Souhrn výsledků Výroční zprávy o hazardním hraní v České republice v roce 2015

Regulace a politika v oblasti hazardního hraní

  • V r. 2014 se problematika hazardního hraní stala výslovně součástí integrované protidrogové politiky ČR, Národní strategie protidrogové politiky na období 2010-2018 byla rozšířena o téma hazardního hraní. V r. 2015 byl schválen Akční plán pro oblast hazardního hraní na období 2015-2018. Byly revidovány poradní a pracovní orgány Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky (RVKPP) s ohledem na problematiku hazardu. V l. 2013-2015 vypisovala RVKPP dotační řízení na podporu projektů v oblasti prevence a léčby problémového hráčství ve výši 3-5 mil. Kč ročně. V r. 2016 byla tato částka zvýšena na 24 mil. Kč.

  • Zákonný rámec, který v ČR představuje zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách (loterijní zákon), je zastaralý a nevyhovuje současným potřebám kvůli nesystematickému třídění hazardních her a jejich regulaci, uzavřenosti provozovatelům hazardních her ze zemí Evropského hospodářského prostoru, nedostatečné regulaci on-line hazardního hraní a nedostatečné ochraně hráčů před rizikem rozvoje problémového hráčství.

  • Od r. 2017 bude účinný nový zákon o hazardních hrách, jenž otevírá český trh zahraničním provozovatelům, upravuje kategorizaci hazardních her a stanovuje podmínky pro jejich provozování, zavádí centrální informační systém (AISG), umožňuje provozování většiny typů her na internetu a stanovuje pro něj podmínky.

  • Nový zákon zavede nový systém povolování technických her (TH) provozovaných pomocí elektronických herních zařízení, živých her (tj. her v kasinu) a binga. U ostatních her je zachován dosavadní povolovací proces. Ministerstvo financí (MF) bude vydávat primární povolení pro provozování a obecní úřad sekundární povolení pro hernu či kasino. Dozorovými orgány budou MF a nově celní úřady. Nový zákon umožní blokaci internetových stránek nepovolených internetových her i s tím souvisejících plateb na účty.

  • Návrh zákona rovněž omezuje druhy herních prostředí na hernu a kasino. Neumožňuje tedy provozování TH v provozovnách se zvláštním režimem. V herně musí být nejméně 15 TH. V kasinu nejméně 3 stoly živé hry po celou provozní dobu kasina a minimálně 30 TH, pokud jsou v kasinu TH provozovány. Na každý stůl živé hry může být povoleno max. 10 TH.

  • Zákon zavede řadu opatření v oblasti prevence problémového hráčství. Maximální sázka do hry na TH je stanovena na 100 Kč v herně a 1000 Kč v kasinu, maximální výhra z jedné hry na 50 tis. v herně a 500 tis. v kasinu, maximální prohra za hodinu je 45 tis. Kč v herně, resp. 450 tis. v kasinu. Po 120 minutách hry je stanovena povinná pauza v délce 15 minut. Herna nesmí být v provozu v době 03:00-10:00 hod. U každé TH musí být informace o škodlivosti hraní, délka účasti na hře a celkový přehled čistých proher od aktivace uživatelského konta. Minimální interval mezi jednotlivými hrami byl stanoven (pouze) na 2 sekundy, což umožňuje až 1800 her za hodinu.

  • Zákon zavede povinnou registraci hráčů TH, kurzových sázek a hazardních her na internetu (on-line). Pokud to bude technicky možné, provozovatel bude muset umožnit sebeomezující opatření - u kurzové sázky limity na výši sázek a výši proher, u binga a živé hry na výši proher a počet návštěv a u TH a on-line her na výši sázek, výši proher, počet a dobu přihlášení na uživatelském účtu a dobu, po kterou po odhlášení nelze hrát.

  • Hráči budou mít možnost nechat se dobrovolně zcela vyloučit z účasti na hraní v herně, kasinu a on-line. Ze zákona budou z hraní vyloučeny osoby pobírající dávky v hmotné nouzi a osoby, vůči kterým je prohlášen úpadek. Vyloučené osoby budou uvedeny v rejstříku, který povede MF. Osoby, které o zapsání do rejstříku požádaly samy, budou moci po uplynutí minimálně 1 roku požádat o výmaz.

  • Obce ve stále vyšší míře regulují dostupnost TH na svém území prostřednictvím obecně závazných vyhlášek (OZV), v r. 2016 mělo takovou OZV v ČR téměř 600 obcí. V obcích omezujících dostupnost technických her se ve zvýšené míře objevuje jejich nelegální provozování formou tzv. kvízomatů či slevostrojů nebo v nelegálních hernách, které předstírají provozování spolkové činnosti.

  • Z průzkumu mezi obcemi ze začátku r. 2016 (odpovědělo 49 obcí se souhrnným počtem 1,65 mil. obyvatel, 19 z nich mělo OZV regulující hazardní hry) vyplynulo, že kvízomaty či slevostroje se objevily ve čtvrtině z nich. V desetině obcí se v posledních 5 letech vyskytly tzv. černé herny.

