Drogová situace

Přehled aktuální situace v oblasti drog v České republice

Tento přehled situace obsahuje souhrn Výroční zprávy o stavu ve věcech drog v České republice v roce 2018, která byla zveřejněna 9. prosince 2019.

Protidrogová politika

Legislativa a regulace

Financování

Užívání drog v populaci

Intenzivní a problémové užívání drog

Zdravotní důsledky užívání drog

Sociální důsledky a souvislosti užívání drog

Adiktologická prevence

Adiktologické služby

Substituční léčba

Harm reduction programy

Nabídka drog a kriminalita spojená s drogami

 

Protidrogová politika

  • V r. 2018 skončila platnost Národní strategie protidrogové politiky na období 2010-2018 (Národní strategie 2010-2018), která byla v průběhu své platnosti dvakrát (v l. 2014 a 2016) revidována ve smyslu integrace témat alkoholu, tabáku a hazardního hraní. Rovněž skončila platnost jejích akčních plánů, včetně historicky prvních akčních plánů v oblasti škod působených alkoholem a v oblasti kontroly tabáku.
  • V r. 2019 proběhla evaluace předchozí Národní strategie 2010-2018 a jejích akčních plánů. Hodnocení ukázalo, že strategických cílů se podařilo dosáhnout pouze omezeně, a to jak v omezení míry užívání návykových látek a hazardního hraní v populaci a v omezení výskytu jejich problémových forem, tak ve snížení negativních zdravotních a společenských dopadů. Cíle nebyly naplněny ani v oblasti nabídky návykových látek.
  • V květnu 2019 byla vládou ČR schválena nová Národní strategie prevence a snižování škod spojených se závislostním chováním 2019-2027 (Národní strategie 2019-2027), která plně integruje témata legálních a nelegálních návykových látek a nelátkových závislostí.
  • Hlavním strategickým cílem Národní strategie 2019-2027 je předcházení a snižování zdravotních, sociálních i ekonomických škod vyplývajících z užívání návykových látek, hazardního hraní a dalšího závislostního chování a z existence legálních i nelegálních trhů s návykovými látkami, hazardním hraním a dalšími produkty se závislostním potenciálem.
  • Národní strategie 2019-2027 se prioritně zaměřuje na následující témata: posílení prevence a zvýšení informovanosti o negativních účincích užívání návykových látek a vzniku závislostního chování, zajištění kvalitní a dostupné sítě adiktologických služeb, efektivní regulaci trhů s návykovými látkami a závislostními produkty, posílení řízení, koordinace a efektivní financování protidrogové politiky. Speciálními tématy jsou nadužívání psychoaktivních léčivých přípravků, nadužívání moderních technologií a problematika konopí a kanabinoidů.
  • Cíle, aktivity a nástroje Národní strategie 2019-2027 budou podrobněji rozpracovány v Akčním plánu realizace Národní strategie prevence a snižování škod spojených se závislostním chováním 2019-2027, který bude společný pro všechny oblasti (alkohol, tabák, nelegální drogy a psychoaktivní léky, hazardní hraní a nelátkové závislosti).
  • Koordinačním a poradním orgánem vlády v otázkách protidrogové politiky je Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky (RVKPP); vláda rovněž zřizuje funkci národního koordinátora pro protidrogovou politiku. V současné době má RVKPP 19 členů.
  • Na místní úrovni je protidrogová politika zakotvena v krajských (a případně obecních) strategiích a akčních plánech protidrogové politiky a koordinována prostřednictvím krajských či místních protidrogových koordinátorů a poradních orgánů pro oblast protidrogové politiky. Funkce krajského protidrogového koordinátora byla v r. 2018 obsazena ve všech krajích, v Moravskoslezském kraji se agendou zabývá referent odboru sociálních věcí.
  • Protidrogová politika většiny krajů vychází ze specifického strategického dokumentu pro tuto oblast, ve 2 krajích je protidrogová politika součástí strategického dokumentu se širším záběrem a 1 kraj (Karlovarský) má aktuálně strategický dokument pro protidrogovou politiku v přípravě.
  • Na úrovni obcí zajišťují koordinaci protidrogové politiky místní protidrogoví koordinátoři (MPK). Pozice místního protidrogového koordinátora byla v r. 2017 ustavena ve všech 22 městských částech hl. m. Prahy a ve 191 obcích s rozšířenou působností z celkového počtu 205 (191 v r. 2017).

zpět na začátek

Legislativa a regulace

  • Rok 2018 byl prvním plným rokem účinnosti zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek (ZOZNL), který mimo jiné zavedl plošný zákaz kouření ve vnitřních prostorách provozoven stravovacích služeb. Zákaz se nevztahuje na vodní dýmky a elektronické cigarety.
  • V r. 2018 nedošlo ke změně v definici skutkových podstat ani v trestních sankcích u drogových trestných činů a přestupků.
  • V r. 2018 došlo k zakotvení nového oboru specializačního vzdělávání Klinická adiktologie.
  • Seznam návykových látek obsažený v nařízení vlády č. 463/2013 Sb. byl rozšířen o další nové syntetické drogy dvěma novelami, a to od 8. 3. 2018 o 74 látek a od 28. 10. 2018 o 8 látek.
  • Pokyn Nejvyššího státního zástupce z května 2019 stanovil limitní hodnoty nealkoholových drog v krevním vzorku, při jejichž dosažení dochází ke stavu vylučujícímu způsobilost vykonávat zaměstnání nebo jinou činnost (včetně řízení motorových vozidel), kterou by mohla ohrozit život nebo zdraví lidí nebo způsobit značnou škodu na majetku, a tedy je na místě zahájit trestní stíhání.
  • Poslanecká sněmovna se bude zabývat vládní novelou zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, která se dotýká též tabákových výrobků a alkoholu, neboť upravuje kompetence kontrolních orgánů v systému sledovatelnosti tabákových výrobků a upřesňuje podmínky pro uvádění elektronických cigaret na trh (např. specifikuje písemnou informaci přiloženou k balení elektronických cigaret při prodeji).

