r. 2013 došlo k celkovému poklesu příjmů veřejných rozpočtů z hazardu o 135 mil. Kč (1,7 %), příjmy z EHZ se meziročně zvýšily o 228 mil. Kč, zatímco příjmy z ostatních hazardních her poklesly o 363 mil. Kč. Z celkových 7,92 mld. Kč připadlo 2,40 mld. Kč (30 %) státnímu rozpočtu, zbylých 5,52 mld. Kč bylo rozděleno do obecních rozpočtů (z nich 91 % pocházelo z EHZ a 9 % z ostatních hazardních her). Rozdílná míra regulace EHZ v obcích mění distribuci příjmů z odvodů z hazardních her mezi obcemi.
  • Společenské náklady na hazardní hraní byly za r. 2012 vyčísleny na 14,2–16,1 mld. Kč, z čehož tvořily 17 % přímé náklady (výdaje na prosazování práva v souvislosti s trestnou činností páchanou patologickými hráči, náklady hráčů a firem v souvislosti s hledáním nové práce a nových zaměstnanců a náklady na léčbu patologických hráčů), 8–12 % hmotné nepřímé náklady (ušlá pracovní produktivita v důsledku hraní a v důsledku sebevražd patologických hráčů) a 71–75 % nehmotné náklady (emoční újma a utrpení hráčů a jejich rodin). Po odečtení nehmotných nákladů, které do nákladových studií v oblasti závislostí v ČR dosud nebyly zahrnovány, dosahují hmotné náklady na hazardní hraní 3,5–4,7 mld. Kč. 
  • Licenci na provozování číselných loterií má v ČR 5 společností, okamžitých loterií (losů) 7 společností, kurzových sázek 11 společností (z nich 8 provozuje kurzové sázky na internetu). Dvě společnosti provozují na internetu karetní hry. Od r. 2014 má Sazka, a. s., v ČR povolení k provozování evropské loterie Eurojackpot. 
  • Licenci na provozování některého z typů EHZ má v ČR 58 provozovatelů. Ke konci r. 2014 bylo v ČR povoleno celkem přibližně 67 tis. EHZ a 2,7 tis. her v kasinech. Počet EHZ klesá od r. 2011, kdy dosáhl vrcholu téměř 102 tis. přístrojů. Dostupnost EHZ v ČR je však v mezinárodním měřítku stále vysoká. Počet povolených VLT meziročně klesl o téměř 3 tis. (6 %). Celkový počet VHP rovněž klesl, a to o 2,2 tis. (12 %), zatímco však počet VHP povolovaných obcemi v hernách a provozovnách se zvláštním režimem klesl meziročně o téměř 3 tis. (19 %), MF povolilo v kasinech o 691 VHP více (nárůst o 20 %).
  • Hry povolené MF se na konci r. 2014 hrály v 5958 provozovnách, z nich bylo 5398 heren a provozoven se zvláštním režimem a 566 kasin (podle MF je však kasin, kde se provozuje živá hra, jen 214 z nich). Meziročně se počet provozoven s EHZ snížil téměř o 21 %, ale EHZ ubylo jen o 9 %. Z toho vyplývá, že se zvyšuje herní kapacita heren a kasin. Klesá počet heren a provozoven se zvláštním režimem (meziročně o 1667, tj. 24 %), naopak počet kasin roste (meziročně o 20 %). Do celkového přehledu nejsou započítány provozovny se zvláštním režimem, kde jsou výhradně VHP povolované obcemi, neboť jejich počet není centrálně sledován (za r. 2013 byl odhadnut na 2–3 tis.).
  • Po přepočtu na počet obyvatel bylo nejvíce provozoven s EHZ a kasin ke konci r. 2014 v krajích Karlovarském (9,2), Zlínském (7,6) a Moravskoslezském (6,7). Podle okresů byl relativně nejvyšší počet provozoven v okresech Cheb (12,0), Břeclav (11,5) a Tachov (11,3). Nejvíce provozoven s EHZ povolovaných MF je v příhraničních okresech, zatímco heren s VHP povolovanými obcemi spíše ve vnitrozemí. Nejvyšší nabídka EHZ je na severu a západě Čech, na jihu Moravy, ve větších (krajských) městech a turistických centrech.