  • V r. 2016 platí nové vyšší sazby zdanění hazardních her. Technické hry jsou zdaněny odvodem ve výši 28 % z příjmů ze hry a poplatkem 80 Kč za přístroj a den; pro ostatní hazardní hry je daňová sazba 23 % z příjmů ze hry (do r. 2015 to bylo 20 % pro všechny hry a poplatek u TH byl 55 Kč na přístroj a den). Změnil se rovněž poměr dělení odvodu mezi stát a obce - odvody z TH se nově dělí v poměru 37 % do státního rozpočtu a 63 % do obecních rozpočtů (poměr do r. 2016 byl 20 : 80). Odvody z ostatních hazardních her se dělí stále stejně v poměru 70 % do státního rozpočtu a 30 % do rozpočtu obcí.

  • Od 1. 1. 2017 zavede zákon o dani z hazardních her dvě sazby zdanění - 35 % pro TH a 23 % pro ostatní hazardní hry. Zruší se rovněž sleva na dani o dar poskytnutý Českému olympijskému výboru (od 1. 1. 2014 měli provozovatelé loterií a kurzových sázek možnost dílčí odvod z loterií a kurzových sázek snížit až o čtvrtinu o částku poskytnutou jako dar). Od r. 2017 by se mělo změnit rovněž dělení výnosu z daně z hazardních her u TH tak, že 35 % by mělo jít do státního rozpočtu a 65 % do rozpočtů obcí. Poměr dělení u ostatních hazardních her se nezmění.

  • Regulace reklamy na hazardní hry je nedostatečná, k zásadnímu posílení ochrany před reklamou a marketingem hazardního hraní by mělo dojít novelou zákona o regulaci reklamy od r. 2017. Od srpna 2015 je účinná dílčí novela zákona o regulaci reklamy, která stanoví odpovědnost šiřitele za šíření reklamy na nepovolenou hazardní hru včetně navazujícího správního postihu. Šiřitel je nově povinen oznámit, kdo je zadavatelem a zpracovatelem reklamy. Druhou zásadní změnou je stanovení dozorové kompetence celních úřadů v oblasti reklamy na hazardní hry.

Trh s hazardními hrami

  • Za r. 2015 dosáhly vklady (sázky) do hazardních her v ČR v souhrnu 152,2 mld. Kč, na výhrách bylo vyplaceno 121,8 mld. Kč, příjmy provozovatelů ze hry (souhrnná výše prohraných částek) dosáhly 30,4 mld. Kč.

  • Od r. 2013 roste objem peněz vložených do hry (v r. 2015 meziročně o 10,2 %). Příjmy ze hry se v r. 2015 po nárůstu v roce 2014 meziročně snížily o 3,2 %.

  • Videoloterijní terminály (VLT) tvořily nejvyšší podíl trhu s 42 % (měřeno příjmy ze hry), číselné loterie tvořily přes 14 % trhu, internetové kurzové sázky 14 %, výherní hrací přístroje (VHP) 13 %, kurzové sázky 5%, živé hry, okamžité loterie a elektromechanické rulety (EMR) přibližně po 3 %. Největší podíl trhu ve výši 60 % tedy zaujímají technické hry (TH). Meziročně došlo v r. 2015 k poklesu podílu VLT z 51 % na 42 % (absolutně o více než 3 mld. Kč). Výrazný meziroční nárůst podílu na trhu zaznamenaly VHP (z 8 % na 13 %).

  • Ze střednědobého pohledu na vývoj trhu lze sledovat strmý růst podílu technických her do r. 2011 a poté pokles do r. 2015. Dlouhodobý pokles podílu VHP se zastavil a v r. 2015 došlo k výraznému meziročnímu nárůstu. Dlouhodobě klesá podíl kurzových sázek v kamenných pobočkách, podíl loterií aktuálně roste od r. 2011, kdy byl na svém minimu.

  • Od r. 2009 je patrný rychlý růst podílu internetových kurzových sázek. V r. 2015 dosáhl objem internetových kurzových sázek 38,1 mld. Kč a příjmy ze hry byly 4,2 mld. Kč s meziročním nárůstem 31 % (v r. 2014 byl meziroční nárůst 34 %).

  • V r. 2015 získaly veřejné rozpočty z odvodů z hazardních her 8,08 mld. Kč. Z toho odvody z TH tvořily 6,13 mld. Kč (76 %) a odvody z ostatních hazardních her 1,94 mld. Kč (24 %). Oproti r. 2014 došlo k celkovému nárůstu příjmů veřejných rozpočtů z hazardu o 101 mil. Kč (1,3 %). Příjmy z TH se snížily o 124 mil. Kč a příjmy z ostatních hazardních her vzrostly o 225 mil. Kč. Z celkových 8,08 mld. Kč připadlo 2,59 mld. Kč (32 %) státnímu rozpočtu, zbylých 5,49 mld. Kč bylo rozděleno do obecních rozpočtů (z nich 89 % pocházelo z TH a 11 % z ostatních hazardních her).

