Souhrn Výroční zprávy o stavu ve věcech drog v ČR v r. 2014

Protidrogová politika

Odpovědnost za tvorbu a naplňování národní protidrogové politiky nese vláda ČR. Jejím poradním a koordinačním orgánem je Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky (RVKPP) se svým systémem výborů a pracovních skupin, který v souvislosti s procesem integrace prošel v r. 2015 revizí.

Protidrogová politika ČR je nově definována jako integrovaná, tzn. spojující témata užívání alkoholu, tabáku, nelegálních drog a hazardního hraní. V prosinci 2014 byla schválena revize Národní strategie 2010–2018, která rozšířila strategii o oblast hazardního hraní a alkoholu.

V současné době je v platnosti třetí akční plán protidrogové strategie na období 2013–2015, který je primárně zaměřen na problematiku nelegálních drog. V návaznosti na proces integrace protidrogové politiky jsou v různém stadiu příprav a schvalování akční plány pro oblast hazardního hraní, alkoholu a tabáku, všechny na období 2015–2018.

Protidrogová politika 11 krajů vychází z krajských protidrogových strategických dokumentů, ve 3 krajích (Středočeském, Plzeňském a Ústeckém) je protidrogová politika součástí širší strategie pro oblast sociální politiky nebo prevence kriminality.

Funkce krajského protidrogového koordinátora je zřízena ve všech krajích kromě Moravskoslezského. Pozice místního protidrogového koordinátora byla v r. 2014 ustavena ve všech 22 pražských městských částech a ve 184 obcích s rozšířenou působností z celkového počtu 205.

Legislativa

V průběhu r. 2014 pokračovala příprava nového zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, který by měl od 1. 1. 2016 nahradit stávající zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami. Návrh obsahuje řadu změn v oblasti protidrogové politiky, a to zejména v oblastech souvisejících s alkoholem a tabákem. Mezi navrhovanými opatřeními je např. úplný zákaz kouření i používání elektronických cigaret v provozovnách stravovacích služeb nebo ve veřejnosti volně přístupných vnitřních prostorech s výjimkou kuřáren v budovách souvisejících s hromadnou dopravou, v uzavřených psychiatrických odděleních a v zařízeních pro léčbu závislosti.

V oblasti alkoholu obsahuje návrh zákona např. opatření, kdy je dána kompetence České obchodní inspekci nařídit uzavření provozovny až na 2 dny v případě zjištění porušení zákazu prodeje nebo podávání alkoholu osobě mladší 18 let. Dále je nově problematika týkající se záchytných stanic přesunuta do zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách.

V listopadu 2014 byl novelizován zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, především z důvodu změny financování sociálních služeb, která od r. 2016 přesune hlavní zodpovědnost za přidělování dotací na kraje.

Od 1. 1. 2014 je seznam návykových látek obsažen nikoliv v přílohách zákona o návykových látkách, jak tomu bylo dříve, ale v nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek, což by mělo zrychlit změnu seznamu v případě potřeby kontroly nových psychoaktivních látek. Od ledna 2014 je účinný též zákon č. 272/2013 Sb., o prekursorech drog, spolu s nařízením vlády č. 458/2013 Sb., o seznamu výchozích a pomocných látek a jejich ročních množstevních limitech.

V návaznosti na zrušení části právních předpisů týkajících se určování většího než malého množství drog Ústavním soudem v srpnu 2013 zaujal v březnu 2014 Nejvyšší soud sjednocující stanovisko k výkladu pojmu „množství větší než malé“ drog, v jehož příloze jsou limitní hodnoty beze změny převzaté ze zrušeného nařízení vlády s výjimkou marihuany a pervitinu, u kterých došlo ke snížení. Tyto limity stanovují hranici mezi trestným činem a přestupkem.

V oblasti problematiky řízení pod vlivem návykových látek je účinné nařízení vlády č. 41/2014 Sb., které stanovuje limity některých drog v krvi řidiče. Jeho uplatňování v praxi je provázeno nejednotným (a často nesprávným) postupem při toxikologickém vyšetření a problémy při interpretaci laboratorních výsledků správními orgány nebo orgány činnými v trestním řízení.

Od ledna 2014 je účinná novela zákona č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, a zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, která zrušila zákaz přechovávání tiskovin a materiálů obsahujících popis „použití návykových látek“, což umožní šíření harm reduction informací ve věznici.

