Uživatelské charakteristiky a faktory spojené s užíváním drog z výzkumných studií

Problémové užívání pervitinu

Namyslovová (2015) popsala soubor uživatelů pervitinu léčících se ze závislosti v terapeutických komunitách. Tvořilo jej 116 respondentů ve věku 16-46 let (83 mužů a 32 žen). Typického (průměrného) uživatele metamfetaminu je možné popsat jako svobodného mladého dospělého muže ve věku kolem 26 let s dokončeným základním vzděláním nebo středním bez maturity. Zdrojem obživy jsou nejčastěji dávky v nezaměstnanosti nebo příjmy od partnera/ky, rodiny a přátel. Velká část uživatelů má dluhy (nejčastěji několik tisíc Kč, maximální uvedená částka byla řádově v milionech Kč). Část nebyla ani jednou obžalována pro tzv. drogové trestné činy. Necelá třetina zažila alespoň jednou během života vážnou úzkostnou nebo afektivní poruchu. Průměrný věk prvního užití metamfetaminu byl 17 let - ženy užily pervitin poprvé průměrně o rok dříve než muži. Klienti užívali návykové látky průměrně 8 let. Injekční užití drogy alespoň jednou v životě uvedlo téměř 80 % - průměrný věk při první injekční aplikaci byl 17 let u žen a téměř 20 let u mužů. V posledních 6 měsících před léčbou klienti nejčastěji užívali pervitin, tabák a marihuanu, 77 % uvedlo tři a 27 % čtyři návykové látky v posledním půlroce.

Průběhem drogové kariéry problémových uživatelů pervitinu se zabýval kvalitativní výzkum formou hloubkového rozhovoru se třemi uživateli pervitinu (2 ženy ve věku 22 let a 1 muž ve věku 29 let s délkou užívání pervitinu 2-8 let). Všichni tři dotazovaní prošli počáteční fází užívání legálních drog (cigarety, alkohol), poté přešli přes fázi „průchozích" drog (marihuana, LSD, extáze atd.) a na konci své drogové kariéry byli závislí na pervitinu. K drogám se dostali přes své kamarády a známé, řekli si o ně sami nebo jim byly nabídnuty. Motivace osob k užívání pervitinu byla různá: (1) zvědavost a vyšší sklony k riskování a experimentování, (2) problém se sebou samým, špatným sebehodnocením, malou sebedůvěrou a (3) snaha zapomenout na problém v životě a vyplnit volný čas. Pro všechny bylo první užití pervitinu silným a příjemným zážitkem, který chtěli opakovat. Všichni postupně dospěli k negativním stavům po užití, depresivním stavům a psychotické symptomatologii. Kvůli usnadnění přístupu k pervitinu se všichni zapojili do jeho nelegální distribuce. Zároveň se dopouštěli další trestné činnosti, jako je řízení pod vlivem návykové látky nebo krádeže. Užívání drogy vedlo ke ztrátě času, peněz, práce, možnosti vzdělání a rodinných vztahů a ke zdravotním problémům. Na svou závislost se zpětně dívají jako na „nutné zlo", které jim umožnilo uvědomit si kvality života bez závislosti (Pokorná, 2015).

Filipová (2015) zkoumala, jak uživatelé pervitinu využívají tzv. copingové strategie, kterými snižují nežádoucí (psychickou) zátěž a vyrovnávají se s krizí. Výzkumný soubor tvořilo 50 uživatelů pervitinu z kontaktních nízkoprahových center v Jihočeském kraji. Z nich bylo 23 mužů (46 %) a 27 žen (54 %), průměrný věk u mužů byl 28 let (21-45), u žen 24 let (17-25). Délka užívání pervitinu u mužů činila v průměru 9 let (5-9), všechny ženy uvedly délku užívání 5 let. Pro zjištění copingových strategií byl použit standardizovaný dotazník SVF 78 - Strategie zvládání stresu (Janke a Erdmannová, 2003) obsahující 78 otázek rozdělených do 13 škál, které tvoří 2 skupiny pozitivních (směřujících ke kontrole situace a/nebo odklonu od zátěže k jiným aktivitám) a negativních (charakterizovaných rezignací a/nebo únikem) copingových strategií.1 Bylo zjištěno, že uživatelé pervitinu různého věku, pohlaví i vzdělání volí většinou pozitivní copingové strategie, avšak u dlouhodobých uživatelů pervitinu převažovaly copingové strategie negativního charakteru. Výsledky je však nutno hodnotit opatrně, neboť copingové strategie ovlivňují rovněž osobnostní a situační faktory, které nebyly předmětem studie.

