Souhrn Výroční zprávy o stavu ve věcech drog v ČR v r. 2016

Protidrogová politika

  • V l. 2014-2016 došlo k integraci oblastí alkoholu, tabáku a hazardního hraní do národní strategie protidrogové politiky, která tedy nyní má 4 samostatné akční plány pro jednotlivé oblasti. Poradním a koordinačním orgánem vlády pro otázky závislostí je Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky (RVKPP) se svými výbory a pracovními skupinami. Od r. 2017 je zákonem č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, vládě dána možnost zřízení funkce národního protidrogového koordinátora.

  • V r. 2016 proběhlo hodnocení akčního plánu pro oblast nelegálních drog na období 2013-2015 a byl přijat nový akční plán pro oblast nelegálních drog na období 2016-2018; v lednu 2017 proběhlo jeho první průběžné hodnocení. V lednu 2017 proběhlo rovněž průběžné hodnocení Akčního plánu pro oblast hazardního hraní na období 2015-2018.

  • Nový zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek účinný od května 2017 oproti předchozí úpravě výrazně stručněji definuje organizaci a provádění protidrogové politiky na národní a krajské úrovni. Kraj v samostatné působnosti provádí protidrogovou politiku na území kraje a za tím účelem přijímá nejméně jednou za 10 let krajskou strategii protidrogové politiky, obavy odborné veřejnosti však vzbudilo zejména vypuštění povinnosti kraje v samostatné působnosti zřídit funkci krajského protidrogového koordinátora.

  • Protidrogová politika krajů většinou vychází ze specifického krajského strategického dokumentu pro tuto oblast. Jen ve 2 krajích je protidrogová politika součástí strategického dokumentu se širším záběrem. Funkce krajského protidrogového koordinátora byla v r. 2016 obsazena ve všech krajích s výjimkou Moravskoslezského, kde tuto funkci dlouhodobě zastává referent pro sociální služby.

  • Také na obecní úrovni, zejména ve statutárních městech, bývá protidrogová politika definována v samostatném strategickém dokumentu. Pozice místního protidrogového koordinátora byla v r. 2016 ustavena ve všech 22 pražských městských částech a ve 186 z celkem 205 obcí s rozšířenou působností.

Legislativa a regulace

  • V r. 2016 nedošlo ke změně v definici skutkových podstat ani druhů a výměru trestních sankcí u tzv. drogových trestných činů. V souvislosti se systémovými změnami v přestupkové legislativě s účinností od 1. 7. 2017 jsou přestupky držení drogy v malém množství pro vlastní potřebu a pěstování psychoaktivních rostlin nebo hub v malém množství pro vlastní potřebu přesunuty do zákona o návykových látkách.

  • V r. 2016 byla připravena novela nařízení vlády o seznamech omamných a psychotropních látek (OPL), která spočívala v rozšíření seznamu OPL o 63 položek, především nových syntetických drog, nařízení je účinné od 1. března, resp. 1. května 2017.

  • Koncem května 2017 nabyl účinnost zákon č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, který nahradil dosavadní zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zásadní změnou je zavedení plošného zákazu kouření ve vnitřních prostorách provozoven stravovacích služeb s výjimkou vodních dýmek a elektronických cigaret. Zákon rovněž zakazuje prodej alkoholických nápojů, tabákových výrobků a výrobků určených ke kouření, kuřáckých pomůcek a elektronických cigaret mimo místa vymezená zákonem, ale tento zákaz rozmělňuje řada výjimek. Je zakázán prodej alkoholu a tabáku na dálku (např. přes internet), pokud nelze ověřit věk kupujícího. Zákon dále upravuje problematiku orientačního a odborného lékařského vyšetření na přítomnost návykových látek, koordinaci protidrogové politiky, umožňuje obcím prostřednictvím obecních vyhlášek regulovat kouření a používání elektronických cigaret v blízkosti škol a zařízení pro osoby mladší 18 let a prodej, podávání a konzumaci alkoholu na veřejně přístupných místech či akcích.

  • Nově je např. v případě závažného porušení zákona ve vztahu k prodeji nebo podávání alkoholických nápojů osobám mladším 18 let možné uzavření provozovny až na dobu 2 provozních dnů.

  • Od září 2016 jsou na základě evropské směrnice 2014/40/EU a navazující novely zákona o potravinách a tabákových výrobcích a navazujících vyhlášek zavedena nová opatření týkající se požadavků na složení, balení, značení atd. tabákových výrobků, bylinných výrobků určených ke kouření a elektronických cigaret. Obal musí být opatřen kombinovaným zdravotním varováním (složeným z textu a obrázku). Vyhláška o elektronických cigaretách, náhradních náplních do nich a bylinných výrobcích určených ke kouření od r. 2017 transponuje výše uvedenou evropskou směrnici, pokud jde o požadavky na jakost a bezpečnost elektronických cigaret a jejich označování při uvádění do prodeje.

Financování

  • V r. 2016 činily identifikované výdaje na protidrogovou politiku z rozpočtů státní správy a samosprávy celkem 1536,2 mil. Kč (1442,4 mil. Kč v r. 2015), z toho výdaje státního rozpočtu dosáhly 1267,5 mil. Kč a výdaje z místních rozpočtů 268,8 mil. Kč (z toho z krajů 198,7 mil. Kč a z obcí 70,0 mil. Kč).

  • Oproti r. 2015 došlo ke zvýšení výdajů na protidrogovou politiku na obou úrovních. Výdaje státního rozpočtu se meziročně zvýšily o 93 mil. Kč. Zatímco výdaje resortů školství, zdravotnictví, obrany a zahraničních věcí se meziročně mírně snížily, výdaje RVKPP, resortu práce a sociálních věcí a národní protidrogové centrály se meziročně výrazně zvýšily (o 31 mil., resp. 25 mil., resp. 32 mil. Kč). Souhrnné zvýšení na místní úrovni je sice mírné, ale v rámci některých krajů nastaly výrazné změny - např. v Praze došlo k významnému meziročnímu poklesu o 9 mil. Kč a v Ústeckém kraji k nárůstu o 4,5 mil. Kč.