Financování

V r. 2014 činily účelově určené výdaje z rozpočtů státní správy a samosprávy na protidrogovou politiku celkem 1253,8 mil. Kč, z toho výdaje státního rozpočtu dosáhly 1012,7 mil. Kč a z místních rozpočtů 241,1 mil. Kč, z toho z krajů šlo 180,2 mil. Kč a z obcí 60,8 mil. Kč. Do výdajů byly v r. 2014 nově započítány výdaje na domovy se zvláštním režimem v souhrnné výši 37,1 mil. Kč, výdaje policie mimo NPC ve výši 559,5 mil. Kč, výdaje na sociální firmy ve výši 1,2 mil. Kč a výdaje na projekt zahraniční spolupráce ve výši 3,2 mil. Kč. Ve srovnání s předchozím rokem vzrostly obsahově srovnatelné výdaje u MPSV, MZ a NPC. Podle typů služeb došlo k dalšímu meziročnímu poklesu u výdajů na prevenci, naopak k nárůstu u harm reduction a následné péče.

Výdaje ze zdravotního pojištění na léčbu poruch spojených s užíváním návykových látek v r. 2013 činily 1467 mil. Kč (v r. 2012 to bylo 1597 mil. Kč), z toho na léčbu poruch způsobených alkoholem (dg. F10) bylo vydáno 977 mil. Kč (1 124 mil. Kč v r. 2012) a na léčbu nealkoholových poruch (dg. F11–F19) 490 mil. Kč (473 mil. Kč v r. 2012). Část, která byla spotřebována adiktologickými (AT) programy, dosáhla celkem 214 mil. Kč.

V období 2009–2013 bylo v ČR na projekty protidrogové politiky (zejména na adiktologické služby) z prostředků evropských fondů vynaloženo přibližně 310,0 mil. Kč.

Užívání drog v populaci

Situace v oblasti užívání legálních i nelegálních drog v ČR je poměrně stabilní. Studie realizované v posledních letech ukazují stejný vzorec užívání drog v obecné populaci – nejčastěji užívanou nelegální drogou jsou konopné látky, které někdy v životě vyzkoušela přibližně čtvrtina dospělé populace, v posledním roce užila konopné látky přibližně desetina dospělé populace. Rozsah užívání ostatních nelegálních drog se pohybuje na výrazně nižší úrovni – celoživotní zkušenost s extází uvádí cca 6 %, s halucinogenními houbami 4 % a s pervitinem 3 % populace, užití dalších nelegálních drog se pohybuje pod 1 %. Zkušenost s extází v posledním roce hlásí přibližně 1,5 % dospělých osob, zkušenosti s ostatními drogami jsou téměř nulové.

Léky se sedativním a hypnotickým účinkem nebo léky s obsahem opiátů/opioidů bez lékařského předpisu nebo v rozporu s doporučením lékaře užilo v posledních 12 měsících 18,3 % dospělých osob. Zkušenost s novými drogami (syntetickými nebo rostlinnými) uvedlo 1,3 % dotázaných. Celkem 2,0 % respondentů (3,2 % mužů a 0,7 % žen) uvedlo celoživotní zkušenost s užitím anabolických steroidů.

Užívání nelegálních drog je vyšší mezi muži a mladými dospělými ve věku 15–34 let. Ve srovnání s r. 2013 došlo k posunu celoživotního i aktuálního užívání konopných látek do vyššího věku respondentů (nejvyšší míra byla ve věkové skupině 25–29 let, ale došlo k nárůstu rovněž ve skupinách 45–49 a 50–54 let). Současně však byl zaznamenán stejně jako v r. 2013 další nárůst míry prevalence užívání konopných látek ve věku 15–19 let.

Vyšší míru užívání vykazují některé populační podskupiny, např. mladí dospělí v prostředí noční zábavy, nebo některé subkultury – oblíbenost různých legálních i nelegálních drog se přitom v různých subkulturách výrazně liší.

Populační skupinou s poměrně vysokou mírou užívání návykových látek jsou vězni. Podle výsledků třetí vlny dotazníkové studie realizované mezi osobami ve výkonu trestu odnětí svobody v r. 2014 mělo alespoň jednu zkušenost s nelegální drogou v životě 54 % respondentů. Kromě tabáku a alkoholu měli respondenti nejčastěji zkušenost s konopnými látkami, pervitinem či amfetaminy a tlumivými léky bez předpisu. Ve vězení byly podle respondentů nejdostupnějšími návykovými látkami alkohol vyrobený ve věznici a léky bez předpisu. V průběhu některého z pobytů ve vězení užilo nějakou drogu včetně alkoholu 25 % respondentů. Nelegální drogu nebo lék bez předpisu užilo ve vězení 21 % respondentů. Zkušenost s injekčním užitím drog někdy v životě uvedlo 31 % respondentů. Za problémové uživatele drog lze označit 30 % vězňů, což je v přepočtu na celou vězeňskou populaci přibližně 4 800 osob.