Hraní hazardních her v obecné populaci

  • V r. 2014 došlo k významnému nárůstu podílu populace, který má zkušenosti s hraním hazardních her. K nárůstu prevalence hraní došlo u všech sledovaných typů hazardních her. Nejvyšší nárůst prevalence byl zaznamenán u on-line hraní a také u kurzového sázení. K velmi výraznému nárůstu prevalence on-line hraní došlo u mladých mužů do 35 let, k nárůstu herní participace však došlo napříč všemi věkovými skupinami a u obou pohlaví. Zvýšil se také počet typů her, se kterými měli respondenti zkušenosti během posledních 12 měsíců – opět šlo zejména o mladší muže. Zdá se, že mezi pravidelnými hráči je poměrně vysoká míra hraní více typů her.
  • Alespoň jednu zkušenost v životě s hazardním hraním má v ČR přibližně polovina a v posledních 12 měsících třetina dospělé populace (přes 60 % mužů a přes 40 % žen). Většina hráčských zkušeností se týká loterií nebo stíracích losů – v posledních 12 měsících s nimi má zkušenost 29 % dospělých osob. Hazardní hry mimo loterie hrálo v posledních 12 měsících 18–19 % dospělých osob (přibližně 30 % mužů a 7–8 % žen). V posledních 30 dnech se účastnilo okamžitých nebo číselných loterií 14 % populace (17 % mužů a 10 % žen), některou z hazardních her mimo loterie hrálo 8 % populace (14 % mužů a 2–3 % žen).
  • Na EHZ hrálo v posledních 12 měsících přibližně 6 % respondentů (10–11 % mužů a 3 % žen), v posledních 30 dnech 2 %, (3 % mužů a 1 % žen). Kurzových sázek se v posledních 12 měsících účastnilo 10–15 % populace (především muži), v posledních 30 dnech 5–6 % (9–10 % mužů a 1 % žen).
  • On-line hraní hazardních her alespoň jednou v životě uvedlo až 23 % dospělých (32 % mužů a 15 % žen), v posledních 12 měsících 8–13 % a v posledních 30 dnech 2–5 % respondentů. Nejvíc se na internetu hrají kurzové sázky uzavřené před událostí a live sázky (6 %, resp. 4 % osob v posledních 12 měsících), dále karetní hry (6 %), číselné loterie (4 %), hry typu automaty a kasinové hry (obě 2 %). Problémovým hraním na internetu jsou ohroženi především mladí muži, neboť vyhledávají anonymní prostředí a jsou náchylnější k nadměrným sázkám v důsledku ztráty přehledu o čase během hraní.
  • Hazardní hraní je mnohem rozšířenější mezi muži s výjimkou číselných a okamžitých loterií, kde jsou zkušenosti u obou pohlaví relativně vyrovnané. 
  • Existují značné rozdíly v míře hraní jednotlivých typů her v závislosti na věku. Zatímco loterie jsou rozšířenější ve středním a starším věku (nejvyšší prevalence 35,1 % je u osob ve věku 45–54 let), ostatní hry jsou více rozšířeny v mladších věkových skupinách. Prevalence hraní na EHZ, kurzové sázení i hraní na internetu v posledních 12 měsících je nejvyšší ve věkových skupinách do 34 let.

