Užívání drog v dalších etnických menšinách

Adiktologické služby se pokoušejí rovněž o navázání kontaktu s uživateli drog z vietnamské komunity, což je poměrně skrytá skupina uživatelů drog v ČR. V Ústeckém a Karlovarském kraji služby spatřují základní problém spolupráce v jazykové bariéře. Pro větší informovanost vytvořilo Centrum sociálních služeb Děčín (Ústecký kraj) letáky o dostupných adiktologických službách ve vietnamštině. Na základě informací od klientů kontaktního centra je na Mladoboleslavsku (Středočeský kraj) ve vietnamské komunitě užívání drog velmi rozšířené, uživatelé z této komunity však nejsou v přímém kontaktu se službami kontaktního centra. Přesto služby v několika krajích (Karlovarský, Jihomoravský, Ústecký kraj) uvádějí občasný kontakt s vietnamskými uživateli v rámci nízkoprahových služeb. Vietnamci jsou rovněž zapojeni do výroby a distribuce drog (Sekretariát Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky, 2016c).

Na začátku r. 2014 byla dokončena výzkumná zpráva shrnující specifika zneužívání návykových látek u uživatelů vietnamského původu (Fišarová, 2014). Hlavními cíli studie bylo popsat situaci zneužívání návykových látek ve vietnamské komunitě, definovat socioekonomický kontext, definovat rizikové oblasti aktivit vietnamské komunity a navrhnout doporučení a postupy pro prevenci drogových závislostí ve vietnamské komunitě. Součástí studie byl dotazník distribuovaný prostřednictvím internetu a kvalitativní rozhovory s odborníky. Celkem dotazník vyplnilo 22 Vietnamců žijících v Česku (z toho 12 mužů a 10 žen).

První okruh otázek se týkal míry informovanosti o návykových látkách a adiktologických službách. Za návykové považovali respondenti téměř ve všech případech alkohol, cigarety, marihuanu, pervitin, heroin, kokain, nikoli však léky (antidepresiva, sedativa). Podle respondentů lidé užívají návykové látky, protože se cítí odloučeni od svého okolí, dále souhlasili s názory, že užívání návykových látek ovlivňuje negativně karmu uživatele i jeho rodiny, uživatelé návykových látek jsou nemocní a potřebují pomoc a že návykové látky rozkládají rodinu. Naopak respondenti nesouhlasili s názory, že užívání návykových látek je zábava, společenská nutnost, výdobytek západní/evropské kultury, že by měli být uživatelé drog zavřeni do vězení, a že nějakou návykovou látku musí užívat každý. Z 22 respondentů by se 13 v případě problémů s drogami obrátilo na odbornou pomoc. Jedna respondentka uvedla, že kontakt na pomáhající službu zná díky programu primární prevence ve škole.

Z 22 respondentů 15 mělo mezi svými přáteli ve vietnamské komunitě uživatele drog (11 uživatelů marihuany, 5 pervitinu, 2 heroinu, 4 kokainu, 5 extáze). Sedm respondentů otázku buď nezodpovědělo, nebo nevědělo, jakou látku jejich přátelé užívají. Nejčastěji zmiňovaný převažující důvod užívání návykových látek mezi přáteli byla zábava a tlak vrstevníků. Z 15 respondentů, kteří znají uživatele návykových látek, si 9 myslí, že potřebují pomoc. Na otázku, kdo by jim měl pomoci, uvedlo 7 z 9 respondentů český stát, 7 rodinu, v 6 případech uvedli respondenti, že by si měl uživatel pomoci sám, a v 5 případech z 9 zmínili vietnamskou komunitu (Fišarová, 2014).

Z analýzy vyplynula doporučení směrem ke spolupráci adiktologických služeb s organizacemi, které pracují s cizinci, asistenční informační linkou pro Vietnamce a pobočkami integračních center, které mohou pracovníci využít např. pro tlumočení po telefonu s klienty v terénu. Dále by měly být zavedeny preventivní programy se zaměřením na Vietnamce a měl by pokračovat výzkum zaměřený na zavedení a rozvoj služeb pro vietnamské uživatele drog. Analýza rovněž doporučila vyškolit odborníky z řad Vietnamců pro práci v oblastech prevence a poskytování adiktologických služeb, kteří by uvnitř vietnamské komunity informovali o existenci služeb, zdravotnické pomoci, aktivně vyhledávali potenciální uživatele, pomáhali s řešením jednotlivých případů a tlumočili (Fišarová, 2014).

Služeb organizací v Karlovarském, Středočeském, Zlínském a Plzeňském kraji využívají také např. Slováci, Bulhaři a Ukrajinci. V Substitučním centru Ulice Plzeň stoupl počet cizinců, kteří v ČR pracují a zrecidivovali zde. Pracovníci organizace KOTEC (Karlovarský a Plzeňský kraj) se setkávají s českými prostředníky, kteří poskytují výměnu injekčního materiálu i cizincům, kteří žijí na ubytovnách, harm reduction služby ze svých zemí neznají, a mají tak obavu z přímého kontaktu. Na Mladoboleslavsku (Středočeský kraj) je vyšší počet uživatelů drog mezi cizinci v souvislosti s fluktuací pracovních sil a přílivem zahraničních pracovníků žijících na ubytovnách bez zakotvení ve městě či regionu, kteří však nejsou v kontaktu se službami.


Prosíme odborníky o spolupráci v rámci systému včasného varování před novými drogami - NOVÉ DROGY - JAK POSTUPOVAT.

Upozorňujeme širokou veřejnost na dotazník Víš co hulíš?, v rámci stejnojmenného výzkumného projektu. 

TOPlist