Drogová situace

Přehled aktuální situace v oblasti drog v České republice

Podrobné informace jsou ve Výroční zprávě o stavu ve věcech drog v ČR v roce 2017.


Protidrogová politika

  • V l. 2014–2016 došlo k integraci oblastí alkoholu, tabáku a hazardního hraní do národní strategie protidrogové politiky. Poradními a koordinačními nástroji vlády pro problematiku závislostí jsou Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky (RVKPP) a národní protidrogový koordinátor. 

  • Zákon č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, který je účinný od 31. května 2017, nově stanoví vládě povinnost minimálně jednou za 10 let schválit národní strategii protidrogové politiky Současná strategie je platná do r. 2018. 

  • Průběžné hodnocení akčního plánu pro problematiku nelegálních drog v r. 2018 konstatovalo nedostatky v systémovém zajištění školské prevence, nízkou dostupnost programů primární prevence v oblasti závislostí včetně nízké dostupnosti specifických programů selektivní a indikované prevence a nízkou dostupnost adiktologických služeb včetně zdravotnických ambulantních služeb a programů sociální reintegrace uživatelů návykových látek. 

  • V r. 2017 bylo rovněž provedeno druhé průběžné hodnocení akčního plánu pro oblast hazardního hraní. Nedaří se plnit priority v oblasti prevence rozvoje a včasného záchytu problémového hráčství. S problémy se potýká také oblast rozvoje sítě ambulantní péče pro problémové a patologické hráče. 

  • V říjnu 2017 byla vládě předložena informace o stavu realizace strategie Zdraví 2020 a hodnocení akčních plánů pro oblast kontroly tabáku a k omezení škod působených alkoholem. 

  • Zákon č. 65/2017 Sb. oproti předchozí právní úpravě výrazně stručněji definuje organizaci a provádění protidrogové politiky na národní i krajské úrovni. Nově byla vypuštěna povinnost kraje zřídit funkci krajského protidrogového koordinátora. V praxi se však situace dosud nezměnila – funkce krajského protidrogového koordinátora byla v r. 2017 obsazena ve všech krajích s výjimkou Moravskoslezského. 

  • Protidrogová politika většiny krajů vychází ze specifického strategického dokumentu pro tuto oblast; jen ve 2 krajích je protidrogová politika součástí strategického dokumentu se širším záběrem a v 1 kraji (Karlovarský) se v r. 2017 žádný strategický dokument protidrogovou politiku neobsahoval. 

  • Roste počet obcí, které přijímají samostatné strategie protidrogové politiky. Pozice místního protidrogového koordinátora byla v r. 2017 ustavena ve všech 22 pražských městských částech a ve 192 (186 v r. 2016) z celkem 205 obcí s rozšířenou působností. 

Legislativa a regulace 

  • V r. 2017 nedošlo ke změně v definici skutkových podstat ani v trestních sankcích u tzv. drogových trestných činů. V souvislosti se systémovými změnami v přestupkové legislativě jsou s účinností od 1. 7. 2017 přestupky držení drogy v malém množství pro vlastní potřebu a pěstování psychoaktivních rostlin nebo hub v malém množství pro vlastní potřebu přesunuty do zákona o návykových látkách. Jejich skutková podstata se nezměnila. 

  • Na seznam návykových látek obsažený v nařízení vlády č. 463/2013 Sb. bylo s účinností od května 2017 nově zařazeno 62 látek, 1 látka (fentermin) byla přeřazena v rámci změny v přílohách, a s účinností od března 2018 dalších 74 látek.

  • Dne 31. května 2017 nabyl účinnosti zákon č. 65/2017 Sb., který nahradil zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zásadní legislativní změnou je zavedení plošného zákazu kouření ve vnitřních prostorách provozoven stravovacích služeb s výjimkou vodních dýmek a elektronických cigaret. Zákon i nadále zakazuje prodej alkoholických nápojů, tabákových výrobků a elektronických cigaret mimo místa vymezená zákonem, tento zákaz však rozmělňuje řada výjimek. Prodej alkoholických nápojů a tabákových výrobků na dálku (např. přes internet) je povolen, pokud je vyloučen prodej těchto výrobků osobám mladším 18 let a jsou splněny další podmínky. 

  • Zákon dále upravuje problematiku orientačního a odborného lékařského vyšetření na přítomnost návykových látek, koordinaci protidrogové politiky, umožňuje obcím prostřednictvím obecních vyhlášek regulovat kouření a používání elektronických cigaret v blízkosti škol a zařízení pro osoby mladší 18 let a prodej, podávání a konzumaci alkoholických nápojů na veřejně přístupných místech či akcích. Nově je např. v případě závažného porušení zákona při prodeji nebo podávání alkoholických nápojů osobám mladším 18 let možné uzavření provozovny až na dobu 2 provozních dnů. 

  • Zejména plošný zákaz kouření v restauracích, barech, hospodách a obdobných zařízeních vzbudil celospolečenskou debatu a stal se předmětem ústavní stížnosti a poslaneckých a senátních návrhů na změnu zákona. Ústavní soud ČR v březnu 2018 stížnost v části týkající se zákazu kouření zamítl s tím, že napadený zákaz představuje ústavně konformní zásah do vlastnického práva i do práva podnikat, že je dostatečně jasný a určitý, není svévolný a je legitimní. 

  • Vyhláška ministerstva zdravotnictví č. 37/2017 Sb., o elektronických cigaretách, náhradních náplních do nich a bylinných výrobcích určených ke kouření, s účinností od března 2018 upravuje např. požadavky na složení, vzhled, jakost a vlastnosti elektronických cigaret i náplní do nich, povinnosti při jejich označování, a to včetně zakázaných prvků a rysů. 

