Psychonautika a spirituální kontext užívání drog

Užívání návykových látek mezi tzv. psychonauty1 se v kvalitativním výzkumu věnovala Stifterová (2014). Výzkumný soubor tvořilo 5 respondentů (4 muži a 1 žena), se kterými byly provedeny polostrukturované rozhovory. Průměrný věk respondentů byl 25,2 roku. Respondenti měli poměrně bohaté celoživotní zkušenosti s užíváním návykových látek - s cigaretami 100 %, s alkoholem 100 %, konopím 100 %, extází 100 %, s heroinem a jinými opioidy 80 %, s pervitinem a jinými amfetaminy 60 %, těkavými látkami 40 %, s léky na uklidnění a sedativy 80 %, s LSD a jinými halucinogeny 100 %, kokainem 100 % (s crackem žádný respondent), s halucinogenními houbami 100 %, GHB 40 % a s novými syntetickými drogami 80 % respondentů. Průměrně měl každý respondent zkušenost s 11 typy psychoaktivních látek. Podle screeningového dotazníku CAGE AID vykazovali 3 z 5 respondentů vysoké riziko závislosti na psychoaktivních látkách. Za účelem sebepoznání užívají 4 z 5 respondentů konopné látky, LSD a halucinogenní houby. Dále 2 respondenti uvedli durman a ketamin a po 1 respondentu další látky, jako DMT2 , 2C-B3 , MDMA, yopo4 , muchomůrku červenou5 a azooxid6 .

Do povědomí uživatelů halucinogenů se dostává látka DMT. Cílem kvantitativní on-line dotazníkové studie bylo zjišťování zkušeností s DMT a povědomí o něm na nereprezentativním souboru 100 respondentů, kteří zareagovali na výzvu k účasti ve studii zveřejněnou na sociálních sítích (Al-Halabiová, 2016). Většina respondentů (78 %) se pohybovala ve věkovém rozmezí od 18 do 29 let. Více než polovina respondentů (53 %) o látce DMT slyšela. Z celkového počtu 100 respondentů mělo zkušenost s DMT či ayahuascou 13 dotázaných a 9 jej užívalo opakovaně. Z 13 respondentů, kteří DMT vyzkoušeli, se 5 někdy účastnilo rituálu spojeného s užíváním ayahuascy. U respondentů byla nadále zjišťována zkušenost i s ostatními halucinogeny - graf 2 -103. Ze studie vyplývá, že se DMT dostává do povědomí uživatelů halucinogenů a její užívání má spíše rekreační charakter.

graf 2-103: Zkušenost s halucinogeny někdy v životě v dotazníkové studii zaměřené na DMT, v %

Zdroj: Al-Halabiová (2016)

Ava (2015) se ve své práci zabývala motivacemi aktérů ayahuascových rituálů a dopady opakovaných účastí na život jejich účastníků. Cílovou skupinou byly osoby, které se pravidelně a dlouhodobě účastnily pražských ayahuascových rituálů pod vedením „šamana" z ČR. Soubor tvořilo celkem 17 osob (8 mužů a 9 žen), které se zúčastnily alespoň 4 ayahuascových rituálů. Metodou sběru dat byly polostrukturované rozhovory. Z analýzy vyplývají 3 základní kategorie motivací - psychologická, spirituální a zdravotní. Osm respondentů uvedlo jako motivaci dosažení sebepoznání, 6 uvedlo rozšíření vědomí, 5 mělo motivaci vyléčit se z nemoci (zbavit se závislosti na alkoholu, drogách či hracích automatech zmínili 2) a načerpat energii a upevnit zdraví uvedlo 9 ze 17 respondentů. Na otázku týkající se subjektivního prožívání odpověděly téměř tři čtvrtiny respondentů, že zaznamenali nebo prožili fyzické projevy, jako purifikace organismu, bolest nebo tlak na určitých místech, žár, pocení, třes a chlad. Rovněž téměř tři čtvrtiny respondentů uvedly různě intenzivní vizuální a akustické halucinace (hlasy či melodie). Psychické projevy nejrůznějších forem od emocí strachu, smutku, obav, úzkostí přes „aha zážitek"7 až k pocitům úlevy či harmonie jmenovala více než třetina respondentů. Naprostá většina shledala obřady jako příjemné. Poslední otázka zjišťovala, jak opakovaná účast na rituálech ovlivňuje život participantů a co jim přináší - 7 respondentů uvedlo, že získali jiný pohled na svět, na situace či problémy a že se jim změnil žebříček hodnot, 6 lépe poznalo sama sebe a získalo sebedůvěru. Zlepšení fyzického stavu či vyléčení z nemoci uvedlo 6 a vyléčení ze závislosti 2 respondenti.

Jiná studie se zaměřila na motivaci uživatelů LSD, LSA8 a lysohlávek (Svobodová, 2015). Soubor tvořilo 11 respondentů (10 mužů a 1 žena), kteří byli rekrutováni metodou záměrného výběru a metodou sněhové koule. Věkové rozmezí se pohybovalo od 21 do 24 let. Pro 8 z 11 respondentů byla hlavní motivací zvědavost. Dva respondenti nedokázali odpovědět, z jakého důvodu poprvé psychedelikum užili. Pro jednoho respondenta bylo nejsilnější motivací sebepoznání a zároveň inspirace psychedelickým hnutím. Jako pozitivní prožívalo a hodnotilo první zkušenost 8 respondentů, pro 3 respondenty byla zkušenost neutrální. Žádný respondent nehodnotil první zkušenost jako negativní (bad trip). Jednou z motivací k opakované intoxikaci psychedelickou látkou může být nesplněné očekávání respondenta, což může vést k rozhodnutí užít většího množství látky. Někteří uživatelé uvedli, že pro ně první pozitivní zkušenost byla významná a vedla ke zvýšení motivace k dalšímu užití psychedelik. Pro některé respondenty jsou psychedelika zábava, která jim přináší pozitivní prožitek a vytržení z rutiny.

V r. 2015 vznikla Česká psychedelická společnost (CZEPS),9 která má za cíl mj. šířit informace o psychedelikách a podporovat výzkum v této oblasti.

Ve spolupráci s Národním ústavem duševního zdraví za podpory Nadačního fondu Neuron je v srpnu 2017 plánována expedice do Peru, jejímž cílem je výzkum rituálního užívání psychedelika ayahuascy z klinického i neurobiologického hlediska a jejího antidepresivního potenciálu.10


Prosíme odborníky o spolupráci v rámci systému včasného varování před novými drogami - NOVÉ DROGY - JAK POSTUPOVAT.

Upozorňujeme širokou veřejnost na dotazník Víš co hulíš?, v rámci stejnojmenného výzkumného projektu. 

TOPlist