Všeobecná prevence

Programy všeobecné primární prevence se zaměřují na běžnou populaci dětí a mládeže bez rozdělování na méně či více rizikové skupiny, zohledňují pouze její věkové složení (Lejčková, 2006, Miovský, 2015).

Základní strategií prevence rizikového chování ve školách a školských zařízeních je minimální preventivní program (MPP), který vypracovává školní metodik prevence (ŠMP) ve spolupráci s vedením školy a ostatními pedagogickými pracovníky. Minimální preventivní program podléhá kontrole České školní inspekce.

Ve Středočeském kraji proběhlo ve školním roce 2014/2015 on-line dotazníkové šetření s cílem získat ucelenější pohled na problematiku prevence rizikového chování na školách, porovnat data za 4 uplynulé školní roky a popsat vývoj rizikového chování dětí a mládeže ve škole (Šebková, 2015). Výzkum pokrýval několik oblastí: realizaci minimálního preventivního programu (MPP) na škole, oblast financování, výkon funkce školního metodika prevence (ŠMP), výskyt a řešení rizikového chování ve škole a trendy v jeho výskytu, oblast spolupráce školy s externími organizacemi a rodiči, vzdělávání pracovníků školy v oblasti prevence rizikového chování. Šetření se v r. 2015 zúčastnilo 421 škol, návratnost byla 60,9 %.

Z šetření vyplynulo, že pouze 2 školy z kraje nemají zpracován MPP. Celkem 58 % škol považuje objem finančních prostředků spojených s pokrytím nákladů na prevenci za rozhodně nebo spíše nedostačující. Pouze 4,5 % škol nemělo zřízenu funkci ŠMP, přičemž 34 % ŠMP mělo dokončené specializační studium k výkonu funkce ŠMP. Odměnu za výkon funkce ŠMP dostává 44 % pedagogů. Nejčastěji řešenými oblastmi rizikového chování byly záškoláctví, kouření, šikana (vztahové problémy mezi žáky), krádeže a vandalismus. V posledních 3 školních letech klesal podíl škol s výskytem problémů spojených s kouřením, alkoholem i ostatními drogami - tabulka 3 -17. V oblasti prevence školy spolupracovaly s řadou externích organizací. Ke komunikaci s rodiči byly nejčastěji využívány třídní schůzky, nástěnky, webové stránky, e-mailová komunikace, schránky důvěry, letáky s tematikou prevence, konzultační hodiny (Šebková, 2015).1

tabulka 3-17: Výskyt rizikového chování ve školách Středočeského kraje ve školních letech 2011/2012 až 2014/2015 (v % škol, na kterých se daný jev vyskytl/řešil)

Rizikové chování

2011/2012

2012/2013

2013/2014

2014/2015

Záškoláctví

64

61

62

62

Kouření

62

61

59

56

Šikana

56

53

54

56

Krádeže

45

47

44

43

Vandalismus

27

42

45

43

Kyberšikana

29

26

30

37

Alkohol

22

19

19

15

Ostatní návykové látky

16

15

15

14

Poruchy příjmu potravy

10

10

12

14

Rizikové chování v dopravě

18

19

16

12

Sexuální rizikové chování

5

6

8

9

Týrání a zneužívání dítěte

6

7

8

8

Extrémismus, rasismus

7

8

7

6

Netolismus

4

5

5

6

Rizikové sporty

2

4

5

2

Hraní hazardních her

2

2

2

2

Negativní působení sekt

0

1

1

0

Jiné

15

11

13

14

Zdroj: Šebková (2015)

V r. 2013 proběhl monitoring realizace primární prevence a výskytu rizikového chování u žáků ve školách Pardubického kraje.2 Dotazník vyplnilo 613 respondentů - zástupců mateřských, základních i středních škol (návratnost 94 %). V mateřských a základních školách se nejčastěji vyskytovaly agrese a nerespektování autority. Na gymnáziích, a zejména středních odborných školách se často vyskytovalo záškoláctví, na gymnáziích poruchy příjmu potravy. Preventivní programy zaměřené na záškoláctví nebo poruchy příjmu potravy však jsou velmi vzácné. Nejčastější formou programů primární prevence byla beseda, přednáška a promítání filmů. Nejčastěji školy spolupracovaly s pedagogicko-psychologickými poradnami, Policií ČR, městskou policií a také s nestátními neziskovými organizacemi.

