Hazardní hraní a sociálně vyloučené lokality

Na začátku r. 2016 realizovalo NMS ve spolupráci s Agenturou pro sociální začleňování (ASZ) při Úřadu vlády ČR dotazníkové šetření mezi zástupci ASZ v sociálně vyloučených lokalitách (SVL), které se týkalo problematiky hazardu a užívání drog (Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti a Agentura pro sociální začleňování, 2016) a které navazovalo na 2 předchozí obdobná šetření z l. 2013 a 2015 (Mravčík et al., 2015f, Mravčík et al., 2014). V r. 2016 dotazník vyplnilo 12 respondentů působících ve 14 obcích či oblastech.1

Byla zkoumána míra závažnosti hazardního hraní v porovnání s ostatními problémy v SVL, míra výskytu problémů spojených s hazardním hraním a provozováním hazardních her v SVL, způsob řešení ze strany obce.

Respondenti byli dotazováni na počet provozoven s TH (herny, kasina, provozovny se zvláštním režimem) a na počet sázkových kanceláří v SVL a jejím okolí. Z 12 respondentů 8 uvedlo, že se v dané SVL či v její blízkosti nacházejí provozovny s TH, 2 respondenti neodpověděli. V dalších 2 SVL tyto provozovny nejsou v důsledku zákazu OZV, v jedné z nich se však objevily kvízomaty. Přítomnost sázkových kanceláří uvedlo 8 respondentů, 4 neodpověděli.

Zjišťováno bylo, jak velký problém hazard v SVL představuje ve srovnání s ostatními problémy, a to na 6bodové škále od 0 (daný jev nepředstavuje problém) do 5 (jev v dané lokalitě představuje velmi závažný problém). Jako nejzávažnější problémy označili zástupci ASZ v daných lokalitách zadluženost, nízké vzdělání/kvalifikaci a nezaměstnanost. Výsledky všech 3 šetření (z l. 2013, 2015 a 2016) ukazuje graf 5-4. Při interpretaci dat je potřeba vzít v úvahu, že seznam konkrétních SVL nebyl v jednotlivých letech totožný, a tudíž pozorované meziroční rozdíly mohou odrážet rozdílnou situaci v jednotlivých lokalitách, nikoliv trendy.

graf 5‑4: Průměrná míra závažnosti výskytu sociálně negativních jevů ve sledovaných SVL v l. 2013, 2015 a 2016

Pozn.: Respondenti odpovídali na 6bodové škále od 0 (daný jev nepředstavuje problém) do 5 (jev v dané lokalitě představuje velmi závažný problém).

Zdroj: Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti a Agentura pro sociální začleňování (2013), Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti a Agentura pro sociální začleňování (2015), Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti a Agentura pro sociální začleňování (2016)

Hraní hazardních her bylo v r. 2016 stejně jako v minulých letech v průměru vnímáno jako středně závažný problém. Jako závažnější problém hazardní hraní vnímali respondenti z Ostravy, Brna, Moravského Berouna, Sokolova, Žďáru nad Sázavou, Roudnice a Štětí, jako málo závažný problém vnímal hazardní hraní respondent zastupující ASZ v Osoblažsku. Stejně jako v minulých letech patřila mezi problémy vnímané jako nejméně závažné prostituce a násilná kriminalita a mezi problémy vnímané jako nejzávažnější se opět zařadily zadluženost, nízké vzdělání/kvalifikace a nezaměstnanost.

Jako nejzávažnější problém spojený s hraním hazardních her vnímali zástupci ASZ hraní příjemců dávek a zadluženost jednotlivců hrajících hazardní hry a jejich rodin. V r. 2016 následovaly opilost v hernách, lichva spojená s půjčováním na hraní hazardních her či konzumace drog v hernách nebo jejich okolí - graf 5-5.

graf 5‑5: Průměrná míra závažnosti výskytu problémů spojených s hraním hazardních her ve sledovaných SVL v l. 2013, 2015 a 2016

Pozn.: Respondenti odpovídali na 6bodové škále od 0 (daný jev nepředstavuje problém) do 5 (jev v dané lokalitě představuje velmi závažný problém).

Zdroj: Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti a Agentura pro sociální začleňování (2013), Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti a Agentura pro sociální začleňování (2015), Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti a Agentura pro sociální začleňování (2016)

Dotazník rovněž obsahoval dvě otevřené otázky týkající se problematiky hraní hazardních her. Prostřednictvím první z nich byli respondenti požádáni, aby zmínili, jaké dopady hazardních her v daných lokalitách pozorují a jak se snaží město na problematiku hazardu v SVL reagovat.

Respondenti uvedli v souvislosti s hazardními hrami distribuci drog, lichvu, prostituci, zadluženost, zanedbání péče, ztrátu zaměstnání, alkoholismus, drobnou majetkovou kriminalitu (včetně krádeží kovů), rušení veřejného pořádku, násilnou trestnou činnost (rvačky), ztrátu bydlení či práce, odebrání dítěte, účast dětí na hazardních hrách či nízká kvalita bydlení (v důsledku nedostatku financí). Podle zástupce z Moravského Berouna většina problémových hráčů současně užívá i nelegální drogy.

Zástupce ze Sokolova zmínil, že regulace hazardu (i když je vnímána pozitivně) vedla v důsledku omezení provozní doby k vytlačení problémových klientů mimo prostor heren, kde „působí pohoršení". To vedlo údajně k nárůstu trestné činnosti a vandalismu a zvýšení strachu u majority. Noclehárna pro problémové klienty není v dané lokalitě k dispozici.

 


Prosíme odborníky o spolupráci v rámci systému včasného varování před novými drogami - NOVÉ DROGY - JAK POSTUPOVAT.

Upozorňujeme širokou veřejnost na dotazník Víš co hulíš?, v rámci stejnojmenného výzkumného projektu. 

TOPlist