zpět na začátek

Financování

  • V r. 2018 činily výdaje na integrovanou protidrogovou politiku z rozpočtů státní správy a samosprávy celkem 2113,3 mil. Kč (1755,6 mil. Kč v r. 2017), z toho výdaje státního rozpočtu 1762,7 mil. Kč a výdaje z rozpočtů samospráv 350,6 mil. Kč (kraje 259,2 mil. Kč a obce 91,4 mil. Kč). V r. 2018 došlo k nárůstu výdajů na všech úrovních a na všechny typy služeb a oblastí politiky v oblasti závislostí.
  • Výdaje státního rozpočtu se meziročně zvýšily o 309,2 mil. Kč, z toho k nejvyššímu nárůstu došlo u výdajů Policie ČR (o 180,6 mil. Kč), MPSV (o 84,4 mil. Kč) a RVKPP (o 45,9 mil. Kč). Výdaje z místních rozpočtů (kraje a obce) se souhrnně zvýšily o 48,4 mil. Kč, nejvýrazněji narostly v krajích Královéhradeckém (o 22,6 mil. Kč), Karlovarském (o 9,3 mil. Kč) a Libereckém (o 4,8 mil. Kč), k meziročnímu poklesu došlo v krajích Olomouckém (o 5,6 mil. Kč) a Pardubickém (0,4 mil. Kč).
  • Výdaje ze zdravotního pojištění na léčbu poruch spojených s užíváním návykových látek v r. 2017 (poslední dostupné údaje) činily 1798 mil. Kč (1818 mil. Kč v r. 2016), z toho na léčbu poruch způsobených alkoholem bylo vydáno 1195 mil. Kč a na léčbu poruch způsobených ostatními drogami 603 mil. Kč. Adiktologické (AT) programy z výdajů ze zdravotního pojištění na léčbu poruch spojených s užíváním návykových látek čerpaly 275 mil. Kč (270 mil. Kč v r. 2016).

zpět na začátek 

Užívání drog v populaci

  • Nejčastěji užitou nelegální drogou v ČR jsou konopné látky, které někdy v životě vyzkoušela přibližně čtvrtina až třetina a v posledních 12 měsících přibližně desetina dospělé populace. Při pohledu na dlouhodobé trendy je patrný mírný pokles míry prevalence užití konopných látek v obecné populaci ve věku 15-64 let i mezi mladými dospělými ve věku 15-34 let.
  • Relativně stabilní je mezi mladými dospělými i prevalence aktuálního užívání extáze, pervitinu, kokainu a halucinogenních hub s tím, že zatímco v případě pervitinu dochází v posledních letech spíše k mírnému poklesu prevalence aktuálního užívání, v případě kokainu je možné mluvit spíše o mírném nárůstu.
  • Z dostupných výsledků celopopulačních studií vyplývá, že nelegální drogu užilo někdy v životě přibližně 30-40 % dotázaných ve věkové kategorii 15-64 let. Nejčastěji šlo o konopné látky (26-38 %), extázi (5-6 %), halucinogenní houby (4-5 %), pervitin (2 %) a kokain (1-3 %). Ostatní nelegální drogy včetně psychedelik užilo 1 % populace nebo méně. Zkušenost s novými psychoaktivními látkami (syntetickými nebo rostlinnými) mělo přibližně 1 % dotázaných. Celkem 3 % respondentů uvedlo zkušenost s anabolickými steroidy.
  • V horizontu posledních 12 měsíců a posledních 30 dnů je výskyt užívání nelegálních drog v obecné populaci velmi nízký. Výjimkou jsou konopné látky, jejichž užití uvádí 8-10 %, resp. 2-4 % dotázaných. Prevalence užití konopných látek v posledních 12 měsících a posledních 30 dnech je výrazně vyšší u mladých dospělých ve věku 15-34 let (17-18 %, resp. 5-6 %).
  • Léky se sedativním a hypnotickým účinkem nebo léky s obsahem opioidů užívaných proti bolesti získané bez lékařského předpisu nebo užívané v rozporu s doporučením lékaře nebo lékárníka užilo někdy v životě 20-24 % a v posledních 12 měsících 10-13 % dotázaných.
  • Zkušenost s nelegálními drogami uvádějí ve všech případech častěji muži, s psychoaktivními léky naopak častěji ženy. Prevalence užití nelegálních drog je nejvyšší u mladých dospělých do 35 let, psychoaktivních léků naopak ve věkových skupinách nad 35 let.
  • Aktuální výsledky realizovaných školních studií v ČR potvrzují pokles prevalence kouření tabáku, užívání alkoholu i nelegálních drog mezi dětmi a mládeží a čeští školáci se tak dostávají na průměr evropských zemí.
  • Ze studie HBSC 2018 vyplývá, že mezi 15letými klesla v období 2010-2018 zkušenost s cigaretami někdy v životě ze 70 % na 37 % u chlapců a ze 75 % na 40 % u dívek. Pravidelně kouří 11 % chlapců a dívek. Přes uvedený pokles denní kouření v r. 2018 uvedlo 8 % chlapců a 7 % dívek. Zkušenost s užitím konopných látek někdy v životě uvedlo celkem 20,0 % chlapců a 17,0 % dívek, což je další pokles od r. 2014, kdy zkušenost s konopím uvedlo 22,8 % chlapců a 23,3 % dívek. V posledních 30 dnech užilo konopné látky celkem 8,0 % chlapců a 7,0 % dívek (shodně jako v r. 2014).
  • Z prospektivního sledování souboru validizační studie ESPAD v l. 2016-2018 vyplývá, že mezi 16. a 18. rokem věku dochází k dalšímu nárůstu zkušeností mladých lidí s návykovými látkami. K relativně největšímu nárůstu došlo v případě časté konzumace nadměrných dávek alkoholu. Došlo k vyrovnání rozdílů v konzumaci návykových látek mezi chlapci a dívkami. Ukazuje se trend postupného vyrovnávání rozdílů podle typu studované školy - zatímco studenti odborných škol bez maturity získávají zkušenosti v nižším věku, studenti gymnázií a středních odborných škol s maturitou je během středoškolských let dohánějí a situace mezi 18letými studenty je již vyrovnaná. Výjimku tvoří přetrvávající rozdíly v prevalenci denního kouření mezi studenty podle typu studované školy.
  • Školní studie katedry psychologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci z r. 2018, která pokrývá věkové spektrum 11-19 let, potvrdila, že významným mezníkem z pohledu expozice návykovým látkám je přechod ze základní na střední školu, přičemž velkou roli při získávání zkušeností s návykovými látkami hraje také typ studované školy. K určité stabilizaci míry užívání návykových látek i jeho intenzivnějších forem dochází kolem 18. roku věku.
  • Některé populační skupiny užívají návykové látky ve vyšší míře než obecná populace. Několikanásobně vyšší míru užívání drog vykazují např. tzv. mladí dospělí v prostředí noční zábavy, vězni nebo obyvatelé sociálně vyloučených lokalit. Rovněž děti a mládež v institucionální výchovné péči jsou ohroženy vyšší mírou užívání návykových látek, nižší mírou životní spokojenosti, horším duševním zdravím včetně zvýšené sebevražednosti.
  • Postoje obyvatel ČR k užívání návykových látek jsou dlouhodobě stabilní, aktuálně se však mírně snižuje přijatelnost kouření tabáku i konzumace alkoholu a zejména jejich pravidelného užívání. Naopak mírně roste přijatelnost užívání konopných látek i dalších nelegálních drog. Se zavedením zákazu kouření v restauracích bylo v r. 2018 spokojeno celkem 69,5 % dospělých občanů ČR (61,4 % v r. 2017).