Rovněž v Jihomoravském kraji provedli průzkum výskytu rizikového chování na základních a středních školách (Pedagogicko-psychologická poradna Brno, 2015), a to ve 2 školních letech 2013/2014 a 2014/2015. Nejčastěji bylo řešeno záškoláctví, kouření a užívání alkoholu. Na základních školách (ZŠ) měli dále problém se šikanou, na středních školách (SŠ) s „měkkými" drogami. Výskyt „tvrdých" nelegálních drog byl velmi nízký. Rovněž v Jihomoravském kraji je patrný spíše pokles rizikového chování - tabulka 3 -18.

tabulka 3-18: Výskyt rizikového chování ve školách Jihomoravského kraje ve školních letech 2013/2014 a 2014/2015 (počet škol, kde se výskyt daného rizikového chování řešil)

Rizikové chování

2013/2014

 

2014/2015

Celkem

 

Celkem

Záškoláctví

1 003

2 572

3 575

 

537

2 200

2 737

Kouření

927

1 323

2 250

 

680

1 081

1 761

Alkohol

393

584

977

 

223

524

747

Šikana

821

118

939

 

659

81

740

„Měkké" drogy

120

240

360

 

89

186

275

Kriminalita

148

51

199

 

41

37

78

„Tvrdé" drogy

5

11

16

 

2

14

16

Zdroj: Pedagogicko-psychologická poradna Brno (2015)

Na analýzu chování žáků a možnosti školy je ovlivnit se zaměřila studie Asociace pedagogů základního školství ČR (Štercl, 2016). Vedení základních škol v r. 2007 a v r. 2016 vyplňovalo téměř nezměněný dotazník, výsledky tedy umožňují srovnání situace po 10 letech. V r. 2007 se průzkumu zúčastnilo 1015 a v r. 2016 celkem 1232 základních škol (ZŠ). V obou průzkumech se většina pedagogů domnívala, že se chování žáků v posledních 10 letech změnilo k horšímu, přičemž v novějším průzkumu bylo hodnocení o něco příznivější - v r. 2007 hodnotilo trend chování žáků jako zhoršení 89,5 % a v r. 2016 78,3 % škol. Jednotlivé projevy rizikového chování, ve kterých došlo ke zhoršení, ukazuje tabulka 3 -19. Zatímco pedagogové ZŠ uváděli zhoršení ve výskytu agresivity, šikanování, vulgárnosti, v nerespektování pravidel slušného chování a vztahu k majetku, ke zlepšení naopak došlo ve výskytu kouření, alkoholu a dalších drog.

Ve školách došlo k výraznému posílení názoru, že škola má možnosti negativní projevy chování ovlivnit (v r. 2007 odpověděla kladně 4 % a v r. 2016 až 31 % škol), školy se rovněž ve vyšší míře domnívají, že stávající právní předpisy poskytují škole dostatečnou oporu při řešení problémů s chováním žáků (5 % v r. 2007 a 21 % v r. 2016). Přetrvává však skepse škol v otázce toho, zda jsou si rodiče vědomi (právní) odpovědnosti za chování svých dětí (2 %, resp. 7 %) (Štercl, 2016).

tabulka 3-19: Trend výskytu vybraných typů rizikového chování během posledních 10 let v průzkumu Asociace pedagogů základního školství v r. 2007 a 2016, v % škol uvádějících zhoršení výskytu

Rizikové chování

2007*

2016

Chování k žákům

Agresivita

78,9

99,7

Šikana

45,9

50,1

Kyberšikana

-

40,2

Vulgárnost

81,2

99,8

Násilí

28,0

30,6

Kouření

67,6

38,5

Alkohol

27,5

15,9

Ostatní drogy (jen 2. stupeň)

