Problémové hráčství mezi dětmi a mládeží

Za r. 2015 jsou k dispozici odhady problémového hráčství z mezinárodní studie ESPAD, která mapuje v pravidelných 4letých intervalech výskyt užívání návykových látek a dalších forem rizikového chování mezi 16letými studenty. ČR se studie účastní již od r. 1995. Do studie se zapojilo celkem 208 škol (309 tříd); sesbíráno bylo celkem 6707 dotazníků. Výběrový soubor studie ESPAD v roce 2015 tvořilo 2738 respondentů narozených v r. 1999 (1361 chlapců a 1412 dívek), z nich 13,0 % tvořili studenti gymnázií, 30,6 % studenti středních škol ukončených maturitou, 21,9 % studenti odborných učilišť a 34,6 % žáci základních škol. Dotazník v r. 2015 pokrýval kromě oblasti užívání legálních a nelegálních drog nově také oblast hraní počítačových her, hraní hazardních her a internetových aktivit - blíže viz kapitolu Hazardní hraní v populaci, str. 61. Kromě toho dotazník v r. 2015 obsahoval také 2 screeningové nástroje zaměřené na odhad problémového hraní:

  • 2položkovou škálu Lie/bet (Johnson et al., 1997) a

  • 3položkovou škálu CSPG (Consumption Screen for Problem Gambling) (Rockloff, 2012).

Škála Lie/bet sestává ze dvou otázek:

  1. Musel/a jste někdy lhát lidem, kteří jsou pro vás důležití, o tom, jak moc hrajete?

  2. Cítil/a jste někdy potřebu hrát za více a více peněz?

Možné odpovědi na obě otázky jsou „ano“ (1 bod) a „ne“ (0 bodů), výsledné Lie/bet skóre vzniklé jejich součtem tak může nabývat hodnoty 0-2 body, přičemž alespoň 1 pozitivní odpověď indikuje riziko problémového hráčství - 1 bod odpovídá kategorii mírného rizika, zatímco 2 body naznačují vysoké riziko problémů v souvislosti s hazardním hraním.

Na obě otázky odpověděla souhlasně celkem 4 % všech dotázaných respondentů (6-7 % chlapců a 1-2 % dívek) - graf 4-8. Mezi chlapci převažuje odpověď, že museli lhát o tom, jak moc hrají, u dívek naopak odpověď, že cítily potřebu hrát za více a více peněz. Pozitivní odpovědi na obě otázky nejčastěji uváděli studenti středních odborných škol bez maturity nebo odborných učilišť. Zatímco studenti středních odborných škol (s maturitou i bez maturity) častěji uváděli potřebu hrát za více peněz, studenti gymnázií a žáci základních škol naopak častěji uváděli, že lhali o tom, jak hrají.

Vybereme-li pouze respondenty, kteří uvedli hraní her o peníze v posledních 12 měsících, pak 26,8 % (29,3 % chlapců a 14,3 % dívek) přiznalo, že mělo někdy potřebu hrát za více a více peněz, a 9,3 % (10,2 % chlapců a 4,8 % dívek) přiznalo, že muselo lhát o tom, jak moc hrají - graf 4-8.

graf 4-8: Pozitivní odpovědi na otázky 2položkové screeningové škály Lie/bet mezi všemi studenty celkem a mezi těmi, kteří uvedli hraní her o peníze v posledních 12 měsících - studie ESPAD 2015, v %

Zdroj: Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti (2016a)

Výsledky screeningové škály Lie/bet použité v dotazníku ESPAD mezi 16letými studenty naznačují, že v kategorii rizika v souvislosti s hraním her o peníze se nacházelo celkem 6,7 % respondentů (11,3 % chlapců a 2,3 % dívek). Po zúžení odhadu problémového hráčství pouze na ty, kteří hráli hazardní hru v posledních 12 měsících, bylo v riziku problémového hráčství odhadem 2,7 % studentů, z nich 2,1 % spadalo do kategorie mírného rizika a 0,6 % do kategorie vysokého rizika v souvislosti s hraním hazardních her - tabulka 4-5. Při přepočtu na podíl respondentů, kteří uvedli hraní her o peníze v horizontu posledních 12 měsíců, se v riziku vniku problémového hraní nacházelo 29,3 % hráčů - z nich 22,8 % bylo v kategorii mírného rizika, zatímco 6,5 % hráčů spadalo do kategorie vysokého rizika. Výrazně vyšší podíl osob v riziku v souvislosti s hraním byl mezi chlapci a mezi studenty středních odborných škol bez maturity nebo odborných učilišť. Nejvyšší podíl osob ve vysokém riziku vzniku problémového hráčství byl zaznamenán mezi žáky základních škol; zdá se, že žáci ZŠ, kteří již hrají hry o peníze, hrají výrazně rizikověji oproti svým vrstevníkům ze středních škol a jsou častěji v riziku rozvoje závažnějších problémů v souvislosti s hraním - graf 4-9. Uvedené závěry je však potřeba hodnotit s opatrností vzhledem k nízkému počtu respondentů ve skupině hráčů kategorizovaných podle typu školy.