Užívání návykových látek mezi českými dospívajícími je velmi rozšířené. V r. 2014 uvedlo kouření cigaret v posledních 30 dnech 22 % osob ve věku 14–15 let, 12 % kouřilo denně. Denní kouření uváděly častěji dívky, chlapci však byli silnějšími kuřáky. Pět a více sklenic alkoholu při jedné příležitosti třikrát nebo častěji v posledních 30 dnech uvedlo 10 % chlapců a 6,5 % dívek.

Míra zkušeností s konopnými látkami mezi 14–15letými žáky ZŠ je na úrovni 26–33 % a mezi 16letými studenty SŠ 42–47 %. Studie v mladších věkových kategoriích (11–15 let) uvádějí zkušenosti s konopnými látkami na úrovni 9–11 %. K nárůstu rizikového chování dochází nejčastěji mezi 12. a 13. rokem věku. Studenti víceletých gymnázií mají nižší míru prevalence než jejich vrstevníci ze základních škol.

Pravidelné kouření (alespoň jednou týdně nebo častěji) v r. 2014 uvedla 2 % 11letých, 5 % 13letých a 16 % 15letých. Pravidelné pití alkoholu (alespoň jednou týdně) uvedl srovnatelný podíl žáků jako pravidelné kouření, opilost v posledních 30 dnech uvedlo téměř 20 % 15letých. Zkušenost s užitím konopných látek v životě mělo 24 % respondentů v 9. třídě (shodně chlapců i dívek), v posledních 30 dnech je užilo 9 % respondentů. Ve srovnání s předchozí vlnou studie realizovanou v r. 2010 byl zaznamenán pokles výskytu pravidelného kouření, pravidelné konzumace alkoholu i užití konopných látek.

Existují však podskupiny dětí a mládeže ve zvýšeném riziku. Vysoce rizikovou kategorií dospívajících jsou klienti nízkoprahových zařízení pro děti a mládež – klienti NZDM jsou třikrát častěji pravidelnými denními kuřáky, pravidelnými konzumenty alkoholu a mají téměř dvakrát častější zkušenost s užitím konopných látek ve srovnání s běžnou školní populací stejného věku.

Postoje obyvatel k užívání návykových látek jsou v ČR dlouhodobě stabilní – šetření CVVM z r. 2015 poukázalo na to, že se v posledních letech mírně snižuje přijatelnost kouření tabáku i konzumace alkoholu, zejména jejich pravidelné užívání. Z dlouhodobých trendů se ukazuje, že lidé jsou stále méně tolerantní k uživatelům drog, psychicky nemocným lidem a osobám jiného náboženského přesvědčení.

Intenzivní a problémové užívání drog

Výskyt kuřáctví i rizikové konzumace alkoholu v české dospělé populaci je dlouhodobě stabilní. V současnosti kouří 31,4 % obyvatel starších 15 let (37,4 % mužů a 25,8 % žen), denně kouří 23,5 % (28,2 % mužů a 19,0 % žen), což představuje přes 2 mil. osob. Kuřáci ? muži vykouří nejčastěji 15–20 cigaret denně, ženy nejčastěji 5–9 cigaret denně. Celkem 23 % dotázaných uvedlo expozici tabákovému kouři doma, 22 % je vystaveno kouři na pracovišti.

Alkohol pije denně nebo téměř denně 12,5 % dotázaných (18,9 % mužů a 6,4 % žen). Do kategorie škodlivého pití alkoholu (konzumace 40–60 g alkoholu u mužů a 20–40 g u žen) spadá přibližně 6,0 % populace starší 15 let (7,4 % mužů a 4,7 % žen), dalších 7,2 % spadá do kategorie rizikového pití alkoholu (konzumace více než 60 g alkoholu u mužů a více než 40 g u žen), tj. absolutně 540 tis., resp. 640 tis. dospělých osob.

Ze skupiny amfetaminů se v ČR užívá téměř výhradně pervitin (metamfetamin). Opiáty/opioidy užívané v ČR problémovými uživateli jsou především heroin a buprenorfin. Více, i když stále v omezené míře, se mezi problémovými uživateli drog objevuje zneužívání opioidních analgetik – fenatanylových náplastí, analgetika Vendal® Retard obsahujícího morfin a Palladone® obsahujícího hydromorfon. Objevily se informace o výrobě relativně kvalitního heroinu acetylací ze surového opia nebo z morfinových přípravků. Výjimečně se objevuje výroba braunu z kodeinových preparátů. Užívání desomorfinu (krokodilu) v ČR nebylo dosud zaznamenáno. Fenoménem posledních let je výskyt nových syntetických drog ze skupiny katinonů nebo fenetylaminů, ale jejich užívání se dosud vyskytuje v omezené míře. Nové syntetické drogy jsou pro problémové uživatele drog převážně doplňkovou drogou. V souvislosti s užíváním katinonů byly hlášeny somatické a psychické potíže (poškození žil, kožní poruchy, vyčerpání a únava, rozlady, psychózy).

