Krátké intervence

Smyslem krátké intervence je motivace ke změně rizikového chování. Nachází se na pomezí (indikované) prevence a léčby a jsou typicky zaměřeny na kouření, užívání alkoholu a dalších drog, ale také na další rizikové faktory životního stylu. Krátké intervence obvykle probíhají v rámci primární zdravotní péče v rozsahu 1-6 intervencí, přičemž každá trvá obvykle 5-30 minut. Skládá se obvykle z odhadu míry rizika, poradenské intervence a případně odeslání k odborné léčbě v případě rozvinutého problému (Screening, Brief Intervention, and Referral to Treatment - SBIRT). Od krátké intervence se odlišuje tzv. minimální intervence (Brief Advice), což je příležitostná jednorázová několik minut trvající intervence založená na radě (Babor a Higgins-Biddlo, 2003, Nešpor a Csémy, 2005, Nešpor a Csémy, 2007, Cabrnochová et al., 2012, Csémy et al., 2013, Miovský et al., 2015). Nejlépe jsou prozkoumány krátké intervence u alkoholu, přičemž se ukazuje, že nejúčinněji působí na muže ve středním věku rizikově konzumující alkohol (O'Donnell et al., 2014, McQueen et al., 2011). U adolescentů se také ukázala účinnost některých standardizovaných krátkých intervencí, např. po akutním zdravotním následku zaviněném konzumací alkoholu (na odděleních intenzivní medicíny), a zejména při redukci rizikového chování a následků, jako jsou řízení pod vlivem, nehody nebo neplánovaný sex (Harris et al., 2014, Pilowsky a Wu, 2013, Merz et al., 2015, McGinnes et al., 2016). Intenzivnější, strukturované, opakované krátké intervence jsou účinnější než minimální intervence nebo jednorázové krátké intervence (Stead et al., 2013, Mdege et al., 2013). Jako nejúčinnější se ukazují intervence prováděné zdravotními sestrami (Platt et al., 2016), zejména pokud jsou k jejich provádění přímo určeny a vyškoleny (Rice et al., 2013). Krátké intervence jsou rovněž nákladově efektivní (Angus et al., 2014).

V ČR podle zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami, jsou zdravotničtí pracovníci při výkonu svého povolání povinni u osob užívajících tabákové výrobky, alkohol nebo jiné návykové látky provést krátkou intervenci spočívající ve včasné diagnostice škodlivého užívání. Návrh zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek (blíže viz kapitolu Legislativní rámec, str. 25), který má zákon č. 379/2005 Sb. nahradit, tuto povinnost rozvádí a stanoví, že zdravotničtí pracovníci jsou v odůvodněných případech při poskytování zdravotní péče povinni provést orientační diagnostiku rizikového a škodlivého užívání návykové látky a nelátkové závislostní poruchy, přičemž u těchto osob provedou krátkou intervenci spočívající v poskytnutí informací o možných důsledcích a rizicích, v postupech směřujících k ukončení nebo omezení nežádoucího chování, omezení souvisejících rizik a doporučí navazující odbornou péči.

Úkoly související s realizací krátkých intervencí obsahují akční plány národní strategie protidrogové politiky a strategie Zdraví 2020. Např. Akční plán pro oblast kontroly tabáku na období 2015-2018 obsahuje aktivity zaměřené na podporu provádění včasné diagnostiky, minimálních a krátkých intervencí ze strany zdravotnických pracovníků (základními profesemi k provádění krátkých intervencí u tabáku jsou sestra, lékař, lékárník, dentista), pedagogů, sociálních pracovníků a dalších pomáhajících profesí a v poradnách zdravého životního stylu systému veřejného zdraví. Rovněž Akční plán k omezení škod působených alkoholem 2015-2018 obsahuje aktivitu zaměřenou na podporu vzdělávání zdravotnických pracovníků v oblasti screeningu, včasné diagnostiky a krátké intervence u osob užívajících alkohol rizikovým a škodlivým způsobem. A v neposlední řadě Akční plán 2016-2018 pro oblast nelegálních návykových látek obsahuje rovněž aktivitu podporující zavádění krátké intervence v této oblasti.