Hraní hazardních her mezi dětmi a mládeží

  • Výsledky analýzy podskupiny nezletilých v populačních šetřeních z r. 2014 naznačují, že zkušenosti s hraním hazardních her má 10–30 % osob ve věku 15–17 let. Nejčastěji jde o loterie, kurzové sázky a on-line hraní. Hazardní hraní nezletilých na EHZ nebo v kasinu bylo uvedeno výjimečně. Při posuzování výsledků je však potřeba vzít v úvahu nízké zastoupení nezletilých osob v těchto šetřeních.
  • Výsledky lokálních studií ukazují, že se míra hazardního hraní dětí může lišit geograficky. Zkušenosti s hazardním hraním včetně hraní na EHZ získávají děti již ve věku od 10 let. Ve věku kolem 15 let hlásilo zkušenost s hraním na EHZ cca 5–15 % dětí a zkušenost s kurzovými sázkami až 25 % dětí. Ve skupině sociálně znevýhodněných a dětí s rizikovým chováním jsou zkušenosti s hazardním hraním vyšší a část těchto dětí může vykazovat příznaky problémového hráčství. Je však potřeba vzít v úvahu omezenou validitu lokálních studií.

Problémové hráčství

  • Za r. 2014 jsou k dispozici odhady počtu problémových hráčů pomocí sreeningového dotazníku Lie/bet z omnibusového šetření na dospělé populaci ČR a odhady získané z průzkumu mezi lékaři ČR. Ve srovnání s obdobím 2012–2013 nebyl nalezen statisticky významný rozdíl, i když střední hodnoty odhadů se zvýšily.
  • Z výsledků populačního šetření vyplývá, že v riziku problémového hráčství (alespoň 1 bod v Lie/bet) je v ČR přibližně 5 % dospělých obyvatel a 14 % těch, kteří hráli hazardní hru v posledních 12 měsících, což představuje přibližně 440 tis. osob starších 15 let. Osob ve vysokém riziku problémového hráčství (2 body v Lie/bet) je přibližně 1,5 % (cca 150 tis. osob), přibližně čtvrtinu z nich představují ženy. 
  • Podíl jednotlivých věkových skupin ve skupině problémových hráčů je téměř rovnoměrný s nejvyšším podílem věkové skupiny 35–44 let. Poměrně nejvyšší míru rizika vzniku problémového hráčství (alespoň 1 bod v Lie/bet) vykazuje věková skupina 15–24 let (7,4 % obecné populace a 18,1 % těch, kteří hráli hazardní hru v posledních 12 měsících), ale tato skupina má zatím nejnižší podíl osob ve vysokém riziku (0,4 % obecné populace a 1,1 % těch, kteří hráli hazardní hru v posledních 12 měsících). Oproti tomu ve skupině 35–44 let je poměrně nejvíce hráčů ve vysokém riziku (2,8 % obecné populace a 7,2 % těch, kteří hráli v posledních 12 měsících).
  • Nejvyšší míry rizika vykazují hráči EHZ a kurzových sázek – v riziku jich je 43 %, resp. 27 %, z těch, kteří je hráli v posledních 12 měsících.
  • V průzkumu mezi lékaři v r. 2014 bylo odhadnuto 90–110 tis. patologických hráčů nebo osob se závažnými problémy s hraním hazardních her (v r. 2012 to bylo 80–90 tis.), tj. přibližně 1,1 % ve věku 15 a více let. Je však potřeba vzít v úvahu omezenou spolehlivost těchto odhadů.
  • Mezi problémovými hráči v léčbě převažují muži (přibližně 90 %), podíl žen se v posledních letech mírně zvyšuje. Průměrný věk léčeného problémového hráče je přibližně 35 let.
  • Primární problémovou hrou jsou především VHP nebo VLT, méně často elektromechanická ruleta (EMR), kurzové sázky, poker a karetní hry na internetu nebo hry v kasinu.
  • Rozvoj patologického hráčství od počátku hraní po vstup do léčby trvá řádově měsíce až roky. Prohry za celou kariéru dosahují částek desítek až stovek tisíc Kč, v extrémních případech jsou v řádu milionů. K prohlubování finančních problémů a zvyšování intenzity hraní vede typický vzorec chování problémového hráče, tzv. dohánění ztrát. 
  • Problémoví hráči vykazují problémy v oblasti duševního zdraví, běžné jsou pocity viny, úzkost, deprese. Úzkost a napětí vedou k psychosomatickým potížím provázeným zvýšeným pocením, nespavostí, nechutenstvím, nauzeou a zvracením. Běžné je kouření, nadměrné užívání alkoholu nebo jiných návykových látek. Aby snížili své duševní napětí, vrací se problémoví hráči opětovně k hazardnímu hraní. V momentě, kdy je situace hráčem posouzena jako bezvýchodná, se objevují sebevražedné myšlenky a pokusy.
  • Za r. 2014 jsou k dispozici nové údaje o riziku problémového hráčství u zaměstnanců pracujících v hazardním průmyslu, konkrétně krupiérů. V riziku problémového hráčství se nacházelo až 80 % krupiérů pražských kasin, z toho třetina ve vysokém riziku (5 a více bodů ve screeningovém dotazníku SOGS).