tabulka 4-5: Výsledky screeningové škály Lie/bet podle pohlaví a typu školy - studie ESPAD 2015, v %

Lie/bet skóre

Chlapci

Dívky

Celkem

95% CI

Gymnázia

SŠ s mat.

SŠ bez mat. / odborná učiliště

Populační odhad problémového hráčství v posledních 12 měsících

0 bodů

95,1

99,5

97,3

 

98,6

96,7

96,5

97,8

V riziku

4,9

0,5

2,7

2,1-3,3

1,4

3,3

3,5

2,2

  • z toho 1 bod

3,8

0,4

2,1

1,5-2,6

1,4

2,8

2,6

1,4

  • z toho 2 body

1,1

0,1

0,6

0,3-0,9

0,0

0,5

0,8

0,8

Podíl mezi hráči v posledních 12 měsících, n = 250

 

 

 

0 bodů

67,6

85,7

70,7

 

71,4

60,9

73,4

75,6

V riziku

32,4

14,3

29,3

25,8-35,2

28,6

39,1

26,6

24,4

  • z toho 1 bod

25,5

9,5

22,8

17,7-28,2

28,6

34,8

20,3

15,1

  • z toho 2 body

6,9

4,8

6,5

3,5-9,6

0,0

4,3

6,3

9,3

Zdroj: Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti (2016a)

graf 4-9: Výskyt problémového hráčství podle škály Lie/bet mezi studenty, kteří uvedli hraní her o peníze v posledních 12 měsících - výsledky studie ESPAD 2015, v %

Zdroj: Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti (2016a)

Škála CSPG (Consumption Screen for Problem Gamblers) (Rockloff, 2012) vychází ze tří otázek:

  1. Jak často (pokud vůbec) jste v posledních 12 měsících hrál/a o peníze?

  2. Kolik času (pokud vůbec nějaký) jste strávil/a hraním o peníze v typický den v posledních 12 měsících?

  3. Jak často (pokud vůbec) jste hrál/a o peníze více než 2 hodiny (při jedné příležitosti) v posledních 12 měsících?

Jednotlivé otázky nabývají různého počtu bodů - otázka č. 1 může nabývat 0 bodů („nehrál/a jsem v posledních 12 měsících“) až 5 bodů („hrál/a jsem o peníze 6krát nebo vícekrát týdně“), otázka č. 2 může nabývat 0 bodů („hrál/a jsem méně než půl hodiny denně“) až 4 body („hrál/a jsem 3 hodiny nebo více“) a otázka č. 3 může nabývat 0 bodů („nehrál/a jsem o peníze více než 2 hodiny při jedné příležitosti v posledních 12 měsících“) až 4 body („hrál/a jsem více než 2 hodiny při jedné příležitosti denně nebo téměř denně“); výsledné skóre po součtu bodů tedy může být 0-13 bodů. Dva nebo tři body v celkovém skóre značí mírné riziko, zatímco 4 a více získaných bodů indikují vysoké riziko problémového hráčství.

Výsledky screeningové škály CSPG naznačují, že v kategorii rizika v souvislosti s hraním her o peníze se nacházelo celkem 6,7 % respondentů (11,6 % chlapců a 2,1 % dívek), z toho 2,9 % respondentů se nacházelo v kategorii mírného rizika (2-3 body) a 3,8 % respondentů v kategorii vysokého rizika (4 a více bodů). Výrazně vyšší podíl osob v riziku v souvislosti s hraním byl i podle této škály mezi chlapci a mezi studenty středních odborných škol bez maturity nebo odborných učilišť. Po zúžení odhadu na ty, kteří hráli hazardní hru za peníze v posledních 12 měsících, se výsledek prakticky nelišil - v riziku problémového hráčství se nacházelo 6,3 % studentů, z nich 2,6 % spadalo do kategorie mírného rizika a 3,7 % do kategorie vysokého rizika v souvislosti s hraním hazardních her - tabulka 4-6.

