Souhrn Výroční zprávy o stavu ve věcech drog v ČR v r. 2015

Protidrogová politika

  • Odpovědnost za realizaci národní protidrogové politiky nese vláda. Jejím poradním a koordinačním orgánem je Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky (RVKPP) se svým systémem výborů a pracovních skupin. V souvislosti s konceptem integrované protidrogové politiky vláda v říjnu 2014 rozšířila mandát RVKPP a zvýšila počet členů RVKPP, o další členy byla rozšířena v červenci 2016. V současné době je členy RVKPP 19 vysokých představitelů statní správy, krajů, odborných obcí i nestátních organizací.

  • Po první revizi Národní strategie 2010-2018 z prosince 2014, která rozšířila strategii o oblast hazardního hraní a alkoholu, schválila vláda v lednu 2016 druhou revizi rozšiřující strategii o kontrolu tabáku. Od r. 2015, resp. 2016 má strategie 4 akční plány: pro hazardní hraní, k omezení škod působených alkoholem, pro oblast kontroly tabáku (všechny na období 2015-2018) a pro nelegální drogy (na období 2016-2018).

  • V únoru 2016 vláda projednala vyhodnocení akčního plánu na období 2013-2015. Úplně nebo částečně se podařilo splnit 82 z celkových 100 aktivit. Vyhodnocení konstatuje, že ze 4 priorit se nepodařilo plnit aktivity zaměřené na vysokou míru problémového užívání pervitinu (metamfetaminu) a opiátů. Zásadní pro existenci sítě služeb je, že se nepodařilo zavést systémové změny v zajištění a financování protidrogové politiky.

  • Protidrogová politika 12 krajů vychází z krajských protidrogových strategických dokumentů (v r. 2014 to bylo 11 krajů, nová samostatná strategie pro protidrogovou politiku byla v r. 2015 schválena v Ústeckém kraji), ve 2 krajích (Středočeském a Plzeňském) je protidrogová politika součástí širší strategie pro oblast sociální politiky nebo prevence kriminality.

  • Funkce krajského protidrogového koordinátora je ustavena ve všech krajích s výjimkou Moravskoslezského. Pozice místního protidrogového koordinátora byla v r. 2015 ustavena ve všech 22 pražských městských částech a ve 188 obcích s rozšířenou působností (184 v r. 2014) z celkového počtu 205.

Legislativa a regulace

  • V červnu 2015 schválila vláda návrh zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, který má nahradit zákon č. 379/2005 Sb. Poslanecká sněmovna jej však ve třetím čtení v květnu 2016 jako celek neschválila, a to zejména kvůli neshodám týkajícím se rozsahu zákazu kouření v provozovnách stravovacích služeb. Vláda jej po doplnění o pozměňovací návrhy, které byly schváleny ve třetím čtení (s výjimkou zejména pozměňovacího návrhu povolujícího kuřárny v provozovnách stravovacích služeb), obratem znovu schválila a poslala do dalšího legislativního procesu v parlamentu. Návrh zákona však ve srovnání se zákonem č. 379/2005 Sb. postrádá některá ustanovení týkající se koordinace protidrogové politiky na krajské a obecní úrovni a ustanovení týkající se specializovaných adiktologických služeb.

  • V r. 2015 došlo k rozšíření seznamu omamných a psychotropních látek (OPL), který je stanoven v nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o 19 nových syntetických drog. Zároveň došlo k rozšíření seznamu prekurzorů, který je stanoven nařízením vlády č. 458/2013 Sb., o chlorované deriváty efedrinu a pseudoefedrinu, které slouží k nelegální výrobě pervitinu.

  • Nejvyšší soud v r. 2015 konstatoval v jednom ze svých rozhodnutí o dovolání, že každé neoprávněné nakládání s OPL ve smyslu výroby a distribuce není možné vždy posoudit jako trestný čin, neboť je potřeba přihlížet ke konkrétním okolnostem případu z hlediska povahy a závažnosti trestného činu. Posuzovaný případ se týkal nedovoleného nakládání s léčivem obsahujícím OPL, kdy odsouzenou byla lékařka. Nejvyšší soud tak opět připomněl, že je potřeba přihlížet ke konkrétním okolnostem z hlediska povahy a závažnosti trestného činu a že stát má uplatňovat prostředky trestního práva zdrženlivě a jako krajní prostředek po vyčerpání řešení prostřednictvím občanského, obchodního či správního práva.

  • V r. 2016 byla v ČR novelou zákona o potravinách a tabákových výrobcích a navazující vyhláškou transponována většina ustanovení směrnice 2014/40/EU stanovující podrobné podmínky pro uvádění tabákových výrobků, elektronických cigaret (s obsahem nikotinu) a bylinných výrobků určených ke kouření na trh. Od září 2016 tak budou tabákové výrobky opatřeny novým kombinovaným zdravotním varováním včetně obrázků znázorňujících onemocnění a další negativní dopady kouření a kontakt na odbornou pomoc s odvykáním kouření (v ČR na web koureni-zabiji.cz). Připravuje se rovněž vyhláška týkající se uvádění elektronických cigaret a bylinných výrobků určených ke kouření na trh.

Financování

  • V r. 2015 činily identifikované účelově určené výdaje z rozpočtů státní správy a samosprávy na protidrogovou politiku celkem 1442,4 mil. Kč, z toho výdaje státního rozpočtu dosáhly 1174,1 mil. Kč a z místních rozpočtů 268,3 mil. Kč, z toho z krajů šlo 198,3 mil. Kč a z obcí 69,9 mil. Kč. Oproti předchozímu roku došlo k nárůstu výdajů, nárůst se týká především rozpočtu Policie ČR a také MPSV. Došlo rovněž k nárůstu výdajů z místních rozpočtů, zejména krajů. Podle oblastí protidrogové politiky došlo k nárůstu výdajů na všechny typy služeb včetně prevence, harm reduction, léčby, následné péče i prosazování práva.

  • Výdaje ze zdravotního pojištění na léčbu poruch spojených s užíváním návykových látek v r. 2014 činily 1583 mil. Kč (v r. 2013 to bylo 1467 mil. Kč, v r. 2012 1597 mil. Kč), z toho na léčbu poruch způsobených alkoholem bylo vydáno 1062 mil. Kč a na léčbu poruch způsobených nealkoholovými drogami 520 mil. Kč. Část, která byla spotřebována adiktologickými (AT) programy, dosáhla 256 mil. Kč (214 mil. Kč v r. 2013).

