Somatická komorbidita problémových uživatelů drog

Studie mezi klienty nízkoprahových programů v Praze

V listopadu 2013 provedlo NMS ve spolupráci s agenturou FOCUS - Centrum pro sociální a marketingovou analýzu studii mezi klienty 4 pražských nízkoprahových programů pro uživatele drog - kontaktních center SANANIM, Stage 5 Progressive, Drop In a terénního programu Sanitka SANANIM. Cílem studie bylo zmapování somatických potíží, souvisejících léčebných potřeb a bariér léčby u aktivních problémových uživatelů drog (PUD). Studie sestávala ze tří částí: dotazníkového šetření na vzorku 240 PUD zaměřeného na zdravotní potíže a bariéry při využívání zdravotnických služeb, lékařského vyšetření 40 PUD a dvou ohniskových skupin - první s 8 muži a druhá se 
6 ženami (Mravčík & Nečas, 2014, Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti & FOCUS - Centrum pro sociální a marketingovou analýzu, 2014).

Data v dotazníkovém šetření byla sbírána metodou face-to-face rozhovoru s proškoleným tazatelem (PAPI) na vzorku 240 PUD. Popis vzorku je podrobně uveden v kapitole Problémoví uživatelé v průzkumu somatické komorbidity v Praze. Dotazník se skládal z celkem 209 položek, otázky pokrývaly následující oblasti:

  • sociodemografické charakteristiky,

  • užívané drogy, rizikové chování, předchozí testování na HIV, VHA, VHB, VHC a jeho výsledky (otázky převzaty z formuláře hlášení do registru žádostí o léčbu spojenou s užíváním drog hygienické služby),

  • zkušenosti s adiktologickou léčbou,

  • zapojení do výměnných programů injekčního náčiní, předchozí diagnózy a léčba vybraných somatických onemocnění; otázky byly převzaty ze vzorového dotazníku EMCDDA pro behaviorální studie v populacích injekčních uživatelů drog (EMCDDA, 2013),

  • index opiátové léčby (OTI), část 3: zdraví (Darke et al., 1991),

  • bariéry při využívání léčby; otázky vycházely z Barriers to Treatment Inventory, z původních 59 otázek bylo převzato 38 otázek (Rapp et al., 2006),

  • vlastní zkušenosti s využíváním zdravotních služeb při somatických potížích.

Příznaky svalových a kosterních onemocnění mělo v posledním měsíci 37,2 % uživatelů (především ztuhlost a bolesti kloubů a svalů), obecné zdravotní problémy 36,8 % (únava, ztráta hmotnosti, problémy se spánkem, problémy se zuby) a 34,6 % žen uvádělo gynekologické obtíže (především nepravidelný menstruační cyklus). Současně 12-30 % PUD uvádělo aktuální příznaky neurologických, kardiovaskulárních a dýchacích, trávicích, pohlavních a vylučovacích onemocnění a problémy spojené s injekčním užíváním drog. Zejména uživatelé heroinu vykazovali významně vyšší výskyt (téměř) všech skupin problémů než uživatelé jiných drog.

Nejčastější diagnózou, kterou se někdy v životě respondenti dozvěděli od lékaře, byla VHC (59,6 % respondentů), dále byly lékařem nejčastěji diagnostikovány poruchy chrupu (54,6 %), abscesy v místě vpichu (39,6 %), zápal plic (33,8 %), VHB (29,6 %), abscesy jinde na těle (16,7 %), zánět ledvin (13,3 %), jaterní cirhóza (10,0 %). Podle vlastních vyjádření prodělalo někdy VHA 16,3 %, VHB 32,9 % a VHC 63,7 % respondentů. HIV pozitivní byli 2 (0,9 %) respondenti.

Většině respondentů byla zdravotní péče poskytnuta u všech nemocí s výjimkou stomatologie (péče byla poskytnuta 42,0 % respondentů). Péče v případě VHC byla podle sdělení respondentů poskytnuta v 60,8 %, v případě abscesů v místě vpichu v 77,9 % nebo zápalu plic v 82,7 % případů. Poměrně vysoký podíl osob odmítlo péči u diagnostikované VHC a problémů se zuby (kolem 8 %).

V posledních 12 měsících vyhledalo lékařskou péči ve zdravotnickém zařízení (mimo kontaktní centrum) 141 (58,8 %) respondentů. Z nich 100 (70,9 %) osob bylo vždy vyšetřeno/ošetřeno, 31 (22,0 %) většinou vyšetřeno/ošetřeno, 10 (7,1 %) osob bylo vyšetřeno/ošetřeno v polovině
a méně případů. Celkem 96 (68,1 %) osob bylo alespoň jednou ošetřeno ambulantně, 46 (32,6 %) osob bylo hospitalizováno. Alespoň jednou bylo v posledních 12 měsících odvezeno rychlou záchrannou službou 70 (29,2 %) osob, z toho opakovaně 32 (13,3 %) osob.