  • Ústavní soud v r. 2018 rozhodoval ve věci dostupnosti vhodných služeb sociální péče. Byť se ústavní nález netýkal přímo pacienta adiktologických služeb, ale osoby s těžkým zdravotním postižením, je relevantní také pro osoby se závislostí, neboť ústavní soud konstatoval, že osoby se zdravotním postižením nacházející se v nepříznivé sociální situaci mají veřejné subjektivní právo na dostupnost vhodných služeb sociální péče. 

  • V prosinci 2017 RVKPP projednala problematiku harm reduction opatření v oblasti kouření tabáku a zabývala se mj. stanovisky vybraných odborných společností. RVKPP v závěrečném usnesení doporučuje vládě zařadit harm reduction v oblasti kouření do protidrogové strategie a veřejnozdravotní politiky a na mezinárodní úrovni prosazovat odstranění bariér v nabídce alternativních produktů s nižším zdravotním rizikem. 

Financování 

  • V r. 2017 činily identifikované výdaje na integrovanou protidrogovou politiku z rozpočtů státní správy a samosprávy celkem 1755,6 mil. Kč (1536,2 mil. Kč v r. 2016), z toho výdaje státního rozpočtu dosáhly 1453,5 mil. Kč a výdaje z místních rozpočtů 302,2 mil. Kč (z toho z krajů 225,2 mil. Kč a z obcí 77,0 mil. Kč). V r. 2017 došlo k nárůstu výdajů napříč všemi typy služeb, tj. výdajů na prevenci, harm reduction, léčbu, následnou péči i prosazování práva. 

  • Meziročně došlo ke zvýšení výdajů na protidrogovou politiku na všech úrovních. Výdaje státního rozpočtu se meziročně zvýšily o 186,0 mil. Kč. S výjimkou resortu zahraničí došlo ke zvýšení výdajů u všech sledovaných resortů. K nejvyššímu nárůstu došlo u výdajů Policie ČR (o 126,6 mil. Kč) včetně NPC (o 26,8 mil. Kč), MPSV (o 21,9 mil. Kč), RVKPP (o 17,0 mil. Kč) a MZ (o 15,0 mil. Kč). Souhrnné výdaje krajských a místních rozpočtů výrazněji narostly v Praze (o 8,5 mil. Kč), v Jihomoravském (o 6,5 mil. Kč) a Moravskoslezském kraji (o 5,8 mil. Kč), k největšímu meziročnímu poklesu došlo v Ústeckém kraji (o 2,3 mil. Kč). 

  • Výdaje ze zdravotního pojištění na léčbu poruch spojených s užíváním návykových látek v r. 2016 (poslední dostupné údaje) činily 1818 mil. Kč (1707 mil. Kč v r. 2015), z toho na léčbu poruch způsobených alkoholem bylo vydáno 1218 mil. Kč a na léčbu poruch způsobených ostatními drogami 600 mil. Kč. Adiktologické (AT) programy z výdajů ze zdravotního pojištění na léčbu poruch spojených s užíváním návykových látek čerpaly 270 mil. Kč (250 mil. Kč v r. 2015). 

  • V oblasti financování se adiktologické služby, které jsou registrovány jako sociální služba, aktuálně potýkají s problémy spojenými s tzv. vyrovnávací platbou, jako jsou např. potíže s definicí základní činnosti služby, různé postupy při výpočtu výše vyrovnávací platby v různých krajích, chyby ve výpočtu, nedostatečně nastavená výše vyrovnávací platby a běžné je i neplnění základní funkce platby, tj. dorovnání příjmů služby do určené úrovně. 

Užívání drog v populaci 

  • NMS provedlo od r. 2008 celkem 15 studií ve 3 řadách, které zjišťovaly míru zkušenosti s užitím nelegálních drog v obecné populaci. Je patrná dlouhodobě stabilní míra prevalence užívání konopných látek v obecné populaci ve věku 15–64 let, mezi osobami ve věku 15–34 let (tzv. mladí dospělí) vykazuje trend mírně klesající. Míra užívání extáze, kokainu a halucinogenních hub v posledních 12 měsících ve věkové skupině 15–34 let je stabilní, v posledních letech mírně roste rozsah užívání pervitinu. 

  • Zkušenost s užitím nelegální drogy někdy v životě uvádí 1/3 populace ve věku 15–64 let (31,2–38,3 % podle studie). Nejčastěji užitou nelegální drogou byly konopné látky (28,6–36,9 %), následované extází (4,3–5,8 %), halucinogenními houbami (4,4–4,7 %), pervitinem (2,1–3,3 %), LSD (2,0–3,1 %) a kokainem (1,9–2,4 %). Míra zkušeností s ostatními drogami, včetně nových psychoaktivních drog (rostlinných nebo syntetických), těkavých látek a anabolických steroidů, je na nízké úrovni (pod 2 %).

  • Zkušenost s užitím nelegálních drog uváděli častěji muži a nejčastěji respondenti ve věkové skupině 15–34 let (až 2krát vyšší prevalence ve srovnání s obecnou populací ve věku 15–64 let). V horizontu posledních 12 měsíců a posledních 30 dnů je výskyt užívání nelegálních drog v obecné populaci velmi nízký s výjimkou konopných látek (8,9–10,4 %, resp. 2,0–3,8 % dotázaných). Mezi osobami ve věku 15–34 let užilo v posledních 12 měsících konopné látky 19,3–21,2 % a v posledních 30 dnech 3,9–9,0 %.