  • V r. 2016 došlo k nárůstu výdajů na prevenci, harm reduction, léčbu i prosazování práva. Relativně výrazně se zvýšily výdaje na domovy se zvláštním režimem pro osoby závislé. Finanční podpora následné péče a záchytných stanic se naopak meziročně snížila. Výrazně nižší byl údaj o vynaložených prostředcích na oblast koordinace a hodnocení protidrogové politiky, neboť ministerstvo vnitra v r. 2016 nevykázalo prostředky na bezpečnostní výzkum v oblasti drog.

  • Výdaje ze zdravotního pojištění na léčbu poruch spojených s užíváním návykových látek v r. 2015 (poslední dostupné údaje) činily 1707 mil. Kč (1583 mil. Kč v r. 2014), z toho na léčbu poruch způsobených alkoholem bylo vydáno 1145 mil. Kč a na léčbu poruch způsobených nealkoholovými drogami 562 mil. Kč. Adiktologické (AT) programy z výdajů ze zdravotního pojištění na léčbu poruch spojených s užíváním návykových látek čerpaly 250 mil. Kč (256 mil. Kč v r. 2014).

  • Aktuálně se služby poskytované osobám s adiktologickou poruchou (adiktologické služby), které jsou registrovány jako sociální služby, potýkají s problémy spojenými s tzv. vyrovnávací platbou. Ukazuje se, že je sporné většinu adiktologických služeb vzhledem k jejich charakteru považovat za služby hospodářské povahy. V praxi se uplatňování vyrovnávací platby potýká s řadou problémů, jako jsou potíže s definicí základní činnosti služby, neplnění základní funkce platby, tj. dorovnání příjmů služby do standardní úrovně, různé postupy a metody použité v různých krajích, které vedou ke značným mezikrajovým rozdílům v nastavení výše plateb apod.

Užívání drog v populaci

  • NMS provedlo od r. 2008 celkem 13 studií ve 3 řadách, které zjišťovaly míru zkušenosti s užitím nelegálních drog v obecné populaci. Se zohledněním jejich metodologických rozdílů je patrná dlouhodobě stabilní míra prevalence užití konopných látek v obecné populaci ve věku
    15-64 let. Prevalence užití konopných látek mezi osobami ve věku 15-34 let (tzv. mladí dospělí) vykazuje trend spíše mírně klesající, relativně stabilní je v této věkové skupině míra aktuálního užívání extáze, kokainu a halucinogenních hub, v posledních letech mírně roste rozsah aktuálního užívání pervitinu.

  • Za r. 2016 jsou k dispozici výsledky reprezentativní dotazníkové studie NMS mezi dospělou populací na souboru 3601 respondentů starších 15 let, z nichž bylo 2875 ve věkové skupině
    15-64 let.

  • Alespoň jednou v životě užilo nelegální drogu 30,5 % obecné populace ve věku 15-64 let (38,8 % mužů a 22,7 % žen). Nejčastěji užitou nelegální drogou byly konopné látky (26,6 %), následované extází (7,1 %), halucinogenními houbami (5,4 %), pervitinem (3,0 %) a LSD (2,1 %). Zkušenost s poppers uvedlo 1,8 % a s kokainem 1,4 % dotázaných, míra zkušeností s ostatními drogami je pod 1 %. Zkušenost s novými psychoaktivními drogami (rostlinnými nebo syntetickými) uvedlo 0,7 % respondentů. Celkem 3,9 % uvedlo užití těkavých látek v životě, 4,0 % uvedla zkušenost s užitím anabolických steroidů.

  • V horizontu posledních 12 měsíců a posledních 30 dnů je výskyt užívání nelegálních drog v obecné populaci velmi nízký s výjimkou konopných látek, které užilo 9,5 %, resp. 5,5 % dotázaných. Mezi osobami ve věku 15-34 let užilo v posledních 12 měsících konopné látky 19,4 % a v posledních 30 dnech 11,1 %.

  • Konopí pro léčebné účely užilo alespoň jednou v životě 15,2 % osob a v posledních 12 měsících 9,8 %, častěji ve starších věkových skupinách. Přibližně dvě třetiny pravděpodobně užívají psychoaktivní konopí (nikoliv průmyslové konopí nebo výrobky z něj). V přepočtu na celou dospělou populaci (15 a více let) jde o cca 880 tis. osob, které uvádějí léčebné užití konopí v posledním roce, z toho cca 570 tis. psychoaktivní konopí s vyšším obsahem THC. Jeho zdroje jsou téměř výhradně mimo oficiální distribuci.

  • Psychoaktivní léky užilo v posledních 12 měsících celkem 17,3 % dotázaných (11,9 % mužů a 22,3 % žen). Užití léků na uklidnění nebo nespavost (tj. sedativa nebo hypnotika) uvedlo 9,9 % dotázaných (6,0 % mužů a 13,5 % žen), léky na bázi opioidů užívané proti bolesti užilo 8,1 % (6,1 % mužů a 10,1 % žen) a stimulační léky 0,9 % respondentů (0,6 % mužů a 1,2 % žen). Užívání psychoaktivních léků se zvyšuje s věkem respondentů. V mladších věkových kategoriích převažuje užívání opioidních analgetik, ve věkových kategoriích nad 35 let převažuje užívání léků na uklidnění a na nespavost.