zpět na začátek 

Intenzivní a problémové užívání drog

  • V r. 2018 bylo v ČR celkem 28,5 % současných kuřáků (tj. osob, které kouřily v posledních 30 dnech) ve věku 15 a více let (34,7 % mužů a 22,7 % žen), v tom 21,1 % kouřilo denně (24,5 % mužů a 17,9 % žen). Trendy v posledních 6 letech naznačují mírný pokles výskytu současného kuřáctví v dospělé populaci, avšak výsledky z r. 2018 ukázaly meziroční nárůst míry kouření, a to až nad úroveň r. 2015.
  • Podle SZÚ užívalo elektronické cigarety denně nebo příležitostně v r. 2018 celkem 4,6 % dospělých osob (5,9 % mužů a 3,3 % žen). Mezi uživateli elektronických cigaret bylo 58,8 % osob, které současně kouřily klasické cigarety, 24,5 % bývalých kuřáků a 16,7 % uživatelů elektronických cigaret uvedlo, že dříve vůbec nekouřilo.
  • Alkohol podle SZÚ pilo denně nebo téměř denně celkem 7,8 % populace (11,3 % mužů a 4,4 % žen). Nejvyšší průměrnou denní spotřebu alkoholu vykazovali respondenti ve věkové skupině 45-64 let. Výskyt denní konzumace alkoholu se mezi r. 2016 a 2018 mírně zvýšil, a to jak u mužů, tak u žen, vzrostla i prevalence častého pití nadměrných dávek alkoholu.
  • Do kategorie rizikové konzumace alkoholu spadá 6,9-8,7 % populace, dalších 6,0-9,3 % spadá do kategorie škodlivé konzumace alkoholu (tj. v součtu 14,0-18,1 % osob pije rizikově). Prevalence rizikového a škodlivého užívání alkoholu je dlouhodobě 2-3krát vyšší u mužů než u žen. Odhady rizikové a škodlivé konzumace alkoholu získané extrapolací na dospělou populaci ČR dosahují 1,5 mil. osob (1,39-1,62 mil.), z nichž 800 tis. (720-890 tis.) vykazuje znaky škodlivého užívání alkoholu.
  • V r. 2018 dosáhla prevalence problémového užívání drog v ČR 0,65 % obyvatel ve věku15-64 let. Byla provedena revize odhadů počtu problémových uživatelů drog v Praze za období 2009-2018, což mělo za následek snížení ročních odhadů za ČR ve sledovaném období.
  • V r. 2018 bylo v ČR odhadnuto 43,7 tis. tzv. problémových uživatelů drog (42,1-45,3 tis.), z toho 33,5 tis. (32,9-34,0 tis.) uživatelů pervitinu a 10,2 tis. (9,9-10,5 tis.) uživatelů opioidů. Mezi uživateli opioidů bylo 5,2 tis. (5,0-5,3 tis.) uživatelů buprenorfinu, 3,4 tis. (3,1-3,6 tis.) uživatelů heroinu a 1,7 tis. (1,65-1,75 tis.) uživatelů jiných opioidů. Odhadovaný počet injekčních uživatelů drog (IUD) dosáhl 39,5 tis. (38,7-40,2 tis.). Odhadovaný počet problémových uživatelů drog v ČR se v r. 2018 meziročně zvýšil - nárůst se týká počtu uživatelů pervitinu i uživatelů opioidů. Nejvyšší relativní počet problémových uživatelů drog je tradičně odhadován v Praze a v Ústeckém kraji, tedy současně v oblastech s vysokým výskytem problémových uživatelů opioidů.
  • Z průzkumu mezi lékaři v r. 2018 vyplývá odhad počtu problémových uživatelů drog20-24 tis., problémových uživatelů konopí 81-93 tis. osob a problémových uživatelů alkoholu 167-205 tis. osob.
  • Za r. 2018 jsou k dispozici odhady počtu osob, které používají konopí pro samoléčbu. V populačním průzkumu uvedlo samoléčbu konopím v posledních 12 měsících 7,9 % populace, tj. odhadem 707 tis. osob. Konopí výhradně za účelem samoléčby (tj. aniž uvedli užití konopí rekreačně) pak užilo v posledním roce odhadem 3,9 % populace, tj. 350 tis. osob. V průzkumu mezi lékaři byl počet osob užívajících konopí pro účely samoléčby odhadnut na 97-118 tis. (1,1-1,3 %).