Sociální důsledky a souvislosti

  • Z průzkumu v sociálně vyloučených lokalitách (SVL) vyplynulo, že přítomnost provozoven s EHZ v těchto lokalitách nebo v jejich sousedství je běžná. Hraní hazardních her je sociálními pracovníky v SVL vnímáno v kontextu dalších negativních jevů (zadluženost, nezaměstnanost, kvalita bydlení, nízké vzdělání apod.) jako středně závažný problém, ale v některých lokalitách je jeho závažnost hodnocena jako velmi vysoká. S hraním v těchto lokalitách souvisí především zadluženost jednotlivců a jejich rodin, hraní příjemců sociálních dávek, opilost návštěvníků heren, rušení veřejného pořádku, ale také kriminalita včetně drogové nebo lichvářství.
  • Problémoví hráči mívají narušené vztahy s blízkými. Hráči jsou si vědomi proměny svého chování v interpersonálních vztazích směrem k sebestřednosti, agresivitě, podezřívavosti a nezodpovědnosti. Mají však na udržení vztahů s blízkými materiální zájem vzhledem k finančním nárokům a dopadům hraní. Bývají narušeny především vztahy s blízkými v případě, kdy není přítomna silná ekonomická či citová vazba. Většina problémových hráčů své hraní úzkostlivě tají. Když je problémové hraní odhaleno, vztahy s blízkými bývají nevratně poškozeny. 

