Názory občanů na drogy 2015

V květnu 2015 realizovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) další vlnu šetření s názvem Názory občanů na drogy, které navázalo na šetření z r. 2013 (do té doby probíhalo každoročně). Šetření bylo zaměřené na postoj veřejnosti k drogové problematice, morální přijatelnost konzumace návykových látek a subjektivní vnímání zdravotních rizik spojených s jejich konzumací. Respondenti byli vybráni kvótním výběrem, sběr dat probíhal prostřednictvím osobního rozhovoru tazatele s respondentem (kombinace PAPI a CAPI). Výběrový soubor tvořilo
1 043 respondentů starších 15 let.

Celkem 88 % dotázaných vnímá užívání drog v ČR jako problém, drogy v místě svého bydliště považuje za problém 51 %. Drogy za problém v místě bydliště považují méně často lidé z obcí a měst s počtem obyvatel do 2 000, především v krajích Vysočina a Královéhradeckém, naopak jako problémová je situace vnímána v Moravskoslezském kraji (Centrum pro výzkum veřejného mínění, 2015a) . Přibližně polovina respondentů považuje péči, kterou věnují problematice drog příslušné instituce, za přiměřenou, třetina (36 %) považuje péči za nedostatečnou a naopak 6 % za přehnanou. Vnímání drogové situace i péče institucí se významně nezměnilo od r. 2010.

Celkem 75 % respondentů souhlasí s tím, aby poradenství drogově závislým bylo zdarma, 35 % souhlasí s tím, aby byla zdarma léčba uživatelů drog, a 47 % souhlasí s tím, aby uživatelům drog byly zdarma poskytovány čisté injekční stříkačky. Z dlouhodobého srovnání vyplývá, že názory veřejnosti na dané otázky jsou v čase stabilní a mění se velmi málo, od r. 2009 mírně posílil jen názor, že práce streetworkerů je zbytečná (Centrum pro výzkum veřejného mínění, 2015a) .

V rámci šetření byla zjišťována také morální přijatelnost konzumace vybraných návykových látek. Pro 74 % dotázaných je přijatelná konzumace tabáku, pro 32 % je přijatelné i pravidelné kouření. Konzumace alkoholu je přijatelná pro 87 % populace, 13 % toleruje i pravidelnou konzumaci alkoholu. Celkem 85 % populace toleruje užívání léků na spaní, uklidnění nebo na bolest, 15 % toleruje jejich pravidelné užívání (Centrum pro výzkum veřejného mínění, 2015b) .

Užívání konopných látek je přijatelné pro 25 % dotázaných (3 % tolerují i jejich pravidelnou konzumaci), dalších 26 % dotázaných toleruje jednorázový experiment s nimi. Odmítavější postoj má veřejnost k ostatním nelegálním drogám - užívání nelegálních drog je nepřijatelné pro 85 % populace, 11 % toleruje jednorázový experiment a 3 % příležitostné užívání. Tolerantnější jsou lidé, kteří mají mezi svými přáteli uživatele konopných látek, případně jiných drog, a obdobně i respondenti, kteří mají vlastní zkušenost s užitím konopných látek nebo jiných nelegálních drog (Centrum pro výzkum veřejného mínění, 2015b) . Vstřícnější postoj ke konzumaci návykových látek mají muži, respondenti v mladších věkových skupinách, a respondenti z Prahy. V předchozích šetřeních byly otázky formulovány jinak, nicméně se zdá, že v posledních letech klesá přijatelnost konzumace alkoholu i tabáku (zejména jejich pravidelného užívání).

Vlastní zkušenost s užitím konopných drog v životě uvedlo podle výzkumu celkem 29 % dotázaných (26 % v r. 2011 a 2012, 32 % v r. 2013), 4 % dlouhodobě uvádějí užití jiných nelegálních drog (Centrum pro výzkum veřejného mínění, 2015b) .

Součástí šetření byly dále otázky týkající se zdravotní rizikovosti vybraných návykových látek. Většina respondentů uvedla, že užívání sedativ a hypnotik, pití alkoholu i kouření tabáku je rizikové jen při jejich pravidelném užívání, v případě konopných látek je podle poloviny dotázaných rizikem i jejich první užití a občasné užívání. Celkem 70 % respondentů hodnotilo jako rizikové jednorázové užití drogy typu extáze, pervitin a heroin (graf 2 -71).

graf 2-71: Subjektivně vnímané riziko spojené s konzumací návykových látek, v %

graf

Zdroj: Centrum pro výzkum veřejného mínění (2015b)

V rámci šetření CVVM v únoru 2015 byla na kvótně vybraném vzorku 1 069 respondentů starších 15 let zjišťována míra tolerance veřejnosti k vybraným skupinám obyvatel, jednou z hodnocených skupin byli také uživatelé drog. Osoby závislé na drogách by nechtělo mít za sousedy 91 % dotázaných, 78 % by nechtělo mít za sousedy osoby závislé na alkoholu, 76 % osoby s kriminální minulostí a 70 % osoby s psychickým onemocněním. Dále by respondenti nechtěli žít v sousedství s lidmi jiné barvy pleti (38 %), cizinci (31 %) a lidmi s homosexuální orientací (23 %) (Centrum pro výzkum veřejného mínění, 2015c) . Z dlouhodobých trendů se ukazuje, že jsou lidé stále méně tolerantní vůči uživatelům drog (86 % v r. 2010 a 2012 a 91 % v r. 2015), psychicky nemocným lidem (60 % v r. 2010 a 70 % v r. 2015) nebo osobám jiného náboženského přesvědčení (11 % v r. 2010 a 20 % v r. 2015).

 


Prosíme odborníky o spolupráci v rámci systému včasného varování před novými drogami - NOVÉ DROGY - JAK POSTUPOVAT.

Upozorňujeme širokou veřejnost na dotazník Víš co hulíš?, v rámci stejnojmenného výzkumného projektu. 

TOPlist