zpět na začátek 

Zdravotní důsledky užívání drog

  • Podíl injekčních uživatelů drog (IUD) na nově hlášených případech HIV infekcí v ČR je dlouhodobě nízký, v r. 2018 bylo diagnostikováno 7 nových případů, kdy došlo k přenosu při injekční aplikaci drogy. Počet nově hlášených případů hepatitidy typu B (VHB) má od r. 2001 díky zavedenému očkování klesající tendenci (5 případů u IUD v r. 2018). Počet nově hlášených případů hepatitidy typu C (VHC) u IUD dosahuje aktuálně 500-650 případů ročně a dlouhodobě tvoří více než polovinu všech případů (533 případů v r. 2018, tj. 50,8 %).
  • Prevalence HIV mezi injekčními uživateli drog je dlouhodobě velmi nízká, pod 1 %. Výsledky celorepublikové studie séroprevalence VHC u IUD mezi klienty nízkoprahových programů z r. 2018 ukazují, že VHC někdy prodělalo 37,1 % IUD, z toho nejvíce v krajích Ústeckém (54,2 %), Plzeňském (51,5 %) a Jihomoravském (51,1 %).
  • Míra injekčního užívání drog mezi problémovými uživateli drog je vysoká, IUD tvoří dlouhodobě 90 %. V dlouhodobém horizontu je patrná klesající míra sdílení jehel a stříkaček. Celkem 7,2 % IUD, kteří jsou klienty nízkoprahových zařízení, použilo při poslední aplikaci nesterilní injekční jehlu a stříkačku. V posledních 30 dnech uvedlo sdílení jehel a stříkaček 21,8 % a parafernálií 40,6 % IUD.
  • Velmi rizikové je injekční užívání drog a tetování ve vězení - někdy v životě bylo ve vězení 41,4 % klientů nízkoprahových programů, z nich 50,2 % užilo ve vězení drogy, 29,4 % injekčně. Téměř polovina IUD, kteří jsou klienty nízkoprahových zařízení a kteří byli někdy v životě uvězněni, se ve vězení nechala tetovat.
  • V r. 2018 bylo ve speciálním registru mortality zjištěno 39 případů smrtelných předávkování nelegálními drogami a těkavými látkami (42 v r. 2017). Z toho bylo identifikováno celkem 20 případů smrtelných předávkování opioidy (27 v r. 2017), především opioidními analgetiky (fentanyl, morfin, dihydrokodein, oxykodon). Pervitin byl příčinou smrtelného předávkování ve 12 případech (10 v r. 2017). Dále byla hlášena 2 smrtelná předávkování těkavými látkami a po jednom smrtelném předávkování MDMA, kokainem, GHB a syntetickým kanabinoidem. V obecném registru mortality bylo identifikováno 64 úmrtí na předávkování (stejně jako v r. 2017). V posledních letech se zvýšil počet předávkování na opioidy.
  • Psychoaktivní léky byly příčinou smrtelného předávkování ve 49 případech (50 v r. 2017), z toho ve 23 případech šlo o tramadol, ve 14 případech o benzodiazepiny a v 10 případech o zolpidem.
  • Ve speciálním registru mortality bylo dále identifikováno 135 (128 v r. 2017) nepřímých úmrtí pod vlivem nelegálních drog a psychoaktivních léků, tj. z jiných příčin než předávkování, nejčastěji v důsledku nehod a sebevražd. V dlouhodobém horizontu je nejvyšší počet případů nepřímých úmrtí pod vlivem pervitinu a konopných látek, v posledních letech došlo k nárůstu počtu úmrtí pod vlivem opioidů.
  • V r. 2018 bylo v obecném registru mortality hlášeno 409 smrtelných předávkování alkoholem (370 v r. 2017). Ze soudnělékařských oddělení bylo v r. 2018 hlášeno 776 alkoholových úmrtí (807 v r. 2017).
  • Vliv alkoholu i nealkoholových drog na dopravní nehodovost meziročně vzrostl. Pod vlivem alkoholu se v r. 2018 stalo 4626 nehod (4,4 % z celkového počtu), při kterých bylo 62 osob usmrceno (tj. 11,0 % všech usmrcených). Pod vlivem nealkoholových drog se stalo 260 nehod (0,25 %), při nich bylo usmrceno 14 osob (2,5 %).

zpět na začátek 

Sociální důsledky a souvislosti užívání drog

  • Vztah mezi užíváním návykových látek a nepříznivou socioekonomickou situací je obousměrný. Pro uživatele návykových látek představuje sociální exkluze významnou bariéru návratu do společnosti. Uživatelé drog jsou ve vyšší míře nezaměstnaní a mají problémy s bydlením. Nestabilní bydlení a také zadluženost jsou významnou překážkou úzdravy a sociální integrace a bez pomoci často představují neřešitelný problém.
  • Mezi problémovými uživateli drog v kontaktu s nízkoprahovými programy převažuje nestabilní ubytování (68 %) a nestabilní, případně nelegální příjem (52,3 %). Platný občanský průkaz a průkaz zdravotní pojišťovny nemá 20,9 %, resp. 29,8 % problémových uživatelů drog. Zadluženo je 81,9 % klientů, 72,7 % z nich mělo o svém zadlužení přehled. Výše dluhu dosahovala v r. 2019 od 100 Kč do 9,1 mil. Kč, průměrná výše dluhu byla 573 tis. Kč, medián 200 tis. Kč.
  • Uživatelé návykových látek v péči dluhových poraden měli průměrnou výši dluhu po splatnosti 550 tis. Kč. Téměř 70 % klientů dluhových poraden dluží nebankovním poskytovatelům půjček a přibližně polovina bankám.
  • Užívání návykových látek představuje jeden z mnoha problémů vyskytujících se v kontextu sociální exkluze a chudoby koncentrovaných v sociálně vyloučených lokalitách (SVL). Z nelegálních drog jsou v SVL dlouhodobě nejrozšířenější konopné látky a pervitin.