Bylo identifikováno pět základních faktorů, které představují bariéry vstupu do léčby a při jejím poskytování. Je patrné, že bariéry musí ve vyšší míře překonávat ženy, osoby žijící s dětmi nebo cizinci. Sestupně podle důležitosti jsou to:

  1. vnímaná nepotřebnost, zbytečnost léčby - respondenti se domnívají, že léčbu nepotřebují, nebo nevěří, že by jim mohla pomoci,

  2. strach z neznáma, nechuť k léčbě - široké spektrum obav vycházejících jak z praktických pohnutek (strach ze ztráty přátel, abstinenčních příznaků či možných spolupacientů), tak z méně konkrétních příčin (ostych, nechuť, snaha vyhnout se stresu),

  3. špatná předchozí zkušenost - s léčbou, jejími výsledky nebo přístupem zdravotnického personálu,

  4. strach z represe, kriminalizace - obava, že nástup do léčby povede k nežádoucí konfrontaci se systémem (právním, zdravotním, sociálním) nebo prohloubí již existující konfrontaci,

  5. bariéra rodinných a existenčních vazeb - neochota nebo nemožnost vymanit se ze svého rodinného, sociálního či existenčního zázemí a přerušit nebo uvolnit fungující vazby a vztahy.

Lékařem bylo vyšetřeno 40 PUD, po 10 z každého ze zúčastněných programů. Všichni klienti prošli anamnestickým a fyzikálním vyšetřením, dále byla měřena hmotnost, výška anamnesticky nebo skládacím metrem, byl vypočítán index tělesné hmotnosti (BMI). Celkem 20 klientům bylo provedeno orientační vyšetření moči1.

Krevní tlak mělo v normě 27 (67,5 %) vyšetřených, nízký a zvýšený po 3 osobách (7,5 %), vysoký 7 (17,5 %) osob. Normální tepovou frekvenci mělo 34 (85,0 %) osob, 6 osob (15,0 %) mělo tachykardii (nad 90 tepů za minutu). V pásmu normální tělesné hmotnosti bylo 29 (73 %) respondentů (80 % žen a 70 % mužů), dvě ženy (pětina žen a 5 % celého souboru) byly v pásmu podváhy, 8 mužů mělo nadváhu a 1 měl mírnou obezitu.

Nejvyšší výskyt patologického nálezu byl zaznamenán u stavu chrupu (90,0 %), kůže (15,0 %) a končetin (7,5 %). V případě chrupu šlo nejčastěji o sanovaný nebo neléčený kaz, nekompletní chrup až dokonce úplnou extrakci zubů (3 případy). Postižení kůže se týkalo především trofických změn na bércích a bércových vředů a lokální infekce kůže, jako abscesy nebo pustuly, v jednom případě byla nalezena mykóza v oblasti chodidla.

Pokud jde gynekologickou anamnézu, 12 potraty uvedly 3 ženy z 10, porod uvedlo 6 žen (5 jednou, 1 dvakrát), menstruaci mělo v současnosti 9 žen, antikoncepci používala 1 žena. Příznaky gynekologických chorob byly lékařem zjištěny u 2 žen z 10.

Lékař označil zdravotní stav 35 vyšetřených (87,5 %) za dobrý či uspokojivý a 5 vyšetřených (12,5 %) za neuspokojivý. Nejčastěji postavenou diagnózou byly (chronická) VHC, stav po VHA, VHB, chronický zubní kaz, nekompletní chrup, otoky bérců a trofické změny na bércích po tromboflebitidě, hnisavé kožní defekty, vředová choroba gastroduodena, kouření. Kognitivně bylo 39 vyšetřených v normě.

Všichni vyšetření byli lékařem doporučeni k dalšímu vyšetření nebo do další péče různých odborností. Nejčastěji se jednalo o péči stomatologa, dále hepatologii nebo gastroenterologii (z důvodu hepatitidy nebo vředové choroby gastroduodena), interní ambulanci (z důvodu hypertenze, jiného nálezu nebo celkového stavu), dermatovenerologii (z důvodu kožních defektů nebo pohlavní nemoci), praktického lékaře (z důvodu kontroly stavu, např. krevního tlaku), chirurgii (především z důvodu lokalizovaných kožních zánětů - abscesů, ale v souboru byl i jeden případ podezření na náhlou příhodu břišní, vyšetřený však odmítl převoz) nebo neurologii (stav po cévní mozkové příhodě nebo podezření na epilepsii).

Podle vyšetřujícího lékaře neměli klienti až na výjimky doklad o zdravotním pojištění, někteří neměli doklady totožnosti, obecně měli problémy s dostupností zdravotní péče. Lékařskou pomoc obvykle vyhledají až v případě výrazných zdravotních problémů na pohotovosti. Lékař se však domnívá, že „výrazná menšina" by využívala pravidelnou péči, účastnila se plánovaných kontrol, vyšetření, řídila se doporučeními lékaře.