Na změnu hodnot v životě drogově závislých se zaměřila další práce využívající kvalitativní metodologii. Byly provedeny polostrukturované rozhovory s 6 uživateli drog (především pervitinu) ve věku 20-45 let rekrutovanými ve svépomocné skupině a doléčovacím centru. Podmínkou pro zařazení do studie byla závislost na nelegálních drogách v délce minimálně 6 měsíců a abstinence v délce rovněž minimálně 6 měsíců. Na začátku užívání drog byl téměř u všech respondentů problém v rodině, nejčastěji rozvod rodičů, který vedl k větší volnosti a ztrátě rodičovské kontroly. Všem byla droga poprvé nabídnuta kamarádem. Respondenti popisovali drogu jako prostředek k úniku od problémů, prostředek k zaplnění volného času a nudy, nástroj zábavy, droga jim dávala pocit volnosti, energii, sebevědomí. Popisovali prohloubení prožitku z hudby či jiné umělecké tvorby nebo ze sexu. S rozvojem problémového užívání a závislosti se začaly objevovat abstinenční příznaky. Jako typická volnočasová aktivita v období závislosti bylo popsáno hraní na automatech. Postupně došlo k přerušení kontaktů s rodinou a jejich nahrazení vztahy s kamarády nebo partnery, které označují jako „drogové vztahy". Jsou popisovány typické opakované pokusy o abstinenci. Prvotními impulzy k abstinenci byla touha vrátit se k rodině a strach o sebe sama, důležitým momentem byl impulz vycházející od blízké osoby. Odborné pomoci zpočátku nevěřili, ale na základě pozitivních zkušeností změnili názor. V období po léčbě závislosti je pro respondenty důležité žít „normální život" a „udržovat se v čistotě" (abstinovat), jako důležité popisují najít si zaměstnání (v této souvislosti bylo pociťováno jako handicap nedostatečné, resp. nedokončené vzdělání) a mít funkční partnerský vztah (Zavřelová, 2015).

Rovněž na hodnotový systém a jeho změny se zaměřil výzkum probíhající formou polostrukturovaných rozhovorů, které se uskutečnily v květnu-červnu 2015. Soubor tvořilo 15 problémových uživatelů pervitinu ve 3 skupinách po 5 (aktivní uživatelé, uživatelé abstinující do 2 měsíců a dlouhodobě abstinující minimálně 12 měsíců). Analýza metodou otevřeného kódování vedla k vytvoření hodnotových kategorií. Mezi skupinami se ukázaly významné rozdíly v hodnotových preferencích. Pojetí hodnot aktivních uživatelů je převážně funkční - jejich ústřední hodnotou je droga a naplňování základních potřeb (jídlo a hygiena). Prožívání aktivních uživatelů dominovaly stavy po aplikaci drogy, mimo ně většina popisovala pocity frustrace a prázdnoty vlastního života. K rozhodnutí o změně pomohla mimořádná událost (trauma nebo události vedoucí uživatele k otázkám nad smyslem života s drogou). Ve fázi časné abstinence byly drogy nahrazovány vztahy. Pro uživatele na počátku abstinence byly hodnotami především (životní) partner a původní rodina. Respondenti v této fázi často uváděli strach z toho, že již nikdy nebudou schopni intenzivního prožitku. Na základě vztahů k blízkým se aktualizovalo vlastní sebepojetí, které se posléze stalo hodnotou. Ve skupině dlouhodobých abstinentů došlo ke kvalitativnímu posunu, kdy uživatelé chtějí být aktivní v péči o druhé (což se často projevilo tím, že hledali uplatnění v sociálních profesích), rozšiřují své hodnotové pole, dozrávají a přijímají zodpovědnost za svůj život. Se stabilizovanějším prožíváním přichází vyšší frustrační tolerance (Peschiková, 2015).