Odhadovaný počet problémových uživatelů pervitinu a opiátů/opioidů se v r. 2014 opět zvýšil, a to u všech typů drog i injekčních uživatelů. V r. 2014 dosáhl střední odhad počtu problémových uživatelů opiátů/opioidů a pervitinu celkem 47,7 tis. (0,67 % populace ve věku 15–64 let), z toho 36,4 tis. uživatelů pervitinu a 11,3 tis. uživatelů opiátů/opioidů (z toho 4,1 tis. uživatelů heroinu a 7,2 tis. uživatelů buprenorfinu). Počet injekčních uživatelů drog dosáhl 45,6 tis. Nadprůměrnou prevalenci na počet obyvatel vykazují hl. m. Praha a kraje Ústecký, Karlovarský, Liberecký, Jihočeský a Olomoucký. K největšímu nárůstu došlo v posledních 10 letech v Praze, v krajích Ústeckém, Jihočeském, Libereckém a Kraji Vysočina.

Z průzkumu mezi praktickými lékaři pro dospělé a pro děti a dorost z r. 2014 vyplývá odhad 42–54 tis. problémových uživatelů opioidů a pervitinu (z toho cca 4,5 tis. do 18 let), 180 tis. problémových uživatelů konopí (z nich 23 tis. do 18 let) a 270 tis. problémových uživatelů alkoholu (z nich cca 11 tis. do 18 let).

Zdravotní a sociální důsledky užívání drog

V r. 2014 bylo nově diagnostikováno 9 HIV pozitivních osob, u kterých došlo k nákaze nejpravděpodobněji injekčním užíváním drog. Promořenost HIV mezi injekčními uživateli drog (IUD) zůstává v ČR stále velmi nízká, do 1 %. Počet nově hlášených případů VHC u injekčních uživatelů drog se meziročně snížil, prevalence VHC mezi injekčními uživateli drog zůstává na stejné úrovni – pohybuje se v rozmezí cca 15–50 % podle charakteristik souboru vyšetřených. Počet případů VHB u IUD dlouhodobě klesá i díky plošné vakcinaci.

Podíl injekční aplikace mezi problémovými uživateli opiátů/opioidů a pervitinu je stále vysoký. Také proto se v posledních letech zaměřila pozornost výzkumníků a terapeutů na fenomén tzv. závislosti na jehle.

Data o drogových úmrtích ze soudnělékařských oddělení jsou k dispozici pouze za r. 2012, kdy bylo hlášeno 38 případů předávkování nelegálními drogami a těkavými látkami, z toho 12 opiáty/opioidy, 16 pervitinem a 10 těkavými látkami. V obecném registru mortality bylo v r. 2014 hlášeno 48 případů, z toho bylo 14 předávkování opiáty/opioidy, 10 případů předávkování stimulancii mimo kokainu (převážně pravděpodobně pervitinem) a 13 těkavými látkami a 11 blíže neurčenými látkami.

V r. 2014 bylo identifikováno 322 případů smrtelných předávkování etanolem a 7 smrtelných otrav metanolem (9 v r. 2013), což je pokles ve srovnání s 36 případy v r. 2012, kdy v září začal hromadný výskyt otrav metanolem.

Vliv alkoholu na dopravní nehodovost postupně klesá, podíl usmrcených při nehodách zaviněných pod vlivem alkoholu se však v posledních letech zvyšuje (na 10 % v r. 2014), podíl usmrcených při nehodách pod vlivem nealkoholových drog je řádově nižší (1 %). Nejvíce nehod pod vlivem návykových látek připadá na řidiče osobních automobilů a cyklisty – cyklisté rovněž vykazují nejvyšší podíl ovlivnění návykovými látkami při nehodách, které zaviní.

Mezi sociální souvislosti užívání drog patří nízké vzdělání, nezaměstnanost, zadluženost, problémy s rodinou a blízkými, s bydlením apod. Většina uživatelů drog v léčbě nemá stálé bydliště a je nezaměstnaná nebo příležitostně pracující (u obou ukazatelů téměř 60 %). Současně se však zdá, že abstinující bývalí uživatelé drog jsou za podpory pomáhajících služeb poměrně dobře zaměstnatelní.