zpět na začátek 

Adiktologická prevence

  • Prevence závislostí zaměřená na děti a mládež je součástí širšího rámce prevence rizikového chování. Systém koordinuje ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, na místní úrovni působí krajští školští koordinátoři prevence a metodici prevence pedagogicko-psychologických poraden. Na školách působí školní metodici prevence.
  • Základním dokumentem je Národní strategie primární prevence rizikového chování dětí a mládeže a její akční plán, na krajské úrovni jsou realizovány krajské plány primární prevence rizikového chování.
  • Systém certifikace programů všeobecné, selektivní a indikované prevence zajišťuje Národní ústav pro vzdělávání. K srpnu 2019 bylo evidováno celkem 62 organizací s 94 certifikovanými programy primární prevence (k lednu 2018 to bylo 57 organizací a 89 programů). Z celkového počtu 94 certifikovaných programů se 80 zaměřovalo na prevenci v adiktologii, tj. věnovaly se tématům užívání návykových látek a závislostního chování, z nich bylo 52 programů z oblasti všeobecné, 20 selektivní a 8 indikované prevence.
  • V r. 2016 byl spuštěn jednotný elektronický systém výkaznictví a sběru dat ve školské prevenci na úrovni jednotlivých škol a školských zařízení. Od spuštění systému se dosud registrovalo 3545 ZŠ a SŠ (66 % všech škol). Ve školním roce 2018/2019 do systému hlásilo celkem 1280 ZŠ a SŠ, což představuje 24 % ze všech ZŠ a SŠ v ČR.
  • Ve školním roce 2018/2019 bylo hlášeno 42 933 řešených případů výskytu rizikového chování všech typů; nejčastěji řešenými případy užívání návykových látek bylo užívání tabáku (6286 žáků), dále užívání alkoholu (1668 žáků), konopných látek (620 žáků) a ostatních návykových látek (109 žáků). Na téma prevence užívání alkoholu absolvovali studenti ZŠ a SŠ v souhrnu za všechny ročníky v průměru 26,5 hodiny, užívání tabáku 25,8 hodiny a dalších návykových látek 24,6 hodiny.
  • Na prevenci užívání alkoholu bylo zaměřeno 7,7 % všech školních preventivních programů, na prevenci užívání tabáku 6,9 % a na prevenci užívání dalších návykových látek 7,5 %. Většina realizovaných preventivních programů nebyla certifikována v systému ověřování odborné způsobilosti preventivních programů, realizaci certifikovaných programů uvedlo 36,5 % škol. Nejčastějšími formami programu byly interaktivní skupinová diskuse (24,0 %) a jednorázová přednáška (23,8 %).
  • Mimo oblast školství jsou preventivní aktivity realizovány v oblasti prevence řízení pod vlivem alkoholu a drog. V jiných oblastech jsou systematické preventivní programy zaměřené na oblast závislostí realizovány výjimečně.
  • Roste nabídka léčebných a poradenských intervencí poskytovaných prostřednictvím internetu a s využitím nových technologií, přibývá webových a mobilních aplikací pro uživatele tabáku, alkoholu, nelegálních drog, hazardní hráče a jejich blízké. V r. 2018 byly spuštěny národní stránky pro podporu omezení konzumace alkoholu alkohol-skodi.cz.

zpět na začátek 

Adiktologické služby

  • Síť adiktologických služeb pokrývá celé spektrum problémů spojených s užíváním návykových látek a s dalším závislostním chováním a tvoří ji zařízení a programy různých typů, které jsou zakotveny v různých oborech a resortních (legislativních) rámcích. Aktuálně je v ČR téměř 300 programů různých typů poskytujících adiktologické služby.
  • Mezioborovost je silnou stránkou adiktologických služeb, avšak jejich meziresortnost představuje praktickou překážku jejich fungování v praxi, neboť poskytování různých typů služeb (zdravotní, sociální, výchovně-pedagogické) v rámci jednoho programu naráží na vzájemnou neslučitelnost a nízkou vzájemnou prostupnost jednotlivých resortních rámců.
  • Podle zpráv o realizaci protidrogové politiky v krajích v r. 2018 bylo v ČR celkem 275 (272 v r. 2017) specializovaných adiktologických center, tj. bez započítání preventivních a terénních programů. Největší meziroční změna v počtu programů byla u ambulantních doléčovacích programů, jejich počet vzrostl o 4.
  • Sčítání adiktologických služeb v r. 2017 se zúčastnilo celkem 275 programů, z nich 17 poskytovalo detoxifikaci, 62 terénní služby, 69 provozovalo kontaktní centrum, 95 ambulantní služby, 2 denní stacionář, 22 krátkodobou a střednědobou rezidenční léčbu, 17 terapeutickou komunitu, 46 doléčovací program, 23 poskytovalo substituční léčbu a 3 ambulantní léčbu ve věznicích. Nejčastěji šlo o poskytovatele sociálních služeb (68 %), poskytovatele zdravotnických služeb (35 %), školská a církevní zařízení (shodně po 1 %). Jako adiktologická služba se identifikovalo 44 % služeb. Programy poskytují služby obvykle více cílovým skupinám, nejčastěji uživatelům nelegálních drog (88 %), osobám užívajícím více látek současně (77 %), uživatelům alkoholu (65 %), psychoaktivních léků (63 %) a problémovým hráčům (55 %).
  • Ze 165 ambulantních a pobytových léčebných zařízení (mimo nízkoprahové programy) vedla pořadník na zařazení klienta do péče necelá polovina (46 %). Průměrná čekací doba pacienta na přijetí do ambulantní léčby byla 22 dní, do substituční léčby 14-20 dní, do pobytové léčby (detoxifikace, krátkodobá a střednědobá léčba) byla 20 dní, do léčby v terapeutické komunitě 30 dní.
  • Podle posledního Sčítání adiktologických služeb využije některou adiktologickou službu za rok celkem 88 tis. klientů. V r. 2018 bylo v kontaktu s nízkoprahovými programy 38,0 tis. uživatelů nelegálních drog, z toho nejčastěji uživatelé pervitinu (67 %), opioidů (27 %) a konopných látek (6 %), a 2,9 tis. uživatelů alkoholu. AT ambulance oboru psychiatrie obsloužily 11,6 tis. klientů (cca 60 % tvořili uživatelé alkoholu a 40 % uživatelé nealkoholových drog, z nich největší podíl tvořili uživatelé opioidů). Adiktologické zdravotnické ambulance měly v péči celkem 4,5 tis. klientů, ambulantní nezdravotnické programy 2,7 tis. klientů a programy následné péče přibližně 2 tis. klientů. V kontaktu s dětskými a dorostovými adiktologickými ambulancemi bylo 1,4 tis. klientů, nejčastěji uživatelů konopných látek a pervitinu. Na detoxifikačních jednotkách bylo v r. 2018 hospitalizováno 11 tis. osob, nejčastěji v souvislosti s alkoholem (59 %). V psychiatrické lůžkové péči bylo v r. 2018 evidováno 15 tis. hospitalizací pro poruchy způsobené užíváním návykových látek, z toho 61 % kvůli alkoholu a 39 % kvůli nealkoholovým drogám, z nichž nejčastější příčinou bylo polyvalentní užívání a užívání stimulancií (pervitinu). V terapeutických komunitách se v r. 2018 léčilo 325 osob. Průměrný věk uživatelů návykových látek v kontaktu s adiktologickými službami se zvyšuje (především to platí o uživatelích nelegálních drog), ženy tvoří přibližně třetinu klientů.
  • Do Národního registru léčby uživatelů drog (NRLUD) nahlásilo v r. 2018 údaje o léčených klientech 169 programů (120 v r. 2017) a bylo evidováno 14 167 klientů, z nichž 6240 (44 %) zahájilo léčbu poprvé v životě (tzv. prvožadatelé). NRLUD byl spuštěn v r. 2015, a přestože se jeho pokrytí zvyšuje, stále nepokrývá celou síť adiktologických služeb a všechny léčené klienty.
  • K srpnu 2019 mělo platnou certifikaci RVKPP celkem 204 programů. Meziročně došlo k nárůstu počtu zejména ambulantních programů. Je patrný dlouhodobý nárůst počtu certifikovaných programů.
  • Krátké intervence jsou v praxi dlouhodobě prováděny v poměrně nízké míře a nesystematicky, a to přesto, že jejich provádění je zákonnou povinností všech zdravotnických pracovníků. Nízkou míru realizace krátkých intervencí potvrzují výsledky pravidelného omnibusového průzkumu mezi lékaři - krátké intervence jak u kuřáků, tak u rizikových či intenzivních uživatelů alkoholu v r. 2018 prováděla přibližně pouze polovina lékařů. Výjimečně provádí nebo vůbec neprovádí krátké intervence asi čtvrtina lékařů.
  • Od r. 2016 je v provozu Národní linka pro odvykání kouření (800 35 00 00), kterou provozuje Česká koalice proti tabáku za podpory Úřadu vlády ČR. V říjnu 2018 byla linka rozšířena o službu osobám závislým na alkoholu a na hazardním hraní. V srpnu 2019 byla na tomtéž čísle spuštěna také Národní linka pro odvykání nelegálním drogám.
  • Dostupnost adiktologických služeb ve věznicích roste, od r. 2016 zřizuje vězeňská služba ve věznicích pozici adiktologa. Poradny drogové prevence a bezdrogové zóny byly dostupné ve všech 35 věznicích. Léčbu závislostí ve vězení bylo možné absolvovat ve 14 věznicích, z toho 3 věznice realizovaly soudem nařízené ochranné léčení. Ve 2 věznicích probíhá bezplatná distribuce kondomů prostřednictvím výdejních automatů.

