Úvod

Williams et al. (2012b) opatření pro prevenci problémového hráčství dělí na (1) informační a vzdělávací aktivity a (2) regulační opatření.

Mezi informačními a vzdělávacími aktivity dále rozlišují:

  • intervence pro děti a mládež a školní preventivní programy,

  • informační/osvětové kampaně cílící na širokou veřejnost,

  • informační/poradenská centra v místě poskytování hazardu (Responsible Gambling Information Centres),

  • informační kampaně a programy pro hráče a jejich blízké na téma pravděpodobnosti výhry, vyvracení hráčských omylů apod.,

  • informační kampaně a programy pro hráče a jejich blízké se zaměřením na včasnou identifikaci problémového hráčství, zdroje pomoci apod.

Mezi aktivitami regulujícími dostupnost hazardního hraní Williams et al. (2012b) rozlišují:

  • omezení obecné dostupnosti hazardu - omezení počtu provozoven hazardu, omezení škodlivějších forem hazardu, omezení počtu typů hazardních her, omezení hazardu na vyhrazené provozovny hazardu, omezení provozování hazardu na určené lokality, omezení provozní doby provozoven,

  • omezení přístupnosti - zákaz hazardu mládeže nebo zvýšení zákonného věku pro hazard, omezení přístupu do provozoven na nerezidenty, vyloučení určité skupiny obyvatel z hazardního hraní či sebevyloučení,

  • omezení či úprava způsobu poskytování hazardu - úprava strukturních charakteristik her, hráčské limity, zrušení věrnostních/bonusových karet nebo změna jejich parametrů, limity maximální prohry, vzdělávací programy o problémovém hráčství pro zaměstnance provozoven hazardu, automatická či povinná intervence u rizikových hráčů, omezení přístupu k penězům, omezení současného užívání alkoholu a tabáku, omezení reklamy, vzhled provozoven hazardu, zvýšení ceny hazardu, poskytování hazardu systémem státního monopolu.

Ariyabuddhiphongs (2013) dělí preventivní opatření v oblasti problémového hráčství podle časové posloupnosti na opatření před, během a po hraní hazardních her. Do skupiny intervencí před zahrnuje informační a preventivní kampaně cílené především na děti a mládež, ale rovněž na hráče s cílem korigovat hráčské omyly a ovlivnit postoje k hraní. Skupina během zahrnuje kromě změn strukturních charakteristik her rovněž varování (pop-up messages) v průběhu hry. Do skupiny po se řadí kromě prevence relapsu také řada opatření spojených s vyloučením ze hry.

Blaszczynski et al. (2014) se ve svém přehledu zaměřili na opatření v oblasti minimalizace škod, které jsou realizovány přímo na straně provozovatelů. Kromě opatření na straně provozovatelů rozlišují ještě opatření v oblasti nastavení her (strukturní charakteristiky) a opatření ze strany komunit. Minimalizaci škod přitom vnímají jako opatření zaměřená na problémy hráčů v oblasti zdraví a životní spokojenosti, vztahů s blízkými a v ekonomické oblasti, které jsou následkem překročení limitů dostupných finančních prostředků nebo volného času při hraní hazardních her. Opatření se dělí na (1) zprostředkující informace a povědomí o rizicích hazardních her, (2) podporující kontrolu hráčského chování, (3) omezující přístup k hazardním hrám a (4) opatření v oblasti zodpovědného marketingu.

  • V první skupině informačních programů jsou opatření, která poskytují hráči informace o jeho vlastním hráčském chování v průběhu hry (celkovou výši sázek, proher, čase trvání hry) a dále informace o hrách (tj. o tom, jak hry fungují, o pravděpodobnosti výhry, mechanismech tvorby výsledku hry apod.). Do této skupiny patří také programy, ve kterých školený personál přichází do kontaktu s hráči (jako jsou informační centra zodpovědného hraní v kasinech apod.).

  • Do druhé skupiny programů podporujících kontrolu hráčského chování je řazeno především nastavení limitů (času a peněz) v kombinaci s tzv. lhůtou cooling-off, tj. zpožděním v případě, kdy hráč požaduje zvýšení nastavení limitů, aby měl čas si změnu rozmyslet (vychladnout) a případně ji vzít zpět. Klíčové je také omezení přístupu k dodatečným zdrojům v situaci dohánění ztrát (k hotovosti nebo půjčkám).

  • Ve třetí skupině opatření omezujících přístup k hazardnímu hraní jsou omezení věku pro hazardní hraní a sebevyloučení ze hry.

Regulační opatření a další informace týkající se charakteristik her a reklamy v ČR popisují kapitoly Regulace a politika v oblasti hazardních her a Trh s hazardními hrami.

V ČR neexistuje celostátně koordinovaný program nebo systém prevence problémového hráčství v obecné nebo hráčské populaci, celková míra realizace preventivních opatření je nízká.

 


Prosíme odborníky o spolupráci v rámci systému včasného varování před novými drogami - NOVÉ DROGY - JAK POSTUPOVAT.

TOPlist