Kriminalita

  • Kriminalita primárně související s hraním hazardních her zahrnuje trestné činy, jejichž skutková podstata přímo obsahuje hraní hazardních her. Jde především o neoprávněné provozování loterie a podobné sázkové hry a provozování nepoctivých sázek a her.
  • Primárních trestných činů souvisejících s hazardním hraním je oficiálně hlášeno velmi málo – v r. 2014 bylo zjištěno 43 trestných činů neoprávněného provozování loterie a podobné sázkové hry a stíháno za ně bylo 10 osob. Pokud jde o provozování nepoctivých sázek a her, za r. 2014 byl zjištěn 1 trestný čin a policií nebylo zahájeno žádné trestní stíhání. Podle ministerstva spravedlnosti (MS) bylo v r. 2014 pro některý z trestných činů primárně souvisejících s hraním hazardních her stíháno 5 osob, obžalováno 5 a odsouzeno 15 osob. 
  • Typickým příkladem neoprávněného provozování hazardních her jsou nelegální herny, které fungují jako kluby pro členy. Podle licencovaných provozovatelů fungovala v dubnu 2015 nelegální EHZ v 165 provozovnách.
  • Aktuálním jevem na nelegálním trhu s hazardními hrami v ČR jsou tzv. kvízomaty, které se snaží obejít loterijní zákon tím, že zařazují před samotnou hru tzv. vědomostní otázku. V r. 2014 a v prvních pěti měsících r. 2015 Specializovaný finanční úřad (SFÚ) zjistil provozování 784 kvízomatů v 185 provozovnách. Jejich nabídku se nedaří eliminovat, přestože se kauzou zabývaly MF, SFÚ nebo Policie ČR. Kvízomaty se ve zvýšené míře objevují v obcích regulujících hazard – jejich výskyt uvedlo 30 % obcí s OZV.
  • Další problém na trhu s hazardními hrami v ČR představují nelicencované internetové hry. Známou se stala kauza gibraltarské společnosti Lottoland, která prostřednictvím internetu umožňuje účastnit se mj. číselné loterie Eurojackpot. Byla jí zabavena česká doména, ale společnost dále cílí na české hráče na jiné webové adrese. Čeští hráči však hrají na mnoha internetových stránkách bez české licence, čímž se vystavují poměrně vysokým pokutám. V r. 2014 byla vyměřena pokuta ve výši 850 tis. Kč, což byl dosud nejvyšší trest vyměřený fyzické osobě v ČR za nelegální hraní.
  • Jako kriminalita sekundárně související s hraním hazardních her se označuje trestná činnost, která je páchána v důsledku hráčství nebo za účelem získání prostředků na hru či splacení dluhu ze hry. Problémoví hráči v důsledku nutkání ke hře a zejména v důsledku zadlužení a snah o jeho řešení sahají k problematickým, nemorálním a nezákonným způsobům získávání finančních prostředků. Potvrzuje se typický vzorec – po vyčerpání vlastních financí a majetku následují půjčky od přátel, nebankovní úvěry, použití hotovosti zaměstnavatele bez jeho vědomí s úmyslem ji vrátit až po získávání hotovosti trestnými činy krádeže, podvodu či zpronevěry vůči osobám blízkým, sousedům, kolegům z práce či zaměstnavateli. Často se tak děje s přesvědčením, že peníze vrátí, až je vyhrají zpět.
  • Specifickým druhem trestné činnosti spojené s hazardním hraním je tzv. match fixing, tj. ovlivňování výsledků sportovních utkání, který je zřejmým problémem kurzových sázek na sportovní utkání na všech úrovních, zejména fotbalových. Např. v lednu 2015 bylo v souvislosti s ovlivňováním fotbalových zápasů nižších soutěží ve Středočeském kraji obviněno 5 osob z podplácení a 20 osob z přijetí úplatku. Z etického hlediska jsou velmi problematické sázky na fotbalové zápasy družstev do 18 let, protože mladší hráči snadněji podlehnou korupčnímu tlaku. Trestná činnost v souvislosti s uplácením sportovních zápasů však není systematicky sledována.
  • Na souvislost mezi hraním hazardních her a pácháním trestné činnosti je možné usuzovat i podle míry problémového hraní mezi vězni. Celkem 32 % vězňů spadalo do kategorie rizika problémového hráčství (alespoň 1 bod v Lie/bet), v tom 18 % do vysokého rizika (2 body v Lie/bet). Krádeže se kvůli hraní hazardních her nebo splacení dluhu ze hry někdy dopustilo 14 % vězňů ve výkonu trestu odnětí svobody. 

Prevence

  • V ČR neexistuje národní program prevence problémů vyplývajících z hazardního hraní jak v obecné či hráčské populaci celkově, tak mezi problémovými hráči a celková míra realizace preventivních opatření je nízká.
  • Program Zodpovědné hraní, resp. Progam.cz, který byl zaměřen na prosazování principů tzv. zodpovědného hraní a byl určen hráčům hazardních her a zaměstnancům provozoven, byl ke konci r. 2014 ukončen. V pilotní fázi je specifický preventivní projekt Společnosti Podané ruce, zaměřený na prevenci problémového hráčství mezi žáky základních a středních škol.
  • Prevence problémového hráčství u dětí a mládeže je formálně součástí systému školské prevence rizikového chování. Školské preventivní programy prochází systémem certifikace odborné způsobilosti – ke konci r. 2014 byla certifikace udělena 80 programům téměř 50 organizací.
  • Míra integrace tématu hazardního hraní do preventivních programů v praxi je podle dostupných údajů spíše nízká. V průzkumu z dubna 2015 mezi organizacemi realizujícími certifikované programy bylo zjištěno, že téma hazardního hraní v jejich realizovaných programech samostatně zastoupeno není a programy se mu věnují okrajově a výjimečně; důvodem je neexistence poptávky ze strany škol a neexistence metodického vedení.