Problémové užívání opioidů

V l. 2013 a 2014 provedli pracovníci organizace Ulice - Agentury sociální práce v Plzni studii zaměřenou na preferenci jednotlivých opioidů mezi klienty (Frýbert a Ackrmannová, 2015). Soubor tvořilo 23 klientů, se kterými byly provedeny polostrukturované rozhovory. Od r. 2010 se v Plzni začal projevovat nedostatek heroinu a jeho nízká kvalita, klienti začali injekčně užívat jiné opioidy, jako je buprenorfin (Subutex®), morfin (Vendal® Retard) a fentanyl z transdermálních náplastí. Největší oblibě se těšil heroin (10 klientů). Druhý nejvyhledávanější byl fentanyl (7 klientů), následoval Vendal® Retard (3 klienti). Na posledním místě skončil Subutex® (pro 3 klienty byl nejvyhledávanější, pro 10 však tou nejhorší volbou). Na oblibu měly vliv především cena, délka a síla účinku, čistota, bezpečnost, síla abstinenčních příznaků. Výběr se však nezakládá výhradně na racionálních argumentech a preferencím nemusí odpovídat reálné chování. Volbu opioidu ovlivňuje z velké části nabídka konkrétní látky na černém trhu a finanční možnosti uživatele.

Problémové užívání nových syntetických drog

Mezi problémovými uživateli drog (zejména v Praze) se v posledních letech vyskytují nové syntetické drogy (NSD) ze skupiny katinonů, ale jejich užívání se dosud v ČR v této skupině vyskytuje v omezené míře a syntetické katinony představují pro problémové uživatele drog (pervitinu) spíše doplňkovou drogu. Mezi problémovými uživateli opioidů má potenciál rozšíření NSD ze skupiny opioidů, např. vysoce potentních derivátů fentanylu, jejich užívání však zatím v ČR nebylo hlášeno (Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti, 2016d).

V r. 2015 vyvrcholilo v ČR několik projektů zaměřených na užívání NSD, jeho rizika a specifika práce s uživateli NSD, jejich hlavní výsledky shrnula série článků ve 2. čísle časopisu Adiktologie v r. 2016 a monografie věnovaná novým syntetickým drogám (Mravčík et al., 2015a).

Běláčková et al. (2016) se zaměřili na vývoj v prevalenci užívání NSD mezi problémovými uživateli drog v regionech, kde se tyto látky vyskytly v minulosti, na charakteristiky uživatelů NSD a rizika a důvody jejich užívání. Mezi klienty nízkoprahových programů v Praze, Třebíči, Ostravě, Brně a v Pardubicích byl administrován strukturovaný dotazník a byly provedeny polostrukturované rozhovory. V r. 2013 bylo získáno 271 dotazníků a provedeno 64 rozhovorů, ve druhém kole v r. 2014 195 dotazníků a 23 rozhovorů. Celkem 71 % dotazníků bylo získáno v Praze, respondenty byli ze 72,2 % muži, průměrný věk byl 32,9 let. Užití NSD během posledních 12 měsíců uvedla přibližně polovina z dotazovaných (52,4 % v r. 2013, 53,0 % v r. 2014). Míra užívání NSD má stabilní, resp. mírně klesající úroveň - v Praze uvedlo užití NSD 58,6 % respondentů v r. 2013 a 57,6 % v r. 2014, mimo Prahu to pak bylo 38,7 % a 23,7 %. V Praze byly nejčastěji užívané NSD označovány převážně jako funky, v jiných regionech jako El Padrino a Cherry. Uživatelé NSD měli vyšší míru rizikového chování a sociální exkluzi (polyvalentní užívání, injekční užívání, sdílení jehel a stříkaček, bezdomovectví, nezaměstnanost) než ti, kteří NSD v posledním roce neužili.