Většina (až 95 %) klientů adiktologických služeb má dluhy, i když většinou nezná svou dluhovou situaci podrobně. Pro významnou část je tato situace obtížně řešitelná nebo zcela neřešitelná i přes využití všech možností a svou situaci většinou neřeší. Výše dluhu dosahuje u většiny uživatelů drog do 250 tis. Kč, ve specializovaných dluhových poradnách průměrně 650 tis. Kč. Problémoví uživatelé drog velmi často nedosáhnou na podmínky osobního bankrotu. Pokud je na mzdu uvalena exekuce, je pro uživatele drog výhodnější pracovat nelegálně, nebo nepracovat vůbec. Pro významnou část problémových uživatelů drog představuje zadluženost bariéru návratu do společnosti a k životu bez drog.

Výskyt sociálního vyloučení je v ČR vázán na lokality, kde je vyšší zastoupení Romů než v obecné populaci. Alkohol a tabák jsou nejrozšířenější návykové látky v sociálně vyloučených lokalitách. Drogová scéna se v těchto lokalitách liší, jako nejrozšířenější nelegální drogy jsou uváděny pervitin, konopné látky a těkavé látky, lokálně heroin a buprenorfin. Ve vyšší míře se v sociálně vyloučených lokalitách vyskytuje také patologické hráčství. Výroba a prodej drog jsou v těchto lokalitách běžné (zejména konopné drogy a pervitin). V některých lokalitách nemusí nelegální drogy představovat závažný problém, zatímco v jiných je užívání návykových látek považováno za průvodní jev sociálního vyloučení.

Existuje oboustranný vztah mezi bezdomovectvím a užíváním návykových látek. Bezdomovci závislí na návykových látkách představují pro pomáhající organizace zvlášť obtížnou skupinu a vzájemná kombinace užívání návykových látek a bezdomovectví je významnou překážkou návratu do společnosti.

Existuje rovněž oboustranný vztah mezi užíváním návykových látek a poskytováním komerčních sexuálních služeb. Uplatnění v sexbyznysu nacházejí ve vzrůstající míře bývalé (abstinující) uživatelky drog, které mají sníženou uplatnitelnost na trhu práce vyplývající z jejich uživatelské minulosti a mnohé jsou navíc matkami samoživitelkami.

Prevence

Systém preventivních aktivit mezi dětmi a mládeží je na národní úrovni koordinován Ministerstvem školství mládeže a tělovýchovy, na úrovni kraje působí krajští školní koordinátoři prevence a na úrovni obcí jsou to metodici prevence pedagogicko-psychologických poraden. Hlavním dokumentem je Národní strategie primární prevence rizikového chování na aktuální období 2013–2018. Nástrojem koordinace primární prevence na regionální úrovni jsou krajské plány prevence. V r. 2014 pokračoval proces certifikace programů všeobecné, selektivní a indikované prevence, který zajišťuje Národní ústav pro vzdělávání.

V lednu 2014 vláda projednala dokument Zdraví 2020 – Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí v gesci MZ a v srpnu 2015 přijala 13 akčních plánů této strategie, mezi nimi také Akční plán omezování zdravotně rizikového chování, který zahrnuje i Akční plán k omezení škod působených alkoholem v České republice pro období 2015–2018 a Akční plán pro oblast kontroly tabáku v České republice na období 2015–2018.

Návrh zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, který vláda předložila k projednání Parlamentu ČR, také posílí některá opatření ve vztahu k prevenci užívání návykových látek osobami mladšími 18 let.

Realizované preventivní a informační kampaně jsou zaměřeny především na prevenci a redukci kouření, prevenci řízení pod vlivem návykových látek a prevenci pití alkoholu mladistvými. Přibývá také kampaní zaměřených na nelegální drogy a jejich následky (např. infekční onemocnění). V oblasti patologického hráčství nebyla žádná preventivní či informační kampaň zaznamenána.

Harm reduction programy

Snižování rizik spojených s užíváním drog je jednou z hlavních oblastí české protidrogové politiky. Základ sítě služeb v této oblasti tvoří v ČR nízkoprahová kontaktní centra a terénní programy. V r. 2014 působilo v ČR celkem 105 nízkoprahových programů, v tom 54 kontaktních center a 51 terénních programů.

V r. 2014 bylo v kontaktu s nízkoprahovými programy 40 300 uživatelů drog, nejčastěji šlo o uživatele pervitinu (26 500, 66 %), dále uživatele opiátů/opioidů (7 500, 19 %) a konopných látek (2 500, 6 %). Mezi klienty je patrný postupný nárůst problémových uživatelů pervitinu, v posledním roce pokles počtu uživatelů buprenorfinu. IUD tvoří dlouhodobě 75–80 % klientů. Pokračuje růst průměrného věku, ženy tvoří třetinu klientů nízkoprahových programů.

