Úvod

Kriminalitu spojenou s hazardním hraním lze rozdělit na trestné činy spojené primárně s provozováním hazardního hraní a účastí na nich a kriminalitu páchanou sekundárně hazardními hráči nebo provozovateli hazardních her.

Trestnými činy primárně souvisejícími s hazardními hrami jsou jejich nepovolené provozování a podvádění při nich. Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (TZ), definuje 3 trestné činy, jejichž skutková podstata v sobě zahrnuje hraní hazardních her: neoprávněné provozování loterie a podobné sázkové hry (§ 252 TZ), provozování nepoctivých sázek a her (§ 213 TZ), ohrožování mravní výchovy dítěte v podobě umožnění dítěti hry na výherním hracím přístroji (§ 201/2 TZ). Kriminalita primárně související s hazardním hraním zahrnuje také správní delikty související s porušováním loterijního zákona při provozování hazardních her a při účasti na nich.

Kriminalita páchaná hazardními, resp. problémovými hráči, představuje tzv. sekundární kriminalitu. Je vhodné rozlišovat kriminalitu u premorbidně nepostižených hráčů, u kterých důvodem páchání trestné činnosti jsou zejména finanční problémy a kteří páchají především krádeže a podvody, a u hráčů impulzivních s více či méně vyjádřenou poruchou osobnosti, u kterých je hazardní hraní důsledkem predispozice k rizikovému a problémovému chování (Blaszczynski and Nower, 2002, Crofts, 2003, Richard and Humphrey, 2014). Páchání trestné činnosti bylo v 5. revizi Diagnostického a statistického manuálu Americké psychiatrické asociace (DSM-5) vyňato z diagnostických kritérií – blíže viz úvod do kapitoly Problémové hráčství, str. 79. Důvodem byla srovnatelná míra kriminality u problémových hráčů a nehráčů, a tedy nízká specificita tohoto kritéria. Přesto zůstává kriminalita diagnostickým vodítkem jako součást popisu kritéria „lhaní jiným“, kde jedním z popisovaných důvodů lhaní je zakrývání trestné činnosti (Reilly and Smith, 2013, Petry et al., 2014).

Nelegální hazard bývá sekundárně spojen rovněž se systémovou kriminalitou včetně lichvářství, ale i další kriminalitou, jako je pašování lidí, zbraní, drog nebo organizování prostituce apod. Také organizovaný hazard může být spojen s ekonomickou kriminalitou typu praní špinavých peněz nebo korupce (Ferentzy and Turner, 2009). Pokud jde o prevenci praní špinavých peněz v hazardních hrách v ČR, držitelé povolení k provozování hazardních her v kasinu jsou zavázáni mimo jiné k poskytování informací o podezřelých převodech či přesunech peněžních prostředků podle § 2 odst. 1 písm. c) zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.

Zdrojem informací o trestné činnosti v souvislosti s hraním hazardních her v ČR jsou zejména Evidenční systém statistik kriminality (ESSK) Policejního prezidia Policie ČR, statistické přehledy Ministerstva spravedlnosti ČR (MS), Probační a mediační služby ČR (PMS) a výstupy průřezové dotazníkové studie mezi osobami ve výkonu trestu odnětí svobody. Přestože jsou v rámci statistických přehledů některých z výše uvedených institucí evidovány stejné ukazatele, vykazované údaje se často liší, což je dáno zejména rozdíly v hlásné praxi a v postupech při sběru dat.

 


Prosíme odborníky o spolupráci v rámci systému včasného varování před novými drogami - NOVÉ DROGY - JAK POSTUPOVAT.

Upozorňujeme širokou veřejnost na dotazník Víš co hulíš?, v rámci stejnojmenného výzkumného projektu. 

TOPlist