Bytová situace a zaměstnanost uživatelů drog

Informace o situaci v oblasti bydlení a zaměstnanosti uživatelů drog přinesla analýza drogové scény v Ostravě (Černý a Szotáková, 2015). Součástí analýzy byl i polostrukturovaný rozhovor s 10 uživateli návykových látek, kteří jsou klienty drogových služeb společnosti Renarkon.

Respondenti považovali za problém nedostupnost služeb přechodného bydlení pro lidi bez domova. Měli zkušenosti s odmítnutím ve chvíli, kdy se pracovníci služby dozvěděli, že zájemci o bydlení užívají návykové látky. Podobnou zkušenost respondenti uvedli i u azylových domů, které odmítají poskytnout přístřeší lidem pod vlivem alkoholu. Získání trvalého bydlení často komplikovala zadluženost, přičemž hlavní překážkou byla výše kauce, kterou respondenti nemohli zaplatit.

Z 10 respondentů uvedli přechodné bydlení (mimo instituci) 3, azylový dům využívali rovněž 3, další 3 respondenti odpověděli, že bydlí na ulici, 1 respondent informaci neuvedl. Dva respondenti se do Ostravy přistěhovali z jiného severomoravského města, aby nemuseli být na ulici a získali bydlení.

Většina respondentů uvedla obtíže s hledáním legální práce a problémy vyplývající z práce na černo (např. nevyplacení mzdy). Problémy se zaměstnáním dávali do souvislosti buď s užíváním drog, nebo se záznamem v trestním rejstříku. Část respondentů byla opakovaně ve výkonu trestu odnětí svobody (Černý a Szotáková, 2015).

Ličková (2015) provedla kvalitativní výzkum, jehož cílem bylo zjistit, jak se na trhu práce uplatňují drogově závislí klienti doléčovacího centra Renarkon v Moravskoslezském kraji. Respondenty bylo 7 abstinujících drogově závislých (4 muži a 3 ženy), kteří již prošli odvykáním a byli v následné péči. Za nejpodstatnější pokládali respondenti to, aby nalezená práce neměla negativní vliv na jejich abstinenci. Mezi bariéry získání zaměstnání autorka řadí dlouhodobou nezaměstnanost, záznam v trestním rejstříku, postoj k práci či nevhodné chování a samotnou drogovou závislost. Strategie pro překonání těchto bariér zahrnují podle respondentů osobní kontakt s potenciálním zaměstnavatelem, zatajení skutečností spojených s jejich drogovou minulostí a rekvalifikaci. Mzdová očekávání respondentů vypovídají o nedostatečné informovanosti o situaci na pracovním trhu, neboť nejčastěji uváděná očekávaná čistá měsíční mzda se pohybovala okolo 20 tis. Kč, což je nadhodnocené vzhledem k jejich nízké kvalifikaci a výši mezd na pracovním trhu obecně.


Prosíme odborníky o spolupráci v rámci systému včasného varování před novými drogami - NOVÉ DROGY - JAK POSTUPOVAT.

Upozorňujeme širokou veřejnost na dotazník Víš co hulíš?, v rámci stejnojmenného výzkumného projektu. 

TOPlist