Užívání drog v sociálně vyloučených lokalitách

Na přelomu r. 2014 a 2015 realizovalo NMS ve spolupráci s Agenturou pro sociální začleňování (ASZ) při Úřadu vlády ČR dotazníkové šetření mezi zástupci ASZ v sociálně vyloučených lokalitách (SVL) zaměřené na problematiku hazardu a užívání drog (Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti a Agentura pro sociální začleňování, 2015). Dotazník vyplnilo 21 respondentů působících ve 23 obcích či oblastech.1

Byla zkoumána závažnost užívání návykových látek v porovnání s ostatními problémy v SVL, míra užívání drog v SVL podle jednotlivých látek, a to zvlášť pro dospělé a zvlášť pro děti mladší 15 let. Dále bylo zjišťováno, jak jsou v SVL rozšířeny nelegální výroba a distribuce drog. Poslední, otevřená otázka se týkala dopadů užívání návykových látek ve sledované lokalitě.

Zjišťováno bylo, jak velký problém návykové látky v SVL představují ve srovnání s ostatními problémy, a to na 6bodové škále od 0 (daný jev nepředstavuje problém) do 5 (jev v dané lokalitě představuje velmi závažný problém). Jako nejzávažnější problémy označili zástupci ASZ v daných lokalitách nezaměstnanost, zadluženost a nízké vzdělání/kvalifikaci (graf 8 -104).

graf 8‑104: Průměrná míra závažnosti výskytu sociálně negativních jevů ve sledovaných SVL

graf

Pozn.: Respondenti odpovídali na 6bodové škále od 0 (daný jev nepředstavuje problém) do 5 (jev v dané lokalitě představuje velmi závažný problém).

Zdroj: Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti a Agentura pro sociální začleňování (2015)

Nejvíce je v SVL rozšířeno2 užívání legálních návykových látek - podle respondentů užívá alkohol 71 % dospělých obyvatel a 17 % dětí, kouří 81 % dospělých a 29 % dětí. Z nelegálních drog je nejvíce rozšířeno užívání konopných látek a pervitinu (33 %, resp. 21 % dospělých). Injekčně užívá drogy 15 % dospělých obyvatel SVL (graf 8 -105).

graf 8‑105: Průměrná míra užívání návykových látek mezi obyvateli SVL, v %

graf

Pozn.: Na otázku týkající se užívání drog mezi dospělými odpovědělo 12 respondentů, na otázku týkající se dětí 11 z nich. Jde o průměrné údaje nevážené počtem obyvatel jednotlivých lokalit.

Zdroj: Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti a Agentura pro sociální začleňování (2015)

Výroba a prodej drog jsou podle respondentů v SVL relativně rozšířeným jevem. Na stupnici 0 (nulový výskyt) až 3 (velmi vysoký výskyt) byla rozšířenost výroby a prodeje konopných drog nebo pervitinu hodnocena na úrovni 1,4-1,8 bodu (tj. přibližně středně vysoký). Jako velmi vysoký hodnotili výskyt pěstování a prodeje konopí a výroby pervitinu 2 z 19 respondentů (11 %). Rozšířenost prodeje pervitinu byla jako velmi vysoká hodnocena v 5 z 19 SVL (26 %), přičemž jako nulová nebyla hodnocena v žádné SVL (graf 8 -106).

graf 8‑106: Výskyt drogové trestné činnosti v SVL

graf

Pozn.: Respondenti odpovídali na škále 0 (nulový výskyt), 1 (nízký výskyt), 2 (vysoký výskyt), 3 (velmi vysoký výskyt).

Zdroj: Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti a Agentura pro sociální začleňování (2015)