  • Společenské náklady na hazardní hraní byly za r. 2012 Psychiatrickým centrem Praha vyčísleny na 14,2-16,1 mld. Kč ročně. Revidované odhady dospěly k částkám 5,3-5,7 mld. Kč a 6,2-7,9 mld. Kč ročně.

  • Celkem 69 společností mělo v ČR v r. 2015 povolení od MF k provozování alespoň jednoho typu hazardní hry (v r. 2014 to bylo 73 společností). Licenci na provozování číselných loterií má v ČR 5 společností, okamžitých loterií (losů) 8 společností, na minimálně 1 typ technické hry 59 společností, kurzových sázek 12 společností, živých her v kasinu 33 společností. Z 12 společností, které měly povolení na kurzové sázky, jich 7 mělo také povolení na internetové kurzové sázky. Na internetovou karetní hru měly povolení 2 společnosti.

  • Ke konci r. 2015 bylo v ČR povoleno celkem přibližně 60 331 technických her, z toho bylo 10 108 VHP povolovaných obcemi. Dále bylo MF povoleno 2254 her v kasinech.

  • Počet TH klesá od r. 2011, kdy dosáhl vrcholu téměř 102 tis. přístrojů. Mezi r. 2014 a 2015 ubylo celkem 7154 (-10,3 %) TH a her v kasinu, z toho počet zařízení a her povolovaných MF klesl o 8,9 %. Změny počtu povolených zařízení a her se však liší podle jejich typu. Zatímco počet VHP povolených MF v kasinech stoupl o 131 (3,2 %), všech ostatních zařízení ubylo. K největšímu poklesu, o 3797 kusů, došlo u VLT (-8,4 %), o 2023 se snížil rovněž počet VHP povolovaných obcemi v hernách a provozovnách se zvláštním režimem (-16,7 %).

  • Technické a živé hry povolené MF se na konci r. 2015 hrály v 4836 hernách, kasinech a provozovnách se zvláštním režimem (v r. 2015 to bylo 5964 provozoven). Meziročně se tedy počet provozoven snížil téměř o 18,9 %. Z celkového počtu bylo 4298 heren a provozoven se zvláštním režimem a 538 kasin. Výrazně klesl počet heren a provozoven se zvláštním režimem (meziročně o 1100, tj. -20,4 %), zatímco počet kasin klesl jen mírně (meziročně o 4,9 %). Do celkového přehledu nejsou započítány provozovny se zvláštním režimem, kde jsou výhradně VHP povolované obcemi, neboť jejich počet není centrálně sledován.

  • Při přepočtu na 10 tis. obyvatel bylo k 31. 12. 2015 nejvíce TH povoleno v Karlovarském (101,6) a Plzeňském kraji (75,1), nejméně naopak v Kraji Vysočina (25,2). Nejvyšší absolutní počet her byl povolen v Praze, celkem 13 % z celkového počtu. Kromě Prahy bylo nejvíce povolených her provozováno v Moravskoslezském a Jihomoravském kraji (12,2 %, resp. 11,1 % ze všech TH v ČR).

  • Při přepočtu na 10 tis. obyvatel v jednotlivých okresech bylo nejvíce her povolovaných MF provozováno v okresech Domažlice, Znojmo, Tachov. Naopak okresy s nejnižšími počty her na obyvatele byly Rokycany, Žďár nad Sázavou, České Budějovice.

  • V některých okresech proběhly v r. 2015 velké změny v počtu hazardních her povolovaných MF na 10 tis. obyvatel, nejvýraznější pokles nastal v okresech Žďár nad Sázavou (o 80 %), Frýdek-Místek (o 57 %) a Chomutov (o 51 %), největší nárůst naopak v okrese Mělník (o 32 %).

Hraní hazardních her v obecné populaci

  • Studie zaměřené na sledování rozsahu hraní hazardních her v obecné populaci v l. 2012-2015 ukazují obdobný vzorec - některou ze sledovaných hazardních her (bez loterií a drobných sázek, které se v některých studiích nesledovaly) hrálo v posledních 12 měsících 10-20 % dotázaných, ve sledovaném období je patrný nárůst prevalence hraní z přibližně 10 % v l. 2012-2013 na přibližně dvojnásobnou úroveň v l. 2014-2015. Za nárůstem stojí nárůst kurzového sázení a především nárůst on-line hazardního hraní. Nárůst rozsahu hraní je patrný zejména u mužů (u žen vzrostl výskyt hraní v nižší míře) a napříč všemi věkovými skupinami; určitý vliv zde může hrát i zařazení podrobnějších otázek na různé druhy hazardního hraní a sázení.

  • Ve srovnání s předchozím rokem došlo v r. 2015 v dospělé populaci k mírnému nárůstu celoživotní prevalence hraní hazardních her i prevalence hraní v posledních 12 měsících. K významnému nárůstu rozsahu hazardního hraní v posledních 12 měsících došlo ve věkové skupině mladých dospělých, tj. osob ve věku 15-24 let, a to z 20,3 % v roce 2014 na 35,5 % v roce 2015. K nárůstu došlo u všech typů sledovaných her - u technických her a her v kasinu, u kurzových sázek v sázkových kancelářích i u on-line hazardního hraní.

