Drogová situace

Přehled aktuální situace v oblasti drog v České republice

Tento přehled situace obsahuje souhrn Výroční zprávy o stavu ve věcech drog v České republice v roce 2019, která byla zveřejněna 16. listopadu 2020.

Politika v oblasti závislostí

Legislativa a regulace

Financování

Užívání návykových látek mezi dětmi a mládeží

Užívání návykových látek v dospělé populaci

Veřejné mínění v oblasti závislostí

Zdravotní důsledky užívání návykových látek

Sociální důsledky a souvislosti užívání drog

Adiktologická prevence

Adiktologické služby

Substituční léčba

Harm reduction programy

Kriminalita spojená s návykovými látkami

Trhy s návykovými látkami

Dopady COVID-19 v adiktologii

 

Politika v oblasti závislostí

  • V květnu 2019 byla vládou ČR schválena nová Národní strategie prevence a snižování škod spojených se závislostním chováním 2019-2027 (Národní strategie 2019-2027), která plně integruje témata legálních a nelegálních návykových látek a nelátkových závislostí. Jejím hlavním strategickým cílem je předcházení a snižování zdravotních, sociálních i ekonomických škod vyplývajících z užívání návykových látek, hazardního hraní a dalšího závislostního chování a z existence legálních i nelegálních trhů s návykovými látkami, hazardním hraním a dalšími produkty se závislostním potenciálem.
  • Národní strategie 2019-2027 má 4 priority: posílení prevence a zvýšení informovanosti o negativních účincích užívání návykových látek a vzniku závislostního chování, zajištění kvalitní a dostupné sítě adiktologických služeb, efektivní regulace trhů s návykovými látkami a závislostními produkty, posílení řízení, koordinace a efektivní financování. Speciálními tématy jsou nadužívání psychoaktivních léčivých přípravků, nadužívání moderních technologií a oblast konopí a kanabinoidů.
  • V prosinci 2019 vláda schválila Akční plán realizace Národní strategie prevence a snižování škod spojených se závislostním chováním 2019-2027 (Akční plán 2019-2021), který je společný pro všechny oblasti (alkohol, tabák, nelegální drogy a psychoaktivní léky, hazardní hraní a nelátkové závislosti). Akční plán obsahuje celkem 272 aktivit, z nichž 72 vyžaduje dodatečné finanční zajištění v celkovém objemu 478,5 mil. Kč po celou dobu trvání akčního plánu, tj. 3 roky.
  • Koordinačním a poradním orgánem vlády v otázkách protidrogové politiky je Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky (RVKPP). V současné době má RVKPP 19 členů a je složena ze zástupců státních institucí, krajů a zástupců odborných a profesních společností a nestátních organizací. Vláda rovněž zřizuje funkci národního koordinátora pro protidrogovou politiku.
  • Politika v oblasti závislostí ve 12 krajích vychází z krajského strategického dokumentu specificky zaměřeného na oblast závislostí, v ostatních krajích je tato oblast součástí širší strategie.
  • Na místní úrovni působí krajští a místní koordinátoři a poradní orgány. Funkce krajského koordinátora byla v r. 2019 obsazena ve všech krajích, s výjimkou Moravskoslezského kraje, kde není funkce krajského koordinátora zřízena. Na úrovni obcí zajišťují koordinaci politiky v oblasti závislostí tzv. místní protidrogoví koordinátoři (MPK), kteří jsou ustaveni ve všech 22 správních obvodech hl. m. Prahy a ve 188 obcích s rozšířenou působností /1/ z celkového počtu 205 (191 v r. 2018).

zpět na začátek

Legislativa a regulace

  • Legislativa týkající se nakládání s návykovými látkami a prekurzory (zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek, právní úprava EU v oblasti prekurzorů drog, zákon č. 272/2013 Sb., o prekursorech drog, nařízení vlády č. 458/2013 Sb. se seznamem výchozích a pomocných látek) se v r. 2019 nezměnila. Nedošlo ke změně v definicích skutkových podstat, druhů a sazeb trestů u tzv. drogových trestných činů a přestupků a nezměnily se ani právní předpisy v oblasti problematiky řízení pod vlivem návykových látek.
  • Ani zákon č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, nedoznal v průběhu r. 2019 žádných změn, ale probíhají legislativní procesy zahrnující jeho dílčí novelizaci převážně v oblasti vyšetření přítomnosti alkoholu a jiných návykových látek.
  • Dne 1. 7. 2020 vstoupila v účinnost novela vyhlášky č. 236/2015 Sb., o stanovení podmínek pro předepisování, přípravu, distribuci, výdej a používání individuálně připravovaných léčivých přípravků s obsahem konopí pro léčebné použití. Ta zvýšila přípustné hodnoty obsahu delta-9-THC až na 25 % a CBD až na 23 %.
  • Novelou zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, byl s účinností od 1. 1. 2020 zaveden nárok pacienta na částečnou úhradu léčebného konopí, a to ve výši 90 % ceny konopí pro konečného spotřebitele v množství nejvíce 30 g konopí měsíčně. Revizní lékař může na základě odůvodnění předepisujícího lékaře limit 30 g pro úhradu zvýšit, vyžaduje-li to zdravotní stav pojištěnce, ale nikoliv nad měsíční limit 180 g daný vyhláškou č. 236/2015 Sb.
  • Od dubna 2019 byla zavedena spotřební daň na zahřívané tabákové výrobky, od března 2020 byly zvýšeny sazby spotřební daně u lihu a tabákových výrobků, a pokud jde o daň z hazardních her, od ledna 2020 byla zvýšena sazba daně u loterií.
  • Od 1. 5. 2020 došlo k přeřazení točeného piva konzumovaného v restauračních zařízeních do snížené 10% sazby DPH. Na balené pivo a točené pivo konzumované mimo restaurační zařízení bude nadále aplikována základní 21% sazba DPH.

zpět na začátek

Financování

  • V r. 2019 činily výdaje na integrovanou protidrogovou politiku z rozpočtů státní správy a samosprávy (bez započítání výdajů ze zdravotního pojištění) celkem 2071,6 mil. Kč (2113,7 mil. Kč v r. 2018), z toho výdaje státního rozpočtu 1746,9 mil. Kč (1763,1 mil. Kč v r. 2018) a výdaje z rozpočtů samospráv celkem 324,7 mil. Kč (350,6 mil. Kč v r. 2018), z toho z rozpočtu krajů 241,9 mil. Kč (259,2 mil. Kč v r. 2018) a obcí 82,8 mil. Kč (91,4 mil. Kč v r. 2018). V r. 2019 tak došlo k poklesu výdajů na všech úrovních veřejné správy.
  • I přes pokles výdajů ze samospráv o cca 26 mil. Kč a z rozpočtu MZ o cca 13 mil. Kč došlo  k celkovému navýšení rozpočtu na prevenci, harm reduction, léčbu a sociální integraci o cca 5 mil. Kč, a to díky nárůstu rozpočtu RVKPP o cca 42 mil. Kč. K nejvýraznějšímu poklesu výdajů došlo v krajích Královéhradeckém (o 19 mil. Kč) a Karlovarském (o 14 mil. Kč).
  • Výdaje na prosazování práva činily 56 % celkových identifikovaných výdajů z veřejných rozpočtů na politiku v oblasti závislostí a 67 % výdajů ze státního rozpočtu (bez započítání výdajů ze zdravotního pojištění).
  • Na primární prevenci šla necelá 4 % celkových výdajů na politiku v oblasti závislostí.
  • Informace o výdajích ze zdravotního pojištění na léčbu poruch spojených s užíváním návykových látek ze systému zdravotních účtů nejsou za r. 2018 a 2019 dostupné. V r. 2017 činily odhadem 1798 mil. Kč, z toho na léčbu poruch způsobených alkoholem bylo vydáno 1195 mil. Kč a na léčbu poruch způsobených ostatními drogami 603 mil. Kč. Adiktologické (AT) programy z celkových výdajů čerpaly 275 mil. Kč.
  • Od r. 2020 jsou státní dotační zdroje na politiku v oblasti závislostí centralizovány do kapitoly Úřadu vlády ČR. MZ a MS již nebudou vyhlašovat dotační řízení na oblast protidrogové politiky. V dotačním řízení MŠMT budou nadále podporovány projekty prevence rizikového chování, které nejsou primárně zaměřeny na závislosti, a projekty škol a školských zařízení. MZ v r. 2020 vyhlásilo dotační výzvu v rámci projektu Podpora nových služeb v péči o duševně nemocné, ve které bude financovat pilotní provoz dvou typů adiktologických služeb.