  • Poskytovatelé služeb z řad nestátních organizací provedli v r. 2016 analýzu podmínek dotačních řízení ministerstev a krajů v oblasti protidrogové politiky, která ukázala, že současný vícezdrojový dotační systém financování služeb je komplikován množstvím nejednotných a často protichůdných pravidel ve všech fázích dotačních řízení. Nastavení dotačních titulů je z celkového pohledu nesystémové a nekoncepční. Tyto zásadní rozdíly v dotačních řízeních mají výrazný negativní dopad na poskytovatele služeb i donátory a ohrožují existenci základní sítě služeb.

Užívání drog v populaci

  • Užití některé nelegální drogy alespoň jednou v životě uvedlo v r. 2015 celkem 34,5 % dotázaných ve věku 15-64 let (43,2 % mužů a 25,7 % žen). Nejčastěji užitou nelegální drogou jsou v ČR dlouhodobě konopné látky, které někdy v životě vyzkoušela přibližně čtvrtina (29,5 % v r. 2015), v posledních 12 měsících přibližně desetina (9,3 %) a v posledních 30 dnech 3,3 % dospělé populace. Prevalence užití konopných látek v posledních 12 měsících a posledních 30 dnech je výrazně vyšší u mladých dospělých ve věku 15-34 let (18,8 %, resp. 6,7 %).

  • Míra celoživotních zkušeností s ostatními nelegálními drogami je na výrazně nižší úrovni - extázi někdy užilo 6,3 %, halucinogenní houby 5,4 %, pervitin 4,4 % a LSD 3,1 % populace ve věkové skupině 15-64 let. Míra celoživotních zkušeností s ostatními nelegálními drogami je nižší než 1,0 %.

  • Míra aktuálních zkušeností s jinými než konopnými drogami je velmi nízká. V horizontu posledních 12 měsíců užilo extázi 1,3 % a halucinogenní houby 1,1 % dospělé populace (u ostatních drog byly prevalence pod 1 %). Mezi mladými dospělými do 35 let byla prevalence v posledních 12 měsících u extáze 3,5 %, u pervitinu a halucinogenních hub shodně 2,2 %. V průběhu posledních 30 dní užilo jinou nelegální drogu než konopí méně než 1 % populace ve věku 15-64 i 15-34 let.

  • Při pohledu na dlouhodobé trendy je patrná relativně stabilní míra užití konopných látek ve věkových skupinách 15-64 i 15-34 let. V r. 2015 došlo v horizontu posledních 12 měsíců k mírnému meziročnímu poklesu míry užití konopných látek (z 11,4 % na 9,4 %) a extáze (z 1,6 % na 1,3 %). Ve věkové skupině mladých dospělých (15-34 let) lze v horizontu posledních 12 měsíců sledovat pokles míry užívání konopných látek, zatímco míra užívání ostatních nelegálních drog zůstala na stejné úrovni. Výjimku však tvoří věková skupina 15-19 let, kde byl zaznamenán další nárůst míry aktuálního užívání konopných látek.

  • Zkušenost s novými drogami (syntetickými nebo rostlinnými) někdy v životě uvedlo v r. 2015 celkem 4,5 % a v posledních 12 měsících 1,2 % dospělých osob. Celkem 2,6 % respondentů (4,9 % mužů a 0,2 % žen) uvedlo zkušenost s užitím anabolických steroidů.

  • Léky se sedativním a hypnotickým účinkem nebo léky s obsahem opioidů užívané proti bolesti užilo někdy v životě bez lékařského předpisu nebo v rozporu s doporučením lékaře nebo lékárníka 36,8 % dotázaných, 19,5 % je užilo v posledních 12 měsících a 6,3 % v posledních 30 dnech. Míra užívání léků je ve všech třech sledovaných horizontech vyšší u žen.

  • Pokud jde o užívání drog mezi dětmi a mládeží ve věku 14-15 let, v mezinárodní studii HBSC v r. 2014 uvedlo kouření cigaret v posledních 30 dnech 22 % osob, 12 % kouřilo denně. Denní kouření uváděly častěji dívky, chlapci však byli silnějšími kuřáky. Pět a více sklenic alkoholu při jedné příležitosti třikrát nebo častěji v posledních 30 dnech uvedlo 10 % chlapců a 7 % dívek. Ve srovnání s předchozí vlnou studie, realizovanou v r. 2010, byl v ČR stejně jako ve většině evropských zemí zaznamenán pokles výskytu pravidelného kouření i pravidelné konzumace alkoholu. Obdobně byl zaznamenán i pokles zkušeností s užitím konopných látek někdy v životě (z 31 % v r. 2010 na 24 % v r. 2014).

  • V r. 2015 byla realizována již 6. vlna mezinárodní studie ESPAD. Celkem 66,1 % 16letých někdy v životě kouřilo cigarety, 29,9 % kouřilo v posledních 30 dnech, 16,4 % kouří denně a 4,5 % kouří denně 11 a více cigaret. Alkohol pilo v posledních 30 dnech 68,5 % 16letých, 41,9 % pilo v posledních 30 dnech 5 a více sklenic alkoholu při jedné příležitosti, pití nadměrných dávek alespoň jednou týdně uvedlo 12,1 % studentů. Průměrný věk první zkušenosti s cigaretou byl 11,9 roku, průměrný věk konzumace první sklenice alkoholu 12,6 roku.

  • Nějakou nelegální drogu vyzkoušelo někdy v životě 37,4 % 16letých studentů, nejčastěji šlo o konopné látky (36,8 %), 2,7 % vyzkoušelo extázi, 3,8 % LSD a halucinogeny, 3,3 % halucinogenní houby, 1,4 % pervitin, 1,4 % kokain a méně než 1,0 % ostatní nelegální drogy. Průměrný věk první zkušenosti s konopnými látkami byl 14,5 roku.

  • Ve srovnání s r. 2011 došlo k výraznému poklesu prevalence kouření cigaret u 16letých, a to jak u jednorázových zkušeností s cigaretami, tak u denního i silného kouření (tj. kouření 11 a více cigaret denně). Výraznější pokles byl zaznamenán u chlapců, rozdíly mezi chlapci a dívkami se vyrovnávají.