  • Podrobné výsledky studií ESPAD z r. 2015 a 2016 mezi 16letými byly popsány ve výroční zprávě za r. 2015. Ukázaly výrazný pokles kouření cigaret i konzumace alkoholu, a to včetně pravidelného a rizikového užívání, a také pokles míry zkušeností s nelegálními drogami. Výskyt pravidelného kouření, rizikovější konzumace alkoholu a také míry užití nelegálních drog byly vyšší mezi chlapci, ale je pozorován trend postupného vyrovnávání rozdílů v užívání návykových látek mezi pohlavími (např. výrazný je tento trend u konopných látek). V evropském kontextu jsou zkušenosti českých 16letých s návykovými látkami nadprůměrné.

  • Existují populační skupiny užívající návykové látky ve vyšší míře než obecná populace. Několikanásobně vyšší míru užívání drog vykazují např. tzv. mladí dospělí v prostředí noční zábavy nebo vězni. Výsledky studie mezi Romy v kontaktu se sociálními službami z r. 2017 ukazují na vyšší míru užívání legálních a nelegálních drog ve srovnání s obecnou populací.

  • Postoje obyvatel ČR k užívání návykových látek jsou dlouhodobě stabilní, aktuálně se však mírně snižuje přijatelnost kouření tabáku i konzumace alkoholu, zejména jejich pravidelné užívání. Za posledních 20 let se zvýšila míra tolerance k užívání konopných látek ve starších věkových skupinách.

Intenzivní a problémové užívání drog

  • Z reprezentativní dotazníkové studie NMS mezi dospělou populací z r. 2016 vyplývá, že denně kouří 26,6 % osob (35,6 % mužů a 18,3 % žen). Nejsilnějšími kuřáky (více než 30 cigaret denně) byli respondenti ve věku 35-54 let. Při přepočtu na celou dospělou populaci ve věku 15 a více let je střední odhad počtu denních kuřáků přibližně 2,4 mil. osob.

  • Elektronickou cigaretu alespoň jednou v životě zkusilo 19,2 % respondentů (23,0 % mužů a 15,8 % žen), v posledních 12 měsících vapovalo elektronickou cigaretu celkem 7,9 % a v posledních 30 dnech 2,6 % osob. Denních uživatelů elektronické cigarety bylo 0,7 %.

  • Alkohol v posledních 30 dnech užilo 71,1 % respondentů (81,4 % mužů a 61,5 % žen), pití nadměrných dávek (5 a více sklenic při jedné příležitosti) alespoň jednou týdně uvedlo 13,1 % (19,9 % mužů a 6,6 % žen). Celkem 6,9 % osob pilo alkohol denně nebo téměř denně (11,6 % mužů a 2,4 % žen) a denně konzumovalo nadměrné dávky 1,3 % respondentů (2,2 % mužů a 0,4 % žen). Denní konzumaci alkoholu uváděli častěji respondenti ve starších věkových skupinách (10,2 % ve věku 55-64 let), konzumaci nadměrných dávek alkoholu při jedné příležitosti uváděli naopak častěji respondenti v mladších věkových kategoriích.

  • Výsledky screeningové škály CAGE naznačují, že v kategorii rizikové konzumace alkoholu se nacházelo celkem 18,1 % populace ve věku 15-64 let (26,5 % mužů a 10,2 % žen), z nichž 9,9 % (15,2 %, resp. 4,9 %) spadalo do kategorie vysokého rizika.

  • Při přepočtu na dospělou populaci ČR se přibližně 1,6 mil. osob nachází v riziku vzniku problémů spojených s alkoholem, z toho 900 tis. ve vysokém riziku podle škály CAGE. Denních konzumentů alkoholu je přibližně 600 tis., z toho přibližně 100 tis. je denních konzumentů nadměrných dávek alkoholu.

  • Výsledky screeningové škály CAST naznačují, že v kategorii rizika v souvislosti s užíváním konopných látek se v r. 2016 nacházelo celkem 4,4 % populace ve věku 15-64 let (7,6 % mužů a 1,5 % žen), z nich 1,8 % (3,3 %, resp. 0,3 %) spadalo do kategorie vysokého rizika. Od r. 2012, kdy podíl uživatelů konopí v obecné populaci v riziku dosáhl 2,7 %, došlo k nárůstu o 1,7 procentního bodu. Při přepočtu na dospělou populaci je možno odhadnout počet uživatelů konopí ve vysokém riziku vzniku problémů spojených s jejich užíváním na 125 tis. osob.

  • Hlavní problémovou nelegální drogou v ČR je pervitin (metamfetamin), z opioidů jsou to buprenorfin a heroin, ale i opioidní analgetika - fentanyl, morfin, hydromorfon, oxykodon a tramadol. V letních měsících se objevuje užívání opia na makových polích. Problémové užívání nových psychoaktivních látek, resp. katinonů (funky), se vyskytuje v omezené a aktuálně spíše klesající míře. Převažujícím způsobem aplikace je injekční užívání. Běžné je současné užívání více drog. Průměrný věk problémových uživatelů drog roste, ženy tvoří přibližně 30 %.

  • V r. 2016 bylo multiplikační metodou z dat nízkoprahových programů v ČR odhadnuto celkem 46,8 tis. problémových uživatelů opioidů a pervitinu (95% CI: 45,1-48,4 tis.), z toho 34,3 tis. (33,7-34,9 tis.) uživatelů pervitinu, 7,3 tis. (7,0-7,6 tis.) uživatelů buprenorfinu, 3,4 tis. (3,2-3,6 tis.) uživatelů heroinu a 1,7 tis. (1,7-1,8 tis.) uživatelů jiných opioidů. Uživatelů opioidů bylo tedy odhadnuto celkem 12,5 tis. (12,0-12,9 tis.). Odhadovaný počet injekčních uživatelů drog dosáhl 42,8 tis. (41,8-43,7 tis.).

  • V porovnání s r. 2015 se celková míra prevalence problémového užívání drog v ČR téměř nezměnila, nezměnila se ani prevalence užívání pervitinu, změnila se však struktura užívaných opioidů - zatímco počet uživatelů buprenorfinu zůstal stejný, počet uživatelů heroinu se snížil a narostl počet uživatelů jiných opioidů, především opioidních analgetik. Nejvyšší relativní počet problémových uživatelů drog celkem i uživatelů opioidů je tradičně odhadován v Praze a Ústeckém kraji, nadprůměrný výskyt je rovněž v krajích Karlovarském a Libereckém.