  • Psychoaktivní léky (sedativa, hypnotika a/nebo opioidní analgetika) získané bez lékařského předpisu užilo v posledních 12 měsících celkem 7,1–9,2 % respondentů ve věku 15–64 let (5,6–6,0 % mužů a 8,2–12,8 % žen). Studie mezi studenty ve věku 17–25 let upozornila na časté užívání analgetik, 10,7 % studentů je užilo na kocovinu v důsledku nadměrné konzumace alkoholu. Psychofarmaka, tj. léky určené k léčbě psychických nebo psychosomatických obtíží (např. antidepresiva, antipsychotika nebo anxiolytika), užilo někdy 11 % studentů, desetina z nich jejich užívání s nikým nekonzultuje a užívá je podle subjektivní potřeby.

  • Výsledky realizovaných školních studií v ČR (HBSC 2014, ESPAD 2015 a 2016, VRCHA 2014–2017, GYTS 2016) i další regionální studie ukazují výrazný pokles kouření cigaret i konzumace alkoholu ve školní populaci, a to včetně pravidelného a rizikového užívání, a také pokles míry zkušeností s nelegálními drogami. Výskyt pravidelného kouření, rizikové konzumace alkoholu a také prevalence užití nelegálních drog byly dlouhodobě vyšší mezi chlapci, ale v posledních letech je pozorován trend postupného vyrovnávání rozdílů v užívání návykových látek mezi pohlavími (např. výrazný je tento trend u konopných látek). I přes sledované pozitivní trendy zůstávají zkušenosti českých dospívajících s návykovými látkami v evropském kontextu nadprůměrné. Míra výskytu rizikového chování narůstá s věkem, nejvyšší nárůst byl zaznamenán mezi 13. a 14. rokem žáků. Rozdíly jsou také podle typu studované školy – nižší výskyt rizikového chování byl zaznamenán mezi studenty gymnázií, a to včetně víceletých. 

  • Častěji než užívání návykových látek řeší školy jiné formy rizikového chování – trávení času na internetu a hraní her (problémy uvádí až 61 % žáků), agresivní chování (slovní napadání od spolužáků zažilo 59 % respondentů, samo se ho dopustilo 56 %; fyzické napadení ze strany spolužáků uvedlo 19 % žáků, naopak napadení spolužáka 16 %), kyberšikanu a záškoláctví (13 % žáků v 9. třídách ZŠ, 25 % studentů 1. ročníků a 59 % studentů 4. ročníků SŠ). 

  • Některé populační skupiny užívají návykové látky ve vyšší míře než obecná populace. Několikanásobně vyšší míru užívání drog vykazují např. tzv. mladí dospělí v prostředí noční zábavy, vězni nebo obyvatelé sociálně vyloučených lokalit. 

  • Postoje obyvatel ČR k užívání návykových látek jsou dlouhodobě stabilní, aktuálně se však mírně snižuje přijatelnost kouření tabáku i konzumace alkoholu, a zejména jejich pravidelné užívání. Postoje respondentů k zákazu kouření se dlouhodobě nemění – souhlas se zákazem uvádí polovina respondentů již od r. 2011, postoje se nezměnily ani s aktuálním zavedením zákazu kouření. Za posledních 20 let se u starších věkových skupin zvýšila míra tolerance k užívání konopných látek. 

Intenzivní a problémové užívání drog 

  • V ČR je celkem 25,2 % současných kuřáků ve věku 15+ let (30,8 % mužů a 19,9 % žen), 18,4 % kouří denně (22,6 % mužů a 14,5 % žen) a dalších 6,8 % kouří příležitostně. Při přepočtu na celou populaci je v ČR více než 2 mil. denních kuřáků ve věku 15 a více let. Trendy v posledních 6 letech naznačují postupný pokles výskytu kouření v dospělé populaci, a to u mužů i žen. 

  • Denní konzumace alkoholu v dospělé populaci zůstává dlouhodobě na stejné úrovni (7,7–9,5 % podle studie), mezi muži je na výrazně vyšší úrovni. V kategorii rizikové konzumace alkoholu se nacházelo celkem 16,8 % populace ve věku 15+ let, z nichž 9,0 % spadalo do kategorie vysokého rizika. Při přepočtu na dospělou populaci ČR se přibližně 1,6 mil. osob nachází v riziku vzniku problémů spojených s alkoholem, z toho 900 tis. ve vysokém riziku. Denních konzumentů alkoholu je přibližně 600 tis., z toho přibližně 100 tis. konzumuje nadměrné dávky alkoholu denně. 

  • V kategorii rizika v souvislosti s užíváním konopných látek se podle screeningové škály CAST v r. 2016 nacházelo celkem 4,4 % populace ve věku 15–64 let (7,6 % mužů a 1,5 % žen), z nich 1,8 % (3,3 %, resp. 0,3 %) spadalo do kategorie vysokého rizika. Od r. 2012, kdy podíl uživatelů konopí v obecné populaci v riziku dosáhl 2,7 %, došlo k nárůstu o 1,7 procentního bodu. Při přepočtu na dospělou populaci je možno odhadnout počet uživatelů konopí ve vysokém riziku vzniku problémů spojených s jejich užíváním na 125 tis. osob. 

  • Počet osob zneužívajících sedativa a hypnotika v ČR v r. 2016 byl odhadnut na 885 tis., z toho největší podíl tvoří osoby zneužívající alprazolam (např. Neurol®) – cca 270 tis. osob a zolpidem (např. Stilnox®) – cca 190 tis. osob. 

  • V r. 2017 bylo v ČR odhadnuto 47,8 tis. problémových uživatelů opioidů a pervitinu (95% CI: 46,1–49,6 tis.), z toho 34,7 tis. (34,1–35,4 tis.) uživatelů pervitinu a 13,1 tis. (12,6–13,6 tis.) uživatelů opioidů. Z nich bylo 3,9 tis. (3,7–4,1 tis.) uživatelů heroinu, 6,9 tis. (6,6–7,2 tis.) uživatelů buprenorfinu a 2,3 tis. (2,2–2,3) uživatelů jiných opioidů. Odhadovaný počet injekčních uživatelů drog dosáhl 43,7 tis. (42,8–44,8 tis.). Nejvyšší relativní počet problémových uživatelů drog je tradičně odhadován v Praze a Ústeckém kraji, tedy současně v oblastech s vysokým výskytem problémových uživatelů opioidů, a v Libereckém kraji. 