  • V r. 2015 uvedlo celoživotní zkušenost s kurzovými sázkami v sázkových kancelářích 28,2 %, s technickými hrami nebo hrami v kasinu 22,3 %, s on-line hrami 14,3 % dotázaných dospělých osob. Muži nejčastěji uváděli zkušenost s kurzovými sázkami, ženy nejčastěji uváděly shodně zkušenost s kurzovými sázkami a technickými hrami nebo hrami v kasinu.

  • V posledních 12 měsících a v posledních 30 dnech uvedlo zkušenost s kurzovým sázením v sázkových kancelářích 16,3 %, s technickými hrami nebo hrami v kasinu 5,9 %, on-line hrami 8,2 %, resp. 6,9 %, 1,7 % a 2,9 % dotázaných. Muži uvádějí v posledních 12 měsících přibližně 4krát vyšší zkušenosti s hraním než ženy, v posledních 30 dnech až 6krát vyšší.

  • Hraní hazardních her v posledních 12 měsících uváděli nejčastěji respondenti ve věkové skupině 15-24 let, dále respondenti ve věku 25-34 let. Ve všech věkových skupinách bylo nejčastější kurzové sázení, následované hraním hazardních her na internetu. Ve věkové skupině 15-24 let bylo vyrovnané on-line hraní hazardních her a hraní TH a her v kasinu.

Hraní hazardních her mezi dětmi a mládeží

  • V r. 2015 byla provedena další vlna studie ESPAD, které se ČR účastní již od r. 1995. Vůbec poprvé byl do dotazníku zařazen speciální modul otázek zaměřený na hazardní hraní. Soubor tvořilo 2738 respondentů, kteří v r. 2015 dosáhli věku 16 let.

  • Hraní her o peníze v posledních 12 měsících uvedlo celkem 9,1 % dotázaných 16letých studentů (15,3 % chlapců a 3,1 % dívek), z nichž 3,0 % (4,9 % chlapců a 0,9 % dívek) uvedla hraní o peníze 2krát týdně nebo častěji. Studenti hráli nejčastěji on-line - nejčastěji uváděnou hrou o peníze hranou na internetu byly karty nebo kostky, následované shodně kurzovými sázkami na sport a loteriemi. Vyšší míru hraní hazardních her uváděli chlapci - nejvýraznější rozdíl v hraní mezi chlapci a dívkami byl v případě kurzových sázek na sport nebo dostihy na internetu, nejmenší naopak u loterií a stíracích losů mimo internet.

  • Nejčastěji strávili respondenti hraním her o peníze méně než půl hodiny denně, ale 1,4 % (2,8 % chlapců a 0,1 % dívek) hrálo o peníze průměrně více než 2 hodiny denně.

  • Hraní her o peníze v posledních 12 měsících nejčastěji uváděli studenti středních odborných škol bez maturity nebo odborných učilišť (13,4 %), dále žáci 9. tříd základních škol (9,1 %). Studenti gymnázií uváděli hraní her o peníze v nejnižší míře (4,2 %). Nejvíce času trávili hrou o peníze rovněž studenti středních odborných škol bez maturity nebo odborných učilišť.

  • Dlouhodobý vývoj situace lze ve studii ESPAD posoudit pouze v případě proměnné „hraní na automatech (na kterých se dají vyhrát peníze)“, která je pravidelně sledována již od roku 1995. Podíl 16letých, kteří uvedli hraní na automatech o peníze s frekvencí 1krát týdně nebo častěji, se dlouhodobě nemění a pohybuje se v intervalu 1-1,5 %.

Problémové hráčství

  • Problémové hráčství je porucha kontroly hráčského chování charakterizovaná především vysokou intenzitou hraní, epizodickým charakterem hraní a vysokými finančními částkami vloženými do hraní. Pro velmi závažnou poruchu se rovněž používá výraz patologické hráčství.

  • Od r. 2012 jsou k dispozici odhady výskytu problémového hráčství v ČR provedené standardními nástroji a srovnatelnými metodami. Z dosavadních výsledků do r. 2014 vyplývá, že v riziku rozvoje problémového hráčství je přibližně 5 % dospělé populace (cca 450 tis.), z toho v pásmu problémového hráčství se nachází 1,5-2,3 % dospělých osob (130-200 tis.), z nichž cca polovinu tvoří patologičtí hráči (0,6-1,2 % dospělé populace, tj. cca 55-110 tis. osob). Přibližně čtvrtinu problémových hráčů tvoří ženy. Problémové hráčství je v ČR spojeno především s TH, ale významný výskyt rizika vzniku problémového hráčství vykazovali také hráči kurzových a live sázek a on-line hazardních her. Za r. 2015 nejsou odhady problémového hráčství v dospělé populaci k dispozici.