  • V r. 2016 proběhla další vlna omnibusového výzkumu na souboru lékařů ČR, který je využíván rovněž k odhadu problémového užívání návykových látek. Střední odhad počtu problémových uživatelů pervitinu a opioidů dosáhl 32-41 tis., z toho 4,5-5,5 tis. mladších 18 let. Střední odhad počtu problémových uživatelů konopí dosáhl 98-119 tis. osob, z nich 22-27 tis. mladších 18 let. Střední odhad počtu problémových uživatelů alkoholu dosáhl 194-254 tis. osob, z toho
    16-20 tis. mladších 18 let.

  • V kontaktu s pomáhajícími programy je přibližně 70 % problémových uživatelů pervitinu a opioidů, podíl problémových uživatelů alkoholu, denních kuřáků nebo problémových hráčů v kontaktu s odbornými službami je výrazně nižší (jednotky procent). Skladba uživatelů různých typů návykových látek se významně liší v závislosti na typu programu. V nízkoprahových centrech převažují problémoví uživatelé pervitinu a opioidů. V ambulantních a lůžkových psychiatrických zařízeních převažují uživatelé alkoholu, ale vysoký je podíl také uživatelů pervitinu, opioidů, polyvalentních uživatelů nebo uživatelů sedativ a hypnotik.

  • Průměrně dvě třetiny klientů adiktologických programů tvoří muži, přičemž relativně nejvíce mužů je mezi klienty záchytných stanic (přes 80 %) a nejméně v psychoterapeutických stacionářích (necelá třetina). Podíl žen je vyšší v mladších věkových skupinách a mezi uživateli sedativ a hypnotik. Podíl osob do 19 let je velmi nízký - do 5 % v ambulantních programech a do 10 % v rezidenčních programech (s výjimkou programů specializovaných na dětskou klientelu).

  • Na začátku března 2015 byl spuštěn Národní registr léčby uživatelů drog (NRLUD), který integroval Registr žádostí o léčbu hygienické služby a Národní registr uživatelů lékařsky indikovaných substitučních látek. NRLUD zahrnuje hlášení o léčbě uživatelů všech typů návykových látek a patologických hráčů. S ohledem na rozjezd registru, technické problémy a hlásnou nekázeň v registru stále chybí informace o významné části léčených klientů. Do r. 2014 včetně bylo do Registru žádostí o léčbu hlášeno kolem 10 tis. uživatelů nelegálních drog. V NRLUD bylo v l. 2015 a 2016 hlášeno přes 7 tis. klientů včetně nově hlášených uživatelů alkoholu, tabáku a patologických hráčů.

Zdravotní a sociální důsledky užívání drog

  • V r. 2016 bylo nově diagnostikováno 7 případů (6 mužů a 1 žena) HIV infekce, kdy došlo k přenosu při injekční aplikaci drogy. Podíl tohoto způsobu přenosu na nových případech je v ČR dlouhodobě nízký. Počet nově hlášených případů akutní hepatitidy typu B (VHB) má od r. 2000 klesající tendenci, a to zejména díky povinnému plošnému očkování od r. 2001. U hepatitidy typu C (VHC) tvoří injekční uživatelé drog dlouhodobě více než polovinu všech nakažených (58,1 % v r. 2016). V Karlovarském a Jihomoravském kraji v r. 2015 a 2016 probíhaly epidemie virové hepatitidy typu A s vysokým podílem injekčních uživatelů drog.

  • Prevalence HIV mezi injekčními uživateli drog je dlouhodobě velmi nízká pod 1 %. Prevalence VHC mezi injekčními uživateli drog se pohybuje v rozmezí 15-80 % podle charakteristik souboru vyšetřených.

  • V obecném registru mortality bylo v r. 2016 hlášeno 48 případů smrtelných předávkování nelegálními drogami nebo těkavými látkami (57 v r. 2015), z toho bylo 20 případů předávkování opioidy (27 případů v r. 2015), 1 případ předávkování kokainem (0 v r. 2015), 6 případů předávkování jinými stimulancii (16 v r. 2015), převážně pervitinem, 7 těkavými látkami (4 v r. 2015) a 14 případů předávkování blíže neurčenými látkami (10 v r. 2015).

  • Ve speciálním registru soudních pitev bylo v r. 2016 hlášeno 32 případů smrtelných předávkování nelegálními drogami nebo těkavými látkami (44 v r. 2015). Z nich bylo 15 případů smrtelných předávkování opioidy (20 v r. 2015), 10 pervitinem (15 v r. 2015) a 5 těkavými látkami (7 v r. 2015). V r. 2016, stejně jako v r. 2015, nebylo hlášeno žádné úmrtí v důsledku předávkování tanečními drogami, jako je extáze, nebo novými psychoaktivními látkami, halucinogeny ani THC. Nebylo rovněž hlášeno smrtelné předávkování kokainem (1 v r. 2015). Mezi opioidy byly zastoupeny dihydrokodein (5), morfin (3), oxykodon (2), buprenorfin (1) a fentanyl (1). V r. 2016 bylo navíc hlášeno 62 předávkování psychoaktivními léky (60 v r. 2015)

  • Ve speciálním registru soudních pitev bylo dále identifikováno 97 úmrtí pod vlivem drog, včetně léků, z jiných příčin než předávkování (99 v r. 2015), nejvíce jich bylo v důsledku nehod a sebevražd. V dlouhodobém horizontu je nejvyšší počet případů nepřímých úmrtí pod vlivem drog spojen s pervitinem a konopnými látkami.

