Sociální souvislosti užívání drog a resocializace uživatelů drog

  • Mezi sociální souvislosti užívání drog patří nízké vzdělání, nezaměstnanost, zadluženost, problémy s rodinou a blízkými, s bydlením apod. Většina uživatelů drog v léčbě nemá stálé bydliště a je nezaměstnaná nebo příležitostně pracující (u obou ukazatelů téměř 60 %). Současně se však zdá, že abstinující bývalí uživatelé drog jsou za podpory pomáhajících služeb poměrně dobře zaměstnatelní.

  • Negativní socioekonomické faktory se často vyskytují současně a mohou vést k sociálnímu vyloučení uživatelů drog. Specifické charakteristiky má užívání drog v etnických, národnostních a dalších menšinách, které jsou sociálním vyloučením ohroženy více než většinová společnost.

  • Většina (až 95 %) klientů adiktologických služeb má dluhy, i když většinou nezná svou dluhovou situaci podrobně. Pro významnou část je tato situace obtížně řešitelná nebo zcela neřešitelná i přes využití všech možností a svou situaci většinou neřeší. Výše dluhu dosahuje u většiny uživatelů drog do 250 tis. Kč, ve specializovaných dluhových poradnách průměrně 650 tis. Kč. Problémoví uživatelé drog velmi často nedosáhnou na podmínky osobního bankrotu. Pokud je na mzdu uvalena exekuce, je pro uživatele drog výhodnější pracovat nelegálně nebo nepracovat vůbec. Pro významnou část problémových uživatelů drog představuje zadluženost bariéru návratu do společnosti a k životu bez drog.

  • Výskyt sociálního vyloučení je v ČR vázán na lokality, kde je vyšší zastoupení Romů než v obecné populaci. Alkohol a tabák jsou nejrozšířenější návykové látky v sociálně vyloučených lokalitách. Drogová scéna se v těchto lokalitách liší, jako nejrozšířenější nelegální drogy jsou uváděny pervitin, konopné látky a těkavé látky, lokálně heroin a buprenorfin. Ve vyšší míře se v sociálně vyloučených lokalitách vyskytuje také patologické hráčství. Výroba a prodej drog jsou v těchto lokalitách běžné (zejména konopné drogy a pervitin). V některých lokalitách nemusí nelegální drogy představovat závažný problém, zatímco v jiných je užívání návykových látek považováno za průvodní jev sociálního vyloučení.

  • Existuje oboustranný vztah mezi bezdomovectvím a užíváním návykových látek. Bezdomovci závislí na návykových látkách představují pro pomáhající organizace zvlášť obtížnou skupinu a vzájemná kombinace užívání návykových látek a bezdomovectví je významnou překážkou návratu do společnosti.

  • Existuje rovněž oboustranný vztah mezi užíváním návykových látek a poskytováním komerčních sexuálních služeb. Uplatnění v sexbyznysu nacházejí ve vzrůstající míře bývalé (abstinující) uživatelky drog, které mají sníženou uplatnitelnost na trhu práce vyplývající z jejich uživatelské minulosti a mnohé jsou navíc matkami samoživitelkami.

  • Podle Sčítání adiktologických služeb 2014, kterého se účastnilo 271 programů, sociální práci a podpůrné služby v doléčování a sociální reintegraci uživatelů drog poskytují desítky až stovky adiktologických programů. Zejména jde o pomoc s bydlením, zaměstnáním a dluhovou situací. Chráněné zaměstnání poskytuje 25 programů, následnou péči s chráněným či sociálním bydlením deklaruje 23 zařízení s 254 lůžky. V Registru sociálních služeb je evidováno 35 programů následné péče o uživatele návykových látek.

Podstránky

Prosíme odborníky o spolupráci v rámci systému včasného varování před novými drogami - NOVÉ DROGY - JAK POSTUPOVAT.

Upozorňujeme širokou veřejnost na dotazník Víš co hulíš?, v rámci stejnojmenného výzkumného projektu. 

TOPlist