zpět na začátek

Užívání návykových látek mezi dětmi a mládeží

  • Studie ESPAD z r. 2019 potvrdila pokles prevalence kouření tabáku, užívání alkoholu i nelegálních drog mezi českými dospívajícími, i když ve srovnání s obdobím 2011-2015 se pokles zpomalil. U ukazatelů rizikové konzumace alkoholu nedošlo žádné zásadní změně, naopak u dívek došlo k nárůstu rizikového pití. Potvrdil se trend vyrovnávání rozdílů zkušeností mezi chlapci a dívkami, který se týká i nelegálních drog (konopí). Nejvyšší míru zkušeností vykázali žáci odborných učilišť.
  • Zkušenost s kouřením cigaret v životě v r. 2019 uvedlo 54,0 % šestnáctiletých. Kouření v posledních 30 dnech uvedlo 23,6 % studentů, častěji šlo o dívky (20,8 % chlapců a 26,5 % dívek). Denně kouřilo 10,3 % studentů.
  • Alespoň jednou zkusilo elektronické cigarety (e-cigarety), bez ohledu na to, zda obsahovaly nikotin nebo ne, celkem 60,4 % studentů, tedy vyšší podíl, než uvedl kouření klasických cigaret v životě. V posledních 30 dnech užilo e-cigarety 19,8 % studentů (22,5 % chlapců a 16,9 % dívek), tedy o něco méně než klasické cigarety (23,6 %). Ukazuje se, že pokles míry prevalence kouření v populaci 16letých je do značné míry spojen s užíváním e-cigaret.
  • Alkohol někdy v životě pilo 95,1 % 16letých studentů. Vysoká je i prevalence konzumace alkoholu v posledních 30 dnech (62,7 %) včetně časté konzumace (15,0 % 6krát nebo častěji). Pití nadměrných dávek alkoholu při jedné příležitosti (tj. 5 a více sklenic) v posledních 30 dnech uvedlo 38,5 % studentů (40,8 % chlapců a 36,1 % dívek), 11,7 % (12,9 % chlapců a 10,5 % dívek) konzumovalo nadměrné dávky alkoholu s frekvencí 3krát nebo častěji.
  • Zkušenost s některou z nelegálních drog uvedlo celkem 29,3 % respondentů (30,1 % chlapců a 28,5 % dívek). Nejčastěji šlo o konopné látky (28,4 %), dále extázi (3,6 %), LSD nebo jiné halucinogeny (3,5 %), halucinogenní houby (2,5 %), pervitin (1,5 %), kokain (1,6 %), heroin nebo jiné opiáty (méně než 1 %). Těkavé látky užilo celkem 4,9 %. Zkušenosti studentů s nelegálními drogami dlouhodobě klesají s výjimkou kokainu, ale nárůst v období 2015-2019 byl zaznamenán také u extáze.
  • Dlouhodobě dochází mezi dospívajícími k nárůstu průměrného věku při prvním užití návykových látek. Průměrný věk první zkušenosti s kouřením cigaret dosahuje 13 let, k začátku denního kouření dochází průměrně v 14,3 roku. Průměrný věk 1. zkušenosti s vypitím sklenice alkoholu je 14,4 roku. K prvnímu užití konopných látek dochází nejčastěji kolem 14,5 roku.
  • Výsledky screeningové škály CAST naznačují, že v kategorii rizika v souvislosti s užíváním konopných látek se nacházelo celkem 6,6 % populace 16letých studentů. V tom 4,9 % spadalo do kategorie nízkého rizika a 1,7 % do kategorie vysokého rizika. Podíl studentů v riziku v souvislosti s užíváním konopí byl stejný u obou pohlaví a nejnižší byl na gymnáziích a naopak nejvyšší na odborných učilištích.
  • Při extrapolaci na populaci dospívajících ve věku 15-16 let jde odhadem o 11-14 tis. osob v riziku v souvislosti s užíváním konopí, z nich odhadem 2-4 tis. osob ve vysokém riziku. Při extrapolaci na celou populaci dospívajících ve věku 15-19 let jde odhadem o 27-35 tis. osob, v tom 6-10 tis. ve vysokém riziku v souvislosti s užíváním konopí.

zpět na začátek

Užívání návykových látek v dospělé populaci

  • V r. 2019 bylo podle SZÚ v ČR celkem 24,9 % současných kuřáků (tj. osob, které kouřily v posledních 30 dnech) ve věku 15 a více let, v tom 18,1 % kouřilo denně (21,1 % mužů a 15,2 % žen). Trendy v posledních 7 letech naznačují mírný pokles výskytu současného i denního kuřáctví v dospělé populaci. K největšímu poklesu došlo v letech 2012-2015, od r. 2015 zůstává situace přibližně na stejné úrovni.
  • E-cigarety užívalo denně nebo příležitostně v r. 2019 celkem 4,9 % dotázaných (6,2 % mužů a 3,6 % žen). Ve srovnání s r. 2018 došlo k mírnému nárůstu (ze 4,6 %). Roste podíl osob, které přecházejí z klasických cigaret pouze na užívání elektronických, naopak klesá podíl těch, které užívají oba typy výrobků současně. Celkem 3,2 % dotázaných (3,3 % mužů a 3,1 % žen) v současnosti užívá zahřívaný tabák, 2,2 % denně. Ukazuje se, že lidé jsou mylně a nedostatečně informováni o rizicích e-cigaret.
  • Alkohol pilo v r. 2019 denně nebo téměř denně celkem 8,5 % populace (12,7 % mužů a 4,6 % žen). Časté pití nadměrných dávek alkoholu (definované jako příjem 60 a více g alkoholu při jedné příležitosti s frekvencí alespoň jednou týdně nebo častěji) uvedlo 15,9 % dotázaných. V posledních letech prevalence denní konzumace alkoholu i častého pití nadměrných dávek alkoholu roste, a to jak u mužů, tak u žen.
  • Do kategorie rizikové konzumace alkoholu spadá 6,9-8,7 % populace, dalších 6,0-9,3 % spadá do kategorie škodlivé konzumace alkoholu (tj. v součtu 14,0-18,1 % osob spadá do kategorie rizika). Extrapolací na dospělou populaci ČR dosahují odhady rizikové a škodlivé konzumace alkoholu téměř 1,5 mil. osob, z nichž 800 tis. vykazuje znaky škodlivého užívání alkoholu.
  • Studie realizované v r. 2019 potvrdily, že nejčastěji užitou nelegální drogou v ČR jsou konopné látky, které někdy v životě vyzkoušelo 26-39 % osob. Zkušenosti s ostatními drogami jsou mnohem méně časté - extázi někdy v životě užilo cca 6 %, halucinogenní houby 4-6 %, ostatní nelegální drogy 2-3 % dospělých osob.
  • V horizontu posledních 12 měsíců a posledních 30 dnů je výskyt užívání nelegálních drog v obecné populaci velmi nízký s výjimkou konopných látek (9 -11 %, resp. 3-4 % dotázaných). Míra užívání nelegálních drog je přibližně 2-3krát vyšší u mladých dospělých ve věku 15-34 let a mezi muži.
  • Je patrný stabilní odhad prevalence užití konopných látek v obecné populaci ve věku 15-64 let i mezi mladými dospělými ve věku 15-34 let a také relativně stabilní míra užívání ostatních drog mezi mladými dospělými s výjimkou kokainu, kde je znatelný mírný nárůst.
  • Z dotazníkových studií mezi dospělou populací z r. 2019 vyplývá, že léky se sedativním a hypnotickým účinkem a/nebo léky s obsahem opioidů užívané proti bolesti získané bez lékařského předpisu nebo užívané v rozporu s doporučením lékaře nebo lékárníka užilo někdy v životě 18-27 %, v posledních 12 měsících 8,5-12,5 % a v posledních 30 dnech 2,5-3,9 % dospělých osob, což dlouhodobě představuje vyšší prevalenci než u konopí, které je nejrozšířenější nelegální drogou. Na rozdíl od nelegálních drog byla míra prevalence aktuálního užívání léků vyšší ve věkových skupinách nad 45 let a mezi ženami.
  • Pokud jde o problémové (dlouhodobé, pravidelné, zejména injekční) užívání nelegálních drog, v r. 2019 dosáhla prevalence problémového užívání opioidů a pervitinu 0,66 % obyvatel ve věku 15-64 let. Bylo odhadnuto celkem 45,1 tis. osob, z toho 34,6 tis. uživatelů pervitinu a 10,5 tis. uživatelů opioidů, v tom 5,7 tis. uživatelů buprenorfinu, 3,2 tis. uživatelů heroinu a 1,6 tis. uživatelů jiných opioidů. Odhadovaný počet lidí užívajících drogy injekčně (LDI) dosáhl 40,8 tis. V r. 2019 se prevalence problémového užívání drog v ČR meziročně mírně zvýšila - nárůst se týká počtu uživatelů pervitinu i uživatelů opioidů. Nejvyšší výskyt problémového užívání drog je dlouhodobě odhadován v Praze a v Ústeckém kraji.
  • Užití konopí pro samoléčbu v životě uvedlo v r. 2019 celkem 14,6-17,9 % a v posledních 12 měsících 7,5-9,2 % dospělé populace. Výhradně pro účely samoléčby, tj. po vyloučení rekreačního užití, užívalo konopí v posledních 12 měsících 2,7-4,7 % respondentů. Zatímco míra rekreačního užívání významně klesá s věkem respondentů, užívání konopí čistě z důvodu samoléčby naopak s věkem respondentů roste, přičemž nejvyšší je v nejstarších věkových skupinách 55-64 a zejména 65+ let. Po přepočtu jde o cca 670-825 tis. osob, které užily konopí pro samoléčbu v posledním roce, z toho 240-420 tis. osob, které užily konopí výhradně jako samoléčbu (tj. aniž užili konopí pro rekreační účely jako drogu).
  • Zkušenosti s užíváním konopí a konopných produktů s obsahem nepsychoaktivního kanabidiolu (CBD) převažujícím nad obsahem psychoaktivního delta-9-THC (tzv. CBD konopí a CBD produkty) někdy v životě uvedlo v r. 2019 celkem 4,3-7,1 % a v posledních 12 měsících 1,7-2,5 % dospělých osob. V přepočtu na celou dospělou populaci lze odhadnout, že CBD produkty někdy v životě užilo cca 380-640 tis. osob, v posledních 12 měsících cca 150-220 tis. osob.
  • Některé populační skupiny užívají návykové látky ve vyšší míře než obecná populace. Několikanásobně vyšší míru užívání drog vykazují např. tzv. mladí dospělí v prostředí noční zábavy nebo vysokoškolští studenti, vězni nebo obyvatelé sociálně vyloučených lokalit. Rovněž děti a mládež v institucionální výchovné péči jsou ohroženy vyšší mírou užívání návykových látek, nižší mírou životní spokojenosti, horším duševním zdravím včetně zvýšené sebevražednosti.