Místní dostupnost harm reduction služeb je relativně dobrá – na Moravě působí téměř v každém okrese kontaktní centrum či terénní program, v Čechách jsou však tyto služby rozmístěny nerovnoměrně (týká se krajů Plzeňského, Středočeského, Libereckého, Královéhradeckého, Pardubického a Kraje Vysočina).

Specifické programy snižování rizik v prostředí zábavy v r. 2014 poskytovaly 4 programy. Společnost Podané ruce zahájila projekt Hard & Smart, který certifikuje provozovny noční zábavy splňující kritéria tzv. bezpečného klubu.

Výměnný program jehel a stříkaček v r. 2014 poskytovalo všech 105 nízkoprahových programů, počet distribuovaného injekčního materiálu dosáhl 6,6 mil. kusů, což je výrazný meziroční nárůst. Roste počet programů distribuujících želatinové kapsle jako perorální alternativu injekčních stříkaček – jde o více než 80 programů, které distribuovaly odhadem 200 tis. kapslí. V r. 2014 nabízelo možnost testování na HIV 74 nízkoprahových programů, na VHC 79, na VHB 54 a na syfilis 57. Od r. 2008 počet provedených testů roste.

Péče o infikované HIV a nemocné s AIDS je v ČR poskytována sedmi AIDS centry s regionální působností. V r. 2013 poskytovalo léčbu VHC injekčním uživatelům drog celkem 39 center pro léčbu virových hepatitid, ve kterých byla léčba zahájena u 536 osob (údaje za r. 2014 nejsou dostupné). Ve věznicích byla léčba VHC ve druhém pololetí 2014 zahájena u 325 osob, což znamená výrazný meziroční nárůst.

Léčba a sociální reintegrace

Podle Sčítání adiktologických služeb 2014 je v ČR 271 zařízení poskytujících adiktologické služby. Téměř 40 % zařízení se v šetření identifikovalo jako adiktologická, 34 % jako sociální a 17 % jako psychiatrická zdravotní služba. Nejčastěji šlo o zařízení s formálním statutem sociální (58,3 %) a zdravotní (35,8 %) služby. Nejvyšší podíl zařízení pracuje s uživateli nelegálních drog (88,6 %), alkoholu (63,5 %), psychoaktivních léků (58,3 %) a patologickými hráči (50,9 %). Více než polovina zařízení (51,3 %) vedla pořadník na zařazení klienta do péče, mezi pobytovými službami vedlo pořadník celkem 78 % zařízení. Více než polovina zařízení je držitelem certifikátu odborné způsobilosti RVKPP, téměř stejný podíl zařízení má registraci sociální služby MPSV. V zařízeních pracovalo celkem 2 184 pracovníků, nejvíce bylo zdravotnických, sociálních pracovníků, adiktologů a psychologů.

Adiktologická zařízení poskytují především ambulantní léčbu a poradenství (134 zařízení, tj. 49,4 %) a nízkoprahové služby a poradenství (128, tj. 47,2 %). Rezidenční péči poskytuje 58 zařízení (21,4 %), z toho je 31 zdravotnických. Poskytování následné péče uvedlo 93 zařízení (zejména se jedná o pomoc s bydlením, zaměstnáním a dluhovou situací a tzv. stabilizační pobyty v lůžkových psychiatrických zařízeních). Chráněné bydlení nebo domy na půl cesty poskytuje 38 programů, chráněné zaměstnání 25 programů, po vyloučení psychiatrických lůžkových zařízení a terapeutických komunit následnou péči s chráněným či sociálním bydlením deklaruje 23 zařízení s 254 lůžky. V Registru sociálních služeb je evidováno 35 programů následné péče o uživatele návykových látek.

Síť adiktologických služeb je značně nerovnoměrná. Z důvodu nedostatku financí se snižuje časová dostupnost služeb a jejich personální zabezpečení (zejména je nedostatek psychoterapeutů, psychiatrů a dalších lékařů). Obzvláště špatná situace je v Karlovarském kraji, kde chybí specializované programy primární prevence, detoxifikace, substituční program, doléčovací program i terapeutická komunita.

Dostupnost adiktologických služeb ve věznicích se ve srovnání s předchozím rokem nezměnila. Léčbu závislostí ve vězení bylo v r. 2014 možno absolvovat v 8 věznicích z celkem 35, ochrannou léčbu ve 4 věznicích. Substituční léčba byla poskytována v 7 věznicích. S některou z NNO spolupracovalo na realizaci aktivit protidrogové politiky 26 věznic, z toho intenzivnější spolupráci vykázalo 17 věznic.

