Koordinace protidrogové politiky

Koordinace na národní úrovni

V r. 2013 se RVKPP sešla 5krát a 2krát hlasovala formou per rollam. K zajištění horizontální koordinace na národní úrovni má RVKPP k dispozici 5 stálých výborů a 3 stálé pracovní skupiny pro specifické oblasti protidrogové politiky a 6 stálých pracovních skupin NMS. RVKPP dále zřizuje podle potřeby další pracovní skupiny.

tabulka: Přehled výborů a pracovních skupin RVKPP v r. 2013

VýboryStálé pracovní skupinyAd hoc pracovní skupiny
  • Výbor zástupců rezortů a institucí

  • Výbor zástupců regionů

  • Dotační výbor

  • Certifikační výbor

  • Poradní výbor pro sběr dat o drogách

  • pro metamfetamin

  • pro prevenci a snižování rizik užívání drog na tanečních akcích

  • pro spolupráci s Evropskou unií - rezortní koordinační skupina

  • 6 pracovních skupin NMS:

    • populační a školské průzkumy o postojích k užívání drog

    • žádosti o léčbu v souvislosti s užíváním drog

    • infekční nemoci spojené s užíváním drog

    • drogová úmrtí a mortalita uživatelů drog

    • systém včasného varování před novými drogami (EWS)

    • data trestněprávního sektoru

  • k nálezu Ústavního soudu k většímu než malému množství drog

  • pro revizi postupu zavádění zákona pro léčbu konopí do praxe

  • pro financování protidrogové politiky

Koordinace na krajské a obecní úrovni

K organizaci koordinace protidrogové politiky na místní úrovni viz blíže VZ 2012.

Funkce krajského protidrogového koordinátora je zřízena ve všech krajích kromě Moravskoslezského. Stejně jako v předchozím roce i v r. 2013 funkci KPK na celý úvazek vykonávalo 7 koordinátorů.

Krajští protidrogoví koordinátoři jsou v organizační struktuře krajského úřadu zařazeni většinou na pozici referenta odborů sociálních věcí (10x), na odboru zdravotnictví (2x), na odboru školství (1x); v jednom případě je krajský koordinátor organizačně začleněn pod kancelář hejtmana.

V 9 krajích ze 14 jsou zřízeny komise kraje pro otázky protidrogové politiky; ve dvou krajích se protidrogovou politikou zabývají poradní komise se širším záběrem. V dalších třech krajích (Královehradeckém, Moravskoslezském a Jihomoravském), kde není zřízena komise, existují pracovní skupiny, které se koordinací protidrogové politiky zabývají.

V r. 2013 byla po několika letech ve Středočeském kraji opětovně zřízena Krajská protidrogová komise a nahradila tak stálou pracovní skupinu. Krajská protidrogová komise zřídila jako své poradní orgány 3 stálé pracovní skupiny, a to pro oblast harm reduction, léčbu a resocializaci a primární prevenci. Krajská protidrogová komise začala po svém vzniku pracovat na návrhu nové Koncepce protidrogové politiky Středočeského kraje na období 2014-2018. Středočeský kraj momentálně nemá specifický dokument upravující protidrogovou politiku.

Protidrogová politika krajů většinou vychází z krajského strategického dokumentu pro oblast protidrogové politiky. Jen ve třech krajích (Středočeském, Plzeňském a Ústeckém) je protidrogová politika součástí širší strategie pokrývající celkově oblast sociální politiky nebo prevence kriminality. Liberecký kraj měl až do r. 2012 zpracovaný Akční plán protidrogové politiky Libereckého kraje, jehož platnost skončila v r. 2012; nový akční plán zatím nebyl schválen. V r. 2013 byl schválen nový Akční plán realizace Strategie protidrogové politiky Kraje Vysočina na období 2014-2015. V březnu 2014 byl schválen koncepční materiál Protidrogová politika hlavního města Prahy na období 2014 až 2020.

V r. 2013 průběžné hodnocení strategických dokumentů protidrogové politiky realizovalo 5 krajů (Jihočeský, Královehradecký, Pardubický, Zlínský a Moravskoslezský). Šlo hlavně o interní průběžný monitoring splnění naplánovaných opatření a priorit. Praha, Jihomoravský a Ústecký kraj v r. 2013 realizovaly závěrečné hodnocení svých předchozích strategických dokumentů.

Na úrovni obcí zajišťují koordinaci protidrogové politiky místní protidrogoví koordinátoři (MPK). V r. 2013 se navýšil počet MPK jen v Ústeckém kraji, kde byli ustanoveni 3 noví místní protidrogoví koordinátoři v obcích Litoměřice, Varnsdorf a Litvínov. Naopak k významnějšímu meziročnímu snížení počtu MPK došlo ve Středočeském kraji, kde se jejich počet snížil z původních 24 na 19.

Místní protidrogoví koordinátoři byli tedy v r. 2013 ustaveni ve 181 obcích s rozšířenou působností z celkového počtu 205 a ve všech 22 městských částech hl. m. Prahy. MPK ve všech obcích s rozšířenou působností mají kromě Prahy ještě kraje Plzeňský, Liberecký, Pardubický, Jihomoravský, Olomoucký a Vysočina.

Oblast protidrogové politiky měst a obcí je obvykle alespoň v minimální míře (v oblasti specifických sociálních služeb a jejich podpory) zpracována v místních komunitních plánech sociálních služeb. Dále bývá protidrogová politika zpracována např. v koncepcích prevence kriminality nebo v rámci dokumentů o životním stylu. Některá města a obce však protidrogovou politiku zpracovávají v samostatných dokumentech1.


Prosíme odborníky o spolupráci v rámci systému včasného varování před novými drogami - NOVÉ DROGY - JAK POSTUPOVAT.

Upozorňujeme širokou veřejnost na dotazník Víš co hulíš?, v rámci stejnojmenného výzkumného projektu. 

TOPlist