K výskytu nových psychoaktivních látek v ČR viz také VZ 2014 a kapitolu Drogové trhy (str. 263).

Problémové užívání konopí

Na výskyt intenzivních uživatelů konopí v kontaktu se službami a jejich charakteristiky se zaměřila studie NMS z r. 2015 (Drbohlavová a Mravčík, 2016), ve které bylo provedeno on-line dotazníkové šetření mezi pracovníky adiktologických služeb a nízkoprahových zařízení pro děti a mládež (NZDM) v ČR a 2 ohniskové skupiny - blíže viz kapitolu Ambulantní služby (str. 147).

Většina problémových uživatelů konopí v kontaktu se službami jsou podle dotazníkového šetření mladí lidé do 30 let (v průměru 88,8 %), často kolem 15 let, a většina z nich jsou muži (ženy tvořily v průměru 14,1 %). U služeb, které pracovaly s nezletilými uživateli konopí, byl jejich průměrný podíl na celkovém počtu klientů 51 %. Byla to především NZDM, kontaktní centra a jiné ambulantní a poradenské služby. Intenzivní uživatele konopí lze rozdělit na dvě skupiny: na mladistvé, kteří užívají ve skupině vrstevníků, a na mladé dospělé do 30 let, jejichž užívání se dostává do konfliktu s běžnými povinnostmi, zhoršuje fyzickou a psychickou kondici, což vede k vyhledání kontaktu se službami. Muži jsou častěji v kontaktu se službami kvůli konfliktu se zákonem (často konopí pěstují), ženy častěji své užívání tají a služby vyhledávají v souvislosti s opatrovnickým řízením (Drbohlavová a Mravčík, 2016).

Vzorce intenzivního užívání konopí lze rozdělit na užívání průběžné a víkendové. Průběžné užívání má negativní dopady na školní prospěch, psychickou pohodu a duševní zdraví, spánek a celkové psychosociální fungování jedince. Víkendoví uživatelé často konopí kombinují s alkoholem i pervitinem. Okrajovým typem užívání je užívání konopí u kreativních profesí a vysokoškolských studentů, kteří se do služeb dostávají až v době, kdy jim způsobuje závažné problémy. Uživatelé konopí kromě konopí samotného pravidelně užívají nejčastěji tabák a alkohol - míra uvedeného pravidelného užívání tabáku byla v průměru 79,5 %, alkoholu 56,9 %. Méně často užívají jiné drogy - pravidelné užívání bylo uvedeno v průměru ve 23,6 %. Injekční užívání drog bylo u uživatelů konopí uvedeno výjimečně. Uživatelé konopí častěji trpí psychickými než somatickými problémy. Přibližně polovina klientů má rodinné a výchovné, školní či pracovní problémy. Problémy s bydlením se uživatelů konopí obvykle netýkají (Drbohlavová a Mravčík, 2016).

Vztahem mezi potřebou sounáležitosti, interpersonální závislostí, užíváním konopných drog a motivy k užívání konopných drog mezi mladými dospělými se zabývala on-line dotazníková studie. Soubor tvořilo 590 respondentů ve věku 18-35 let, kteří užili konopné drogy v posledních 12 měsících, byli rekrutováni metodou sněhové koule na Facebooku. Potřeba sounáležitosti, interpersonální závislost a motivy k užívání marihuany byly měřeny standardizovanými dotazníky. Problémové užívání konopných látek bylo zjišťováno pomocí screeningového nástroje CAST (Legleye et al., 2011). Z výsledků vyplývá, že potřeba sounáležitosti ani jednotlivé typy patologické ani nepatologické interpersonální závislosti významně nesouvisely s intenzivním užíváním marihuany. Z hlediska motivace s intenzivním užíváním marihuany v rané dospělosti významně souvisely pouze sociální motivy (tj. užívání s cílem zvýšení sociální interakce, zábavy apod.) a rutinní motivy (tj. typicky užívání ze zvyku nebo z nudy) (Popelková, 2015).