zpět na začátek 

Substituční léčba

  • Počet osob léčených v opiátové substituční léčbě v posledních 6 letech stagnuje. V r. 2018 nahlásilo své pacienty v substituční léčbě do Národního registru léčby uživatelů drog celkem 54 zdravotnických zařízení (62 v r. 2017) a bylo evidováno celkem 2312 léčených osob (2249 v r. 2017), z nich 1592 (69 %) léčených buprenorfinem a 720 (31 %) metadonem. Z výzkumů mezi lékaři a mezi klienty adiktologických služeb vyplývá, že významný počet pacientů v opiátové substituční léčbě není do tohoto registru hlášen (odhadem 1500-3000).
  • V r. 2018 bylo evidováno 480 ukončení epizod substituční léčby. Nejčastějším důvodem ukončení (33,5 %) bylo vyloučení pro porušování léčebného režimu. Takto vysoký podíl vyloučených pro porušování terapeutického režimu je v rozporu s mezinárodními doporučeními.
  • V průměru bylo v ČR v r. 2018 v substituční léčbě registrováno 22,6 % problémových uživatelů opioidů. V Praze, kde se odhaduje 69 % problémových uživatelů opioidů celé ČR, je podíl registrovaných v substituci 17,6 %. Rovněž v ostatních krajích s významným počtem problémových uživatelů je jejich podíl v substituci poměrně nízký. Rovněž z průzkumu mezi problémovými uživateli opioidů z r. 2019 vyplynul nízký podíl uživatelů opioidů v substituční léčbě, a to na úrovni 24-31 %.
  • Problémem zůstává finanční dostupnost substitučních léčivých přípravků s účinnou látkou buprenorfin. Monopreparáty s buprenorfinem nejsou hrazeny ze zdravotního pojištění a pacient tedy hradí v lékárně plnou cenu. Kombinovaný léčivý přípravek Suboxone® 8 mg je jediný přípravek hrazený ze zdravotního pojištění, ale v praxi je počet pacientů, kterým je tento léčivý přípravek hrazen, odhadován pouze na několik desítek.
  • Substituční léčbu poskytovalo v r. 2018 celkem 6 věznic, léčeno bylo 64 osob, dosud byl ve věznicích používán pouze metadon. V r. 2019 spustila VS ČR ve 2 věznicích pilotní projekt poskytování substituční léčby buprenorfinem včetně možnosti zahájení této léčby u osob, které dosud nebyly substitucí léčeny. Zásadní překážku v zavedení substituční léčby buprenorfinem ve věznicích představuje způsob úhrady buprenorfinových přípravků ze zdravotního pojištění.