O míře provádění krátkých intervencí v ČR existuje málo informací, nicméně se zdá, že je poměrně nízká. Pouze každý třetí kuřák, který v ČR navštíví lékaře, dostane doporučení, aby kouření zanechal, přičemž tento podíl stoupá s věkem. Pokud jde o krátkou intervenci u alkoholu, pouze třetina osob, které v ČR navštíví lékaře, je dotázána na konzumaci alkoholu a pouze 8 % dostane doporučení s pitím přestat nebo je omezit, podíl opět stoupá s věkem a je vyšší u mužů (Sovinová et al., 2014). Rovněž např. v záchytných stanicích jsou poradenství nebo předávání do další péče adiktologických služeb realizovány výjimečně, i když záchytné stanice institucionálně představují síť zařízení vhodných pro tento typ intervence (Mravčík et al., 2013a).

V ČR existuje několik projektů či inciativ, jejichž cílem je zvýšení kvality či míry provádění krátkých intervencí nebo jejich bezprostřední realizace v praxi:

  • SZÚ v Praze realizuje od r. 2013 projekt Ověřování metodiky krátkých intervencí, který spočívá ve vzdělávání zdravotníků a studentů zdravotních oborů a v podpoře provádění krátkých intervencí ve spolupracujících nemocnicích.1 Je realizován v 10 nemocnicích v celé ČR ve spolupráci s vedením nemocnice, které vybere vhodné oddělení a určí personál k provádění krátké intervence. Zpočátku byly krátké intervence prováděny v oblasti tabáku a alkoholu, později rovněž v oblasti správné výživy a pohybové aktivity. V rámci projektu bylo připraveno 13 obrazových karet, které slouží jako edukativní pomůcka. V projektu bylo do konce r. 2015 proškoleno 457 zdravotnických pracovníků a intervence byly provedeny u 2876 pacientů. Projekt navazuje na dřívější projekt SZÚ Krátké intervence rizikového chování s modelovým zaměřením na rizikové škodlivé pití alkoholu z l. 2010-2012. SZÚ rovněž vydává překlady metodiky krátkých intervencí WHO2 nebo metodiky připravené v rámci evropského projektu Primární zdravotní péče a alkohol (PHEPA).3

  • Národní síť podpory zdraví ve spolupráci s Nadací CINDI realizuje projekt Využití časné diagnostiky rizikového a škodlivého pití alkoholu a krátkých intervencí v pracovně lékařské péči. Jeho cílem je podporovat vzdělání zdravotníků pracovně lékařské péče a dalších souvisejících profesí v metodice krátkých intervencí s modelovým využitím krátké intervence u rizikového a škodlivého pití alkoholu, podporovat provádění krátkých intervencí a ověřit účinnost v praxi závodní preventivní péče v 5 ordinacích závodně preventivní péče.4

  • Centrum výzkumu protidrogových služeb a veřejného zdraví (CEPROS),5 které je v současné době v likvidaci, se zabývalo přípravou metodik včasné intervence, mimo jiné vytvořilo manuály pro provádění krátkých intervencí pro praktické lékaře pro dospělé a jiné zdravotnické profese (Csémy et al., 2013) a praktické lékaře pro děti a dorost (Cabrnochová et al., 2012).

  • Klinikou adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze byl v českém prostředí pilotně implementován kanadský program Preventure, který je realizován ve školském prostředí. Je určen pro věkovou skupinu 11-16 let, spočívá ve 4 sezeních a zaměřuje se na témata alkoholu, deprese, záškoláctví, impulzivity, vyhledávání rizikových zážitků (Maierová et al., 2015). Rovněž Klinika adiktologie vydala český překlad metodiky screeningu a krátké intervence u alkoholu zpracované American Public Health Association.6

  • Národní ústav duševního zdraví od r. 2016 realizuje výzkumný projekt podpořený Agenturou pro zdravotnický výzkum s názvem Analýza efektu časné identifikace a krátké intervence zaměřené na snižování zdravotních škod působených alkoholem (reg. č. 16-31333A).7


Prosíme odborníky o spolupráci v rámci systému včasného varování před novými drogami - NOVÉ DROGY - JAK POSTUPOVAT.

Upozorňujeme širokou veřejnost na dotazník Víš co hulíš?, v rámci stejnojmenného výzkumného projektu. 

TOPlist