  • V r. 2016 bylo v obecném registru mortality hlášeno 415 smrtelných předávkování alkoholem (342 v r. 2015 a 322 v r. 2014). Ve speciálním registru na soudnělékařských odděleních bylo v r. 2016 identifikováno celkem 788 alkoholových úmrtí (815 v r. 2015), z toho 148 přímých a 640 úmrtí, na která měla intoxikace alkoholem vliv (z toho nejvíce v důsledku vnějších příčin, jako jsou nehody a sebevraždy).

  • Vliv alkoholu na dopravní nehodovost klesá. Pod vlivem alkoholu se v r. 2016 stalo 4273 nehod (4,4 % z celkového počtu), při kterých bylo 52 osob usmrceno (9,5 % všech zemřelých při dopravních nehodách) a 2085 zraněno (7,7 % všech zraněných). Dále policie evidovala 251 nehod s pozitivním nálezem nealkoholových drog u viníka nehody (0,25 %), při nichž bylo 10 osob usmrceno (1,8 %).

  • Vztah mezi užíváním návykových látek a nepříznivou socioekonomickou situací je obousměrný. Pro uživatele návykových látek představuje sociální exkluze významnou bariéru návratu do společnosti. Socioekonomické údaje o léčených klientech poskytuje NRLUD. Podíl nezaměstnaných byl v r. 2016 nejvyšší mezi uživateli pervitinu (53 %), opioidů (48 %) a konopných látek (43 %). Nejnižší podíl osob se stálým bydlením byl mezi uživateli konopných látek (67 %) pervitinu (60 %). Mezi uživateli nelegálních drog je také vyšší podíl těch, kteří žili s přáteli nebo jinými osobami mimo rodinu.

  • Užívání návykových látek včetně alkoholu bylo uvedeno jako příčina nebo jedna z příčin zadlužení u 2 % klientů dluhových poraden. Podíl je poměrně nízký pravděpodobně proto, že uživatelé návykových látek tuto skutečnost při konzultacích neuvádějí. Mezi těmito klienty převažovali muži nad ženami přibližně v poměru 3 : 2, většina uvedla příjem do 13 tis. Kč. Výše dluhu po splatnosti dosahovala průměrně 700 tis. Kč. Banky jako věřitele uvedlo 45 % kontaktů, nebankovní poskytovatele půjček 47 % a nejčastěji (54 %) byly uvedeny ostatní typy věřitelů (úřady, státní orgány, telefonní operátoři, zdravotní pojišťovny, zdravotnická zařízení, dopravní podniky, fyzické osoby).

  • Podle pracovníků Agentury pro sociální začleňování jsou nejzávažnějšími problémy v sociálně vyloučených lokalitách (SVL) zadluženost, nízké vzdělání/kvalifikaci a nezaměstnanost. Užívání alkoholu a návykových látek jsou hodnoceny jako středně závažný jev, nejrozšířenější je užívání tabáku a alkoholu, následují konopné látky a pervitin. Jako poměrně rozšířené je hodnoceno také injekční užívání drog. U dětí je užívání konopných drog rozšířeno stejně jako užívání alkoholu.

  • Až na výjimky neexistují specializované adiktologické programy zaměřené na uživatele drog v SVL, adiktologické služby se jim věnují v rámci své běžné činnosti. Specializované adiktologické programy působí v SVL v Praze a v Brně. V kontaktu s romskou klientelou se osvědčují pracovníci z řad romské komunity, kontaktní práce v bytech a sekundární výměna.

Prevence

  • Prevence závislostí zaměřená na děti a mládež je v oblasti školství součástí širšího rámce prevence rizikového chování. Systém koordinuje ministerstvo školství, na místní úrovni působí krajští školští koordinátoři prevence a metodici prevence pedagogicko-psychologických poraden. Na školách působí školní metodici prevence.

  • Pokračuje proces certifikace programů všeobecné, selektivní a indikované prevence, který zajišťuje Národní ústav pro vzdělávání. V r. 2016 byl spuštěn jednotný elektronický systém výkaznictví a sběru dat ve školské prevenci na úrovni jednotlivých škol a školských zařízení.

  • O rozsahu, druhu a kvalitě preventivních programů ve školách nejsou úplné informace. Roste počet certifikovaných programů externích poskytovatelů a pilotně se ověřují metodiky dlouhodobých teoreticky zakotvených programů. Ve spektru rizikového chování školy nejčastěji řeší záškoláctví, kouření, (kyber)šikanu, krádeže a vandalismus. V posledních 4 školních letech mírně klesal podíl škol s výskytem problémů spojených s kouřením, alkoholem i ostatními drogami.

  • K lednu 2017 bylo v ČR celkem 56 organizací s 90 certifikovanými programy primární prevence, 72 z nich obsahovalo adiktologickou komponentu. V oblasti selektivní a indikované prevence bylo 25, resp. 10 certifikovaných programů, z nich 19, resp. 7 programů se zaměřovalo na prevenci v oblasti závislostí. V současné době působí v ČR celkem 90 pedagogicko-psychologických poraden a 43 středisek výchovné péče.

  • Realizované preventivní a informační (mediální) projekty jsou zaměřeny především na prevenci řízení pod vlivem návykových látek a prevenci pití alkoholu mladistvými. Některé z nečetných kampaní a projektů v oblasti prevence nelegálních drog jsou odbornou veřejností kritizovány za to, že nenaplňují standardy kvality v prevenci.

Harm reduction programy

  • Snižování rizik spojených s užíváním drog je jednou z hlavních oblastí české protidrogové politiky. Základ sítě služeb v této oblasti tvoří v ČR nízkoprahová kontaktní centra a terénní programy. Počet nízkoprahových programů se v posledních letech pohybuje kolem 100. V r. 2016 jich bylo 104, v tom 57 kontaktních center a 47 terénních programů (stejně jako v r. 2015). V kontaktu s nimi bylo 40,1 tis. uživatelů drog, což je o 900 méně než v r. 2015.