  • Hlavní problémovou nelegální drogou v ČR je pervitin (metamfetamin), z opioidů jsou to buprenorfin a heroin. Znepokojivý je meziroční nárůst uživatelů heroinu a rostoucí míra užívání dalších opioidů, resp. zneužívání opioidních analgetik – fentanylu, morfinu, hydromorfonu a oxykodonu, které mohou lokálně představovat nejrozšířenější opioid mezi problémovými uživateli drog. 

  • V kontaktu s adiktologickými programy je přibližně 70 % problémových uživatelů pervitinu a opioidů, zatímco podíl problémových uživatelů alkoholu, denních kuřáků nebo problémových hráčů v kontaktu s odbornými službami je výrazně nižší (jednotky procent). Skladba uživatelů různých typů návykových látek se významně liší v závislosti na typu programu. V nízkoprahových centrech převažují problémoví uživatelé pervitinu a opioidů. V ambulantních a lůžkových psychiatrických zařízeních převažují uživatelé alkoholu, ale vysoký je podíl také uživatelů pervitinu, opioidů, polyvalentních uživatelů nebo uživatelů sedativ a hypnotik. 

  • Průměrně dvě třetiny klientů adiktologických programů tvoří muži, přičemž relativně nejvíce mužů je mezi klienty záchytných stanic (přes 80 %) a nejméně v psychoterapeutických stacionářích (44 %). Podíl žen je vyšší v mladších věkových skupinách a mezi uživateli sedativ a hypnotik. Podíl osob do 19 let je velmi nízký – do 5 % v ambulantních programech a do 10 % v rezidenčních programech (s výjimkou programů specializovaných na dětskou klientelu). 

  • Významnou část klientů nízkoprahových programů tvoří Romové. Míra užívání návykových látek mezi Romy je vyšší než v majoritní populaci a má řadu specifik: nižší věk začátku užívání, vyšší míru injekční aplikace, polyvalentní užívání, mezigenerační vzorec užívání, vyšší míru kriminality včetně drogové, vyšší míru související prostituce, obtížnější kontakt s pomáhajícími službami (obavy z neznámého a orientace na tady a teď) a přítomnost celé řady dalších faktorů souvisejících se sociálním vyloučením. 

Zdravotní důsledky užívání drog 

  • V r. 2017 bylo nově diagnostikováno 5 případů HIV infekce, kdy došlo k přenosu při injekční aplikaci drogy. Podíl tohoto způsobu přenosu na nových případech je v ČR dlouhodobě nízký. Počet nově hlášených případů hepatitidy typu B (VHB) má od r. 2001 díky zavedenému očkování klesající tendenci, počet případů u injekčních uživatelů drog dosahuje aktuálně do 20 případů ročně. Počet nově hlášených případů hepatitidy typu C (VHC) u injekčních uživatelů drog dosahuje aktuálně 500–650 případů ročně a dlouhodobě tvoří více než polovinu všech případů (58,5 % v r. 2017). 

  • Prevalence HIV mezi injekčními uživateli drog je dlouhodobě velmi nízká, pod 1 %. Prevalence VHC mezi injekčními uživateli drog se pohybuje v rozmezí 15–80 % podle charakteristik souboru vyšetřených. 

  • V r. 2017 bylo ze soudnělékařských oddělení hlášeno 42 případů smrtelných předávkování nelegálními drogami a těkavými látkami (32 v r. 2016), z toho ve 27 případech šlo o opioidy (15 v r. 2016), v 11 případech o pervitin (stejně jako v r. 2016), ve 3 případech o těkavé látky (5 v r. 2016) a v 1 případě o GHB. Psychoaktivní léky byly příčinou předávkování v 50 případech (62 případů v r. 2016). Rovněž v obecném registru mortality došlo v r. 2017 k meziročnímu nárůstu ze 48 na 64 případů, z toho u opioidů z 20 na 36 případů. Na nárůstu počtu smrtelných předávkování opioidy se podílí zejména fentanyl, morfin a kodein.

  • Ve speciálním registru soudních pitev bylo dále identifikováno 128 úmrtí pod vlivem nealkoholových drog (97 v r. 2016), nejvíce jich bylo v důsledku nehod a sebevražd. V dlouhodobém horizontu je nejvyšší počet případů nepřímých úmrtí pod vlivem drog spojen s pervitinem a konopnými látkami, meziročně došlo v r. 2017 k nárůstu úmrtí pod vlivem opioidů (z 6 na 18 případů). 

  • V r. 2017 bylo v obecném registru mortality hlášeno 370 smrtelných předávkování alkoholem (415 v r. 2016). Z dat soudnělékařských oddělení vyplývá, že v souvislosti s alkoholovým opojením zemře v ČR ročně kolem 800 osob. 

  • Vliv alkoholu i nealkoholových drog na dopravní nehodovost klesá. Pod vlivem alkoholu se v r. 2017 stalo 4251 nehod (4,1 % z celkového počtu), při kterých bylo 48 osob usmrceno (9,6 % všech usmrcených). Pod vlivem nealkoholových drog se stalo 231 nehod (0,22 %), při nich byly 4 osoby usmrceny (0,8 %). 