  • V r. 2015 došlo rovněž k výraznému poklesu konzumace alkoholu uváděné 16letými, včetně pravidelného a rizikového užívání. U všech sledovaných ukazatelů byl zaznamenán pokles u chlapců i u dívek, v případě časté konzumace alkoholu došlo k poklesu u všech druhů alkoholických nápojů. Preferovaným nápojem mezi 16letými zůstává dlouhodobě pivo, za ním následují destiláty; tři čtvrtiny konzumentů alkoholu v posledních 30 dnech jej pily v hospodě, restauraci, baru nebo na diskotéce.

  • V r. 2015 pokračoval nárůst průměrného věku první zkušenosti s cigaretou a alkoholem pozorovaný ve studii ESPAD již mezi l. 2007 a 2011. Konzumace návykových látek včetně konopných drog se tak postupně posouvá do vyššího věku.

  • Dále pokračoval v r. 2015 pokles míry zkušeností mládeže s nelegálními drogami, který byl zjištěn již mezi l. 2007 a 2011. Pokles byl zaznamenán u všech sledovaných nelegálních drog včetně konopných látek. K poklesu zkušeností s konopím došlo zejména v případě opakovaného užívání. K významnému poklesu zkušeností s užitím konopných látek došlo u chlapců, u dívek se situace v posledních letech nezměnila a zkušenosti chlapců a dívek se v r. 2015 vyrovnaly.

  • V evropském kontextu jsou zkušenosti českých 16letých nadprůměrné, zejména se to týká celoživotních zkušeností s užitím legálních i nelegálních drog. Nejvyšších hodnot dosahují v kouření cigaret a konzumaci alkoholu v posledních 30 dnech a ve zkušenostech s legálními látkami ve věku do 13 let. V oblasti nelegálních drog uvádějí čeští 16letí nejvyšší míru užití konopných látek v životě i v posledních 12 měsících. Zkušenosti s užitím jiných než konopných drog jsou u českých studentů srovnatelné s průměrem evropských zemí.

  • Rozsah užívání návykových látek se nadále liší s ohledem na typ studované školy - vyšší výskyt užívání legálních i nelegálních drog, a to téměř dvojnásobně vyšší oproti studentům ostatních typů škol, vykazovali studenti středních škol bez maturity a odborných učilišť.

  • V míře užívání návykových látek neexistují výrazné rozdíly mezi romskými a neromskými dětmi. Romské děti jsou častěji pravidelnými kuřáky tabáku a i přes nižší prevalenci konzumace alkoholu častěji uvádějí rizikové formy pití. Zkušenosti s užitím konopných látek jsou srovnatelné, zkušenosti s ostatními drogami uváděly romské děti nižší.

  • Existují populační skupiny ve zvýšeném riziku užívání návykových látek. Vyšší míru užívání drog vykazují např. mladí dospělí v prostředí noční zábavy. Vysoce rizikovou kategorií jsou dospívající, kteří jsou pro problémy s užíváním návykových látek umístěni v diagnostických nebo výchovných ústavech a kteří vykazují mnohonásobně vyšší zkušenosti než jejich vrstevníci v obecné populaci.

  • Další populační skupinou s poměrně vysokou mírou užívání návykových látek jsou vězni. V r. 2016 byla realizována 4. vlna dotazníkové studie mezi odsouzenými vězni. Podle předběžných výsledků mělo někdy v životě alespoň jednu zkušenost s nelegální drogou 59 % respondentů. Kromě tabáku a alkoholu šlo nejčastěji o zkušenost s konopnými látkami, pervitinem či amfetaminy a extází. V posledních 12 měsících před nástupem do vězení užilo nějakou nelegální drogu 46 % a v posledních 30 dnech před nástupem 36 % dotázaných.

  • Existují jednotlivci nebo skupiny osob, kteří užívají drogy, zejména halucinogeny a delirogeny za účelem sebezkoumání a sebepoznání, duchovního rozvoje apod. (psychonauti). Výskyt psychonautismu v populaci je pravděpodobně velmi omezený, psychedelika se však užívají ve vyšší míře v rekreačním kontextu.

  • Postoje obyvatel k užívání návykových látek jsou v ČR dlouhodobě stabilní, aktuálně se snižuje přijatelnost kouření tabáku i konzumace alkoholu, zejména jejich pravidelné užívání. Z dlouhodobých trendů se ukazuje, že lidé jsou málo tolerantní k uživatelům drog nebo k psychicky nemocným.

Intenzivní a problémové užívání drog

  • Výskyt kuřáctví i rizikové konzumace alkoholu v české dospělé populaci je dlouhodobě stabilní. V současnosti kouří 31,4 % obyvatel starších 15 let (37,4 % mužů a 25,8 % žen), denně kouří 23,5 % (28,2 % mužů a 19,0 % žen), což představuje cca 2 mil. osob, z toho cca 1,2 mil. mužů. Celkem 56 % současných kuřáků se někdy v minulosti pokusilo s kouřením přestat. Elektronickou cigaretu vyzkoušelo někdy v životě 15 % dospělých osob (20 % mužů a 10 % žen), současné užívání uvedlo 1 %, jde především o současné a bývalé kuřáky.

  • Alkohol pije denně nebo téměř denně 12,5 % dotázaných (18,9 % mužů a 6,4 % žen). Do kategorie rizikového pití alkoholu (konzumace více než 60 g alkoholu u mužů a více než 40 g u žen) spadá 7,2 % populace starší 15 let, dalších 6,0 % spadá do kategorie škodlivého pití alkoholu (konzumace 40-60 g alkoholu u mužů a 20-40 g u žen), tj. absolutně 640 tis., resp. 540 tis. dospělých osob.

  • Podle posledních dostupných odhadů je v ČR až 200 tis. uživatelů konopí v riziku (2,7 % dospělé populace do 65 let), z nich cca 80 tis. ve vysokém riziku (1,1 %). Jde především o mladé muže, které lze rozdělit na mladistvé, u kterých je užívání součástí tzv. syndromu rizikového chování v dospívání, a mladé dospělé kolem 30 let, jimž intenzivní užívání způsobuje zdravotní potíže a problémy s fungováním v běžném životě.