  • Za r. 2015 jsou k dispozici odhady problémového hráčství mezi 16letými studenty ze studie ESPAD provedené pomocí škály Lie/bet. V posledních 12 měsících se v riziku problémového hráčství nacházelo odhadem 2,7 % studentů (což v přepočtu na věkovou skupinu 15-19letých činí přibližně 13 tis. osob), z nich 2,1 % spadalo do kategorie mírného rizika a 0,6 % do kategorie vysokého rizika. Výrazně vyšší podíl osob v riziku v souvislosti s hraním byl mezi chlapci a mezi studenty středních odborných škol bez maturity nebo odborných učilišť. Z hlediska vlivu kolektivu je zvýšené riziko vzniku problémového hráčství patrné v kolektivech s převahou chlapců, ve třídách na odborných učilištích a ve třídách s vysokou mírou záškoláctví.

  • V r. 2015 proběhla druhá vlna studie Patologičtí hráči v léčbě (první byla realizována v r. 2013). Z celkových 259 respondentů studie bylo 81 % mužů a 19 % žen, průměrný věk byl 35,2 roku (muži 35,6 a ženy 33,2). Přibližně 70 % respondentů mělo stálé nebo příležitostné zaměstnání, 19 % bylo nezaměstnaných.

  • Až 38 % patologických hráčů v léčbě pracovalo před vstupem do léčby v profesích, které jsou spojovány s vyšším rizikem patologického hráčství - 20 % v pohostinství, 5 % jako profesionální sportovci, 4 % v hazardním průmyslu, 4 % jako řidiči dálkové dopravy, 3 % v ozbrojených složkách.

  • Převážná většina patologických hráčů v léčbě v r. 2015 (67 %) uvedla, že hazardní hrou zodpovědnou za jejich problémy byly technické hry (83 % v r. 2013). On-line hry uvedlo 14 % (10 % v r. 2013), z toho kurzové sázky 10 %. Kurzové sázky v kamenných pobočkách uvedlo v r. 2015 jako svůj hlavní problém 9 % respondentů (4 % v r. 2013). Živé hry v kasinu byly hlavním problémem u 6 % léčených hráčů v r. 2015 (4 % v r. 2013). Mezi kurzovými sázkaři byli téměř výhradně zastoupeni muži.

  • Průměrný počet dní, kdy hráli, byl v posledních 30 dnech před léčbou 11, průměrná doba strávená hrou byla 19 hodin týdně, což je přibližně 2,7 hodiny denně. Hráči, jejichž primárním problémem byly on-line sázky, strávili hraním mnohem více času, a to měřeno jak počtem dní, kdy hráli (v průměru 28 dní), tak dobou hraní v posledních 30 dnech před léčbou (v průměru 30 hodin týdně, což je přibližně 5 hodin denně).

  • Možnost vysokých výher, vysoká pravděpodobnost výher a snadná výplata výher patřily mezi faktory, které podle hráčů nejvíce přispěly k rozvoji jejich hazardního hraní (uvedlo je nad 70 % hráčů). Dále byly velmi často uvedeny proměnlivost výše sázek a časté informace o těsné prohře (near miss) - uvedlo je 60-70 % hráčů. Méně často byly uvedeny rychlost hry, vizuální a zvukové efekty a možnost hrát více her zároveň. Z charakteristik prostředí byly nejčastěji uvedenými faktory místní a časová dostupnost hazardního hraní, které uvedlo 70 a více procent hráčů.

  • Míra užívání návykových látek mezi léčenými problémovými hráči je vysoká. Týká se to především alkoholu a tabáku, jejichž užívání v posledních 12 měsících uvedlo 80 %, resp. 73 % respondentů. Z nelegálních drog byly nejčastěji užívány konopné látky a stimulancia (pervitin), které v posledních 12 měsících užilo 30 %, resp. 29 % respondentů.

  • Nejčastěji užívanou látkou během hraní v posledních 12 měsících byl tabák - 70 % hráčů jej užívalo často nebo téměř vždy během hraní. Alkohol užívalo často nebo vždy během hraní přibližně 49 %, energetické nápoje 26 %, pervitin 23 % a konopné látky 17 % hráčů v léčbě.

  • V posledních 30 dnech před léčbou vykazovalo 17 % problémových hráčů zvýšenou přítomnost úzkostně-depresivních příznaků, 66 % úzkostně-depresivní poruchou trpělo. Respondenti rovněž často trpěli psychosomatickými potížemi, jako jsou únava a vyčerpání, nechutenství, chvění a třes, necitlivost a brnění v končetinách, bolesti v oblasti žaludku apod. Sebevražednými myšlenkami se někdy v životě zabývalo 65 %, o sebevraždu se pokusilo 29 % hráčů v léčbě, z toho polovina opakovaně.

Sociální důsledky a souvislosti

  • Hazardní hraní je spojeno s celou řadou sociálních dopadů. Pro hráče jsou nejzásadnější finanční dopady a nadměrný čas věnovaný hraní, které mohou vést k vysokému zadlužení a narušení běžného života, rodinných a jiných společenských vztahů.

  • Typické schéma finančních ztrát a zadlužení u patologických hráčů začíná ztrátou osobních finančních prostředků a úspor, následuje ztráta rodinných financí a majetku. Po jejich vyčerpání si hráči půjčují prostřednictvím bankovního i nebankovního sektoru, v krajním případě dochází k páchání trestné činnosti.