zpět na začátek 

Harm reduction programy

  • Základ sítě harm reduction služeb tvoří nízkoprahová kontaktní centra a terénní programy. Počet nízkoprahových programů se v posledních letech pohybuje kolem 100. V r. 2018 jich bylo 107, v tom 54 kontaktních center a 53 terénních programů. V kontaktu s nimi bylo 38,0 tis. uživatelů drog.
  • Klientelu nízkoprahových programů tvořili především uživatelé nelegálních drog, z nich bylo 25,6 tis. uživatelů pervitinu (67 %), 10,2 tis. uživatelů opioidů (27 %) a 2,1 tis. uživatelů konopných látek (6 %). Programy odhadují dalších 10,3 tis. osob ve zprostředkovaném kontaktu. Z dlouhodobého hlediska je patrný postupný nárůst počtu problémových uživatelů pervitinu, v posledních letech roste také počet uživatelů opioidů. Podíl injekčních uživatelů drog mezi klienty nízkoprahových programů se dlouhodobě pohybuje kolem 80 % (82 % v r. 2018). Pokračuje trend nárůstu průměrného věku klientů nízkoprahových programů (32,6 v r. 2018), ženy tvoří dlouhodobě kolem 30 % klientů (29 % v r. 2018). Nízkoprahové programy v r. 2018 pracovaly také s 2,9 tis. uživateli alkoholu.
  • V r. 2018 byl v ČR registrován léčivý přípravek Nyxoid® s obsahem naloxonu (antidotum při předávkování opioidy). V přípravě je pilotní program distribuce naloxonu ve 2 kontaktních centrech v ČR.
  • Množství injekčního materiálu distribuovaného nízkoprahovými programy meziročně vzrostlo o 530 tis. kusů na 6,9 mil. injekčních setů. Množství distribuovaného injekčního materiálu v přepočtu na jednoho odhadovaného IUD představuje 176 kusů ročně, což odpovídá podle WHO v rámci prevence přenosu HIV pásmu středního pokrytí. Nejvyšší počet kontaktů i výměn injekčního materiálu vykazují dlouhodobě nízkoprahové programy v Praze a v Ústeckém kraji. V současnosti jsou v ČR provozovány 3 prodejní automaty na injekční materiál.
  • Jako alternativu injekčního užívání drog nabízí nízkoprahové programy aluminiové fólie určené ke kouření heroinu a želatinové kapsle určené k perorální aplikaci především pervitinu. Želatinové kapsle distribuuje přibližně 90 programů.
  • V posledních letech využívají nízkoprahové programy v rámci kontaktní práce i sociální sítě a internetová diskusní fóra. Pro tuto práci se v praxi vžilo označení virtuální terén.
  • V r. 2018 nabízelo možnost testování na HIV 82 programů, na VHB 64, na VHC 90 a na syfilis 58 programů. Každoročně je v nízkoprahových programech otestováno přibližně 8,7 % IUD na VHC a 8,0 % IUD na HIV.
  • Péče o infikované HIV a nemocné s AIDS je v ČR zajištěna v 8 HIV centrech, léčba HIV infekce je pro uživatele drog plně dostupná. Léčba VHC novými, přímo působícími antivirotiky je dostupná ve 20 centrech. V některých z nich však může být dostupnost léčby omezená vzhledem k finančním limitům. Příznivým trendem je, že rozpočty center se prostřednictvím úhradové vyhlášky mírně navyšují a cena léčby klesá. Podle údajů zdravotních pojišťoven bylo v r. 2018 léčeno pro VHC přibližně 2,5 tis. osob, z toho přibližně 1,4 tis. moderními přímo působícími antivirotiky. Počet léčených IUD nebyl znám.
  • V srpnu 2019 byl RVKPP schválen dokument Eliminace virové hepatitidy typu C mezi uživateli drog v České republice: východiska a akční plán 2019-2021, který se zaměřuje na zlepšení v celé kaskádě péče o pacienty s VHC. Podle dostupných údajů se totiž do kontaktu se specialistou na diagnostiku a léčbu VHC dostane pouze 35 % pozitivně testovaných na VHC, 12 % zahájí a 5 % dokončí léčbu.
  • Specifické harm reduction programy na tanečních a hudebních akcích nejsou v ČR příliš rozšířené, byť se jejich aktivita v posledních letech zvyšuje. V prostředí zábavy působí v ČR 10-18 programů. Nízký počet těchto programů souvisí s omezenou finanční podporou těchto aktivit.