  • Dlouhodobě je patrný postupný nárůst počtu problémových uživatelů pervitinu, v posledních 2 letech také opioidů. Podíl IUD mezi klienty nízkoprahových programů se dlouhodobě pohybuje na úrovni 75-80 % (80,2 % v r. 2016). Průměrný věk klientů se dlouhodobě zvyšuje, v r. 2016 dosáhl 31,4 roku, ženy tvoří 30 % klientů nízkoprahových programů

  • Množství distribuovaného materiálu meziročně vzrostlo, v r. 2016 bylo vydáno 6,5 mil. injekčních setů. Injekční uživatelé, kteří navštívili nízkoprahová zařízení v r. 2016, si vyměnili průměrně 204 kusů injekčního náčiní na jednoho klienta. Nejvyšší počet kontaktů i výměn injekčního materiálu vykazují dlouhodobě nízkoprahové programy v Praze a v Ústeckém kraji.

  • Výměna injekčních stříkaček a jehel je v nízkoprahových programech doplňována distribucí aluminiové fólie určené ke kouření heroinu a želatinových kapslí určených k perorální aplikaci jako alternativy injekčního užívání drog, především pervitinu. Želatinové kapsle distribuuje necelých 90 programů a vydá se v nich přes 200 tis. kapslí ročně. V r. 2016 byly v ČR provozovány 2 prodejní automaty na injekční materiál.

  • V r. 2016 nabízelo možnost testování na HIV 67 programů, na VHB 51, na VHC 74 a na syfilis 50 programů. Od r. 2008 je patrný dlouhodobý nárůst počtu provedených testů, v r. 2016 byl hlášen dosud nejvyšší počet testů na HIV i VHC (u každého téměř 3,5 tis.).

  • Programy se při zajištění další péče potýkají s problémy spojenými s neochotou spolupráce ze strany infektologů či hepatologů (spolupráci má zajištěnu jen cca polovina programů), samotné testování v praxi komplikuje nejasný právní rámec testování rychlými testy v nezdravotnických provozech a bariéry na straně klientů.

  • Péče o infikované HIV a nemocné s AIDS je v ČR poskytována v 8 regionálních HIV centrech, léčba HIV infekce je pro IUD plně dostupná, také z důvodu nízkého počtu infikovaných. Léčba VHC novými, přímo působícími antivirotiky je dostupná v 18 centrech, avšak není znám celkový počet léčených pro VHC ani počet léčených IUD, neboť ÚZIS tento údaj přestal sledovat. Jsou k dispozici informace o léčbě VHC ve věznicích, kde v r. 2016 zahájilo léčbu cca 620 osob (od r. 2014 se počet léčených zdvojnásobil).

  • Specifické programy na tanečních a hudebních akcích nejsou v ČR rozšířené, což souvisí s omezenou finanční podporou těchto aktivit. V posledních letech však vznikly nové programy jako Hard & Smart Společnosti Podané ruce, Be Safe organizace Point 14 v Plzni nebo Psycare České psychedelické společnosti. Tradičně na hudebních festivalech působí SANANIM. V r. 2016 poskytovalo služby na tanečních akcích celkem 11 programů (stejně jako v r. 2015), které působily na 107 akcích (na 110 akcích v r. 2015).

Léčba a sociální reintegrace

  • Zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek od května 2017 nově, relativně obecně a široce, definuje odbornou péči o osoby s adiktologickou poruchou. Zákon již neobsahuje výčet konkrétních typů služeb, jak tomu bylo dosud, což odborná veřejnost hodnotila jako nežádoucí oslabení zákonného rámce zajištění adiktologických služeb (tj. služeb poskytovaných osobám s adiktologickou poruchou).

  • Podle zpráv o realizaci protidrogové politiky v krajích bylo v ČR v r. 2016 celkem 244 specializovaných adiktologických center (tj. programů bez započítání preventivních a terénních programů), z toho 56 nízkoprahových kontaktních center, 71 programů ambulantní léčby, 17 substitučních center, 2 stacionární programy, 23 detoxifikačních jednotek, 26 oddělení lůžkové zdravotní péče, 15 terapeutických komunit, 28 doléčovacích programů (z nich 20 s chráněným bydlením) a 6 domovů se zvláštním režimem pro osoby závislé na návykových látkách. Kromě těchto center hlásily kraje celkem 46 terénních programů a 56 organizací poskytujících programy primární prevence.

  • Většina krajů popisuje stávající síť služeb jako nedostatečnou. Významné nedostatky hlásí kraje zejména v dostupnosti (geografické i časové) ambulantní léčby a péče pro klienty s duálními diagnózami. Kraje upozorňují na nerovnoměrné rozložení sítě ambulantní léčby a její nízkou kapacitu. Vytváření sítě zdravotních specializovaných (adiktologických) služeb je podle krajů nesystematické, je nedostatek ambulantních psychoterapeutů, psychiatrů a dalších lékařů. Kraje rovněž hlásí nedostatek substitučních center (Praha, Pardubický či Karlovarský kraj). Obzvláště špatná situace v dostupnosti různých typů adiktologických služeb přetrvává v Karlovarském kraji.

  • Jako poměrně dobrou hodnotí kraje dostupnost nízkoprahových harm reduction služeb, v některých lokalitách však nízkoprahové programy chybí, např. Praha hlásí vyčerpání kapacity programů. Problémem zůstává časová dostupnost a dostupnost některých složek či programů jednotlivých služeb, což je podmíněno zejména nedostatečným personálním zabezpečením.

  • Dostupnost adiktologických služeb ve věznicích se v r. 2016 nezměnila. Poradny drogové prevence a bezdrogové zóny jsou dostupné ve všech věznicích. Léčbu závislostí ve vězení bylo možné absolvovat v 11 věznicích z celkem 35, z toho 3 věznice realizovaly soudem nařízené ochranné léčení. Substituční léčbu, kterou podstoupilo v r. 2016 jen 67 vězňů, poskytovalo 7 věznic. S některou z nestátních organizací spolupracovalo v oblasti závislostí 34 věznic, jako intenzivní lze spolupráci charakterizovat ve 24 věznicích.