  • Hazard má tendenci se koncentrovat v chudších, ekonomicky znevýhodněných oblastech. Výzkumy potvrzují, že nízkopříjmové skupiny utrácejí proporčně větší část svých příjmů za hazardní hraní a že hazardní hraní tak funguje jako forma regresivního zdanění.

  • Kontroly heren ve městě Příbram v r. 2015 ukázaly, že přibližně čtvrtina návštěvníků heren byli příjemci dávek hmotné nouze (dávky hmotné nouze přitom pobírá přibližně 4 % dospělé populace ČR, což znamená, že příjemci dávek hmotné nouze jsou mezi hráči TH nadměrně zastoupeni).

  • Průměrné měsíční výdaje léčených patologických hráčů v období posledního roku před začátkem léčby dosáhly 51 tis. Kč, z toho výdaje na hazardní hraní 38 tis. Kč. Většina respondentů (77,5 % z celkem 236 validních odpovědí) měla celkové měsíční výdaje do 50 tis. Kč a rovněž většina (76,3 %) uvedla výdaje na hazardní hraní do 40 tis. Kč. Průměrné měsíční výdaje na hraní před léčbou byly nejvyšší u hráčů on-line live sázek (přes 50 tis. Kč).

  • Průměrná měsíční bilance hazardního hraní za poslední rok před vstupem do léčby byla v průměru -44,4 tis. Kč (v r. 2013 to bylo v průměru -38,8 tis. Kč). Nejčastěji uvedená částka vložená do hry za typický den se pohybovala od 1000 do 5000 Kč, u přibližně 4/5 respondentů nepřesáhla 10 tis. Kč (obdobně jako v r. 2013).

  • Celková finanční bilance hazardního hraní při vstupu do léčby byla v souboru léčených patologických hráčů v r. 2015 v průměru -745 tis. Kč, medián byl -300 tis. Kč. Celkem 34 (13 %) hráčů uvedlo, že jejich bilance byla nulová (neutrální), 13 (5 %) bylo v plusu, ostatních 212 hráčů (82 %) bylo v minusu.

  • Většina (91,5 %) patologických hráčů v léčbě v r. 2015 uvedla, že má dluhy. Minimum bylo 4800 Kč, maximum 6 mil. Kč, v průměru 596 tis. Kč. U většiny hráčů (59,0 %) dluhy nepřesáhly částku 500 tis. Kč. Uvedený podíl hazardních her na celkovém zadlužení byl v průměru 76 %, po vážení na celkovou výši dluhu 83 %. Celková výše dluhu z hazardních her byla vyšší u hráčů technických her a on-line live sázek (v průměru 760-780 tis. Kč) než u hráčů kurzových sázek nebo karetních her (kolem 400 tis. Kč). Celkem 39 % hráčů uvedlo, že na jejich majetek nebo plat byla někdy uvalena exekuce.

  • U problémových hráčů, kteří jsou klienty dluhových poraden, byla celková výše jejich dluhů v r. 2015 v rozmezí 340 tis. Kč až 8 mil. Kč, průměrně 1,2 mil. Kč.

  • Problémoví hráči mají poměrně dobrý přehled o tom, kolik a komu dluží. Na rozdíl od zadlužených uživatelů drog své zadlužení také častěji aktivně řeší a častěji se jim daří výši svého zadlužení snižovat. Zdrojem zadlužení patologických hráčů jsou především bankovní půjčky a spotřebitelské úvěry.

  • V sociálně vyloučených lokalitách (SVL) představuje hazardní hraní ve srovnání s ostatními problémy středně závažný problém, jako nejzávažnější jsou hodnoceny nezaměstnanost, zadluženost a nízké vzdělání/kvalifikace. Jako nejzávažnější problém spojený s hraním hazardních her vnímali dotazovaní pracovníci v SVL hraní příjemců sociálních dávek a zadluženost jednotlivců a rodin.

Kriminalita

  • Kriminalita primárně související s hraním hazardních her zahrnuje trestné činy, jejichž skutková podstata přímo obsahuje hraní hazardních her. Jde především o neoprávněné provozování loterie a podobné sázkové hry a provozování nepoctivých sázek a her.

  • V r. 2015 došlo k výraznému nárůstu počtu trestných činů primárně souvisejících s hazardním hraním, resp. trestných činů neoprávněného provozování hazardních her. V r. 2015 bylo zjištěno 82 trestných činů neoprávněného provozování loterie a podobné sázkové hry a v dané souvislosti bylo stíháno 31 osob (v r. 2014 to bylo 43 trestných činů a 10 osob). K nárůstu případů došlo rovněž v dalších fázích trestního řízení.