zpět na začátek

Veřejné mínění v oblasti závislostí

  • Postoje obyvatel ČR k užívání návykových látek jsou dlouhodobě stabilní, aktuálně se však mírně snižuje přijatelnost kouření tabáku i konzumace alkoholu a zejména jejich pravidelného užívání. Naopak mírně roste přijatelnost užívání konopných látek i dalších nelegálních drog.
  • V ČR dlouhodobě roste míra spokojenosti se zavedením zákazu kouření v restauracích, v r. 2019 uvedlo spokojenost celkem 75,6 % respondentů (69,5 % v r. 2018 a 61,4 % v r. 2017).
  • Podle populačního průzkumu agentury Ipsos z r. 2019 by se zavedením konopí pro rekreační účely, které by bylo dostupné ve státem zřízených prodejnách, souhlasilo 53,8 % dospělých osob. Tato varianta legalizace byla hodnocena lépe než současný stav zákazu prodeje marihuany pro rekreační využití a byla spojena s nejmenšími obavami respondentů.

zpět na začátek

Zdravotní důsledky užívání návykových látek

  • Návykové látky jsou významným zdravotním rizikovým faktorem - jsou globálně zodpovědné za 10-15 % všech ztracených let života v důsledku nemocnosti a úmrtnosti. Na úmrtnosti se podílí přibližně pětinou, nejvíce kouření tabáku (cca 13 % celkové úmrtnosti), pak užívání alkoholu (5 %) a nelegálních drog (pod 1 %).
  • Kouření tabáku v ČR je zodpovědné za cca 18 tis. úmrtí ročně (přibližně pětina celkové úmrtnosti), především na nemoci kardiovaskulární, dýchací soustavy a zhoubné novotvary. Na zhoubný novotvar plic a chronickou obstrukční plicní nemoc (CHOPN), na jejichž vzniku má kouření rozhodující vliv, zemře v ČR ročně cca 5 tis., resp. 3 tis. osob. U rakoviny plic u žen a u CHOPN je patrný rostoucí trend.
  • Pití alkoholu je v ČR zodpovědné za přibližně 6 tis. úmrtí ročně (6 % celkové úmrtnosti). Největší podíl celkového počtu alkoholových úmrtí se vyskytuje ve starších věkových skupinách, ale nejvyšší relativní zátěž alkoholem je u mladších osob kolem 40 let, kde způsobuje až čtvrtinu úmrtí. Z nemocí, které jsou vyvolány výhradně užíváním alkoholu, jsou nejvýznamnější onemocnění jater a intoxikace vyvolané alkoholem (ročně 1,5 tis., resp. 0,5 tis. úmrtí).
  • Užívání nelegálních drog je zodpovědné za méně než 500 úmrtí ročně (pod 1 % celkové úmrtnosti). Na předávkování nelegálními drogami zemře ročně cca 50 osob, pod vlivem nelegálních drog z jiných příčin cca 150 osob. Na zdravotních dopadech způsobených nelegálními drogami se kromě předávkování podílí zejména sebevraždy, nehody a infekční onemocnění.
  • Podíl osob injekčně užívajících drogy (LDI) na nově hlášených případech HIV infekcí v ČR je dlouhodobě nízký, v r. 2019 bylo diagnostikováno 6 nových případů, kdy došlo k přenosu při injekční aplikaci drogy. Počet nově hlášených případů hepatitidy typu B (VHB) má od r. 2001 díky zavedenému očkování klesající tendenci (4 případy u LDI v r. 2019). Počet nově hlášených případů hepatitidy typu C (VHC) u LDI dosahuje aktuálně 500-650 případů ročně a dlouhodobě tvoří více než polovinu všech případů (582 případů v r. 2019, tj. 51,1 %).
  • Prevalence HIV mezi LDI je dlouhodobě velmi nízká, pod 1 %. Séroprevalence VHC dosáhla v r. 2018 v celorepublikové studii mezi klienty nízkoprahových programů 37,1 %, z toho nejvíce v krajích Ústeckém (54,2 %), Plzeňském (51,5 %) a Jihomoravském (51,1 %). Séroprevalence VHC v diagnostickém screeningu LDI v r. 2019 dosáhla hodnot od 20,2 % v nízkoprahových programech po 62,6 % ve věznicích.
  • Míra injekčního užívání drog mezi lidmi užívajícími drogy rizikově (LDR) je vysoká, lidé užívající drogy injekčně (LDI) tvoří dlouhodobě kolem 90 % LDR v kontaktu s nízkoprahovými programy. Rovněž mezi léčenými uživateli je míra injekčního užívání drog dlouhodobě velmi vysoká a představuje nejčastější způsob aplikace pervitinu, buprenorfinu a heroinu.
  • V dlouhodobém horizontu je patrná klesající míra sdílení jehel a stříkaček. Celkem 7,2 % LDI, kteří byli klienty nízkoprahových zařízení, použilo při poslední aplikaci nesterilní injekční jehlu a stříkačku. V posledních 30 dnech uvedlo sdílení jehel a stříkaček 21,8 % a parafernálií 40,6 % LDI, kteří byli klienty nízkoprahových programů.
  • Velmi rizikové je injekční užívání drog a tetování ve vězení - někdy v životě bylo ve vězení 41,4 % klientů nízkoprahových programů, z nich 50,2 % užilo ve vězení drogy, 29,4 % injekčně. Téměř polovina LDI, kteří jsou klienty nízkoprahových zařízení a kteří byli někdy v životě uvězněni, se ve vězení nechala tetovat.
  • V r. 2019 bylo ve speciálním registru mortality zjištěno 42 případů smrtelných předávkování nelegálními drogami a těkavými látkami (39 v r. 2018). Z toho bylo 19 případů smrtelných předávkování opioidy (20 v r. 2018), z nich 6 heroinem/morfinem a 13 jinými opioidy (fentanyl, kodein, dihydrokodein, hydromorfon, oxycodon). Pervitin byl příčinou smrtelného předávkování ve 12 případech (12 v r. 2018), dále bylo evidováno jedno smrtelné předávkování MDMA, jedno kokainem a jedno kanabinoidem. Smrtelné předávkování těkavými látkami bylo zaznamenáno v 8 případech (3 v roce 2018).
  • Celkem bylo v r. 2019 zjištěno 42 případů smrtelných předávkování psychoaktivními léky (49 v r. 2018), z toho v 17 případech šlo o benzodiazepiny a v 16 případech o zolpidem.
  • V obecném registru mortality bylo v r. 2019 identifikováno 51 (59 v r. 2018) smrtelných předávkování nelegálními drogami a těkavými látkami, z toho bylo 32 případů předávkování opioidy (31 případů v r. 2018), 2 kokainem (1 v r. 2018), 12 stimulancii mimo kokain, pravděpodobně převážně pervitinem (14 v r. 2018) a 5 nespecifikovanými látkami (9 v r. 2018).
  • Ve speciálním registru mortality bylo dále identifikováno 133 úmrtí pod vlivem nelegálních drog a psychoaktivních léků z jiných příčin než předávkování (135 v r. 2018), z toho nejvíce stejně jako v minulosti v důsledku nehod a sebevražd. V dlouhodobém horizontu je nejvyšší počet případů nepřímých úmrtí pod vlivem pervitinu a konopných látek.
  • V r. 2019 bylo v obecném registru mortality hlášeno 423 smrtelných předávkování alkoholem (408 v r. 2018), zatímco ve speciálním registru mortality bylo v r. 2019 hlášeno 783 alkoholových úmrtí včetně předávkování (776 v r. 2018).
  • Vliv alkoholu i nealkoholových drog na dopravní nehodovost byl přibližně stejný jako v předchozím roce. Pod vlivem alkoholu se v r. 2019 stalo 4627 nehod (4626 v r. 2018), tj. 4,3 % všech nehod (4,4 % v r. 2018). Pod vlivem nealkoholových drog se stalo 269 nehod (260 v r. 2018), tj. 0,3 % všech nehod. Při nehodách pod vlivem alkoholu zemřelo 53 osob a pod vlivem nealkoholových drog 9 osob (9,7 %, resp. 1,6 % všech usmrcených při dopravních nehodách).

