Užívání drog v sociálně vyloučených lokalitách

V r. 2015 byla provedena studie zaměřená na problematiku sociálního vyloučení a zmapování výskytu sociálně vyloučených lokalit (SVL) v ČR (GAC, 2015). Celkový počet SVL byl v r. 2015 vyčíslen na 606 lokalit s celkem 105 tis. obyvatel. Podle krajů žilo nejvíce obyvatel SVL v Ústeckém kraji (35,5 % z celkového počtu obyvatel SVL v ČR, z nich cca pětina žila v Ústí nad Labem) - graf 8 -139.

graf 8-139: Počet obyvatel sociálně vyloučených lokalit podle krajů v r. 2015

Zdroj: GAC (2015)

Analýza poukázala na fakt, že problematika drog, tedy výroba, distribuce a užívání, se v některých SVL stává závažným jevem. Podle studie se snižuje věková hranice uživatelů drog a zároveň se ve zvýšené míře vyskytuje polymorfní užívání. Stále ve vyšší míře se objevuje tzv. vícegenerační užívání návykových látek v rodinách, kdy se prostřednictvím rodičů dostávají návykové látky k dětem. Situaci v oblasti užívání drog v SVL komplikuje nižší kvalita dostupných drog a s tím spojené zvýšené zdravotní riziko pro jejich uživatele, ztěžuje ji též nízké povědomí obyvatel SVL o harm reduction a nízká dostupnost pomáhajících služeb (GAC, 2015).

Ze zprávy o stavu sociálně vyloučených lokalit v Ústeckém kraji vyplynulo, že kromě nelegálních drog se v SVL vyskytuje také vysoká míra závislosti na alkoholu či patologického hráčství. Dosavadní represivní i preventivní opatření jsou podle zástupců obcí nedostatečná (Úřad vlády České republiky, 2015). Z výroční zprávy Středočeského kraje za r. 2015 (Středočeský kraj, 2015) vyplývá, že na Kladensku, Slánsku a Unhošťsku se v SVL vyskytuje především užívání alkoholu, pervitinu a v nižší míře užívání těkavých látek.

Na začátku r. 2016 realizovalo NMS ve spolupráci s Agenturou pro sociální začleňování při Úřadu vlády ČR (ASZ) třetí vlnu dotazníkového šetření mezi zástupci ASZ v SVL, které se týkalo problematiky hazardu a užívání drog (Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti a Agentura pro sociální začleňování, 2016) a které navazovalo na dvě předchozí obdobná šetření z l. 2013 a 2015 (Mravčík et al., 2014a, Mravčík et al., 2015c). V r. 2016 dotazník vyplnilo 12 respondentů působících ve 14 obcích či oblastech.1

Byla zkoumána závažnost užívání návykových látek v porovnání s ostatními problémy v SVL, míra užívání drog v SVL podle jednotlivých látek, a to zvlášť pro dospělé a zvlášť pro děti mladší 15 let. Dále bylo zjišťováno, v jaké míře jsou v daných SVL rozšířeny nelegální výroba a distribuce drog.

Míra problematičnosti užívání návykových látek v SVL ve srovnání s ostatními negativními jevy byla stejně jako v l. 2013 a 2015 zjišťována na 6bodové škále od 0 (daný jev nepředstavuje problém) do 5 (jev v dané lokalitě představuje velmi závažný problém). Výsledky za všechny 3 roky ukazuje graf 8 -140. Za nejzávažnější problémy označili zástupci ASZ v daných lokalitách nezaměstnanost, zadluženost a nízké vzdělání/kvalifikaci. Užívání alkoholu a návykových látek byly hodnoceny jako středně závažné jevy, ale jejich závažnost se ve sledovaném období zvýšila; je však potřeba mít na paměti, že soubor SVL byl v každém roce jiný.

graf 8-140: Průměrná míra závažnosti výskytu sociálně negativních jevů ve sledovaných SVL

Pozn.: Respondenti odpovídali na 6bodové škále od 0 (daný jev nepředstavuje problém) do 5 (jev v dané lokalitě představuje velmi závažný problém).