zpět na začátek 

Nabídka drog a kriminalita spojená s drogami

  • V r. 2018 byl zaznamenán mírný pokles počtu primárních drogových trestných činů (DTČ) oproti předchozímu roku, a to na 5465 (5599 v r. 2017). Jejich podíl na celkové zjištěné trestné činnosti dlouhodobě roste, v r. 2018 tvořil 2,8 %. Z 5181 DTČ objasněných v r. 2018 bylo 41 % spácháno opakovaně trestanými osobami, 4 % objasněných DTČ spáchali mladiství. Nejvyšší počet zjištěných primárních DTČ v přepočtu na 100 tis. obyvatel ve věku 15-64 let byl v r. 2018 byl evidován v Praze, Pardubickém a Ústeckém kraji.
  • Trestné činy výroby, pašování a prodeje drog (§ 283) v posledních 10 letech představují 80 % DTČ. Přechovávání drog pro vlastní potřebu (§ 284) je druhým nejčastějším DTČ (13 %).
  • Za primární DTČ bylo v r. 2018 zadrženo celkem 3615 osob a stíháno přibližně 4 tis. osob. Obžalováno bylo 3102 a odsouzeno 2353 osob. Počet vězněných za primární DTČ vzrostl na 2460 (2431 v r. 2017).
  • Osoby zadržené v souvislosti s pervitinem dlouhodobě tvoří 51 % zadržených pro primární DTČ. Podíl osob zadržených pro primární DTČ v souvislosti s konopnými látkami činí 40 %.
  • Oproti předchozímu roku došlo k nárůstu podílu nepodmíněných trestů odnětí svobody (z 23 % v r. 2017 na 26 % v r. 2018) a snížení podílu podmíněně odložených trestů odnětí svobody (z 65 % v r. 2017 na 62 % v r. 2018). Délka trvání nepodmíněného trestu odnětí svobody byla nejčastěji 1-5 let (67 % nepodmíněných trestů odnětí svobody). V r. 2018 bylo podle evidence MS ochranné léčení uloženo 370 osobám, z toho 145 závislým na nealkoholových drogách a 225 na alkoholu.
  • Za r. 2018 MZ eviduje 8094 pravomocných rozhodnutí o spáchání přestupku neoprávněného držení drog v malém množství pro vlastní potřebu, 183 rozhodnutí o spáchání přestupku neoprávněného pěstování rostlin nebo hub obsahujících OPL v malém množství pro svoji potřebu. Největší podíl tvořily osoby, které se dopustily přestupku v souvislosti s konopnými látkami (72 %) a pervitinem (16 %).
  • Podíl trestných činů (TČ) spáchaných pod vlivem návykových látek meziročně vzrostl, v r. 2018 to bylo 14,1 tis. TČ (15 % všech objasněných TČ). Z toho bylo 11,5 tis. (82 %) spácháno pod vlivem alkoholu, 2,6 tis. (18 %) spácháno pod vlivem nealkoholových drog. Pachatelé se nejčastěji dopustili TČ ohrožení pod vlivem návykových látek anebo opilství (50 % objasněných TČ pod vlivem alkoholu a 66 % pod vlivem nealkoholových drog).
  • Poslední odhad ekonomicky motivované sekundární drogové kriminality byl proveden za r. 2017. Bylo zjištěno celkem 120,4 tis. vybraných ekonomicky motivovaných TČ (60 % všech zjištěných TČ celkem), z nich odhadem 35 % (42,3 tis.) spáchali uživatelé drog. Nejvyšší podíl představovaly krádeže.
  • Policie ČR a Celní správa ČR odhalily v r. 2018 celkem 202 indoor pěstíren konopí, což je o 103 méně než v r. 2017. Od r. 2011 roste podíl pěstíren s méně než 50 rostlinami, v r. 2018 tvořily 63 %. Dlouhodobě naopak klesá podíl pěstíren s produkční kapacitou více než 500 rostlin (27 % v r. 2011 a 8 % v r. 2018).
  • V r. 2018 bylo v ČR odhaleno 240 varen pervitinu, tj. o 24 méně než v předchozím roce. Mezi nimi převládaly menší provozy s komunitním způsobem výroby i distribuce zásobující zejména domácí trh. Roste podíl velkokapacitní výroby realizované organizovanými skupinami.
  • Hlavním prekurzorem pro výrobu pervitinu je pseudoefedrin extrahovaný z léčiv. V ČR je výdej léčiv s obsahem pseudoefedrinu regulován od r. 2009. Regulace vedla k dramatickému snížení výdeje těchto léčiv v českých lékárnách a k nárůstu nelegálního dovozu z jiných zemí. Pseudoefedrinová léčiva pro výrobu pervitinu pocházela nejčastěji z Polska nebo balkánských zemí.
  • Kokain je do ČR dovážen ze zemí Jižní Ameriky. V porovnání s okolními státy není ČR významnou cílovou ani tranzitní zemí, nicméně v posledních letech se dostupnost kokainu v ČR zvyšuje. Tablety extáze se do ČR dováží většinou z Nizozemska nebo Belgie. V posledních 3 letech byla zaznamenána výroba extáze i v ČR. Heroin se do ČR dostává zejména tzv. balkánskou cestou.
  • Nejčastěji zachycenou drogou byly stejně jako v předchozích letech konopné látky. Za r. 2018 bylo evidováno celkem 1410 případů zajištění marihuany v rámci DTČ, a to v celkovém množství 933,7 kg (v r. 2017 celkem 1350 případů v celkovém množství 1081,1 kg).
  • Druhou nejčastěji zadrženou drogou byl pervitin. Za r. 2018 bylo v trestních řízeních evidováno 799 záchytů v množství 105,3 kg v krystalické formě a 3635 tablet obsahujících pervitin (v r. 2017 celkem 671 záchytů v množství 92,6 kg a 2 l tekutiny obsahující pervitin).
  • Za r. 2018 bylo v trestních řízeních vykázáno 243 případů záchytů kokainu v celkovém množství 24,2 kg (196 záchytů o celkové hmotnosti 27,4 kg v r. 2017).
  • U heroinu byl v porovnání s předchozím rokem hlášen nižší počet záchytů a také výrazně nižší zachycené množství. V rámci DTČ bylo za r. 2018 evidováno 46 záchytů o celkové hmotnosti 1,3 kg (51 záchytů o celkové hmotnosti 19,1 kg v r. 2017).
  • V r. 2018 represivní orgány evidovaly v trestním řízení 464 záchytů extáze, z toho v 275 případech šlo o záchyty ve formě tablet (v r. 2017 celkem 295, z toho 203 záchytů ve formě tablet). Zajištěno bylo celkem 32,4 tis. tablet, což je více než dvojnásobné množství v porovnání s r. 2017 (15,0 tis. tablet).
  • V přestupkovém řízení bylo zajištěno 14,3 kg marihuany, 596 rostlin konopí, 119 g hašiše, 854 g pervitinu, 37 g kokainu, 40 g heroinu, 167 tablet a 13 g extáze, 10 tripů LSD.
  • V Systému včasného varování před novými drogami koordinovaném NMS bylo za r. 2018 hlášeno celkem 65 nových psychoaktivních látek (48 látek v r. 2017), z toho 11 vůbec poprvé. Nejčastěji to byly syntetické katinony (29 látek). Látkami s největším celkovým zachyceným množstvím byly syntetické katinony 4-CEC (5,1 kg) a 4-methylpentedrone (2,3 kg). V souvislosti s novými psychoaktivními látkami byl za r. 2018 hlášen 1 případ úmrtí a 5 případů závažné nefatální intoxikace.

zpět na začátek 

Podrobné informace jsou ve Výroční zprávě o stavu ve věcech drog v ČR v roce 2018


I nadále prosíme odborníky o spolupráci v rámci systému včasného varování před novými drogami - NOVÉ DROGY - JAK POSTUPOVAT

Celonárodní studie mapující fenomén užívání psychedelických látek a konopí v ČR (tzv. národní psychedelický výzkum) probíhá na stránce psychedelickyvyzkum.cz

TOPlist