Sociální důsledky a souvislosti užívání drog

  • Vztah mezi užíváním návykových látek a nepříznivou socioekonomickou situací je obousměrný. Pro uživatele návykových látek představuje sociální exkluze významnou bariéru návratu do společnosti. Lidé užívající návykové látky rizikově (LDR) jsou ve vyšší míře nezaměstnaní a mají problémy s bydlením. Nestabilní bydlení a také zadluženost jsou rovněž významnou překážkou úzdravy a sociální integrace a bez pomoci často představují neřešitelný problém.
  • Mezi LDR v kontaktu s nízkoprahovými programy převažuje nestabilní ubytování (68 %) a nestabilní, případně nelegální příjem (52,3 %). Platný občanský průkaz a průkaz zdravotní pojišťovny nemá 20,9 %, resp. 29,8 % LDR. Zadluženo je 81,9 % klientů, 72,7 % z nich mělo o svém zadlužení přehled. Výše dluhu dosahovala v r. 2019 od 100 Kč do 9,1 mil. Kč, průměrná výše dluhu byla 573 tis. Kč, medián 200 tis. Kč.
  • Užívání návykových látek představuje jeden z mnoha problémů vyskytujících se v kontextu sociální exkluze a chudoby koncentrovaných v sociálně vyloučených lokalitách (SVL). Z nelegálních drog jsou v SVL dlouhodobě nejrozšířenější konopné látky a pervitin. Romové jsou v ČR etnickou menšinou, která je disproporčně postižena výskytem užívání návykových látek a problémů s ním spojených v kontextu socioekonomického zvýhodnění.
  • Kromě škod samotným uživatelům způsobuje užívání návykových látek škody v jejich okolí na různých úrovních (rodina, komunita, celá společnost). Celospolečenské škody se vyjadřují a vyčíslují jako společenské (ekonomické) náklady. Poslední odhady společenských nákladů se pohybují ve výši 80-100 mld. Kč ročně v souvislosti s tabákem, 57 mld. Kč v souvislosti s alkoholem, 7 mld. Kč v souvislosti s nelegálními drogami a až. 16 mld. Kč s problémovým hraním.

zpět na začátek

Adiktologická prevence

  • Oblast prevence tvoří jednu ze 4 intervenční oblastí politiky v oblasti závislostí ČR. Prevence závislostí zaměřená na děti a mládež je součástí širšího rámce prevence rizikového chování, kterou koordinuje MŠMT. Na úrovni krajů působí krajští školští koordinátoři prevence, na úrovni bývalých okresů metodici prevence, kteří jsou ukotveni v systému pedagogicko-psychologického poradenství, a ve školách školní metodici prevence. Většina školních metodiků prevence zastává i jiné funkce, nejčastěji třídního učitele. Ukončené akreditované studium k výkonu specializovaných činností má pouze polovina školních metodiků prevence.
  • V květnu 2019 došlo k pozastavení systému certifikací odborné způsobilosti preventivních programů. Proces certifikací je nyní v agendě nově vzniklého Národního pedagogického institutu ČR. RVKPP v červnu 2020 doporučila znovuobnovit proces certifikací do konce r. 2020.  
  • V prosinci 2019 bylo evidováno celkem 62 organizací s 94 certifikovanými programy primární prevence (k lednu 2018 to bylo 57 organizací a 89 programů). Z celkového počtu 94 certifikovaných programů se 80 zaměřovalo na prevenci v adiktologii, z nich bylo 52 z oblasti všeobecné, 20 selektivní a 8 indikované prevence. Certifikované programy indikované prevence zcela chybí v krajích Středočeském, Karlovarském, Královéhradeckém kraji a Vysočina.
  • Základním nástrojem prevence rizikového chování ve školách a školských zařízeních je minimální preventivní program (MPP). Od r. 2016 funguje Systém evidence preventivních aktivit (SEPA) v oblasti školské prevence, který je pro školy nepovinný. Ve školním roce 2019/2020 do systému hlásilo celkem 24 % všech ZŠ a SŠ v ČR.
  • Nejčastěji řešenými typy rizikového chování na školách byly ve školním roce 2019/2020 špatné vztahy mezi žáky (21,1 % případů), užívání tabáku (17,6 %) a závažné přestupky vůči školnímu řádu (10,6 %). Užívání alkoholu tvořilo 5,2 % řešených případů, konopné látky 1,5 % a další drogy 0,2 % případů.
  • Pouze čtvrtina samostatných preventivních programů, které byly ve školách realizovány, měla certifikaci. Selektivní prevenci realizovanou v samostatných preventivních aktivitách a programech uvedlo 6,1 % škol a indikovanou prevenci 1,7 % škol.
  • Mimo oblast školství jsou projekty v oblasti primární prevence realizovány méně často (např. v oblasti prevence řízení pod vlivem alkoholu a drog nebo v rámci komunitních projektů). Přibývá však mediálních kampaní: od r. 2013 je každoročně realizována kampaň v oblasti alkoholu Suchej únor; ve spolupráci s Českou televizí proběhla v r. 2019 kampaň Úřadu vlády ČR, MZ a VZP Nepít je normální; dále pokračovala kampaň A.N.O. Zůstaň nad vlivem zaměřená na dospívající. Klinika adiktologie 1. LF UK a VFN realizovala kampaň na sociálních sítích Alkohol pod kontrolou a v období nouzového stavu v r. 2020 kampaně Závislosti v karanténěOdvykání v karanténě na obrazovkách v autobusech MHD.