Dále proběhly dvě ohniskové skupiny s celkem 14 PUD (8 mužů a 6 žen). Ukázalo se, že PUD vnímají návštěvu zdravotnického zařízení jako vstup do nepřátelského a nevstřícného prostředí. Všichni mají negativní zkušenost s přístupem zdravotníků osobně nebo vůči jiným uživatelům drog.

Uživatelé drog řeší své zdravotní problémy pokud možno svépomocí, nejčastěji pomocí nelegálních drog (pervitinu) nebo volně prodejných léků. Pokud jsou nuceni navštívit zdravotnické zařízení, raději svůj problém s drogami zamlčí z obavy z negativních reakcí lékařů a sester.

Negativní přístup ze strany zdravotníků vnímají PUD jako agresi a nepochopení jejich situace, jsou přesvědčeni, že jim v podstatě pomoci nechtějí. Setkání se zdravotnickým personálem se často mění ve vzájemný konflikt. Jsou si vědomi, že pokud se oni sami chovají vstřícně a slušně ke zdravotnickému personálu, dočkají se často lepšího chování.

Velmi problematická je situace pro ženy, pokud chtějí řešit gynekologické problémy či nechtěné těhotenství. Nejsou schopny najít gynekologa, pokud přiznají užívání drog.

Ženy mají pozitivní zkušenosti s nabídnutou substitucí při hospitalizaci. Muži tuto zkušenost nemají, v nemocnici je drogami častěji zásobovali známí.

Přestože mají respondenti ke zdravotním institucím jako takovým v podstatě negativní vztah, uvítali by takové zařízení, kde by nebyli stigmatizováni pro svou závislost a kde by byl personál podobně jako v kontaktních centrech připraven na práci s uživateli drog.

Studie mezi pracovníky nízkoprahových programů v Praze

V rámci magisterské práce oboru adiktologie byl proveden výzkum zaměřený na řešení somatických komplikací IUD mezi pracovníky nízkoprahových programů v Praze (Spůrová, 2013). Bylo provedeno dotazníkové šeření ve všech 7 nízkoprahových programech (terénní programy Sananim, Drop In, Progressive a Eset Help, kontaktní centra Sananim, Drop In a Stage 5 Progressive). Z celkového počtu 56 pracovníků se šetření zúčastnilo 38 (68 %). Z analýzy vyplývá, že všichni respondenti poskytují informace IUD o somatických komplikacích a 87 % respondentů samo provádí zdravotní ošetření. Druh ošetřovaných somatických komplikací uvádí tabulka 6 -43.

tabulka 6-43: Somatické komplikace IUD - počet intervencí podle druhu za posledních 30 dní

Somatické komplikace IUD

Počet provedených intervencí

Podíl (%)

Drobná zahnisaná ložiska

251

14,3

Abscesy

249

14,2

Bércové vředy

236

13,4

Nejasné jiné kožní obtíže

215

12,2

Hepatitidy

187

10,6

Mechanická postižení, př. bodné a řezné rány, odřeniny

142

8,1

Záněty žil

111

6,3

Sexuálně přenosné infekce

77

4,4

Parazitární onemocnění (např. svrab, vši)

73

4,2

Flegmóny

70

4,0

HIV

47

2,7

Infekční endokarditida

35

2,0

Celková sepse

34

1,9

Popáleniny, omrzliny

27

1,5

Jiné

 

 

  • plísňová onemocnění

2

0,1

  • předávkování

1

0,1

  • epileptické záchvaty

1

0,1

Celkem

1 758

100,0

Zdroj: Spůrová (2013)

Mezi intervence spojené s řešením somatických komplikací IUD patří ošetření a poskytnutí informací o somatických komplikacích, případně odkaz do zdravotnického zařízení. Nejčastějším problémem pracovníků při poskytování zdravotního ošetření je ve 40 % nejistota. Dále pracovníci postrádali manuální zručnost a systematičnost při ošetření (29 %), schopnost rozpoznat somatické komplikace (16 %), znalost správného postupu (16 %) a také dostatek zdravotnických dovedností obecně (16 %); pouze 6 % respondentů uvedlo, že dovednosti nepostrádají. Respondenti nejčastěji získávají informace i praktické dovednosti při ošetřování od zkušenějších kolegů, následně z odborné literatury, kurzů, seminářů či konferencí. Jako součást diplomové práce byla zpracována metodika zvládání somatických komplikací u IUD pro pracovníky nízkoprahových služeb (Spůrová, 2013).

 


Prosíme odborníky o spolupráci v rámci systému včasného varování před novými drogami - NOVÉ DROGY - JAK POSTUPOVAT.

Upozorňujeme širokou veřejnost na dotazník Víš co hulíš?, v rámci stejnojmenného výzkumného projektu. 

TOPlist