Zdroj: Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti a Agentura pro sociální začleňování (2016)

Výroba a prodej drog v SVL byly respondenty hodnoceny na stupnici 0 (nulový výskyt) až 3 (velmi vysoký výskyt). Rozšířenost výroby a prodeje konopných drog nebo pervitinu byla hodnocena na úrovni 0,5-1,8 bodu (tj. přibližně středně vysoký výskyt). Jako velmi vysoký hodnotil výskyt pěstování konopí, prodej konopí nebo výrobu pervitinu 1 z 12 respondentů. Rozšířenost prodeje pervitinu byla jako velmi vysoká hodnocena ve 2 ze 12 SVL, přičemž jako nulová nebyla hodnocena v žádné SVL - graf 8 -141.

graf 8-141: Průměrná míra výskytu drogové trestné činnosti v SVL v r. 2016

Pozn.: Respondenti odpovídali na škále 0 (nulový výskyt), 1 (nízký výskyt), 2 (vysoký výskyt), 3 (velmi vysoký výskyt).

Zdroj: Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti a Agentura pro sociální začleňování (2016)

V červnu 2015 proběhl v rámci projektu zavádění policejních specialistů pro práci s minoritní skupinou Romů v SVL výzkum subjektivně vnímaných problémů v SVL z pohledu Romů (Consulting, 2015). Soubor tvořilo 4448 Romů starších 15 let, kteří žijí v sociálně vyloučených lokalitách v celé ČR. Za největší problém lokality, ve které respondenti žijí, považovala téměř třetina Romů (31,7 %) drogy, dále krádeže (19,1 %), alkohol (12,2 %), hazardní hry (7,9 %), lichvu (6,5 %) nebo jiné problémy (22,6 %) - graf 8 -142. Téměř pětina Romů (17,1 %) se domnívala, že by se policie měla v jejich lokalitě zaměřit především na snižování výroby, distribuce a užívání drog, na další konkrétní problémy v dané lokalitě (14,4 %) a zajištění bezpečnosti (13,2 %).

graf 8-142: Subjektivně pociťovaná míra závažnosti negativních jevů ve sledovaných SVL, v %

Pozn.: V polootevřené otázce měli respondenti možnost vybrat z nabídky jeden problém, který považují ve své lokalitě za nejzávažnější, případně mohli uvést problém jiný, který v nabídce nebyl obsažen. Mezi jinými problémy byly uvedeny např. výtržnictví, rušení nočního klidu.

Zdroj: Consulting (2015)

Podle výročních zpráv krajů o realizaci protidrogové politiky (Sekretariát Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky, 2016c) až na výjimky neexistují specializované programy zaměřené na užívání drog v SVL, uživatelům drog ze SVL se věnují adiktologické služby v rámci své běžné činnosti. V SVL působí většinou programy a terénní sociální pracovníci zaměření na celé spektrum problémů (často ve spolupráci s Agenturou pro sociální začleňování).

V první polovině r. 2015 probíhalo v SVL na Vsetínsku pilotní ověření terénního programu zaměřeného na uživatele drog, které však bylo z personálních důvodů přerušeno. V SVL v Brně působí Terénní programy Společnosti Podané ruce. Na Kladensku, Slánsku a Unhošťsku (Středočeský kraj) upozorňují adiktologické služby na nezájem o spolupráci ze strany osob žijících v SVL. V Pardubickém kraji začalo v r. 2015 Centrum terénních programů organizace Laxus působit v SVL Borek v České Třebové, která je největší SVL v kraji (podařilo se během krátké doby kontaktovat řadu uživatelů pervitinu a marihuany). V Moravskoslezském kraji působil v r. 2015 v SVL v Ostravě terénní program zaměřený na uživatele alkoholu (Sekretariát Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky, 2016c).


Prosíme odborníky o spolupráci v rámci systému včasného varování před novými drogami - NOVÉ DROGY - JAK POSTUPOVAT.

TOPlist