Léčba

  • Z průzkumu Sčítání adiktologických služeb vyplývá, že v ČR je 10–20 léčebných a poradenských zařízení specializovaných na poskytování služeb problémovým hráčům. Ve srovnání s r. 2012 se dostupnost služeb pro problémové hráče nezvýšila.
  • V letech 2004–2013 bylo v ČR v psychiatrických ambulancích léčeno ročně přibližně 1300–1400 pacientů s diagnózou patologické hráčství, počet hospitalizací pro patologické hráčství na psychiatrických odděleních dosahoval 500–550 ročně.
  • Při srovnání počtu pacientů přepočteného na 100 tis. obyvatel daného kraje bylo v r. 2013 nejvíce patologických hráčů ambulantně léčeno v Praze a v Královéhradeckém kraji (20,8, resp. 19,9 pacientů na 100 tis. obyvatel), nejméně v krajích Jihočeském a Středočeském (8,5, resp. 7,5 pacientů na 100 tis. obyvatel). Nejvyšší počet hospitalizací na 100 tis. obyvatel byl v r. 2013 hlášen u pacientů z Karlovarského kraje (7,6), nejnižší ze Středočeského a Jihočeského (3,9, resp. 3,1). Dlouhodobě se léčbě patologických hráčů věnují např. psychiatrické nemocnice v Praze-Bohnicích, Kroměříži a Opavě.
  • V rámci dotačního řízení RVKPP jsou od r. 2013 podporovány programy poskytující služby patologickým hráčům. Péče je poskytována zejména ve dvou typech programů: v ambulantních poradnách a v kontaktních a poradenských centrech. Některé programy nabízejí také možnost anonymního kontaktu a poradenství prostřednictvím internetu. Mezi významnou službu pro patologické hráče patří dluhové a finanční poradenství. Výjimečně je prováděna terénní práce v provozovnách hazardních her.
  • Celkem byly podle závěrečných zpráv v dotačním řízení RVKPP odborné služby v r. 2014 poskytnuty ve 42 programech 693 klientům. Z toho 11 specializovaných programů podpořených v dotačním řízení RVKPP pro oblast patologického hráčství vykázalo celkem 485 klientů. Oproti r. 2013 nedošlo k nárůstu počtu programů poskytujících služby patologickým hráčům, avšak počet klientů se významně zvýšil, a to z 554 klientů v r. 2013 na 693 klientů v r. 2014 (20% nárůst).
  • Výzkumy věnující se specifikům léčby problémového hráčství poukazují mj. na kolísání motivace pacientů k abstinenci. Motivace vychází nejčastěji z oblasti vztahů, dále duševního zdraví a životní úrovně, nejméně z oblasti tělesného zdraví. Zásadními tématy v léčbě jsou relaps, ztráta ostražitosti a obrana vůči spouštěčům návykového chování. K relapsu může vést zadluženost (tlak věřitelů), dostupná finanční hotovost, užívání alkoholu, ale i zvýšená sebedůvěra, kterou jedinec získal po určité době abstinence v léčbě, protože může být spojena se ztrátou ostražitosti vůči spouštěčům návykového chování.
  • Míra informovanosti hráčů o možnostech adiktologické péče je stále neuspokojivá. 

Prosíme odborníky o spolupráci v rámci systému včasného varování před novými drogami - NOVÉ DROGY - JAK POSTUPOVAT.

Upozorňujeme širokou veřejnost na dotazník Víš co hulíš?, v rámci stejnojmenného výzkumného projektu. 

TOPlist