Sociální důsledky a souvislosti užívání drog 

  • Vztah mezi užíváním návykových látek a nepříznivou socioekonomickou situací je obousměrný. Pro uživatele návykových látek představuje sociální exkluze významnou bariéru návratu do společnosti. Uživatelé drog jsou ve vyšší míře nezaměstnaní a mají problémy s bydlením. Nestabilní bydlení a také zadluženost jsou významnou překážkou úzdravy a sociální integrace a bez pomoci často představují neřešitelný problém. 

  • Mezi žadateli o léčbu v souvislosti s užíváním návykových látek je míra nezaměstnanosti nejvyšší mezi uživatelů pervitinu (48 %), opioidů (40 %) a konopných látek (38 %). Podíl osob bez stálého bydlení je nejvyšší také u uživatelů pervitinu (39 %), konopných látek (34 %) a opioidů (29 %).

  • Uživatelé návykových látek v péči dluhových poraden měli průměrnou výši závazků 688 tis. Kč a výši dluhu po splatnosti 288 tis. Kč. Téměř polovina klientů dluhových poraden dluží nebankovním poskytovatelům půjček stejně jako jiným věřitelům, 36 % dluží bankám. 

  • Užívání návykových látek představuje jeden z mnoha problémů vyskytujících se v kontextu sociální exkluze a chudoby koncentrovaných v sociálně vyloučených lokalitách (SVL). Významnou část obyvatel SVL tvoří Romové. 

  • Podle pracovníků Agentury pro sociální začleňování jsou nejzávažnějšími problémy v SVL zadluženost, nízké vzdělání/kvalifikace a nezaměstnanost. Užívání návykových látek je hodnoceno jako středně závažný jev. Nejrozšířenější je užívání tabáku a alkoholu, nicméně v SVL se užívají všechny návykové látky, které jsou místně a finančně dostupné. Z nelegálních drog jsou nejrozšířenější konopné látky a pervitin. Jako poměrně rozšířené je hodnoceno také injekční užívání drog. V SVL se drogy také často vyrábějí (např. pervitin) nebo se s nimi obchoduje. 

  • Až na výjimky neexistují specializované adiktologické programy zaměřené na uživatele drog v SVL, adiktologické služby se jim věnují v rámci své běžné činnosti. V kontaktu s romskou klientelou se osvědčují pracovníci z řad romské komunity nebo místní autority, kontaktní práce v bytech a dlouhodobá práce s komunitou založená na důvěře. 

  • Přibývá zpráv o problémovém užívání drog ve vietnamské komunitě (heroin, pervitin, konopné látky), ta však zůstává napříč kraji pro adiktologické služby obtížně přístupná. 

Prevence 

  • Prevence závislostí zaměřená na děti a mládež je součástí širšího rámce prevence rizikového chování. Systém koordinuje ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, na místní úrovni působí krajští školští koordinátoři prevence a metodici prevence pedagogicko-psychologických poraden. Na školách působí školní metodici prevence. 

  • Základním dokumentem je Národní strategie primární prevence rizikového chování dětí a mládeže, na krajské úrovni jsou realizovány krajské plány primární prevence rizikového chování.

  • Systém certifikace programů všeobecné, selektivní a indikované prevence zajišťuje Národní ústav pro vzdělávání. Koncem r. 2017 byla dokončena revize standardů odborné způsobilosti a celého procesu certifikace poskytovatelů programů školské primární prevence rizikového chování. 

  • V r. 2016 byl spuštěn jednotný elektronický systém výkaznictví a sběru dat ve školské prevenci na úrovni jednotlivých škol a školských zařízení. V r. 2017 do systému aktivně vstupovalo 2350 registrovaných ZŠ a SŠ (1134 v r. 2016), což představuje 43 % ze všech ZŠ a SŠ v ČR. 

  • K lednu 2018 evidoval NÚV celkem 57 organizací s 89 certifikovanými programy primární prevence (k lednu 2017 to bylo 56 organizací a 90 programů). Z nich se 77 zaměřovalo na prevenci v adiktologii, tj. na prevenci užívání návykových látek a závislostního chování, 50 programů bylo v oblasti prevence všeobecné, 19 selektivní a 8 indikované. V oblasti indikované prevence působí v ČR celkem 90 pedagogicko-psychologických poraden a 43 středisek výchovné péče. 

  • Z dostupných informací z Ústeckého kraje vyplývá, že preventivním programům je exponováno pouze 50 % studentů SŠ – 20 % v rámci pravidelné výuky a 30 % při jednorázových akcích. Preventivní programy jsou pravidelnou součástí výuky častěji v nižších ročnících a na středních odborných školách a učilištích než na gymnáziích. Nejčastěji se preventivní programy věnovaly tématu šikany a agrese, užívání nelegálních drog a kyberšikany; naopak kouření patří mezi nejméně častá témata. Nejčastější formou preventivního programu byla beseda. 

  • V oblasti nelegálních drog jsou realizovány a z veřejných rozpočtů podporovány rovněž projekty, které neprošly procesem certifikace odborné způsobilosti v prevenci (mezi ně patří např. projekty Revolution train nebo Cykloběh proti drogám). 

  • Realizované preventivní kampaně jsou zaměřeny především na řízení pod vlivem návykových látek a pití alkoholu mladistvými. V r. 2017 spustila A.N.O. kampaň Zůstaň nad vlivem zaměřenou na ovlivnění postojů, chování a posílení osobní zodpovědnosti dětí a mladistvých v oblasti návykových látek. 

Harm reduction programy 

  • Základ sítě harm reduction služeb tvoří nízkoprahová kontaktní centra a terénní programy. Počet nízkoprahových programů se v posledních letech pohybuje kolem 100. V r. 2017 jich bylo 108, v tom 54 kontaktních center a 54 terénních programů. V kontaktu s nimi bylo 39,2 tis. uživatelů drog, což představuje mírný meziroční pokles. 