  • Ze skupiny amfetaminů se v ČR užívá téměř výhradně pervitin (metamfetamin). Opioidy užívané v ČR problémovými uživateli jsou především buprenorfin a v menší míře heroin. Roste míra užívání dalších opioidů, resp. zneužívání opioidních analgetik - fentanylu, morfinu, hydromorfonu a aktuálně oxykodonu, které mohou lokálně představovat nejčastější opioid mezi problémovými uživateli drog (např. v Plzni je tato situace patrná již několik let). Lokálně (např. na Mladoboleslavsku) je aktuálně hlášen nárůst míry užívání heroinu. V letních měsících se stále objevuje užívání surového opia na makových polích. Problémové užívání nových syntetických drog (zejména katinonů nejčastěji nazývaných funky) se vyskytuje v omezené a aktuálně spíše klesající míře.

  • V r. 2015 bylo v ČR odhadnuto 46,9 tis. problémových uživatelů opioidů a pervitinu dohromady (95% CI: 45,2-48,6 tis.), z toho 34,2 tis. (33,6-34,8 tis.) uživatelů pervitinu, 4,5 tis. (3,3-4,7 tis.) uživatelů heroinu a 7,1 tis. (6,8-7,3 tis.) uživatelů buprenorfinu. Za r. 2015 je poprvé k dispozici odhad problémových uživatelů jiných opioidů, jejich počet dosáhl 1150 (1100-1200). Uživatelů opioidů bylo tedy odhadnuto celkem 12,7 tis. (12,3-13,2 tis.). Odhadovaný počet injekčních uživatelů drog (IUD) dosáhl 43,9 tis. (43,0-44,8 tis.).

  • Oproti r. 2014 se odhadovaný počet problémových uživatelů drog (PUD) v r. 2015 mírně snížil, pokles se týká zejména uživatelů pervitinu, u uživatelů opioidů došlo k nárůstu. Nejvyšší relativní počet problémových uživatelů drog je tradičně odhadován v Praze a v Ústeckém kraji, tedy současně v oblastech s vysokým výskytem problémových uživatelů opioidů. Nadprůměrnou prevalenci PUD na počet obyvatel vykázaly v r. 2015 také kraje Karlovarský, Liberecký a Jihočeský. Největší relativní meziroční nárůst v r. 2015 se týká kraje Moravskoslezského.

  • Výsledky 4. vlny dotazníkové studie mezi odsouzenými vězni z r. 2016 ukazují, že celkem 31 % respondentů uvedlo zkušenost s injekčním užitím drogy alespoň jednou v životě. Za problémové uživatele drog lze označit 31 % vězňů, což v přepočtu na celou populaci odsouzených vězňů představuje 6200 osob.

Zdravotní a sociální důsledky užívání drog

  • V r. 2015 byly nově diagnostikovány 3 HIV pozitivní osoby, u kterých došlo k nákaze nejpravděpodobněji injekčním užíváním drog. Séroprevalence HIV mezi injekčními uživateli drog (IUD) zůstává v ČR stále velmi nízká do 1 %. Počet nově hlášených případů VHC u injekčních uživatelů drog se v posledních 3 letech pohybuje kolem 560 případů, podíl IUD je dlouhodobě více než polovina všech nakažených. Prevalence VHC mezi injekčními uživateli drog zůstává na stejné úrovni - pohybuje se v rozmezí cca 15-50 % podle charakteristik souboru vyšetřených. Počet případů VHB u IUD dlouhodobě klesá i díky plošné vakcinaci.

  • V Karlovarském a Jihomoravském kraji v r. 2015 a 2016 probíhaly epidemie virové hepatitidy typu A s podílem uživatelů drog 41 %, resp. 51 %.

  • Podíl injekční aplikace mezi problémovými uživateli opioidů a pervitinu je stále vysoký, injekčně užívá převážná většina problémových uživatelů pervitinu a opioidů.

  • V obecném registru mortality bylo v r. 2015 hlášeno 57 případů smrtelných předávkování nelegálními drogami a těkavými látkami (48 v r. 2014), z toho bylo 27 předávkování opioidy (14 v r. 2014), 16 případů předávkování stimulancii mimo kokainu, převážně pravděpodobně pervitinem (10 v r. 2014) a 4 těkavými látkami (13 v r. 2014) a 10 blíže neurčenými látkami (11 v r. 2014). K výraznému (téměř dvojnásobnému) nárůstu došlo u smrtelných otrav opioidy.

  • Za r. 2015 jsou po dvouleté pauze opět k dispozici data o drogových úmrtích ze soudnělékařských oddělení. Bylo identifikováno 44 případů smrtelných předávkování nelegálními drogami a těkavými látkami. Psychoaktivní léky byly příčinou předávkování v dalších 60 případech. Ze 44 případů přímých drogových úmrtí bylo 20 případů způsobeno opioidy, 15 pervitinem, 7 těkavými látkami a 1 kokainem. V r. 2015 nebylo ze soudnělékařských oddělení hlášeno žádné úmrtí v důsledku předávkování tanečními drogami typu MDMA nebo novými syntetickými drogami, halucinogeny ani THC. Oproti r. 2012, kdy bylo hlášeno celkem 38 případů, došlo k nárůstu úmrtnosti zejména u opioidů (o 8 případů), mezi kterými se objevily kromě heroinu, morfinu a kodeinových derivátů také hydromorfon, oxykodon, fentanyl a také pravděpodobně surové opium (noscapin).

  • V r. 2015 bylo identifikováno 99 úmrtí pod vlivem drog z jiných příčin než předávkování, z toho nejvíce stejně jako v minulosti v důsledku nehod a sebevražd. Z nelegálních drog byl nejvyšší počet případů pod vlivem pervitinu (27) a konopných látek (13).

  • V r. 2015 bylo v obecném registru úmrtí identifikováno 342 případů smrtelných předávkování alkoholem (322 v r. 2014), resp. etanolem; metanol byl příčinou otravy ve 2 případech (7 v r. 2014).

  • Poprvé byla provedena analýza úmrtí spojených s etanolem také z dat z oddělení soudních lékařství. Bylo identifikováno celkem 815 alkoholových úmrtí, z toho 133 přímých a 682 úmrtí nepřímých úmrtí (z toho nejvíce v důsledku vnějších příčin, jako jsou nehody a sebevraždy).

  • Vliv alkoholu na dopravní nehodovost postupně klesá (pod vlivem alkoholu se v r. 2015 stalo 4,9 % nehod), počet ani podíl usmrcených a zraněných při nehodách zaviněných pod vlivem alkoholu se meziročně příliš nezměnil (v r. 2015 tvořili zemřelí při nehodách zaviněných pod vlivem alkoholu 9,4 % všech zemřelých při nehodách). Podíl nelegálních drog na dopravní nehodovosti je o řád nižší než u alkoholu.