  • Aktuálním a od r. 2013 narůstajícím problémem je provozování nelegálních technických her (TH), zejména tzv. kvízomatů a slevostrojů. Nepovolené TH se začaly objevovat zejména v návaznosti na omezení nebo zákaz jejich provozování prostřednictvím obecně závazných vyhlášek (OZV). Přestože s provozovateli nelegálních TH i s majiteli nebo nájemci provozoven, kde jsou tato zařízení umisťována, byla zahájena a probíhají správní nebo trestní řízení, nedaří se nabídku samotných zařízení omezit, neboť do doby účinnosti nového zákona o hazardních hrách chybí jasný právní titul k jejich zadržení, resp. k jejich zabrání či propadnutí. Dalším způsobem nelegálního provozování TH jsou nelegální herny provozované jako soukromé kluby a spolky.

  • Podle licencovaných provozovatelů fungovaly na konci dubna 2016 nelegální TH ve 402 provozovnách (jde však pravděpodobně o nadhodnocený počet, neboť údaje o starších případech nejsou důsledně aktualizovány).

  • Nelegálních TH bylo na začátku r. 2016 provozováno v celé ČR odhadem přes 2000, veřejné rozpočty (především obecní) přichází řádově o stovky milionů Kč ročně (za předpokladu 2000 přístrojů jde odhadem o cca 200 mil. Kč).

  • Další palčivý problém na trhu s hazardními hrami v ČR představují nelicencované internetové hry a rovněž reklama na ně. Češi hrají na nelicencovaných on-line portálech přibližně ve stejné míře jako na licencovaných. Ve studii Patologičtí hráči v léčbě z r. 2015 tvořily v ČR licencované on-line stránky 60 % a v ČR nelicencované stránky 40 % všech respondenty uvedených stránek s nabídkou hazardních her (nejčastěji byly uvedeny Pokerstars a Bwin.com). ČR přichází na odvodech z nelicencovaných on-line her odhadem o 1 mld. Kč ročně.

  • Specifickým druhem trestné činnosti spojené s kurzovým sázením je match fixing, tj. ovlivňování výsledků sportovních utkání. Jednotná státní koncepce prevence match fixingu v současnosti neexistuje a implementace systémů prevence match fixingu sportovními svazy je ojedinělá. V říjnu 2015 zahájil Český svaz ledního hokeje kampaň, v jejímž rámci vznikla telefonní linka a e-mailové adresy pro příjem a prošetření podnětů korupčního jednání.

  • Jako kriminalita sekundárně související s hraním hazardních her se označuje trestná činnost, která je páchána v důsledku problémového hráčství nebo za účelem získání prostředků na hru či splacení dluhu ze hry. Problémoví hráči sahají v krajnosti po vyčerpání legálních prostředků k problematickým, nemorálním a nezákonným způsobům získávání finančních prostředků. Často jde o získávání hotovosti trestnými činy krádeže, podvodu či zpronevěry vůči osobám blízkým, sousedům, kolegům z práce či zaměstnavateli. Mnohdy se tak děje s přesvědčením, že peníze vrátí, až je vyhrají zpět.

  • Podle výsledků studie Patologičtí hráči v léčbě z r. 2015 se krádeže někdy dopustilo 46 % hráčů, podvodu 36 %, zpronevěry 33 %, drogové trestné činnosti 19 % a loupeže 9 % hráčů. Kriminální činnost tvořila odhadem 8 % zdrojů příjmů v posledních 12 měsících před vstupem do léčby.

Prevence

  • Preventivní strategie v oblasti problémového hráčství lze jednoduše rozdělit na čtyři kategorie: (1) informační a preventivní programy pro obecnou populaci i hráče (typicky zprostředkující informace o rizicích hazardních her včetně školních programů, školení personálu pro kontakt s hráči, informační centra zodpovědného hraní v kasinech), (2) programy podporující kontrolu hráčského chování (typicky nastavení limitů, přestávka ve hře, omezení přístupu k finančním zdrojům jako prevence tzv. dohánění ztrát), (3) opatření omezující přístup k hazardním hrám (typicky omezení věku pro hazardní hraní a nástroje sebevyloučení ze hry) a (4) opatření v oblasti zodpovědného marketingu. Míra realizace preventivních opatření v oblasti hazardního hraní je v ČR obecně velmi nízká.

  • Ze studie Patologičtí hráči v léčbě z r. 2015 vyplývá, že pouze 15,4 % hráčů byla někdy nabídnuta možnost omezit své hraní prostřednictvím nastavení limitů hry nebo možnost nechat se vyloučit z možnosti hrát. Nízký podíl nabídky omezujících opatření je zřejmý zejména u technických her. Vyšší podíl hráčů, kterým bylo nabídnuto omezení nebo vyloučení ze hry, je mezi hráči on-line her, zejména kurzových sázek. Ale např. mezi hráči, jejichž primární problémovou hrou byly live sázky, bylo pouze 25 % těch, kterým byla někdy nabídnuta možnost sebeomezení, a 40 % těch, kterým bylo nabídnuto sebevyloučení.

  • Prevence problémového hráčství u dětí a mládeže je formálně součástí systému školské prevence rizikového chování. Školské preventivní programy prochází systémem certifikace odborné způsobilosti - ke konci května 2016 byla certifikace udělena 84 programům 52 organizací. Existující (certifikované) preventivní programy v oblasti školské prevence v ČR se však problematiky hraní hazardních her dotýkají spíše okrajově, a to z důvodů neexistence poptávky ze strany škol, ale také neexistence jasné metodiky v této oblasti.