Oreský (2015) zkoumal ve své bakalářské práci prvky kontroly a rituály uživatelů konopí. Provedl 7 polostrukturovaných rozhovorů s příležitostnými i častými uživateli konopí. Podle něj jsou si respondenti velmi dobře vědomi rizik spojených s užíváním a regulují své chování v následujících 4 oblastech. První oblastí jsou povinnosti, nejčastěji ve škole a v práci. Další je kontakt s autoritami (např. rodiče a učitelé). Třetí hlavní oblastí je vyhýbání se právním problémům, které jim nejčastěji hrozí za řízení automobilu pod vlivem. Poslední oblastí je dostupnost a cena marihuany. Podle autora berou v úvahu sílu konzumované marihuany, způsob užití a velikost dávky (sílu účinku) tak, aby maximalizovali příjemné účinky drogy a minimalizovali ty negativní. Nejčastějším způsobem aplikace je kouření jointu konopí s tabákem. Zkušenější respondenti umí svůj psychický stav v průběhu intoxikace lépe kontrolovat, neberou proto takový ohled na svou náladu před konzumací. U občasných uživatelů slouží konopí k posílení dobré nálady při zábavě ve společnosti ostatních, hrozí jim méně sociálních rizik. Intenzivní uživatelé běžně užívají o samotě, častěji přemýšlí o zdravotních následcích užívání.

Problémové užívání těkavých látek

Glaser et al. (2014) publikovali dvě kazuistiky případů zneužívání propan-butanu u pacientů léčených na Psychiatrické klinice 1. LF UK a VFN v Praze. Kazuistiky popisují jak akutní dopady intoxikace plynem do zapalovačů v podobě srdeční zástavy,2 tak chronické důsledky v podobě psychotické poruchy, narušení poznávacích funkcí, afektivních poruch. V obou případech byla konzumována velká množství plynu - v prvním případě „velká" lahev propan-butanu na vaření (pravděpodobně s náplní 10 kg plynu) za období 1-2 dny, ve druhém případě desítky balení plynu do zapalovače o objemu 250-300 ml zabavené personálem při návratu hospitalizovaného klienta z vycházky.

Slang na drogové scéně

V r. 2013 proběhl výzkum mluvy uživatelů, výrobců a distributorů drog, jehož výsledky zpracovala Rausová (2014) v diplomové práci na Ostravské univerzitě v Ostravě. Hlavním výsledkem výzkumu je slovník drogových slangových výrazů (sociolektismů), který obsahuje 467 výrazů a téměř 500 významů. Slovníkový materiál byl získán 2 dotazníkovými šetřeními v kontaktních centrech a léčebnách pro závislé na návykových látkách (celkem 16 institucí) ve 13 krajích ČR, soubor tvořilo 100 uživatelů návykových látek. Autorka realizovala také podpůrné dotazníkové šetření mezi 60 respondenty, kteří nebyli uživateli návykových látek, a potvrdila, že většina drogových sociolektismů je ostatním uživatelům jazyka nesrozumitelná, tedy že drogový slang má kryptickou funkci, tj. převážná část jeho uživatelů jej používá s cílem utajit obsah řečeného (uvedlo více než 50 % respondentů).


Prosíme odborníky o spolupráci v rámci systému včasného varování před novými drogami - NOVÉ DROGY - JAK POSTUPOVAT.

Upozorňujeme širokou veřejnost na dotazník Víš co hulíš?, v rámci stejnojmenného výzkumného projektu. 

TOPlist