Mezi těmi, kteří uvedli hraní her o peníze v horizontu posledních 12 měsíců, se v riziku vzniku problémového hraní nacházelo až 69,7 % hráčů - z nich 28,7 % bylo v kategorii mírného rizika, zatímco 41,0 % hráčů spadalo do kategorie vysokého rizika. Výskyt problémového hráčství byl mezi respondenty, kteří hráli hry o peníze v posledních 12 měsících, relativně vyrovnaný podle pohlaví i podle typu studované školy. Ve vyšším riziku rozvoje problémového hráčství byli spíše chlapci; z hlediska typu studované školy byli ve výrazně vyšším riziku žáci základních škol. Stejně jako v případě škály Lie/bet se ukazuje, že žáci ZŠ, kteří již hrají hry o peníze, hrají výrazně rizikověji oproti svým vrstevníkům ze středních škol a jsou častěji v riziku rozvoje závažnějších problémů v souvislosti s hraním - graf 4-10.

tabulka 4-6: Výsledky screeningové škály CSPG podle pohlaví a typu školy - studie ESPAD 2015, v %

CSPG skóre

Chlapci

Dívky

Celkem

95% CI

GYM

SŠ mat.

SŠ bez mat. / OU

Populační odhad problémového hráčství v posledních 12 měsících

Žádné riziko (0-1 bod)

89,0

98,2

93,7

 

97,2

94,4

90,9

93,6

V riziku

11,0

1,8

6,3

5,4-7,2

2,8

5,6

9,1

6,4

  • z toho 2-3 body

4,6

0,7

2,6

2,0-3,2

1,9

3,0

3,1

2,1

  • z toho 4+ bodů

6,5

1,1

3,7

3,0-4,4

0,8

2,6

6,0

4,3

Podíl mezi hráči v posledních 12 měsících, n = 250

Žádné riziko (0-1 bod)

27,9

41,9

30,3

 

28,6

31,9

31,3

29,1

V riziku

72,1

58,1

69,7

64,0-75,4

71,4

68,1

68,8

70,9

  • z toho 2-3 body

29,8

23,3

28,7

23,1-34,3

50,0

36,2

23,8

23,3

  • z toho 4+ bodů

42,3

34,9

41,0

34,8-47,0

21,4

31,9

45,0

47,7

Zdroj: Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti (2016a)

graf 4-10: Výskyt problémového hráčství podle škály CSPG mezi studenty, kteří uvedli hraní her o peníze v posledních 12 měsících - výsledky studie ESPAD 2015, v %

Zdroj: Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti (2016a)

Na základě srovnání odhadů provedených oběma škálami je patrné, že v riziku problémového hráčství podle obou škál současně se nachází 2,2 % všech dotázaných studentů a 24,7 % studentů, kteří uvedli hraní her o peníze v posledních 12 měsících - tabulka 4-7.

tabulka 4-7: Kategorizace 16letých studentů podle výsledků screeningové škály Lie/bet a CSPG - výsledky studie ESPAD 2015, v %

Lie/bet

CSPG - všichni studenti

CSPG - hráči v posledních 12 měsících

Bez rizika

V riziku

Celkem

Bez rizika

V riziku

Celkem

Bez rizika

93,3

4,0

97,4

25,5

44,9

70,4

V riziku

0,4

2,2

2,6

4,9

24,7

29,6

Celkem

93,8

6,2

100,0

30,4

69,6

100,0

Zdroj: Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti (2016a)

Podrobnější analýza dat ze studie ESPAD 2015 na úrovni tříd (6149 respondentů, 307 tříd)1, která analyzovala všechny respondenty studie (tj. nejen 16leté), sledovala rizikové chování studentů v oblasti hazardu z pohledu kolektivu (Špolc, 2016). Průměrná celoživotní prevalence problémového hráčství (podle škály Lie/bet) na úrovni tříd dosahuje 7,8 % (koresponduje s 6,7 % mezi narozenými v r. 1999), což odpovídá dvěma rizikovým hráčům na třídu s 25 studenty. Ve většině tříd se nevyskytoval žádný nebo maximálně jeden hráč v riziku, tříd, kde se rizikové hráčství vyskytuje častěji (2 a více hráčů ve třídě) byla menšina (41 %).