  • Jsou k dispozici nové informace o užívání návykových látek v těhotenství. Zdá se, že většina uživatelek drog výrazně redukuje v průběhu těhotenství užívání návykových látek, největší pokles nastává ve 3. trimestru (tedy přibližně od 7. měsíce těhotenství). Většina žen navštěvuje prenatální poradnu, ale musí překonávat řadu bariér, zejména negativní přístup personálu, především zdravotních sester. Děti uživatelek se často rodí předčasně a mají nižší porodní hmotnost oproti populačnímu průměru. Velmi často dochází po porodu k separaci dítěte od matky a jeho předání do adopce nebo kojeneckého ústavu. Děti nejsou kojeny dlouho nebo vůbec, dochází rovněž k záměrné zástavě laktace zdravotníky.

  • Mezi sociální souvislosti užívání drog patří nízké vzdělání, nezaměstnanost, zadluženost, problémy ve vztazích s rodinou a blízkými, s bydlením apod., přičemž vztah mezi užíváním návykových látek a socioekonomickým znevýhodněním je oboustranný. Nepříznivá socioekonomická situace představuje významnou bariéru návratu do společnosti a k životu bez drog.

  • Socioekonomické údaje o léčených klientech poskytuje nový Národní registr léčby uživatelů drog. U uživatelů nelegálních drog převládalo základní vzdělání (částečně z důvodu nízkého věku), zejména se to v r. 2015 týkalo uživatelů pervitinu (52 %) a konopných látek (61 %). Nezaměstnaní tvořili významný podíl mezi uživateli pervitinu (56 %), opioidů (48 %) a konopných látek (39 %). Stálé bydlení mělo pouze 56 % uživatelů pervitinu, 72 % uživatelů opioidů a 66 % uživatelů konopných látek. Jinou národnost než českou uvedla 4 % uživatelů, z toho nejčastěji romskou (2 % uživatelů nelegálních drog) a slovenskou (1 %).

  • Dostupnost bydlení pro problémové uživatele návykových látek je nízká. Týká se to i zařízení přechodného bydlení (azylových domů apod.), neboť uživatelé drog jsou často odmítáni, zejména pokud jsou pod vlivem návykové látky. Získání trvalého bydlení komplikuje zadluženost a případná výše kauce, na kterou uživatelé drog nedosáhnou. Uživatelé drog bez domova se za možností přechodného bydlení stěhují do větších měst.

  • Uživatelé návykových látek mají problémy s uplatněním na trhu práce, často pracují na černo a stávají se oběťmi podvodů a neseriózního jednání (např. nevyplacení mzdy). Bariérami při získání zaměstnání jsou dlouhodobá nezaměstnanost, záznam v trestním rejstříku, nedostatečné pracovní návyky i závislost jako taková.

  • Většina klientů adiktologických služeb má dluhy, nejčastěji ve výši několika set tisíc Kč. U problémových uživatelů nelegálních drog jsou nejčastější příčinou zadlužení nedoplatky na sociálním a zdravotním pojištění, neuhrazené platby za telefon nebo pokuty (typicky za jízdu na černo), u uživatelů alkoholu a patologických hráčů to jsou především bankovní půjčky a spotřebitelské úvěry. Pro významnou část problémových uživatelů drog je zadluženost obtížně řešitelná, často nedosáhnou na podmínky osobního bankrotu. Na většinu je uvalena exekuce a potom je pro ně výhodnější pracovat nelegálně nebo nepracovat vůbec.

  • Rodičovství a výchova dětí jsou u uživatelů drog, zejména matek, spojeny s řadou problémů, které však lze často úspěšně řešit s podporou adiktologických a sociálních služeb. Matky - uživatelky drog však často naráží na špatnou místní i časovou dostupnost služeb, vysoké finanční náklady na dojíždění do léčby nebo problémy s hlídáním dětí po dobu návštěvy léčebného centra. Ze strany orgánu péče o dítě (OSPOD), ale i dalších neinformovaných profesionálů se objevují nevhodné postupy, jako jsou neodůvodněná kriminalizace pro užívání návykových látek v těhotenství, tlak na okamžité vysazení drogy v těhotenství, odebírání dětí matkám stabilizovaným v substituční léčbě nebo na základě jednorázového relapsu, znemožnění kojení a další, které jdou často proti sociálnímu fungování matky.

  • Výskyt sociálního vyloučení je v ČR vázán na lokality s vyšším zastoupením Romů než v obecné populaci. Užívání alkoholu a dalších drog považují obyvatelé sociálně vyloučených lokalit (SVL) i pracovníci služeb v nich působících za nejrizikovější faktory vyskytující se v SVL. Zdá se, že míra užívání návykových látek v SVL narůstá, stále častější je tzv. vícegenerační užívání návykových látek v romských rodinách. Výroba a prodej drog jsou v SVL běžné.

  • O užívání drog mezi cizinci nebo etnickými menšinami nejsou k dispozici dostatečné informace. Výjimkou jsou Romové, kteří v některých oblastech tvoří významnou část klientely adiktologických služeb, především výměnných programů a programů substituční léčby. Poměrně uzavřenou skupinu představují Vietnamci; přestože se zdá, že problémové užívání drog je mezi Vietnamci rostoucí problém, mají nízkou znalost adiktologických služeb a velmi zřídka se s nimi dostávají do kontaktu.

  • Existuje rovněž vztah mezi užíváním návykových látek a poskytováním komerčních sexuálních služeb. Prevalence užívání návykových látek u osob pracujících v sexbyznysu je vyšší než u obecné populace. Vysoká míra problémového užívání drog je zejména u pouličních komerčních sexuálních pracovnic. Zdá se, že poměrně intenzivní jsou také zkušenosti s užíváním pervitinu u mužských sexuálních pracovníků nabízejících své služby v gay klubech a barech - podle ojedinělé a rozsahem omezené studie jej pravidelně nebo denně užívala přibližně třetina respondentů. Pervitin je rovněž drogou nejčastěji užívanou muži majícími sex s muži při tzv. chemsexu.

Prevence

  • Prevence rizikového chování mezi dětmi a mládeží je na národní úrovni koordinována Ministerstvem školství mládeže a tělovýchovy (MŠMT), na úrovni krajů působí krajští školní koordinátoři prevence a na úrovni okresů jsou to metodici prevence pedagogicko-psychologických poraden. Ve školách působí školní metodici prevence.