  • Mezi klienty nízkoprahových programů dominují uživatelé pervitinu (24,8 tis.), dále opioidů (10,3 tis.) a konopných látek (2,3 tis.). Programy odhadují 13,5 tis. osob ve zprostředkovaném kontaktu. Podíl injekčních uživatelů drog mezi klienty nízkoprahových programů se dlouhodobě pohybuje kolem 80 % (84 % v r. 2017). Pokračuje trend nárůstu průměrného věku klientů (32,2 v r. 2017), ženy tvoří dlouhodobě kolem 30 % klientů (29 % v r. 2017). 

  • V r. 2018 byl v ČR registrován léčivý přípravek Nyxoid® s obsahem naloxonu (antidotum při předávkování opioidy). Přípravek není zatím na trhu a není realizován žádný program distribuce naloxonu jako prevence fatálních předávkování. 

  • Množství injekčního materiálu distribuovaného nízkoprahovými programy meziročně mírně kleslo, v r. 2017 bylo vydáno 6,4 mil. injekčních setů. Injekční uživatelé v kontaktu s nízkoprahovými programy si v r. 2017 vyměnili průměrně 199 kusů injekčního náčiní na jednoho klienta. V přepočtu na jednoho odhadovaného injekčního uživatele celkem to představuje 147 kusů ročně, což je podle standardu WHO střední míra pokrytí. Nejvyšší počet kontaktů i výměn injekčního materiálu vykazují dlouhodobě nízkoprahové programy v Praze a v Ústeckém kraji. V současnosti jsou v ČR provozovány 3 prodejní automaty na injekční materiál. 

  • Jako alternativu injekčního užívání drog nabízí nízkoprahové programy dále aluminiové fólie určené ke kouření heroinu a želatinové kapsle určené k perorální aplikaci především pervitinu. Želatinové kapsle distribuuje téměř 90 programů. 

  • Možnost testování na HIV nabízelo v r. 2017 celkem 81 programů, na VHB 59, na VHC 81 a na syfilis 60 programů (nejvíce v historii), počet provedených testů však mírně klesl. Návaznost na další péči a vstup do léčby VHC komplikuje poměrně nízká dostupnost léčby v 18 specializovaných centrech a finanční limity dané zdravotními pojišťovnami. 

  • Péče o infikované HIV a nemocné s AIDS je v ČR zajištěna v 8 HIV centrech, léčba HIV infekce je pro uživatele drog plně dostupná. Léčba VHC novými, přímo působícími antivirotiky je dostupná v 18 centrech. Celkový počet léčených pro VHC ani počet léčených uživatelů drog není znám, v r. 2017 léčbu ve věznicích zahájilo 666 osob. 

  • Specifické programy na tanečních a hudebních akcích nejsou v ČR rozšířené, což souvisí s omezenou finanční podporou těchto aktivit. Z průzkumu mezi adiktologickými programy z r. 2018 vyplývá, že v prostředí zábavy působilo v ČR 18 programů, z toho 4 specializované. 

Léčba a sociální reintegrace 

  • Zákon č. 65/2017 Sb. nově, relativně obecně a široce definuje odbornou péči o osoby s adiktologickou poruchou. Zákon již neobsahuje výčet konkrétních typů služeb, jak tomu bylo dosud, což odborná veřejnost hodnotila jako nežádoucí oslabení zákonného rámce zajištění adiktologických služeb. 

  • Novelizací nařízení vlády č. 31/2010 Sb. o oborech specializačního vzdělávání a označení odbornosti zdravotnických pracovníků se specializovanou způsobilostí a novelizací vyhlášky č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků vznikla nová specializace v oboru adiktologie – klinický adiktolog, který může některé vyjmenované činnosti vykonávat bez odborného dohledu lékaře. 

  • Ze zpráv o realizaci protidrogové politiky v krajích v r. 2017 vyplývá, že v ČR je celkem 272 (244 v r. 2016) specializovaných adiktologických center, tj. bez započítání preventivních a terénních programů. Oproti r. 2016 došlo k výraznému zvýšení počtu programů ambulantní léčby (o 23) a doléčovacích programů (o 3). Meziročně došlo i ke zvýšení počtu terénních programů (ze 46 na 48) a zvýšil se rovněž počet poskytovatelů primárně preventivních programů (z 56 na 64). 

  • Ve všech krajích s výjimkou Karlovarského a Olomouckého je síť adiktologických služeb definována ve strategickém dokumentu kraje. Většina krajů popisuje stávající síť služeb jako minimální či nedostatečnou. 

  • Geografickou dostupnost nízkoprahových harm reduction služeb hodnotí kraje jako poměrně dobrou, ale významné nedostatky hlásí v dostupnosti ambulantní léčby (zejména substituční léčby a péče o klienty s duální diagnózou). 

  • Kraje stále poukazují na nedostatek ambulantních psychoterapeutů, psychiatrů a dalších lékařů, kteří jsou ochotní pracovat s uživateli návykových látek. Chybí také adiktologické kapacity specializované na děti a mládež. 

  • Velmi nízká dostupnost napříč typy služeb přetrvává v Karlovarském kraji. Na druhou stranu se v r. 2017 podařilo v některých krajích stimulovat vnik nových nebo rozšíření stávajících služeb, zejména se to týká služeb věnujících se patologickým hráčům. 

  • Podle České asociace adiktologů bylo v ČR v květnu 2017 registrováno celkem 24 nelékařských adiktologických zdravotnických ambulancí, avšak pouze 13 z nich mělo smlouvu na úhradu výkonů s některou ze zdravotních pojišťoven. Ambulantní adiktologická péče je dostupná v 17 z celkem 77 okresů. 