  • K červenci 2017 mělo platnou certifikaci RVKPP celkem 189 programů (koncem června 2016 to bylo 182 programů), k meziročnímu nárůstu došlo zejména díky nárůstu počtu certifikovaných ambulantních programů.

  • Krátké intervence jsou v praxi prováděny v poměrně nízké míře a nesystematicky, a to přesto, že jejich provádění je zákonnou povinností všech zdravotnických pracovníků. Údaje z r. 2016 naznačují, že u kuřáků, tak u rizikových či intenzivních uživatelů alkoholu je vždy nebo téměř vždy provádí pouze polovina lékařů. Výjimečně provádí nebo vůbec neprovádí krátké intervence přibližně čtvrtina lékařů.

  • Roste nabídka léčebných a poradenských intervencí poskytovaných prostřednictvím internetu a nových technologií, přibývá webových a mobilních aplikací pro uživatele tabáku, alkoholu, nelegálních drog, hazardní hráče a jejich blízké.

  • V r. 2016 vykázalo celkem 474 ambulancí oboru psychiatrie (447 v r. 2015) péči o celkem 36 419 adiktologických pacientů. Kritérium 50% podílu adiktologických pacientů na klientele ambulance splnilo 54 ambulancí (47 v r. 2015), kritérium více než 200 adiktologických pacientů ročně naplnilo 44 ambulancí (49 v r. 2015); obě kritéria současně splnilo 17 ordinací (19 v r. 2015). V těchto 17 „superspecializovaných" ambulancích bylo léčeno 7862 adiktologických pacientů (21,6 % celkového počtu vykázaných psychiatrickými ambulancemi).

  • V květnu 2017 bylo v ČR registrováno celkem 24 zdravotnických zařízení poskytujících péči ve zdravotnické odbornosti adiktologie s doporučením uzavřít smlouvu se zdravotní pojišťovnou. Smlouvu s alespoň jednou zdravotní pojišťovnou mělo přitom jen 12 zařízení a např. s VZP má smlouvu pouze 8 zařízení. Adiktologická ambulance existuje pouze v 17 z celkem 77 okresů, v Plzeňském a Moravskoslezském kraji není žádná.

  • Počet osob léčených v opiátové substituční léčbě v posledních 5 letech stagnuje. V r. 2016 nahlásilo do NRLUD pacienty v substituční léčbě celkem 63 zdravotnických zařízení (stejně jako v r. 2015) a bylo evidováno 2266 léčených osob (2248 v r. 2015), 69,6 % pacientů užívalo buprenorfin a 30,4 % metadon. V posledních letech je patrný nárůst pacientů léčených přípravkem Suboxone® na úkor pacientů léčených monopřípravky buprenorfinu. Jediným krajem bez aktivně hlásícího zařízení zůstává Pardubický kraj.

  • V r. 2016 bylo v substituční léčbě registrováno 18 % celkového odhadovaného počtu problémových uživatelů opioidů, z toho v Praze, kde se nachází cca 68 % odhadovaných problémových uživatelů opioidů v celé ČR, je podíl registrovaných v substituci 15,3 %. Rovněž v dalších krajích s významným počtem problémových uživatelů (kraje Středočeský, Jihočeský, Plzeňský, Jihomoravský) je podíl v substituci velmi nízký - v těchto krajích je zároveň hlášeno zneužívání opioidních analgetik. Finanční dostupnost substituční léčby zůstává nízká - téměř všichni pacienti užívající buprenorfin si jej musí zcela hradit, což představuje výdaje v řádu tisíců Kč měsíčně z vlastních prostředků.

  • Zákon o léčivech s účinností od května 2017 nově umožňuje vydat substituční přípravek v rámci poskytování substituční léčby pacientovi domů, což sice byla běžné praxe substitučních programů, ale dosud stála za hranou zákona.

  • Významný počet pacientů v opiátové substituční léčbě se v ČR nachází mimo registraci. Odhad z r. 2016 dosahuje až 3500 pacientů mimo registr, neboť poskytování substituce uvádí odhadem stovky praktických lékařů pro dospělé a desítky lékařů pro děti a dorost. Přibližně třetina lékařů poskytujících substituci uvádí, že hlásí do registru pouze někdy nebo nehlásí nikdy.

Nabídka drog a kriminalita spojená s drogami

  • Pracovní skupina sekretariátu RVKPP v r. 2016 vyhodnotila plnění Plánu nulové tolerance k černému trhu s lihovinami z r. 2012 a úkolů obsažených v Analýze činnosti státní správy v oblasti postihování černého trhu s alkoholem ze září 2012, které reagovaly na hromadný výskyt otrav metanolem v r. 2012. Z hodnocení vyplývá, že opatření byla účinná a efektivní a přispěla k redukci černého trhu s alkoholem v ČR.

  • V r. 2016 bylo odhaleno 299 indoor pěstíren konopí. Přibližně polovinu tvořily malé domácí pěstírny s počtem rostlin do 50 kusů. Vypěstované konopí směřuje převážně na domácí trh. Na části indoor produkce se podílí dobře organizované skupiny osob původem z Vietnamu. V r. 2016 zajistily represivní orgány 722 kg marihuany, 58,2 tis. rostlin konopí a 6,6 kg hašiše. Koncentrace THC u zachyceného konopí činila průměrně 9,7 %.