zpět na začátek

Adiktologické služby

  • Síť adiktologických služeb pokrývá celé spektrum problémů spojených s užíváním návykových látek a s dalším závislostním chováním a tvoří ji zařízení a programy různých typů, které jsou zakotveny v různých oborech a resortních (legislativních) rámcích. Aktuálně je v ČR téměř 300 programů různých typů poskytujících adiktologické služby.
  • Mezioborovost je silnou stránkou adiktologických služeb, avšak jejich meziresortnost představuje praktickou překážku jejich fungování v praxi, neboť poskytování různých typů služeb (zdravotní, sociální, výchovně-pedagogické) v rámci jednoho programu naráží na vzájemnou neslučitelnost a nízkou vzájemnou prostupnost jednotlivých resortních rámců.
  • Vstup uživatelů drog do léčby je komplikován řadou bariér, které lze rozdělit do 5 oblastí: (1) potíže s nástupem do léčby kvůli dalším povinnostem (např. děti, rodina, práce), (2) předchozí špatné zkušenosti s léčbou, strach a obavy z léčby, z přístupu personálu, (3) finanční potíže a formální bariéry (dluhy na zdravotním pojištění, problémy se zákonem), (4) obavy z příliš složité a obtížné léčby, (5) nedůvěra ve zlepšení klientovy situace léčbou. Zejména při léčbě somatických potíží se uživatelé drog mohou setkat se stigmatizací.
  • Podle zpráv o realizaci protidrogové politiky v krajích v r. 2019 bylo v ČR celkem 278 (275 v r. 2018) specializovaných adiktologických center, bez započítání preventivních a terénních programů. Kraje hodnotí jako nízkou dostupnost zejména ambulantních služeb (je nedostatek zejména psychiatrů s orientací na adiktologii), detoxifikace, adiktologických služeb pro děti a mládež. Adiktologické služby různých typů stále chybí zejména v Karlovarském kraji.
  • V listopadu 2019 schválila RVKPP návrh základní sítě zdravotních adiktologických krajských ambulancí pro dospělé pacienty a klienty.
  • V průzkumu Sčítání adiktologických služeb 2017 bylo identifikováno celkem 275 adiktologických programů, z nich 17 poskytovalo detoxifikaci, 62 terénní služby, 69 provozovalo kontaktní centrum, 95 ambulantní služby, 2 denní stacionář, 22 krátkodobou a střednědobou rezidenční léčbu, 17 terapeutickou komunitu, 46 doléčovací program a 23 poskytovalo substituční léčbu . Nejčastěji šlo o poskytovatele sociálních služeb (68 %), poskytovatele zdravotnických služeb (35 %), školská a církevní zařízení (shodně po 1 %). Jednotlivé programy pracují obvykle s několika cílovými skupinami, nejčastěji s uživateli nelegálních drog (88 %), osobami užívajícími více látek současně (77 %), uživateli alkoholu (65 %), psychoaktivních léků (63 %) a hráči hazardních her (55 %). Souhrnně bylo adiktologickými programy za r. 2016 hlášeno 88 tis. klientů.
  • V r. 2019 bylo v kontaktu s nízkoprahovými programy 39,7 tis. uživatelů nelegálních drog, především s 26,0 tis. uživateli pervitinu (66 %), 11,6 tis. uživateli opioidů (29 %) a 2,0 tis. uživatelů konopných látek (5 %) a s dalšími 11,5 tis. uživateli drog byly ve zprostředkovaném kontaktu. Nízkoprahové programy rovněž pracovaly v r. 2019 s více než 3 tis. uživateli alkoholu.
  • V psychiatrických ambulancích bylo v r. 2019 v kontaktu 37,2 tis. pacientů s problémy vyvolanými návykovými látkami, z nich 21,0 tis. (56,6 %) pro poruchy způsobené užíváním alkoholu, 15,5 (41,8 %) pro poruchy způsobené užíváním nealkoholových drog (bez tabáku) a 583 (1,6 %) uživatelů tabáku. Ze skupiny uživatelů nelegálních drog tvořili největší skupinu uživatelé pervitinu (11,2 %) a opioidů (11,0 %). Adiktologické zdravotnické ambulance mají v péči odhadem 5 tis. klientů, ambulantní nezdravotnické programy cca 3 tis. klientů a programy následné péče přibližně 2 tis. klientů ročně. V kontaktu s dětskými a dorostovými adiktologickými ambulancemi je cca 1,5 tis. klientů.
  • Na detoxifikačních jednotkách bylo v r. 2019 hospitalizováno 11,5 tis. osob, nejčastěji v souvislosti s alkoholem (57,2 %). V psychiatrické lůžkové péči bylo v r. 2019 evidováno 15 890 tis. hospitalizací pro poruchy způsobené užíváním návykových látek, z toho 61,0 % kvůli alkoholu a 39,0 % kvůli nealkoholovým drogám, z nichž nejčastější příčinou bylo polyvalentní užívání a užívání stimulancií (pervitinu). V terapeutických komunitách se v r. 2019 léčilo cca 670 osob. V 6 specializovaných zařízeních resortu školství pro pobyt dětí ohrožených drogovou závislostí absolvovalo v r. 2019 pobyt 148 dětí.
  • Průměrný věk uživatelů návykových látek v kontaktu s adiktologickými službami se zvyšuje (především to platí o uživatelích nelegálních drog), ženy tvoří přibližně třetinu klientů.
  • Do Národního registru léčby uživatelů drog (NRLUD) nahlásilo v r. 2019 údaje o léčených klientech 137 programů (169 v r. 2018) a bylo evidováno 15 325 klientů, z nichž 6904 (45 %) zahájilo léčbu poprvé v životě (tzv. prvožadatelé). V r. 2017 to bylo celkem 8647, a v r. 2018 14 167 klientů. NRLUD byl spuštěn v r. 2015, a přestože se jeho pokrytí zvyšuje, stále nepokrývá celou síť adiktologických služeb a všechny léčené klienty.
  • K červenci 2020 mělo platnou certifikaci odborné způsobilosti RVKPP celkem 206 programů (204 k srpnu 2019). Aktuálně je v platnosti 10 speciálních standardů pro 10 typů služeb. V prosinci 2019 schválila vláda nový certifikační řád. Od začátku r. 2020 je proces certifikací pozastaven (v červenci 2020 byla vypsána veřejná zakázka na novou certifikační agenturu) a držitelům certifikátů byla jejich platnost prodloužena. V rámci evropského projektu RAS realizovaného Odborem protidrogové politiky Úřadu vlády ČR probíhá revize certifikačních standardů odborné způsobilosti v souladu s inovovanou typologií adiktologických služeb.
  • Krátké intervence jsou v praxi nadále prováděny v poměrně nízké míře a nesystematicky, a to přesto, že jejich provádění je v odůvodněných případech zákonnou povinností všech zdravotnických pracovníků. Krátké intervence jak u kuřáků, tak u rizikových či intenzivních uživatelů alkoholu provádí přibližně pouze polovina lékařů. Přibližně každý třetí kuřák, který v ČR navštíví lékaře, dostane doporučení, aby kouření zanechal, a přibližně polovina osob je při návštěvě lékaře dotázána na konzumaci alkoholu a necelá desetina dostane doporučení s pitím přestat nebo je omezit.
  • V srpnu 2019 byla Národní linka pro odvykání (800 35 00 00) rozšířena o poradenství v oblasti nelegálních drog. Linku provozuje Úřad vlády ČR ve spolupráci s Českou koalicí proti tabáku.
  • Roste nabídka léčebných a poradenských intervencí poskytovaných prostřednictvím internetu a s využitím nových technologií, přibývá webových a mobilních aplikací pro uživatele tabáku, alkoholu, nelegálních drog, hazardní hráče a jejich blízké.
  • Dostupnost adiktologických služeb ve věznicích roste, od r. 2016 zřizuje vězeňská služba ve věznicích pozici adiktologa. V r. 2019 působilo celkem 15 adiktologů ve 13 věznicích z celkem 35. Poradny drogové prevence a bezdrogové zóny jsou dostupné ve všech věznicích, jejich služby využilo v r. 2019 celkem 11 027, resp. 4278 osob. Léčbu závislostí ve vězení bylo možné absolvovat ve 14 věznicích, z toho 3 věznice realizovaly soudem nařízené ochranné léčení. V oddílech pro dobrovolnou léčbu bylo léčeno 618 osob, v oddílech specializovaných pro výkon soudně nařízeného ochranného léčení bylo léčeno 171 osob. V r. 2019 byly ve 3 věznicích (Bělušice, Oráčov a Vinařice) pilotně zavedeny tzv. nekuřácké zóny. Výsledky projektu zaměřeného na efektivitu léčby závislosti ve věznicích ukázaly, že i když jsou léčebné oddíly personálně poddimenzované, léčba snižuje kriminální myšlení a recidivu a zvyšuje kvalitu života odsouzených.
  • Soudem nařízené ochranné léčení (OL) je trestní sankcí, které lze uložit samostatně nebo spolu s trestem a může mít charakter alternativy k přísnějšímu trestu. V r. 2019 bylo ochranné léčení v oblasti adiktologie uloženo 298 osobám, z toho 124 závislým na nealkoholových drogách a 174 na alkoholu, což je výrazný meziroční pokles (370 v r. 2018). Analýzy zaměřené na OL ukazují na značnou nejednotnost a různorodost v provádění OL v jednotlivých zařízeních - délka léčby, podmínky na odděleních pro výkon OL (včetně bezpečnostních), způsoby ukončování nebo přeměny ústavní formy OL v ambulantní (chybí tzv. forenzní týmy). Není definovaná síť zařízení pro OL a neexistuje systémová klasifikace rizikovosti nemocných s nařízeným OL. Není jednotná praxe soudních znalců vyjadřujících se k OL ani justiční praxe. Jako problematická se také jeví komunikace mezi nemocnicemi a soudem. SNN ČLS JEP vydala v červnu 2020 doporučení, ve kterém zdůrazňuje potřebu správné indikace, monitoringu výsledků OL a jejího vhodného ukončení.
  • Soud může v rámci odklonů v trestním řízení nebo spolu s trestem nespojeným s odnětím svobody uložit přiměřená omezení a povinnosti, kam patří také léčení závislosti na návykových látkách, povinnost zdržet se požívání alkoholických nápojů nebo jiných návykových látek, podrobit se vhodnému programu poradenství nebo léčby. V r. 2019 bylo v souvislosti s primárními drogovými trestnými činy uloženo 207 takových omezení nebo povinností.