  • Pokud jde o počet specializovaných AT ambulancí, největší zdravotní pojišťovna (VZP) jich v r. 2015 evidovala 27. Specializovanými AT programy bylo léčeno přibližně 10 % uživatelů návykových látek a 20 % patologických hráčů léčených v síti psychiatrických ambulancí celkem. 

  • V r. 2017 vyhlásilo ministerstvo zdravotnictví jako jednu z priorit dotačního řízení podporu adiktologických služeb pro děti a mladistvé. Podle informací z různých zdrojů je v současnosti v ČR celkem 9 dětských a dorostových adiktologických ambulancí, z nich 5 v Praze. 

  • Dostupnost adiktologických služeb ve věznicích roste, od r. 2016 zřizuje vězeňská služba ve věznicích pozici adiktologa. Poradny drogové prevence a bezdrogové zóny byly dostupné ve všech 35 věznicích. Léčbu závislostí ve vězení bylo možné absolvovat ve 13 věznicích, z toho 3 věznice realizovaly soudem nařízené ochranné léčení. Substituční léčbu podstoupilo jen 63 vězňů v 6 věznicích. S nestátní organizací spolupracovalo na zajištění adiktologické péče 35 věznic, pravidelná spolupráce existovala ve 27 věznicích. 

  • K srpnu 2018 mělo platnou certifikaci RVKPP celkem 192 programů. Je patrný dlouhodobý nárůst počtu certifikovaných programů. 

  • Krátké intervence jsou v praxi prováděny v poměrně nízké míře a nesystematicky, a to přesto, že jejich provádění je zákonnou povinností všech zdravotnických pracovníků. Pouze třetina osob je při návštěvě lékaře dotázána na konzumaci alkoholu a pouze 8 % dostane doporučení s pitím přestat nebo je omezit. Rovněž pouze přibližně každý třetí kuřák, který v ČR navštíví lékaře, dostane doporučení, aby kouření zanechal. 

  • Roste nabídka léčebných a poradenských intervencí poskytovaných prostřednictvím internetu a nových technologií, přibývá webových a mobilních aplikací pro uživatele tabáku, alkoholu, nelegálních drog, hazardní hráče a jejich blízké. V r. 2017 byly spuštěny národní stránky pro snížení rizik hazardního hraní hazardní-hraní.cz a národní stránky pro podporu omezení konzumace alkoholu alkohol-škodí.cz. 

  • Počet osob léčených v opiátové substituční léčbě v posledních 5 letech stagnuje. V r. 2017 registrovalo své pacienty v substituční léčbě celkem 62 zdravotnických zařízení (63 v r. 2016) a bylo evidováno celkem 2249 léčených osob (2266 v r. 2016), z nich 1506 (67 %) buprenorfinem a 743 (33 %) metadonem. Významný počet pacientů v opiátové substituční léčbě však není do registru hlášen (odhadem 1500–3000). 

  • V průměru bylo v ČR v r. 2017 registrováno v substituční léčbě 17,2 % problémových uživatelů opioidů (17,8 % v r. 2016). V Praze, kde se nachází 73 % problémových uživatelů opioidů z celé ČR, je podíl registrovaných v substituci 13,6 % (15,3 % v r. 2016). Rovněž v dalších krajích s významným počtem problémových uživatelů (Středočeském, Jihočeském, Plzeňském a Ústeckém) je jejich podíl v substituci velmi nízký. V těchto krajích zároveň dochází v posledních letech k nárůstu zneužívání opioidních analgetik. 

  • Problémem zůstává finanční dostupnost substitučních preparátů s účinnou látkou buprenorfin. Monopreparáty s buprenorfinem nejsou hrazeny ze zdravotního pojištění a pacient tedy hradí v lékárně plnou cenu. Kombinovaný preparát Suboxone® 8 mg je jako jediný hromadně vyráběný substituční preparát od r. 2010 hrazen ze zdravotního pojištění, ale v praxi je počet pacientů léčených hrazeným Suboxone® odhadován na několik desítek případů. V r. 2018 se navíc finanční dostupnost dále snížila, neboť i za hrazený Suboxone® musí pacienti nově doplácet. 

  • Výsledky dotazníkového šetření ve 14 substitučních centrech v ČR ukázaly příznivý vliv substituční léčby na bydlení, stabilitu finančního příjmu, řešení dluhů a snížení kriminality léčených. 

Nabídka drog a kriminalita spojená s drogami

  • V r. 2017 bylo odhaleno 305 indoor pěstíren konopí. Více než polovinu tvořily malé domácí pěstírny s počtem rostlin do 50 kusů. Nelegálně vypěstované konopí směřuje převážně na domácí trh. Na indoor produkci ve velkopěstírnách se významně podílí organizované skupiny osob původem z Vietnamu. V r. 2017 zajistily represivní orgány 1094 kg marihuany, 54,4 tis. rostlin konopí a 9,1 kg hašiše. Koncentrace THC u zachyceného konopí činila průměrně 9,3 %. 

  • Převládá výroba pervitinu v menších domácích varnách s komunitním způsobem výroby i distribuce, které zásobují zejména domácí trh. V r. 2017 bylo odhaleno 264 varen, většina s objemem výrobního cyklu do 50 g. Hlavním prekurzorem pro výrobu pervitinu je pseudoefedrin extrahovaný z léčiv. Na velkoobjemové výrobě a distribuci pervitinu se nadále podílejí vietnamské organizované skupiny, pokračuje přesun výroby, případně její části mimo ČR. V r. 2017 bylo v ČR zajištěno celkem 93,3 kg pervitinu o průměrné čistotě 65 %. 