  • Základním koncepčním dokumentem pro oblast prevence je Národní strategie primární prevence rizikového chování dětí a mládeže na období 2013-2018, základním metodickým materiálem Metodické doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí a mládeže.

  • V r. 2015 byl přijat Akční plán pro vytvoření interdisciplinárního meziresortního rámce primární prevence rizikového chování u vysoce ohrožených skupin dětí v České republice, který je implementačním nástrojem Zdraví 2020 - Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí.

  • V r. 2015 pokračoval proces certifikace programů všeobecné, selektivní a indikované prevence, který zajišťuje Národní ústav pro vzdělávání (NÚV). NÚV a MŠMT metodicky vedou krajské školské koordinátory prevence a metodiky prevence pedagogicko-psychologických poraden.

  • Z dostupných informací vyplývá, že ve spektru rizikového chování školy nejčastěji řeší záškoláctví (spíše na středních školách), agresi, šikanu, vulgárnost, neslušné projevy chování apod. Kouření patří rovněž k nejčastěji řešeným problémům, méně alkohol a jiné drogy. Zdá se, že výskyt problémů spojených s tabákem, alkoholem a jinými drogami na školách v posledních letech klesá. Roste naopak výskyt agrese, šikany (zejména kyberšikany) a vandalismu. Šikana a projevy agrese jsou rovněž problémy nejčastěji řešené pedagogicko-psychologickými poradnami.

  • O míře realizace, druhu a kvalitě preventivních programů ve školách nejsou úplné informace. Zatímco roste počet kvalitních certifikovaných programů externích poskytovatelů a pilotně se v ČR ověřují metodiky dlouhodobých teoreticky zakotvených programů, v praxi stále převažuje realizace jednorázových aktivit typu přednášky a besedy.

  • Realizované preventivní a informační (mediální) projekty jsou zaměřeny především na prevenci řízení pod vlivem návykových látek a prevenci pití alkoholu mladistvými. Některé z nečetných kampaní a projektů v oblasti nelegálních drog jsou částí odborné veřejnosti kritizovány pro to, že mají zastrašovací charakter a nesplňují standardy účinné protidrogové prevence.

Harm reduction programy

  • Snižování rizik spojených s užíváním drog je jednou z hlavních oblastí české protidrogové politiky. Základ sítě služeb v této oblasti tvoří v ČR nízkoprahová kontaktní centra a terénní programy. V r. 2015 působilo v ČR celkem 104 nízkoprahových programů, v tom 57 kontaktních center a 47 terénních programů.

  • V r. 2015 bylo v kontaktu s nízkoprahovými programy 41 tis. uživatelů drog, nejčastěji šlo o uživatele pervitinu (24,8 tis., 61 %), dále uživatele opioidů (9,9 tis., 24 %) a konopných látek (2,4 tis., 6 %). Z dlouhodobého hlediska je patrný postupný nárůst problémových uživatelů pervitinu. Podíl injekčních uživatelů drog mezi klienty nízkoprahových programů se dlouhodobě pohybuje na úrovni 75-80 %. Průměrný věk klientů se od r. 2006 zvýšil o 5 let na 31,3 roku, ženy tvoří třetinu klientů nízkoprahových programů.

  • Výměnný program jehel a stříkaček v r. 2015 poskytovalo 104 nízkoprahových programů a bylo distribuováno 6,4 mil. injekčních setů. Poprvé od r. 1998 nebyl zaznamenán nárůst počtu vydaných injekčních jehel, pokles oproti r. 2014 je přibližně 200 tis., počet výkonů distribuce injekčního materiálu poklesl přibližně o 8 tis. To lze hodnotit jako negativní trend, neboť odhadovaný počet injekčních uživatelů drog v ČR je dlouhodobě vysoký. Průměrně získal 1 injekční uživatel drog v kontaktu s nízkoprahovými programy 171 čistých setů.

  • V ČR jsou dlouhodobě provozovány 3 prodejní automaty na injekční materiál a na veřejných místech v Praze je instalováno 15 kontejnerů na injekční odpad.

  • Možnost testování na HIV v r. 2015 nabízelo 67 nízkoprahových programů, na VHC 74, na VHB 51 a na syfilis 50 programů. Dlouhodobě od r. 2008 počet provedených testů roste, v r. 2015 byl však zaznamenán meziroční pokles.

  • Specifické služby snižování rizik v prostředí zábavy v r. 2015 poskytovalo celkem 11 programů, které navštívily 110 tanečních a hudebních akcí.

  • Péče o infikované HIV a nemocné s AIDS je v ČR poskytována v 7 regionálních AIDS centrech. V posledních letech roste počet léčených pro VHC. Poslední údaje za ČR celkem jsou k dispozici z r. 2013, kdy léčbu zahájilo celkem 931 osob, z toho bylo 536 osob s anamnézou injekční uživatel drog. Ve věznicích bylo v r. 2013 pro VHC léčeno 246 osob (26 % celkového počtu), v r. 2014 už 325 a v r. 2015 došlo k nárůstu na 597 osob. Lze předpokládat, že většinu léčených ve věznicích tvoří bývalí nebo současní uživatelé drog.

Léčba a sociální reintegrace

  • Na základě informací z krajů bylo v ČR v r. 2015 celkem 269 poradenských a terapeutických specializovaných adiktologických stacionárních zařízení (tj. bez preventivních, terénních programů a bez programů ve věznicích). Na základě aktuálních informací z různých zdrojů je možné odhadnout, že v ČR je v současné době 250-270 (stacionárních) adiktologických zařízení, z nich je 55-60 kontaktních center, 90-100 programů ambulantní léčby, 25-30 programů lůžkové zdravotní péče, 15-20 terapeutických komunit, 5 domovů se zvláštním režimem, 6 zařízení speciálního školství a 35-45 programů ambulantní následné péče (z nich cca 20 s chráněným bydlením, jehož celková kapacita je odhadem 200 míst).

  • Dostupnost adiktologických služeb ve věznicích zůstala v r. 2015 na stejné úrovni. Léčbu závislostí ve vězení bylo možno absolvovat v 11 věznicích z celkem 35, z toho 3 věznice realizovaly soudem nařízené ochranné léčení. Substituční léčbu poskytovalo 7 věznic. S některou z NNO spolupracovalo v oblasti závislostí 33 věznic, z toho intenzivní spolupráci vykázalo 21 věznic.