zpět na začátek

Substituční léčba

  • Počet osob léčených v opiátové substituční léčbě v posledních 7 letech stagnuje. V r. 2019 nahlásilo do NRLUD pacienty v substituční léčbě celkem 61 zdravotnických zařízení (54 v r. 2018) a bylo evidováno celkem 2347 léčených osob (2312 v r. 2018), z nich 1626 (69,3 %) léčených buprenorfinem a 721 (30,7 %) metadonem. Z výzkumů mezi lékaři a mezi klienty adiktologických služeb vyplývá, že významný počet pacientů v opiátové substituční léčbě není do tohoto registru hlášen (odhadem 1500-3000).
  • Počet pacientů na metadonu stagnuje, ale v posledních letech je patrný nárůst pacientů léčených Suboxone® na úkor pacientů léčených monopřípravky obsahujícími buprenorfin.
  • V r. 2019 bylo evidováno 502 ukončených epizod substituční léčby. Nejčastějším důvodem ukončení (31,5 % v r. 2019) zůstává vyloučení pro porušování léčebného režimu, což je v rozporu s doporučeními mezinárodních organizací (např. WHO, UNODC, UNAIDS, Rada Evropy) týkajícími se dostupnosti léčby a práv pacientů.
  • Dostupnost substituční léčby je problematická ve všech krajích ČR. V průměru bylo v ČR v r. 2019 registrováno v substituční léčbě 22,4 % lidí užívajících opioidy rizikově (LOR). V Praze, kde bylo v r. 2019 odhadnuto 76 % odhadovaných LOR z celé ČR, je podíl registrovaných v substituci 17,5 %. Počet lékařů realizujících substituční léčbu je omezený.
  • Problémem zůstává finanční dostupnost substitučních preparátů s účinnou látkou buprenorfin. Monopreparáty s buprenorfinem nejsou hrazeny ze zdravotního pojištění a pacient tedy hradí v lékárně plnou cenu. Kombinovaný preparát Suboxone® 8 mg je jako jediný hromadně vyráběný substituční preparát od r. 2010 hrazen ze zdravotního pojištění, ale v praxi je počet pacientů na hrazeném Suboxone® odhadován na několik desítek. Většina pacientů si tedy hradí buprenorfinové preparáty z vlastních zdrojů.
  • U substituční léčby závislosti na metamfetaminu jsou ojediněle v klinické praxi předepisovány preparáty s centrálně stimulačním účinkem mimo jejich schválenou indikaci. V r. 2020 vydala SNN doporučení k farmakologicky asistované léčbě uživatelů pervitinu centrálními stimulancii mimo schválené indikace. V ČR dosud neproběhla v této oblasti žádná klinická studie.
  • Substituční léčbu poskytovalo v r. 2019 celkem 5 věznic (6 v r. 2018), léčeno bylo 86 osob (64 v r. 2018). Dosud bylo možné v substituční léčbě ve věznicích pouze pokračovat, nikoliv zahájit. V dubnu 2019 byl ve dvou věznicích (Praha-Pankrác a Brno) zahájen pilotní projekt, v rámci kterého je v indikovaných případech zahajována substituční léčba u osob ve výkonu trestu odnětí svobody, a to většinou metadonem. Překážku širšího používání buprenorfinu ve věznicích představuje úhradový režim buprenorfinových přípravků ze zdravotního pojištění, neboť vězni si je většinou nejsou schopni hradit.

zpět na začátek

Harm reduction programy

  • Základ sítě harm reduction služeb tvoří nízkoprahová kontaktní centra a terénní programy. Počet nízkoprahových programů se v posledních letech pohybuje kolem 100. V r. 2019 jich bylo 107 (stejně jako v r. 2018), v tom 55 kontaktních center a 52 terénních programů. V kontaktu s nimi bylo 39,7 tis. uživatelů nelegálních drog (38,0 tis. v r. 2018). Nízkoprahové programy pracovaly v r. 2019 také s 3135 uživateli alkoholu (2888 v r. 2018) a s 52 patologickými hráči (53 v r. 2019).
  • Z dlouhodobého hlediska je patrný postupný nárůst počtu lidí užívajících rizikově (LDR) pervitin, v posledních letech roste také počet uživatelů opioidů. Roste počet uživatelů jiných opioidů než heroinu a buprenorfinu v kontaktu (především opioidních analgetik ve formě tablet či náplastí). Podíl lidí užívajících drogy injekčně (LDI) mezi klienty nízkoprahových programů se dlouhodobě pohybuje kolem 80 % (84 % v r. 2019). Pokračuje trend nárůstu průměrného věku klientů, v r. 2019 dosáhl 33,4 roku (32,6 v r. 2018). Ženy tvoří 32,0 % klientely nízkoprahových programů.
  • RVKPP v dubnu 2020 schválila realizaci pilotního programu distribuce naloxonu mezi klienty a pracovníky nízkoprahových programů, projekt by měl být zahájen na podzim 2020 (zahájení programu vázne na nedostupnosti preparátu Nyxoid® v ČR).
  • Množství distribuovaného injekčního materiálu po několikaleté stagnaci opět narůstá, v r. 2019 na téměř 7,5 mil. ks stříkaček (meziroční nárůst o 520 tis. ks). V přepočtu na odhadovaný počet LDI celkem to představuje 182 kusů na 1 osobu ročně, což je však podle WHO v rámci prevence přenosu HIV pouze v pásmu středního pokrytí.
  • V ČR byly v posledních letech provozovány celkem 3 prodejní automaty na injekční materiál (Kolín, Strakonice, Plzeň).  V r. 2019 byl v provozu pouze jeden ve Strakonicích, ve kterém bylo zakoupeno celkem 3,4 tis. injekčních setů.
  • Jako alternativu injekčního užívání drog v rámci harm reduction nabízí nízkoprahové programy aluminiové fólie určené ke kouření heroinu, želatinové kapsle určené k perorální aplikaci především pervitinu a tzv. šňupátka. Želatinové kapsle distribuuje přes 90 programů a ročně je v ČR vydáno odhadem přes 171 tis. kapslí.
  • V posledních letech využívají nízkoprahové programy v rámci kontaktní práce i sociální sítě a internetová diskusní fóra. Pro tuto práci se v praxi vžilo označení virtuální terén.
  • V r. 2019 nabízelo možnost testování na HIV 79 programů, na VHB 61, na VHC 84 a na syfilis 82. Od r. 2008 do r. 2017 počet provedených testů (zejména na HIV a VHC) rostl, v posledních 2 letech stagnuje. Míra testování LDI v nízkoprahových programech je nízká, každoročně je na VHC a HIV otestováno přibližně 7 % z celkového odhadovaného počtu LDI.
  • Kontinuum péče v oblasti VHC od testování přes vstup do léčby a úspěšné dokončení péče není mezi LDR v ČR optimální. V minulých letech bylo zjištěno, že léčba byla zahájena u méně než poloviny osob, kterým byla infekce VHC potvrzena. Aktuální výsledky naznačují, že podíl LDR vstupujících do léčby VHC se zvyšuje. Vstup do léčby a udržení v léčbě jsou však stále komplikovány bariérami na straně uživatelů, zdravotnických pracovníků i zdravotního systému jako takového.
  • Péče o infikované HIV a nemocné s AIDS je v ČR zajištěna v 8 HIV centrech, léčba HIV infekce je pro uživatele drog z ČR plně dostupná. Léčba VHC novými, přímo působícími antivirotiky je dostupná ve 22 centrech. Příznivým aktuálním trendem je zvyšování počtu léčených na VHC. Podle údajů z Národního registru hrazených zdravotních služeb zdravotních pojišťoven bylo v r. 2019 léčeno pro VHC 2,80 tis. osob (2,45 tis. v r. 2018), z toho většina (2,42 tis.) moderními přímo působícími antivirotiky, což je příznivý posun oproti r. 2018, kdy to byla přibližně polovina. Počet léčených LDI nebyl znám.
  • V srpnu 2019 byl RVKPP schválen dokument Eliminace virové hepatitidy typu C mezi uživateli drog v České republice: východiska a akční plán 2019-2021, který se zaměřuje na zlepšení v celé kaskádě péče o pacienty s VHC. V l. 2019 a 2020 byl realizován cyklus seminářů s cílem zlepšit spolupráci mezi adiktologickými programy a centry pro léčbu VHC.
  • Specifické harm reduction programy na tanečních a hudebních akcích nejsou v ČR příliš rozšířené, byť se jejich aktivita v posledních letech zvyšuje. V prostředí zábavy působí v ČR 10-18 programů. Specializovaných programů na prostředí zábavy je v ČR cca 3-5. Nízký počet těchto programů souvisí s omezenou finanční podporou těchto aktivit.
  • Ve 2 věznicích probíhá bezplatná distribuce kondomů prostřednictvím výdejních automatů a v 15 věznicích (z celkem 35) jsou kondomy dostupné v místnostech pro návštěvy bez zrakové a sluchové kontroly. Distribuce injekčních stříkaček nebo jiného harm reduction materiálu není v českých věznicích realizována.

