Vzorce a charakteristiky problémového užívání drog

Ze skupiny amfetaminů se v ČR užívá téměř výhradně pervitin (metamfetamin). Opiáty/opioidy zahrnuté v ČR do odhadů problémového užívání jsou především heroin a buprenorfin.

Stále více, i když zatím v omezené míře, se mezi problémovými uživateli drog objevuje zneužívání opioidních analgetik. Fenoménem posledních let je výskyt nových syntetických drog ze skupiny katinonů nebo fenetylaminů, ale rovněž jejich užívání se vyskytuje omezeně.

Ve výročních zprávách o realizaci protidrogové politiky v krajích za r. 2014 (Sekretariát Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky, 2015b) byla v souvislosti s výskytem užívání vietnamského pervitinu (crystalu) v Karlovarském a Plzeňském kraji hlášena změna vzorce užívání směrem k mnohačetné denní aplikaci (viz také informace o fixaci na jehlu v kapitole Psychiatrická komorbidita), což s sebou přináší zvýšená zdravotní rizika. Na druhou stranu uvádějí služby napříč ČR přechod klientů k méně rizikovým způsobům aplikace - roste zájem o perorální kapsle, alobal a trubičky ke šňupání drogy (tzv. šňupátka), a to v krajích Pardubickém, Plzeňském, Středočeském, Královéhradeckém, v Jihomoravském (Břeclavsko) a Karlovarském (Sokolovsko).

Gluzová (2014) ve své bakalářské práci zkoumala vzorce užívání injekčních uživatelů buprenorfinu - klientů terénního programu SANANIM na souboru 28 respondentů ve věku 22-42 let (průměr 33 let) za pomocí semistrukturovaného dotazníku. Průměrná doba užívání buprenorfinu byla 7 let s frekvencí u většiny respondentů 2-3krát denně, u dvou respondentů 5-6krát denně. Denní dávka buprenorfinu za poslední týden se u dotazovaných pohybovala v rozmezí 0,5-8 mg, v průměru 3 mg. Byla popsána obvyklá příprava a užití přípravku k injekční aplikaci: uživatel tabletu rozdělí na menší části, rozdrtí ve víčku stříkačky, rozpustí ve stříkačce nebo jiné nádobce a aplikuje do žil na předloktí. Třetina dotazovaných používala filtry při natahování dávky do stříkačky nebo alkoholové tampony k dezinfekci. Tabletu si uživatelé nejčastěji zakoupili na černém trhu (39 %) nebo legálně na předpis svého lékaře (29 %). Často sdílí drogu získanou na jeden recept více uživatelů. Nejčastější zdravotní komplikace respondentů byla neprůchodnost cév (70 %), otoky (36 %) a brnění rukou (25 %). Polyvalentně užívalo drogy 82 % respondentů, nejvíce byl spolu s buprenorfinem užíván pervitin (89 %).

Na frekvenci injekční aplikace drog u problémových uživatelů s cílem odhadnout celkovou (roční) spotřebu injekčního materiálu se ve své diplomové práci zaměřila Švůgerová (2015). Byla provedena dotazníková studie 117 respondentů - klientů 5 pražských nízkoprahových programů. Soubor tvořilo 31 % žen a 69 % mužů, průměrná délka injekční aplikace byla 12,7 let. Polovinu (51 %) respondentů tvořili uživatelé pervitinu, uživatelé buprenorfinu tvořili třetinu (32 %). Uživatelé pervitinu užívají s frekvencí v širokém rozpětí 1-15krát denně. Jejich užívání je méně pravidelné a vyskytují se v něm přestávky (dny, kdy uživatel neužívá pervitin vůbec). Uživatelé opiátů (heroinu a buprenorfinu) injekčně aplikují pravidelněji, je přítomno méně přestávek v rámci jednoho týdne. Injekční uživatelé v Praze ve větší míře stříkačky nesdílí (12 % v posledním týdnu), nicméně používají opakovaně svou již použitou stříkačku. Nejvyšší spotřebu stříkaček mají uživatelé opiátů, zejména uživatelé buprenorfinu, kteří denně spotřebují necelé čtyři stříkačky (3,9); uživatelé heroinu spotřebují denně průměrně 3,4 a pervitinu 2,0 stříkaček. Týdenní spotřeba injekčního uživatele buprenorfinu činí 27 stříkaček, uživatele heroinu 24 a uživatele pervitinu 14 stříkaček. Polyvalentní uživatelé (bez preference jedné primární drogy) spotřebují v průměru 21 stříkaček týdně.

V r. 2014 bylo v Praze zaznamenáno propojování Vietnamců závislých na návykových látkách s problémovými uživateli drog z majoritní společnosti ve smyslu společného bydlení a zřejmě i distribuce a případně výroby nelegálních drog. Obecně však poskytovatelé služeb narážejí na uzavřenost a těžkou přístupnost vietnamské komunity (Sekretariát Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky, 2015b).

Podrobné údaje týkající se aktuální situace a trendů mezi problémovými uživateli drog - klienty nízkoprahových programů jsou uvedeny v kapitole Ohniskové skupiny s pracovníky nízkoprahových programů.

Charakteristiky souborů uživatelů drog v léčbě a službách jsou uvedeny rovněž v kapitolách Specializovaná léčba a služby pro uživatele drog, Nízkoprahové harm reduction programy, Socioekonomické charakteristiky uživatelů drog a Prevence a léčba užívání drog ve vězení

Podstránky

Prosíme odborníky o spolupráci v rámci systému včasného varování před novými drogami - NOVÉ DROGY - JAK POSTUPOVAT.

Upozorňujeme širokou veřejnost na dotazník Víš co hulíš?, v rámci stejnojmenného výzkumného projektu. 

TOPlist