  • K červnu 2016 mělo certifikaci odborné způsobilosti RVKPP celkem 182 adiktologických programů, dalších 84 programů mělo certifikát odborné způsobilosti v prevenci.

  • Mezi kraji se liší postupy při tvorbě sítě specializovaných adiktologických služeb a kritéria pro zařazení jednotlivých programů do ní. Většina krajů definuje existující síť služeb jako minimální a současně ji hodnotí jako nedostačující. Kraje hodnotí jako poměrně dobrou geografickou dostupnost nízkoprahových harm reduction služeb. Klesá však jejich personální kapacita, dochází k omezování jednotlivých činností a snižování časové dotace na práci s klientem. Nízká je zejména dostupnost ambulantních programů a péče o klienty s duálními diagnózami. Díky novému dotačnímu titulu RVKPP vznikají napříč ČR nové služby pro patologické hráče. Přetrvává obzvláště špatná situace v Karlovarském kraji, kde chybí programy téměř všech standardních typů.

  • Od r. 2015 byla novelou zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, přenesena zodpovědnost za financování sociálních služeb lokálního charakteru na kraje. Na sociální služby je dále nově od r. 2016 povinně aplikována tzv. vyrovnávací platba jako nástroj pro financování služeb hospodářské povahy podporovaných z veřejných zdrojů. Aplikace však není stejná ve všech krajích a adiktologické služby, které mají registraci sociálních služeb, čelí řadě praktických problémů.

  • Od ledna 2014 je v seznamu zdravotních výkonů 6 adiktologických výkonů. Uzavírání smluv se zdravotními pojišťovnami však v praxi naráží na problémy. K červnu 2016 se úhradu adiktologických výkonů podařilo nasmlouvat pouze 11 organizacím pro 13 adiktologických ambulancí v 8 krajích. Hrazená ambulantní péče je stále nedostupná v Karlovarském, Plzeňském, Pardubickém, Moravskoslezském, Zlínském kraji a na Vysočině. Rovněž kraje upozorňují na nesystematičnost při tvorbě sítě zdravotních adiktologických služeb.

  • V dubnu 2016 zveřejnilo ministerstvo zdravotnictví Standard ambulantní psychiatrické péče a rozšířené ambulantní péče o osoby s duševním onemocněním. Adiktolog je výslovně uveden mezi možnými pracovníky zajišťujícími chod těchto programů.

  • Na začátku března 2015 byl spuštěn Národní registr léčby uživatelů drog (NRLUD), ale v registru kvůli technickým problémům dosud chybí data z významné části léčebné sítě za r. 2015 i 2016. NRLUD umožňuje hlášení nejen uživatelů nelegálních drog, ale i osob s primární drogou alkohol i tabák nebo patologických hráčů.

  • Přibližně dvě třetiny klientů ambulantních adiktologických programů tvoří muži, relativně nejvíce mužů je mezi klienty záchytných stanic (přes 80 %) a nejméně v krizových centrech a psychoterapeutických stacionářích (téměř polovina). Podíl žen je vyšší v mladších věkových skupinách a mezi uživateli sedativ a hypnotik. Podíl dětí a mladistvých do 20 let je velmi nízký - do 5 % v ambulantních programech a do 10 % v rezidenčních programech (s výjimkou těch specializovaných na dětskou klientelu).

  • Podíl uživatelů různých typů návykových látek se významně liší v závislosti na typu programu. V nízkoprahových centrech dominují problémoví uživatelé nelegálních drog, především pervitinu a také opioidů. V ambulantních a lůžkových psychiatrických zařízeních převažují uživatelé alkoholu, ale vysoký je podíl také uživatelů pervitinu, opioidů, polyvalentních uživatelů nebo uživatelů sedativ a hypnotik.

  • Krátké intervence, jejichž provádění je u uživatelů návykových látek podle zákona pro všechny zdravotnické pracovníky povinné, jsou v praxi prováděny v poměrně nízké míře a nesystematicky, i když v ČR existuje několik projektů, jejichž cílem je podpora provádění krátkých intervencí. Postupně narůstá význam léčebných a poradenských intervencí poskytovaných prostřednictvím internetu a nových technologií.

  • Léčbu adiktologických pacientů v r. 2015 vykázalo celkem 447 ambulancí oboru psychiatrie, ve 47 z nich adiktologičtí pacienti tvořili více než 50 % klientely a 49 z nich ošetřilo více než 200 adiktologických pacientů; první a druhé kritérium současně splnilo 19 ordinací.

  • Počet osob léčených v opiátové substituční léčbě v posledních 4 letech stagnuje a aktuálně spíše klesá, a to pravděpodobně v důsledku nízké dostupnosti programů zejména v regionech s vysokým výskytem problémového užívání opioidů (především v Praze) a také kvůli nízké finanční dostupnosti preparátů pro pacienty. Roste spotřeba kompozitního přípravku Suboxone® na vrub přípravků obsahujících pouze buprenorfin a v r. 2015 spotřebované množství buprenorfinu v kombinovaném přípravku poprvé přesáhlo množství buprenorfinu v monopřípravcích. Suboxone® je v současnosti nejužívanějším přípravkem v substituční léčbě.

  • Stále není dostupná substituční léčba závislosti na stimulanciích včetně pervitinu, i když nejnovější výzkumné poznatky ukazují, že pro významnou část českých problémových uživatelů pervitinu by substituční léčba byla přijatelným a vítaným typem léčby.

  • Ukazuje se, že mladí uživatelé konopí nejsou primární cílovou skupinou většiny adiktologických služeb ani jiných programů typu nízkoprahových zařízení pro děti a mládež. Systémem péče tak do značné míry propadají.

Nabídka drog a kriminalita spojená s drogami

  • V r. 2015 bylo odhaleno celkem 220 indoor pěstíren konopí. Největší podíl tvořily malé domácí pěstírny s počtem rostlin menším než 50 kusů. Část indoor produkce je velmi dobře organizovaná a podílí se na ní organizované skupiny Vietnamců. Je však patrný odklon vietnamských skupin od pěstování konopí směrem k výrobě pervitinu. Pokud jde o pěstování konopí ve velkém objemu, pokračuje trend pěstování ve více pěstírnách s nižší kapacitou 300-500 rostlin. Vypěstované konopí je určeno převážně pro domácí trh.