zpět na začátek

Kriminalita spojená s návykovými látkami

  • V r. 2019 bylo registrováno 4819 primárních drogových trestných činů (DTČ), což je výrazně méně než v r. 2018, kdy jich bylo registrováno 5465.  Trestní řízení je dlouhodobě nejčastěji (cca 80 %) vedeno proti osobám, které se dopustily nedovolené výroby a jiného nakládání s OPL.
  • Roste podíl osob stíhaných pro přechovávání OPL pro vlastní potřebu, který dosahuje přibližně pětiny všech primárních DTČ (v r. 2019 byl zaznamenán nejvyšší meziroční nárůst z 14,5 % na 19,8 %).  Tento nárůst je způsoben zejména nárůstem počtu trestných činů přechovávání pro vlastní potřebu v souvislosti s konopím.
  • Pokud jde o zastoupení drog, největší podíl představují dlouhodobě osoby zadržené v souvislosti s pervitinem a konopnými látkami. Za posledních 10 let tvoří osoby zadržené v souvislosti s pervitinem průměrně 50 % a v souvislosti s konopnými látkami 41 % všech osob zadržených pro primární DTČ. Podíl osob zadržených v souvislosti s jinými drogami nepřesahuje hranici 5 %.
  • Mezi kraje s nejvyšším počtem stíhaných osob pro DTČ na 100 tis. obyvatel ve věku 15-64 let byly Ústecký kraj, Praha a Liberecký kraj. Naopak nejnižší počet stíhaných osob na 100 tis. obyvatel ve věku 15-64 let evidují za r. 2019 kraje Olomoucký, Jihomoravský a Plzeňský.
  • Za primární DTČ bylo v r. 2019 odsouzeno 2631 osob (2353 v r. 2018). Nejčastěji uloženou hlavní sankcí bylo podmíněně odložené odnětí svobody (65 % sankcí).
  • Trestná činnost spočívající v porušování alkoholové legislativy, tzv. primární alkoholová trestná činnost, zahrnuje jeden trestný čin, a to podávání alkoholických nápojů dítěti, tedy osobě mladší 18 let (§ 204). V r. 2019 bylo zjištěno 197 těchto trestných činů (174 v r. 2018).
  • Pod vlivem návykových látek bylo v r. 2019 spácháno 14,5 tis. TČ (16 % z celkem 93,2 tis. objasněných TČ), z toho 79 % pod vlivem alkoholu a 21 % nealkoholových drog. Ve srovnání s předchozím rokem byl zaznamenán nárůst podílu TČ spáchaných pod vlivem návykových látek. Dlouhodobě jde nejčastěji o TČ ohrožení pod vlivem návykových látek anebo opilství a o nedbalostní dopravní nehody. 
  • Za r. 2019 MZ eviduje 15 694 pravomocných rozhodnutí o spáchání přestupku neoprávněného držení OPL v malém množství pro vlastní potřebu a 255 rozhodnutí o spáchání přestupku neoprávněného pěstování rostlin nebo hub obsahujících OPL v malém množství pro svoji potřebu a 52 rozhodnutí o spáchání přestupku umožnění neoprávněného požívání návykových látek osobě mladší 18 let. Meziročně byl zaznamenán výrazný nárůst počtu přestupků držení drog v malém množství pro svoji potřebu. Policie evidovala v r. 2019 celkem 6383 osob, u kterých byly zjištěny přestupky nedovoleného nakládání s OPL. Největší podíl pachatelů přestupků tvořily podle policie osoby, které se dopustily přestupku v souvislosti s konopnými látkami (74 %) a pervitinem (18 %).
  • V r. 2019 bylo podle MZ na úseku ochrany veřejného zdraví spácháno 7531 přestupků v souvislosti s tabákem a alkoholem, nejčastěji se jednalo o porušení zákazu kouření na zákonem definovaném místě (85 %). V kontextu silničního provozu bylo v souvislosti s návykovými látkami v r. 2019 spácháno 20 244 přestupků, nejčastěji šlo o řízení vozidla nebo jízdu na zvířeti bezprostředně pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky.
  • Poslední odhad ekonomicky motivované sekundární drogové kriminality byl proveden za r. 2017. Bylo zjištěno celkem 120,4 tis. vybraných ekonomicky motivovaných TČ (60 % všech zjištěných TČ celkem), z nich odhadem 35 % (42,3 tis.) spáchali uživatelé drog. Nejvyšší podíl představovaly krádeže.