  • Při výrobě pervitinu stále převládají menší domácí varny s komunitním způsobem výroby i distribuce. V r. 2016 bylo odhaleno 261 varen, většina s objemem výroby do 50 g. Hlavním prekurzorem pro výrobu pervitinu zůstává pseudoefedrin extrahovaný z léčiv. Rovněž do velkoobjemové výroby pervitinu jsou významně zapojeny organizované skupiny Vietnamců. Pokračujícím trendem jsou přesuny výroby pervitinu, případně její části, na území Polska. V r. 2016 bylo v ČR zajištěno celkem 90,7 kg pervitinu o průměrné čistotě 69 %.

  • Heroin se do ČR dováží v menších zásilkách o hmotnosti do 10 kg. Pokračoval trend odklonu od historicky významné trasy, tzv. balkánské cesty, a na významu nabývala tzv. jižní kavkazská cesta. Na pašování a distribuci heroinu se podílí převážně etničtí Albánci zejména z Kosova a Makedonie a také Turci, na konečné úrovni distribuce olašští Romové. V r. 2016 bylo zajištěno 19,3 kg heroinu. Průměrná čistota činila 19,7 %. V r. 2016 bylo zajištěno 39,6 kg kokainu, jeho průměrná čistota byla 43 %.

  • V Systému včasného varování před novými drogami koordinovaném NMS bylo za r. 2016 v ČR hlášeno celkem 44 nových psychoaktivních látek, nejčastěji to byly katinony a syntetické kanabinoidy. Mezi látky s největším zachyceným množstvím patřily katinony s označením
    4-MEAP (26,4 kg) a 4-CEC (10,7 kg). Vůbec poprvé bylo v ČR zaznamenáno 9 látek.

  • Za primární drogové trestné činy (DTČ) bylo v r. 2016 zadrženo, resp. stíháno 3657, resp. 4499 osob (počet i trend je v jednotlivých policejních databázích odlišný). Obžalováno bylo 3058 osob a pravomocně odsouzeno 2876 osob. DTČ v r. 2016 tvořily 3 % zjištěné trestné činnosti. V r. 2016 poklesl počet obžalovaných pro DTČ. Podle policejního prezidia se počet stíhaných pro DTČ meziročně zvýšil o 18 %. Nárůst byl zaznamenán u počtu odsouzených za DTČ.

  • Nejvyšší počet zjištěných DTČ na 100 tis. obyvatel ve věku 15-64 let byl evidován v Praze (195,5), nejnižší ve Zlínském kraji (36,2). Nejvyšší podíl osob zadržených pro DTČ spáchalo daný trestný čin v souvislosti s pervitinem (47 %) a konopnými látkami (46 %). Trestné činy výroby, pašování a prodeje drog představovaly 83 % a trestné činy přechovávání a pěstování pro vlastní potřebu 16 % DTČ.

  • Nejčastěji uloženou sankcí byl podmíněně odložený trest odnětí svobody (65 % sankcí). Od r. 2008 roste počet osob odsouzených za primární DTČ. Mezi l. 2008-2013 se snižoval podíl nepodmíněných trestů odnětí svobody. V posledních 3 letech je však zřejmý opačný trend, což může svědčit o zvyšování závažnosti a organizovanosti drogové trestné činnosti řešené trestněprávními orgány. Ochranné léčení bylo v r. 2016 uloženo 370 osobám, z toho bylo 144 závislých na nealkoholových drogách, 226 na alkoholu.

  • V r. 2016 bylo projednáno 1702 přestupků neoprávněného držení drog v malém množství pro svoji potřebu a/nebo pěstování rostlin nebo hub obsahujících OPL v malém množství pro svoji potřebu. Většina pachatelů se dopustila přestupku v souvislosti s konopnými látkami. Krajem s nejvyšším počtem drogových přestupků na 100 tis. obyvatel ve věku 15-64 let byla Praha.

  • Podle údajů Police ČR bylo 16 tis. trestných činů v r. 2016 spácháno pod vlivem návykových látek, z toho 80 % pod vlivem alkoholu a 20 % pod vlivem nealkoholových drog. V přepočtu jde o 230 trestných činů pod vlivem návykové látky na 100 tis. osob ve věku 15-64 let, což představuje oproti předchozímu roku pokles o 44 trestných činů. Ve srovnání s r. 2015 došlo k poklesu podílu trestných činů spáchaných pod vlivem nelegálních drog. Pod vlivem alkoholu se pachatelé nejčastěji dopustili trestného činu ohrožení pod vlivem návykových látek, opilství nebo nedbalostní dopravní nehody. Pod vlivem nealkoholových drog šlo nejčastěji o ohrožení pod vlivem návykových látek, opilství a maření výkonu úředního rozhodnutí.

  • Ekonomicky motivovaná sekundární drogová kriminalita byla mimo jiné zjišťována v dotazníkové studii mezi odsouzenými vězni realizované v r. 2016 na reprezentativním vzorku 1815 osob. Krádeže nebo jiného trestného činu či přestupku za účelem pořízení prostředků na nelegální drogy se někdy v minulosti dopustilo 26 % dotázaných.

  • V r. 2016 proběhla 4. vlna Dotazníkové studie užívání návykových látek mezi vězni ve výkonu trestu odnětí svobody. Zkušenost s nelegální drogou někdy v životě uvedlo 59 % respondentů, v posledních 12 měsících před nástupem do výkonu trestu 46 % a v posledních 30 dnech 36 % odsouzených. Během pobytu ve vězení užilo nějakou nelegální drogu 21 % odsouzených. Nejčastěji šlo o léky na uklidnění, nespavost nebo proti bolesti užité bez předepsání lékařem, dále pervitin, konopné látky a alkohol vyrobený ve vězení. Zkušenost s injekčním užitím drogy alespoň jednou v životě uvedlo 31 % respondentů, ve vězení užilo drogu injekčně 7 % respondentů. Za problémové uživatele drog lze označit 31 % vězňů, což v přepočtu na celou populaci odsouzených vězňů představuje 6200 osob.


Prosíme odborníky o spolupráci v rámci systému včasného varování před novými drogami - NOVÉ DROGY - JAK POSTUPOVAT.

TOPlist