V řadě SVL nepředstavuje podle respondentů užívání návykových látek problém, který by se svou závažností lišil od situace mimo SVL, zatímco v jiných je užívání návykových látek považováno za průvodní jev SVL a souvislost mezi mírou užívání návykových látek a mírou ohrožení sociálním vyloučením je zjevná. Byly uvedeny dopady zdravotní, které jsou typické u injekčního užívání drog (abscesy, flegmóny, hepatitidy, toxické psychózy, poškození chrupu), sociální (dlouhodobá nezaměstnanost, chudoba, zadluženost, exekuce, nízký standard bydlení či bezdomovectví) a kriminální (prostituce, sexuální zneužívání, lichva, rušení veřejného pořádku, vandalismus, drobná majetková kriminalita, drogová trestná činnost). Z nelegálních drog je typické užívání konopných látek a pervitinu, v některých SVL bylo jako značný problém uvedeno zneužívání těkavých látek. V některých SVL (např. Chodov, Frýdlantsko) byly zaznamenány znaky charakteristické pro otevřené drogové scény (např. „vysedávání" na veřejných místech typu parky, aplikace a prodej drog na veřejnosti, výskyt použitých injekčních stříkaček na veřejných prostranstvích).

Z analýzy sociálně vyloučených lokalit v ČR (GAC spol. s r.o., 2015) vyplývá, že užívání návykových látek a hazardní hraní jsou negativním jevem, který doprovází život v SVL a představuje únikovou strategii z bezvýchodné situace a projevuje se jako spouštěče kriminálního jednání. Do služeb pro drogově závislé se obyvatelé SVL dostávají po delší době užívání a řešení následků bývá komplikované a nákladné. Dalším rysem užívání návykových látek v SVL je jeho vícegenerační výskyt, což komplikuje zapojení rodiny do léčby (starší generace užívají především alkohol). Nejčastěji užívanými látkami v SVL jsou alkohol, nikotin, pervitin a marihuana, užívání těkavých látek se vyskytuje spíše výjimečně. V SVL byl také zaznamenán vyšší výskyt hazardního hraní a jako problém byl vnímán až v 60 % zkoumaných SVL. Většina obcí se SVL hazard reguluje na svém území vyhláškou či takovou vyhlášku v době výzkumu připravovala. V některých SVL podle účastníků výzkumu došlo ke snížení dostupnosti preventivních a poradenských programů pro uživatele návykových látek. Služby prevence nejsou podle výzkumu dostupné v 1/3 zkoumaných SVL.

Zpráva o naplňování Strategie boje proti sociálnímu vyloučení na období 2011-2015 (Agentura pro sociální začleňování, 2015) hodnotí různé oblasti strategie a stav jejich naplňování. Problematika návykových látek spadá do oblasti primární prevence, jejíž součástí má být vznik dotačního titulu na preventivní programy v SVL v gesci MŠMT. Tento záměr dosud nebyl naplněn. Z vyhodnocení opatření v oblasti bezpečnosti vyplývá, že nedošlo k zásadnímu zlepšení bezpečnostní situace v SVL a jejich okolí. Ve většině SVL se kombinují negativní jevy, jako je nezaměstnanost, špatné životní podmínky, nevyhovující bydlení, vysoká míra užívání návykových látek i výskyt problémového hráčství na jedné straně s nízkým právním povědomím a nedůvěrou ve státní instituce na straně druhé. Důsledkem je vysoká latence i závažné trestné činnosti v SVL.

Mezi obyvateli SVL jsou významnou měrou zastoupeni Romové. Podle Zprávy o stavu romské menšiny v České republice za r. 2013 patří mezi hlavní příčiny sociálního napětí a spouštěče občanských nepokojů kromě sociálních a materiálních faktorů, jako nezaměstnanost, sankční vyřazení z evidence úřadu práce, ztráta nároku na sociální dávky a nenadálá životní událost spojená s vyššími finančními výdaji, rovněž závislost na návykových látkách. Romské děti a romská mládež mají velmi nízkou věkovou hranici prvního kontaktu s návykovou látkou. Vysoký je rovněž výskyt hraní hazardních her, a to i mezi ženami, což souvisí s vyšší dostupností heren a hracích automatů v SVL a jejich okolí. Pozitivně lze v tomto ohledu vnímat zvyšující se zájem měst a obcí o regulaci či přímo zákaz heren a hracích automatů formou obecních vyhlášek (Rada vlády pro záležitosti romské menšiny, 2014).


Prosíme odborníky o spolupráci v rámci systému včasného varování před novými drogami - NOVÉ DROGY - JAK POSTUPOVAT.

Upozorňujeme širokou veřejnost na dotazník Víš co hulíš?, v rámci stejnojmenného výzkumného projektu. 

TOPlist