  • Od r. 2015 realizuje Společnost Podané ruce program prevence problémového hráčství u dětí a mládeže s názvem Hra na hraně, jehož cílem je zvýšit informovanost o rizicích problémového hráčství a schopnost odpovědného rozhodování a který využívá multimediální a interaktivní prvky a zahrnuje 6 na sebe navazujících lekcí.

  • Od r. 2015 realizuje Společnost Podané ruce rovněž pilotní program pro pracovníky herního průmyslu v oblasti prevence patologického hráčství zaměřený na včasnou identifikaci problémového hráčství a intervenci u hráčů v hernách ve spolupráci se společností Synot Tip. Ukázalo se, že možnosti aktivně oslovit hráče a předat jim informační materiály jsou ze strany personálu značně omezené. Kontakt personálu se zákazníkem je většinou minimální, možnost včasné identifikace a intervence existuje spíše u pravidelných klientů provozovny. Možnost intervenovat mají především zaměstnanci, kteří vyplácejí výhry. Informační materiály je vhodné umístit na diskrétní (u terminálů, u toalet) a na frekventovaná místa (např. u baru) nebo na obrazovky TH.

Léčba

  • Problémové hráčství je poměrně úspěšně léčitelné, míra vstupu problémových hráčů do léčby je však nízká kvůli nízké dostupnosti specializované péče v ČR, ale také přítomnosti bariér na straně hráčů (obava ze stigmatizace, popírání problému, nedostatek informací apod.). Informovanost hráčů o rizicích hraní a možnostech pomoci je stále neuspokojivá, uváděnými zdroji informací jsou především rodina, přátelé a známí.

  • Péče je poskytována zejména v poradenských a léčebných pobytových i ambulantních adiktologických a psychiatrických zařízeních. Z dostupných údajů vyplývá, že v ČR je 10-20 zařízení specializovaných na poskytování služeb problémovým hráčům, jejich počet se v r. 2015 zásadně nezměnil. V r. 2015 proběhla národní studie Patologičtí hráči v léčbě, které se v průběhu několika měsíců zúčastnilo 22 zařízení, z nich pouze 7 poskytlo do studie 10 a více problémových hráčů. Nízká dostupnost specializované péče je zejména v západních a severních Čechách.

  • V l. 2004-2013 bylo v ČR v psychiatrických ambulancích léčeno ročně přibližně 1300-1400 pacientů s diagnózou patologické hráčství (údaje za r. 2014 nejsou k dispozici).

  • Počet hospitalizací v psychiatrických léčebnách a na psychiatrických odděleních pro patologické hráčství dosahoval v období 2004-2014 průměrně 500-550 hospitalizací ročně, dlouhodobě roste podíl žen v léčbě z 5-6 % před r. 2008 na 13 % v r. 2014. Během tohoto období se struktura pacientů změnila ve prospěch starších věkových skupin, nejčetnější je věková skupina 25-29 let (17 % v r. 2014).

  • Mezi významné služby pro patologické hráče patří dluhové a finanční poradenství, jehož dostupnost či intenzita je však v adiktologických službách nízká. Nabídka odborné pomoci prostřednictvím internetu se v ČR rozvíjí, specializovaná telefonní linka pomoci neexistuje. Svépomocné aktivity jsou v ČR stále ve stadiu rozvoje, v současnosti jsou aktivní 3 svépomocné skupiny Anonymních gamblerů (2 v Praze a 1 v Brně).

  • V rámci dotačního řízení RVKPP jsou od r. 2013 podporovány programy poskytující služby patologickým hráčům. Celkem byly v r. 2015 podpořeny odborné služby poskytnuté ve 46 programech (42 v r. 2014), z nich bylo 18 specializovaných projektů cílících na problémové hráče. Bylo vykázáno 726 klientů - problémových hráčů (693 v r. 2014), z toho specializované programy, které vedou evidenci zvlášť pro problémové hráče (15 programů), vykázaly celkem 627 (86,4 %) klientů. Ženy tvořily 11 %, průměrný věk klientů poklesl z 34,3 roku v r. 2014 na 31,8 roku v r. 2015.

  • Ze studie Patologičtí hráči v léčbě 2015 vyplývá, že průměrný věk začátku pravidelného hraní hazardních her je přibližně 25 let, věk vstupu do léčby je v průměru 32 let. Tyto ukazatele jsou však značně individuální a ve skupině problémových hráčů existuje značný rozptyl. Většina (56 %) se léčila poprvé.

  • Především finanční problémy, problémy ve vztazích s blízkými a problémy s duševním zdravím jsou většinou respondentů vnímány jako závažné a vedou k hledání pomoci a řešení problémů spojených s problémovým hraním.

 


Prosíme odborníky o spolupráci v rámci systému včasného varování před novými drogami - NOVÉ DROGY - JAK POSTUPOVAT.

TOPlist