  • V r. 2015 zajistily Policie ČR a Celní správa ČR v trestním řízení celkem 645,2 kg marihuany, 30,3 tis. rostlin konopí a 7,5 kg hašiše. Koncentrace THC u zachyceného konopí činila průměrně 8,3 %. V přestupkovém řízení bylo zajištěno dalších 9,9 kg marihuany, 449 rostlin konopí a 51 g hašiše.

  • Pervitin se v ČR vyrábí převážně v menších varnách situovaných v obytných objektech. V r. 2015 odhalila Policie ČR 263 varen a v trestním řízení zajistila rekordních 106,9 kg pervitinu o průměrné čistotě 70,4 %. V přestupkovém řízení byl pervitin zajištěn v celkovém množství 448 g. Hlavním prekurzorem pro výrobu pervitinu je pseudoefedrin extrahovaný z léčiv dovážených převážně z Polska. Pokračuje trend zvyšování objemu produkce ve velkých varnách. Velkoobjemová výroba pervitinu se vyznačuje propracovanou dělbou práce a je již několik let doménou organizovaných skupin osob původem z Vietnamu.

  • Kokain se do ČR dostává zejména z Jižní Ameriky. Na pašování a distribuci kokainu se podílí zejména skupiny osob z Nigérie, ze zemí západního Balkánu a Češi. Celkem bylo v kontextu trestního řízení v r. 2015 zajištěno 120,4 kg kokainu o průměrné čistotě 39,1 %, v přestupkovém řízení to bylo 10 g.

  • Heroin se do ČR dováží v menších zásilkách o hmotnosti do 10 kg. V r. 2015 bylo 1,6 kg heroinu zajištěno v trestním řízení a dalších 23 g v přestupkovém řízení. Průměrná čistota činila 25,1 %. Na pašování a distribuci heroinu se podílí převážně skupiny osob albánské a turecké národnosti. Na černém trhu byly kromě heroinu dostupné i tablety substitučních přípravků či opioidní analgetika.

  • Dostupnost legálních drog a konopných látek je v ČR poměrně vysoká. Týká se to i dostupnosti alkoholu a tabáku pro nezletilé. Podle vlastních odpovědí si cigarety nebo pivo celkem snadno nebo velmi snadno dokáže obstarat více než 80 % 16letých studentů, polovina studentů by si snadno obstarala i jiný druh alkoholu, konopné látky a léky se sedativním účinkem. Jako nejhůře dostupné uváděli studenti pervitin a kokain. Subjektivně vnímaná dostupnost konopných látek se od r. 2007 snižuje, u pervitinu a extáze byl v r. 2015 po předchozím poklesu zaznamenán opětovný nárůst subjektivně vnímané dostupnosti.

  • Při kontrolních nákupech (mystery shopping) v rámci různých projektů jsou alkohol nebo tabákové výrobky prodány nebo v restauraci podány nezletilým nejméně v polovině případů. Nejde jen o pivo, ale také víno a tvrdý alkohol. Zdá se, že nejvyšší dostupnost alkoholu je ve večerkách, kde je úspěšnost nákupu nezletilými až 90 %.

  • Podle dat policie došlo v r. 2015 k poklesu počtu zadržených a stíhaných pro drogové trestné činy (DTČ). Naproti tomu ministerstvo spravedlnosti vykázalo za dané období nárůst počtu osob ve všech fázích trestního řízení, tj. stíhaných, obžalovaných i odsouzených. Primární DTČ v r. 2015 tvořily 2 % zjištěné trestné činnosti. Trestné činy výroby, pašování a prodeje drog představovaly 84 % DTČ a trestné činy přechovávání a pěstování pro vlastní potřebu 15 %.

  • Za DTČ bylo v r. 2015 zadrženo a stíháno 3752, resp. 3816 osob, a to nejčastěji z důvodu výroby, pašování a prodeje pervitinu či konopných látek. Obžalováno bylo 3340 osob a pravomocně odsouzeno 2708 osob. Nejčastěji uloženou sankcí byl podmíněně odložený trest odnětí svobody. Od r. 2008 roste počet osob odsouzených za primární DTČ. Mezi l. 2008-2013 se snižoval podíl nepodmíněných trestů odnětí svobody ve prospěch sankcí nespojených s odnětím svobody. V posledních 2 letech je však zřejmý opačný trend, což může svědčit o zvyšování závažnosti a organizovanosti drogové trestné činnosti. Ochranné léčení bylo v r. 2015 uloženo 367 osobám, z toho bylo 141 závislých na nealkoholových drogách, 226 na alkoholu.

  • V r. 2015 bylo projednáno 1940 přestupků nedovoleného nakládání s OPL, což představuje 0,7 % všech projednaných přestupků. Většina pachatelů se dopustila přestupku v souvislosti s konopnými látkami.

  • Podle údajů Police ČR bylo 19,2 tis. trestných činů v r. 2015 spácháno pod vlivem návykových látek, z toho 76 % pod vlivem alkoholu a 24 % nealkoholových drog. Pod vlivem alkoholu se pachatelé nejčastěji dopustili trestného činu ohrožení pod vlivem návykových látek, opilství nebo nedbalostní dopravní nehody. Pod vlivem nealkoholových drog šlo nejčastěji o ohrožení pod vlivem návykových látek, opilství a maření výkonu úředního rozhodnutí.

  • V Systému včasného varování před novými drogami koordinovaném NMS bylo za r. 2015 v ČR hlášeno celkem 35 nových psychoaktivních látek, z toho 11 látek bylo v ČR zaznamenáno vůbec poprvé a v případě 1 látky šlo o první identifikaci v EU. Nejčastěji to byly katinony a syntetické kanabinoidy. Mezi látky s největším zachyceným množstvím patřily katinon s označením 3-MMC (20,0 kg) a kanabinoid AMB-CHMICA (11,5 kg). Nové psychoaktivní látky jsou dostupné zejména a ve vzrůstající míře prostřednictvím internetu, v omezené míře však i na černém trhu s tradičními nelegálními drogami. V r. 2015 bylo identifikováno celkem 33 internetových obchodů v českém jazyce, z toho 9 se specializovalo výhradně na syntetické látky. Mezi nejčastěji nabízené látky patří katinony, syntetické kanabinoidy a fenetylaminy.


Prosíme odborníky o spolupráci v rámci systému včasného varování před novými drogami - NOVÉ DROGY - JAK POSTUPOVAT.

Upozorňujeme širokou veřejnost na dotazník Víš co hulíš?, v rámci stejnojmenného výzkumného projektu. 

TOPlist