Počet osob léčených v substituční léčbě opioidními agonisty v posledních 3 letech stagnuje. V r. 2014 bylo v substituční léčbě odhadem 4 000 osob, z nich většina (odhadem 3 300 osob) na přípravcích na bázi buprenorfinu, dlouhodobě roste podíl bezpečnějšího duálního přípravku Suboxone® (v r. 2014 dosáhl cca 40 % celkového objemu spotřebovaného buprenorfinu). Problémem zůstává úhrada substitučních léků ze zdravotního pojištění. Plnou úhradu má přiznánu pouze Suboxone®, ale její podmínky jsou natolik restriktivní, že k úhradě prakticky nedochází – k srpnu 2015 jsou známa 4 zařízení, která léčí hrazeným preparátem celkem cca 75 pacientů. Celkové náklady na nákup substitučního buprenorfinu v ČR přitom dosahují cca 60 mil. Kč ročně, z toho VZP uhradila podle svého vyjádření lék pro téměř 160 pacientů ve výši 2,1 mil. Kč. Většina pacientů je však odkázána na nákup léků v plné ceně, což představuje výdaje v řádu tisíců korun měsíčně z vlastní kapsy. Tato skutečnost vede pacienty k opatřování si receptů na větší množství léku (tzv. doctor shopping), které zčásti prodají za vyšší cenu na černém trhu, čímž financují dávku pro sebe. Černý trh tak spolufinancuje léčbu prováděnou v systému veřejného zdravotnictví.

Přibližně třetinu klientů v léčbě tvoří ženy, nejvyšší podíl žen (cca polovina) je ve stacionářích a v mladších věkových skupinách obecně. Klienti v různých typech programů se liší podle užívaných drog. V nízkoprahových centrech tvoří většinu uživatelé pervitinu a opiátů/opioidů. V ambulancích a lůžkových zařízeních oboru psychiatrie tvoří většinu uživatelé alkoholu, ale vysoký je podíl také uživatelů pervitinu, opiátů/opioidů, polyvalentních uživatelů nebo uživatelů sedativ a hypnotik. V záchytných stanicích převažují uživatelé alkoholu a ženy tvoří pouze 15 % klientů.

Osoby žádající o léčbu poprvé v životě (prvožadatelé) tvoří dlouhodobě přibližně polovinu všech léčených případů. V Registru žádostí o léčbu spojenou s užíváním drog, kde se alkohol jako primární droga nehlásí, dominují uživatelé pervitinu (cca 70 % všech případů) a jejich počet se dlouhodobě zvyšuje. Dlouhodobě je patrný úbytek uživatelů opiátů/opioidů, zejména heroinu, naopak počet uživatelů buprenorfinu mírně roste. Uživatelé drog stárnou, v průměru nejstarší jsou uživatelé opiátů/opioidů (33–34 let), naopak uživatelé konopných látek jsou v průměru nejmladší (24 let).

Od ledna 2014 je v seznamu zdravotních výkonů s bodovými hodnotami uvedeno také 6 výkonů pro obor adiktologie. K uzavření smluv za účelem úhrady ze systému veřejného zdravotního pojištění mezi poskytovatelem zdravotních služeb a zdravotními pojišťovnami dosud došlo velmi výjimečně.

Na začátku března 2015 byl spuštěn Národní registr léčby uživatelů drog, který integruje Registr žádostí o léčbu hygienické služby a Národní registr uživatelů lékařsky indikovaných substitučních látek a který umožní rovněž hlášení osob s primární drogou alkohol i tabák nebo patologických hráčů.

Nabídka drog a kriminalita spojená s drogami

V r. 2014 bylo odhaleno celkem 301 indoor pěstíren konopí. Největší podíl tvořily malé domácí pěstírny s počtem rostlin menším než 50 kusů. Část indoor produkce je velmi dobře organizovaná skupinami osob vietnamské národnosti. U těchto skupin je patrný odklon od pěstování konopí a naopak investice do výroby pervitinu. Vypěstované konopí je určeno převážně pro domácí trh.

V r. 2014 zajistily Policie ČR a Celní správa ČR v trestním řízení celkem 558,1 kg marihuany, 77,2 tis. rostlin konopí a 14,8 kg hašiše. Koncentrace THC u zachyceného konopí činila průměrně 8,2 %. V přestupkovém řízení bylo zajištěno dalších 11,4 kg marihuany, 503 rostlin konopí a 32 g hašiše.