Jako rizikovější se ukázaly převážně chlapecké kolektivy (tj. kolektivy s nadpoloviční většinou chlapců ve třídě), zejména ty na středních odborných školách a učilištích, kde průměrná prevalence rizikového hráčství překračovala hranici 10 %, u čistě chlapeckého kolektivu na učilištích dosahovala dokonce 15 %. Naopak třídy na základních školách a převážně dívčí třídy na gymnáziích a středních odborných školách se jeví jako méně rizikové s průměrnou prevalencí rizikového hráčství kolem 5 % (Špolc, 2016) - graf 4-11.

graf 4-11: Prevalence problémového hráčství (alespoň 1 bod na škále Lie/bet) podle typu školy a převažujícího kolektivu - studie ESPAD 2015, v %

Zdroj: Špolc (2016), Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti (2016a)

Z hlediska rozvoje problémového či patologického hráčství patří mezi nejrizikovější aktivity hraní TH a on-line hraní hazardních her - blíže viz úvod do této kapitoly a kapitoly Trh s hazardními hrami, str. 29. Průměrná prevalence hraní TH s frekvencí alespoň párkrát za rok se značně liší podle typu školy a kolektivu - největší zkušenosti s hraním technických her mají studenti z odborných učilišť a převážně chlapecké třídy ze středních odborných škol. Téměř každý 6. student z převážně chlapecké třídy odborného učiliště hrál v posledních 12 měsících na automatech. Jako potenciálně nebezpečné pro rozvoj problémového či patologického hráčství se jeví zkušenost s hrou na automatech u každého 20. studenta z převážně chlapecké třídy základní školy (tj. 5 %) v porovnání s 2% zkušenostmi studentů z gymnázií.

Průměrná prevalence intenzivního on-line hraní o peníze (tj. hraní on-line her o peníze při jedné příležitosti více než 2 hodiny s frekvencí nejméně jednou za měsíc v posledních 12 měsících) se pohybovala mezi 1-8 % podle typu školy a kolektivu. Největší zkušenosti s on-line hraním měli opět studenti z převážně chlapeckých tříd na odborných učilištích, dále však následovaly chlapecké kolektivy ze základních škol - graf 4-12.

graf 4-12: Prevalence hraní na automatech (VHP, párkrát za rok nebo častěji) a intenzivního on-line hraní (2 a více hodin při jedné příležitosti nejméně jednou měsíčně) podle typu školy a převažujícího kolektivu - studie ESPAD 2015, v %

Zdroj: Špolc (2016), Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti (2016a)

Na školách, kde se do studie zapojilo více tříd, bylo dále analyzováno, zda větší vliv hraje prostředí školy, nebo kolektiv dané třídy. Zatímco na základních školách se neprokázaly rozdíly v prevalenci problémového hraní mezi třídami, v případě téměř poloviny (44 %) odborných učilišť se rozdíly ukázaly. Zdá se tedy, že na odborných učilištích je pravděpodobněji pro prevalenci rizikového hráčství spíše určující třídní kolektiv než institucionální prostředí školy, a lze se domnívat, že v některých třídách je hraní hazardních her normou, které se pak mnozí ostatní přizpůsobují, aby nestáli mimo kolektiv.

Další podrobná analýza rizikových faktorů problémového hráčství na úrovni tříd ukázala, že kromě převažujícího chlapeckého kolektivu a typu studované školy hraje statisticky významnou roli míra záškoláctví ve třídě (vyšší podíl neomluvených hodin), vyšší podíl respondentů, kteří považují svoji rodinu jako spíše nebo velmi chudou, a současně vyšší podíl respondentů, kteří považují peníze za nejdůležitější věc v životě (Rečková a Špolc, 2016).

 


Prosíme odborníky o spolupráci v rámci systému včasného varování před novými drogami - NOVÉ DROGY - JAK POSTUPOVAT.

TOPlist