Socioekonomické charakteristiky uživatelů drog

Z celkového počtu 9784 žadatelů o léčbu v r. 2013 uvedlo pravidelné zaměstnání 15,9 %, studentů/žáků byla necelá desetina (9,5 %) a více než polovina byla nezaměstnaných (58,5 %). Téměř polovina žadatelů (44 %) uvedla pouze základní vzdělání. Stálé bydlení mělo 42,4 % uživatelů, přechodné bydlení 21,2 % a 14,0 % uživatelů bylo bez domova. Celkem 802 (8,2 %) léčených uživatelů uvedlo, že s nimi v domácnosti žijí děti. S dítětem žijí výrazně častěji ženy než muži, často samy bez partnera. Přibližně čtvrtina uživatelů drog (23 %) žije s dalším uživatelem drog (Petrášová & Füleová, 2014).

Vondrka (2014) ve své školní práci sledoval výskyt zadluženosti a možnost jejího vlivu na návrat do společnosti u klientů služby následné péče DC Restart Jeseník na souboru 23 klientů (22 mužů a 1 žena), z nichž 11 klientů užívalo alkohol jako hlavní drogu, 8 uvedlo pervitin a 4 uvedli kombinaci užívaných látek. Bylo zjištěno, že 20 klientů (87 %) má problémy s dluhy a stejný počet se domnívá, že dluhy zvyšují riziko relapsu. Schopnost splatit dluhy uvedlo 16 klientů. Pro významnou část klientů představuje zadluženost bariéru pro návrat do společnosti a má negativní vliv na výskyt relapsu. Vyhlášení exekuce na příjmy klientů zvyšuje míru využívání sociálních dávek na úkor zaměstnání klientů, protože na sociální dávky se exekuce nevztahuje. Částečným řešením této situace může být vyhlášení osobního bankrotu.

 


Prosíme odborníky o spolupráci v rámci systému včasného varování před novými drogami - NOVÉ DROGY - JAK POSTUPOVAT.

Upozorňujeme širokou veřejnost na dotazník Víš co hulíš?, v rámci stejnojmenného výzkumného projektu. 

TOPlist