zpět na začátek

Trhy s návykovými látkami

  • Podle ČSÚ bylo v ČR v r. 2018 spotřebováno celkem 172,5 l alkoholických nápojů v přepočtu na jednoho obyvatele ČR od věku 0 let, což odpovídá 9,9 l čistého lihu na osobu. Z toho bylo nejvíce zkonzumováno v pivu (4,8 l), dále v lihovinách (2,8 l) a vínu (2,4 l). Spotřeba alkoholu v ČR v posledních letech neklesá a ČR tak nadále patří k zemím s nejvyšší spotřebou alkoholu na světě.
  • Rovněž spotřeba cigaret do r. 2018 podle ČSÚ neklesala a v r. 2018 bylo spotřebováno téměř 2 tis. cigaret na 1 obyvatele ČR, což je téměř 100 krabiček cigaret na osobu a rok. Postupně dochází ke zvyšování ceny cigaret v ČR (taky s tím, jak se zvyšuje spotřební daň na tabákové výrobky). V r. 2012 bylo možno za 1 průměrnou mzdu (25 100 Kč) koupit 389 „průměrných" krabiček cigaret, zatímco v r. 2018 (32 086 Kč) to bylo 329 krabiček.
  • Od července 2020 jsou v ČR v řadě měst k dispozici automaty s CBD konopím a CBD produkty. Běžná je nabídka CBD produktů na internetu. CBD produkty jsou také v maloobchodních prodejnách zejména v Praze nabízeny jako dárkové předměty - pokud obsahují látky ze skupiny tetrahydrokanabinolů, nebo se jedná o květy či pryskyřici z rostliny konopí, je jejich prodej v rozporu se zákonem.
  • ČR je zemí, kam jsou nelegální drogy dováženy, ale je také produkční zemí. V ČR je vyráběn pervitin a pěstováno konopí, a to jak na samozásobitelské, tak na komerční bázi. Samozásobitelská výroba braunu z kodeinových preparátů nebo jiných opioidů je výjimečná, výroba dezomorfinu (crocodile) nebyla v ČR dosud hlášena. Sezonně dochází k získávání a zpracování surového opia z potravinářského máku uživateli přímo na polích, ojediněle je hlášena výroba (resp. pokusy o výrobu) heroinu. Ostatní nelegální drogy jsou do ČR dováženy, v posledních 4 letech však bylo na území ČR zaznamenáno i několik případů výroby tablet extáze.
  • Policie ČR a Celní správa ČR odhalily v r. 2019 celkem 258 indoor pěstíren konopí (202 v r. 2018). Od r. 2011 roste podíl odhalených malých domácích pěstíren a naopak klesá podíl odhalených pěstíren s produkční kapacitou více než 500 rostlin. Spotřeba konopí v ČR byla v r. 2019 kryta především domácí produkcí.
  • V r. 2019 bylo v ČR odhaleno 234 varen pervitinu (240 v r. 2018). Mezi nimi převládaly v r. 2019 menší domácí varny, které zásobovaly zejména domácí trh. Do velkoobjemové výroby pervitinu, stimulované zejména zahraniční poptávkou, byly podle NPC zapojeny převážně organizované skupiny osob vietnamského původu. Stejně jako v předchozích letech byla velkoobjemová výroba přesouvána do zahraničí (Polsko, Německo, Nizozemsko).
  • Hlavním prekurzorem pro výrobu pervitinu je pseudoefedrin extrahovaný z léčiv. V ČR je výdej léčiv s obsahem pseudoefedrinu regulován od r. 2009. Regulace vedla k významnému snížení výdeje těchto léčiv v českých lékárnách a k nárůstu nelegálního dovozu z jiných zemí. Pseudoefedrinová léčiva pro výrobu pervitinu pocházela nejčastěji z Polska.
  • Kokain je do ČR dovážen ze zemí Jižní Ameriky. V porovnání s okolními státy není ČR významnou cílovou ani tranzitní zemí, nicméně v r. 2019 pokračoval trend zvyšující se dostupnosti a čistoty kokainu v ČR. Tablety extáze se do ČR dováží většinou z Nizozemska nebo Belgie. V posledních 4 letech byla zaznamenána výroba extáze i v ČR. Heroin se do ČR dostává zejména tzv. balkánskou cestou. Organizace trhu s heroinem se v porovnání s předchozím rokem v podstatě nezměnila.
  • Nejčastěji zachycenou drogou byly stejně jako v předchozích letech konopné látky. Za r. 2019 bylo evidováno 1356 případů zajištění sušiny konopí (marihuany) v rámci DTČ, a to v celkovém množství 519,8 kg (v r. 2018 celkem 1410 případů v množství 933,7 kg). Rostliny konopí byly v rámci DTČ zajištěny v 340 případech. Celkem bylo zajištěno 26,5 tis. rostlin. V 54 % šlo o záchyty v množství do 20 ks rostlin, záchyty nad 100 ks rostlin představovaly 14 %.
  • Druhou nejčastěji zadrženou drogou byl pervitin. Za r. 2019 bylo v trestních řízeních evidováno 686 záchytů v množství 26,4 kg v krystalické formě a 3635 tablet obsahujících pervitin (v r. 2018 celkem 799 záchytů v množství 105,3 kg v krystalické formě a 3635 tablet obsahujících pervitin).
  • Za r. 2019 bylo v trestních řízeních vykázáno 235 případů záchytů kokainu v celkovém množství výrazně převyšující zachycené množství kokainu v předchozím roce, což je 187,1 kg (243 záchytů o celkové hmotnosti 24,2 kg v r. 2018).
  • U heroinu byl v porovnání s předchozím rokem hlášen vyšší počet záchytů a také výrazně vyšší zachycené množství. V rámci DTČ bylo za r. 2019 evidováno 52 záchytů o celkové hmotnosti 8,8 kg (46 záchytů o celkové hmotnosti 1,3 kg v r. 2018).
  • V r. 2019 represivní orgány evidovaly v trestním řízení 333 záchytů extáze, z toho v 171 případech šlo o záchyty ve formě tablet (v r. 2018 celkem 464, z toho 257 záchytů ve formě tablet). Zajištěno bylo celkem 74,7 tis. tablet, což je více než dvojnásobné množství v porovnání s r. 2018 (32,4 tis. tablet).
  • V přestupkovém řízení bylo zajištěno 26,6 kg marihuany, 468 rostlin konopí, 95 g hašiše, 1,2 kg pervitinu, 38 g kokainu, 34 g heroinu, 89 tablet extáze a 15 tripů LSD.
  • V Systému včasného varování před novými drogami koordinovaném NMS  bylo za r. 2019 v ČR hlášeno celkem 52 nových psychoaktivních látek, z toho 16 vůbec poprvé (65 látek v r. 2018). Nejčastěji to byly syntetické katinony (17 látek).

zpět na začátek

Dopady COVID-19 v adiktologii

  • Informace o dopadech epidemie COVID-19 na vzorce a míru užívání návykových látek v populaci nejsou úplné. Z dostupných informací se zdá, že u intenzivních uživatelů došlo za nouzového stavu ke zvýšení míry užívání návykových látek a dalšího závislostního chování, zatímco u občasných a rekreačních uživatelů došlo ke snížení.
  • To mimo jiné znamená, že právě u osob ohrožených závislostí nebo závislých mohlo dojít ke zhoršení závislostní poruchy a její dekompenzaci.
  • Došlo k významnému nárůstu on-line komunikace a internetových aktivit (sociální sítě, digitální hry, nakupování). Stejně jako v případě návykových látek došlo k vyššímu nárůstu u osob s intenzivním vzorcem konzumace on-line aktivit.
  • Dopady v oblasti závislostí je potřeba vnímat v kontextu dopadů v oblasti duševního zdraví a dalšího rizikových faktorů obecně (úzkostnost, změny nálady, sebevražednost, agresivita, domácí násilí apod.), které se v období nouzového stavu projevily ve zvýšené míře.
  • Lze tedy usuzovat, že v následujících měsících se dopady na užívání návykových látek projeví vyšší poptávkou po adiktologických službách. Tuto obavu podporuje i očekávané zhoršení socioekonomické situace populace ČR.
  • Adiktologické služby, politika v oblasti závislostí a její struktury (koordinační orgán, odborné a střešní společnosti) prokázaly schopnost rychlé reakce a flexibilitu. V důsledku zaváděných opatření došlo za nouzového stavu k významnému přerušení některých programů a/nebo k úpravě jejich činnosti. Ukázala se potřeba metodických postupů pro podobné situace v budoucnu.
  • V době nouzového stavu se projevily dlouhodobé nedostatky v některých oblastech - nedostatek kapacit detoxifikace a nesourodé podmínky jejich poskytování, problémy s existencí adiktologických služeb na zdravotně-sociálním pomezí, nedostatek kapacit substituční léčby a nízkoprahových programů.
  • Ukázala se schopnost služeb rychle reagovat na potřeby klientů i nové možnosti v oblasti poskytování adiktologických služeb (on-line komunikace s klienty, on-line komunikace mezi zaměstnanci a institucemi, mezioborová spolupráce, flexibilita služeb).
  • Regionálně dochází k redukci místních a krajských rozpočtů na financování adiktologických služeb a preventivních programů již v r. 2020, vzhledem k ekonomické situaci lze očekávat omezení finančních prostředků na tyto služby a programy na r. 2021 na všech úrovních (komunální, krajské, celostátní). To by mohlo mít, spolu se zvýšenými náklady adiktologických služeb spojenými s epidemií COVID-19 a s očekávaným zvýšením poptávky po službách ze strany klientů, negativní dopady na dostupnost služeb.

zpět na začátek

Podrobné informace obsahuje Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v ČR v roce 2019, která je dostupná v sekci Publikace - Výroční zprávy.

 

 

 


TOPlist