Pervitin se v ČR stále vyrábí převážně v menších varnách situovaných v obydlených objektech. V r. 2014 odhalila Policie ČR 272 varen a v trestním řízení zajistila 49,8 kg pervitinu o průměrné čistotě 69,8 %. V přestupkovém řízení byl pervitin zajištěn v celkovém množství 427 g. Hlavním prekurzorem pro výrobu pervitinu je pseudoefedrin extrahovaný z léčiv dovážených převážně z Polska, i když se stále častěji objevují jiné výchozí látky. Pokračuje trend nárůstu vysoce organizované velkoobjemové produkce a distribuce pervitinu, na níž se podílí převážně skupiny organizované Vietnamci.

Kokain do ČR směřuje zejména v poštovních zásilkách a cestovních zavazadlech z Nizozemska v množství od 0,5 g do 5 kg. Celkem bylo v kontextu trestního řízení v r. 2014 zajištěno 5,4 kg kokainu o průměrné čistotě 25,9 %, v přestupkovém řízení to bylo 12,1 g. Na pašování a distribuci kokainu se podílí zejména osoby pocházející z Nigérie a ze západního Balkánu.

Heroin se do ČR dováží v menších zásilkách o hmotnosti do 10 kg. Na pašování a distribuci heroinu se podílí převážně skupiny etnických Albánců a osoby původem z Turecka. V r. 2014 bylo 156,8 kg heroinu zajištěno v trestním řízení a dalších 28,3 g v přestupkovém řízení. Průměrná čistota činila 29,3 %. Na černém trhu byly kromě heroinu dostupné i tablety substitučních přípravků či opioidní analgetika.

V r. 2014 pokračoval nárůst počtu pachatelů drogových trestných činů (DTČ) ve všech fázích trestního řízení, tj. zadržených, stíhaných, obžalovaných i odsouzených. Primární DTČ v r. 2014 tvořily 2 % veškeré zjištěné trestné činnosti, z toho trestné činy výroby, pašování a prodeje drog představují dlouhodobě 80 % a trestné činy přechovávání a pěstování pro vlastní potřebu 15–20 %.

Za DTČ bylo v r. 2014 zadrženo a stíháno 3 925, resp. 3 989 osob, a to nejčastěji z důvodu výroby, pašování a prodeje pervitinu či konopných látek. Obžalováno bylo 2 929 osob a pravomocně odsouzeno 2 654 osob. Nejčastěji uloženou sankcí byl podmíněně odložený trest odnětí svobody. Od r. 2008 se snižoval podíl nepodmíněných trestů odnětí svobody ve prospěch sankcí nespojených s odnětím svobody, v r. 2014 se tento trend zastavil. Ochranné léčení bylo v r. 2014 uloženo 315 osobám, z toho bylo 118 závislých na nealkoholových drogách, 197 na alkoholu.

V r. 2014 bylo projednáno 1 834 přestupků nedovoleného nakládání s OPL (o 148 více než v r. 2013), což představuje přibližně 0,6 % všech přestupků.

Podle údajů Police ČR bylo 19,7 tis. trestných činů v r. 2014 spácháno pod vlivem návykových látek, z toho 78 % pod vlivem alkoholu a 22 % nealkoholových drog. Jak pod vlivem alkoholu, tak nealkoholových drog se pachatelé dopustili nejčastěji trestných činů ohrožení pod vlivem návykových látek anebo opilství.

V Systému včasného varování před novými drogami koordinovaném NMS bylo za r. 2014 v ČR hlášeno celkem 22 nových psychoaktivních látek, z toho 13 látek bylo v ČR zaznamenáno vůbec poprvé a v případě 2 látek šlo o první výskyt v zemích EU. Nejčastěji to byly katinony a fenetylaminy. Mezi látky s největším zachyceným množstvím patřily katinon s označením MDPPP (2,2 kg) a kanabinoid 5F-PB-22 (2,0 kg). Nové psychoaktivní látky jsou dostupné zejména a ve vzrůstající míře prostřednictvím internetu, v omezené míře však i na černém trhu s tradičními nelegálními drogami. V r. 2015 bylo identifikováno celkem 33 internetových obchodů v českém jazyce, z toho 9 se specializovalo výhradně na syntetické látky. Mezi nejčastěji nabízené látky patří katinony, syntetické kanabinoidy a fenetylaminy.


Prosíme odborníky o spolupráci v rámci systému včasného varování před novými drogami - NOVÉ DROGY - JAK POSTUPOVAT.

Upozorňujeme širokou veřejnost na dotazník Víš co hulíš?, v rámci stejnojmenného výzkumného projektu. 

TOPlist