  • Heroin se do ČR dováží v menších zásilkách o hmotnosti do 5 kg. Trh s heroinem v r. 2017 stagnoval. Na pašování a distribuci heroinu v ČR se podílejí převážně organizované skupiny etnických Albánců. Distribuci konečným uživatelům zajišťují romští, arabští a čeští dealeři. V r. 2017 bylo zajištěno 19,1 kg heroinu. Průměrná čistota činila 23 %. Pokud jde o kokain, ČR není významnou cílovou ani tranzitní zemí, nicméně v posledních letech lze pozorovat jeho rostoucí dostupnost. Na pašování a distribuci kokainu se podílí zejména skupiny osob pocházejících z Nigérie, ale také z balkánských zemí a v neposlední řadě také občané ČR. V r. 2017 bylo zajištěno 27,4 kg kokainu, jeho průměrná čistota byla 36 %. 

  • V Systému včasného varování před novými psychoaktivními látkami koordinovaném NMS bylo za r. 2017 hlášeno 48 nových psychoaktivních látek, nejčastěji to byly katinony a fenetylaminy. Mezi látky s největším zachyceným množstvím patřily syntetický kanabinoid s označením 5F-MDMB-PINACA (5,4 kg) a katinon s označením 4-CEC (2,3 kg). Vůbec poprvé bylo v ČR zaznamenáno 16 látek.

  • Za primární drogové trestné činy (DTČ) bylo v r. 2017 zadrženo 3663 osob a stíháno 3527–4276 osob (podle zdroje dat). Obžalováno bylo 3211 osob a pravomocně odsouzeno 2870 osob. DTČ v r. 2017 tvořily 3 % zjištěné trestné činnosti. V r. 2017 byl zaznamenán nárůst počtu zadržených, stíhaných i obžalovaných pro primární DTČ. K poklesu naopak došlo u počtu odsouzených. 

  • Nejvyšší počet zjištěných DTČ na 100 tis. obyvatel ve věku 15–64 let byl evidován v Praze (167,2), nejnižší ve Zlínském kraji (45,9). Nejvyšší podíl osob zadržených pro DTČ spáchalo daný trestný čin v souvislosti s konopnými látkami (45 %) a pervitinem (42 %). Trestné činy výroby, pašování a prodeje drog (§§ 283 a 286) představovaly 84 % a trestné činy přechovávání a pěstování pro vlastní potřebu (§§ 284 a 285) 15 % DTČ. 

  • Nejčastěji uloženou sankcí byl podmíněně odložený trest odnětí svobody (65 % sankcí). Zatímco v l. 2008–2016 rostl počet osob odsouzených za primární DTČ, v r. 2017 došlo k nepatrnému poklesu. Mezi l. 2008–2013 se snižoval podíl nepodmíněných trestů odnětí svobody, poté následovalo 3leté období poklesu a v r. 2017 byl opět evidován nárůst. Ochranné léčení bylo v r. 2017 uloženo 347 osobám, z toho bylo 131 závislých na nealkoholových drogách, 216 na alkoholu. 

  • V r. 2017 bylo evidováno 6629 pachatelů přestupků neoprávněného držení drog v malém množství pro svoji potřebu a/nebo pěstování rostlin nebo hub obsahujících OPL v malém množství pro svoji potřebu. Většina pachatelů se dopustila přestupku v souvislosti s konopnými látkami (69 %). 

  • Podle údajů policie bylo 13,5 tis. trestných činů v r. 2017 spácháno pod vlivem návykových látek, z toho 82 % pod vlivem alkoholu a 18 % pod vlivem nealkoholových drog. V přepočtu jde o 195 trestných činů pod vlivem návykové látky na 100 tis. osob ve věku 15–64 let, což představuje oproti předchozímu roku pokles o 19 trestných činů. Ve srovnání s r. 2016 došlo k poklesu podílu trestných činů spáchaných pod vlivem nelegálních drog (20 % v r. 2016 a 18 % v r. 2017). Pod vlivem alkoholu se pachatelé nejčastěji dopustili trestného činu ohrožení pod vlivem návykových látek, opilství nebo nedbalostní dopravní nehody. Pod vlivem nealkoholových drog šlo nejčastěji o ohrožení pod vlivem návykových látek, opilství a maření výkonu úředního rozhodnutí. 

  • Ekonomicky motivovaná sekundární drogová kriminalita byla mimo jiné zjišťována v dotazníkové studii mezi odsouzenými vězni realizované v r. 2018. Krádeže nebo jiného trestného činu či přestupku za účelem pořízení prostředků na nelegální drogy se někdy v minulosti dopustilo 23 % dotázaných. 

  • V r. 2017 bylo v ČR zjištěno celkem 119 tis. vybraných ekonomicky motivovaných TČ (59 % všech zjištěných TČ celkem), z nich podle expertního odhadu 42 tis. TČ spáchali uživatelé drog (35 % vybraných TČ). Nejvyšší podíl představovaly krádeže spojené s neoprávněným užíváním cizí věci. 

  • V r. 2018 proběhla 5. vlna dotazníkové studie užívání návykových látek mezi vězni ve výkonu trestu odnětí svobody na souboru 1695 respondentů. Celkem 57 % uvedlo zkušenost s nelegální drogou někdy v životě, v posledních 12 měsících před nástupem do výkonu trestu 44 % a v posledních 30 dnech 35 % odsouzených. Během pobytu ve vězení užilo nějakou nelegální drogu 21 % odsouzených. Nejčastěji šlo o alkohol vyrobený ve věznici, léky získané bez lékařského předpisu nebo konopné látky. Zkušenost s injekčním užitím drogy alespoň jednou v životě uvedlo 30 % respondentů, ve vězení užilo drogu injekčně 7 % respondentů. Za problémové uživatele drog lze označit 28 % vězňů, což v přepočtu na celou populaci odsouzených vězňů představuje 5700 osob.

Podrobné informace naleznete ve Výroční zprávě o stavu ve věcech drog v ČR v roce 2017.


TOPlist