Úvod

Vzhledem k vysokému počtu rizikových faktorů je účinnost jakékoli jednotlivé preventivní strategie omezená. Účinná prevence vyžaduje vícesložkový, koordinovaný a soustavný soubor opatření. Protože rizikové faktory problémového hráčství jsou veskrze rizikovými faktory látkových závislostí, účinnou a zároveň nezbytnou složku prevence problémového hráčství tvoří preventivní aktivity zaměřené na oblast rizikového chování obecně, a to zvláště u dětí a mládeže (Williams et al., 2012b).

Preventivní opatření lze rozdělit do dvou hlavních kategorií – první z nich jsou preventivní aktivity, jejichž cílem je zvýšit informovanost a změnit postoje, dovednosti a pokud možno také chování tak, aby se předešlo rozvoji problémového hráčství. Druhou kategorií jsou tzv. regulační opatření, tedy opatření zaměřená na dostupnost, vlastnosti hazardních her a způsob jejich provozování a hraní.

Je pravděpodobné, že opatření, která jsou účinná v prevenci rozvoje problémového hráčství, mají dopad na snižování rizik rovněž u neproblémových hráčů. Platí však také, že účinnost většiny realizovaných preventivních a regulačních opatření není příliš vysoká – blíže viz přehled účinnosti Williamse et al. (2012) v SZH.

V oblasti všeobecné prevence jsou kromě školských preventivních programů realizovány informační a osvětové kampaně, které jsou účinné především pro dosažení změny znalostí a postojů. Bývají zaměřeny na zvýšení znalostí o návykovém potenciálu hazardu, o příznacích a rizicích problémového hráčství, o skutečné pravděpodobnosti výhry u různých hazardních her, o rizikových hráčských praktikách a o pomáhajících programech. Zvýšení informovanosti o statistické pravděpodobnosti výhry a o principech hry a korekce hráčských omylů je cílem programů a kampaní zaměřených přímo na hazardní hráče včetně problémových. Včasná identifikace problémových hráčů je další preventivní strategií z oblasti selektivní nebo indikované prevence (tj. strategií zaměřených na již rizikové skupiny nebo jedince).

V oblasti regulačních opatření jsou obecně uplatňována omezení dostupnosti, přístupnosti a omezení či úpravy způsobu poskytování hazardních her, přičemž obecné omezení dostupnosti hazardu je nejefektivnější a zahrnuje omezení počtu provozoven, omezení škodlivějších forem hazardu, omezení na vyhrazené provozovny nebo omezení provozní doby. Omezení přístupnosti se týká věkového limitu pro hazardní hraní nebo vyloučení či sebevyloučení hráčů ze hry. Opatření zaměřená na úpravu způsobu poskytování hazardu zahrnují např. omezení užívání alkoholu a tabáku při hraní hazardních her, limity maximální prohry, nastavení hráčských limitů, zákaz pobídek, omezení přístupu k hotovosti, intervence u hráčů, kteří vykazují známky problémového hráčství, úpravy tzv. strukturních charakteristik her nebo omezení reklamy.

Regulační opatření a další informace týkající se charakteristik her a reklamy v ČR popisují kapitoly Regulace a politika v oblasti hazardních her (str. 11) a Trh s hazardními hrami (str. 33).

V ČR dosud neexistuje národní program prevence problémů vyplývajících z hazardního hraní jak v obecné či hráčské populaci celkově, tak mezi problémovými hráči a celková míra realizace preventivních opatření je nízká. Dosud byly v ČR realizovány dílčí nebo lokální programy s omezeným dosahem a trváním – viz také SZH.

Provozovatelé on-line hazardních her v ČR mají od r. 2012 povinnost aplikovat některá preventivní opatření bránící rozvoji problémového hráčství (tzv. principy „zodpovědného hraní“) podle standardu MF k provozování on-line hazardních her – blíže viz SZH. Nástroje „zodpovědného hraní“ jsou většinou obsaženy i na portálech zahraničních provozovatelů on-line hazardních her.

V ČR byl do r. 2014 v oblasti zavádění principů tzv. „zodpovědného hraní“ nejaktivnější projekt ProGam.cz, resp. Zodpovědné hraní, realizovaný o. s. Český institut pro výzkum závislostí (CIAR), jehož cílovými skupinami byli především hráči a personál herních prostředí.

Veřejné mínění v oblasti hazardního hraní v ČR ovlivňuje řada občanských sdružení a iniciativ; celostátně jsou aktivní sdružení Občané proti hazardu1, Brnění2 či Transparency International3, která se tradičně ostře vymezují proti provozování hazardních her, především EHZ, a poukazují na jeho negativní dopady. Zejména sdružení Občané proti hazardu bylo v r. 2014 aktivní i na obecní úrovni a iniciovalo diskuse o regulaci hazardních her (Olomouc, Zlín, Liberec, Ústí nad Labem a další).4

Provozovatelé hazardních her včetně EHZ v posledních letech přistupují k zavádění principů dobré praxe a „zodpovědného hraní“ jak z podnětu CIAR, tak podle požadavků MF a také v tomto směru působí na obce.5

 


Prosíme odborníky o spolupráci v rámci systému včasného varování před novými drogami - NOVÉ DROGY - JAK POSTUPOVAT.

Upozorňujeme širokou veřejnost na dotazník Víš co hulíš?, v rámci stejnojmenného výzkumného projektu. 

TOPlist