18,2

11,9

Nerespektování pravidel chování

75,9

99,8

Sexuální obtěžování (jen 2. stupeň)

7,2

5,0

Rasismus, xenofobie (jen 2. stupeň)

10,9

5,2

Chování k učitelům

Neúcta k autoritě

73,6

95,9

Vulgárnost

59,3

70,0

Šikana

12,4

12,0

Kyberšikana

-

11,3

Nerespektování pravidel chování k dospělým

77,1

99,8

Vztah k majetku

Ničení školního majetku

78,8

89,8

Ničení vlastního majetku

24,5

40,6

Ničení majetku druhých

69,5

83,0

Krádeže

37,8

32,2

Zneužívání internetu (jen 2. stupeň)

18,7

24,6

Pozn.: * Za r. 2007 jsou uvedeny jen výsledky za školy, které mají 2. stupeň ZŠ.

Zdroj: Štercl (2016)

Ze závěrečných hodnocení minimálních preventivních programů škol a školských zařízení Jihomoravského kraje ve školním roce 2014/2015 vyplývá, že hlavními problémy škol v oblasti projevů rizikového chování u dětí a mládeže byly kouření, záškoláctví, alkohol a šikana.3

Centrum podpory veřejného zdraví SZÚ v Praze dlouhodobě garantuje a koordinuje projekt Škola podporující zdraví, který je jedním ze 43 členů evropské sítě Schools for Health in Europe.4 Projekt, v rámci něhož je v ČR propojeno na 300 škol, díky svému komplexnímu pohledu na téma zdraví podporuje nejrůznější aktivity v rámci bio-psycho-sociálního pojetí zdraví. V rámci programu byla vytvořena metodika pro střediska volného času, domy dětí a mládeže,5  školní družiny a kluby.6 SZÚ nabízí akreditované vzdělávací programy pro pedagogy mateřských, základních a středních škol.7

V r. 2015 v ČR pilotně odstartoval mezinárodně evaluovaný program Zipyho kamarádi (Zippy´s friends) určený pro děti mateřských škol či 1. stupně ZŠ, jejich rodiče a učitele. Je zaměřen na podporu duševního zdraví, sociální dovednosti, práci se stresem a přispívá tak ke včasnému řešení problémů v oblasti rizikového chování.8

Pro žáky 7. tříd a sekund 8letých gymnázií byl pilotován český program prevence užívání návykových látek vyvinutý Klinikou adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze s názvem nPrevence, který volně navazuje na původních 12 lekcí metodiky Unplugged, určené žákům ve věku 12-14 let. Cílem je upevnit a dále posílit preventivní efekt znalostí, dovedností a kompetencí získaných v programu Unplugged především vzhledem k užívání tabáku, alkoholu a konopných drog - viz také VZ 2014.

NPC již několik let realizuje preventivní projekt Správným směrem. V r. 2015 proběhl v Královéhradeckém kraji, v r. 2016 probíhá v kraji Jihomoravském. Projekt je zahájen vyhlášením soutěže o nejlepší protidrogový plakát žáků ZŠ a SŠ a pracovní schůzkou neziskových a státních organizací působících v oblasti drogové prevence v daném regionu, jejichž aktivity jsou iniciovány a vzájemně propojovány.9

Od r. 2005 je realizován projekt Revolution Train nabízející multimediální interaktivní zážitky v prostředí vlakové soupravy.10 Na jaře 2016 projel vlak 16 městy v příhraničí s Německem a setkal se s pozitivním ohlasem v německých médiích, ale i mezi německými odborníky a politiky11 (pověřenkyně vlády SRN pro oblast drog vyhlásila Revolution Train jako vůbec první zahraniční projekt v Německu projektem měsíce).12 V pilotní části projektem prošlo 4000 dětí a 250 pedagogů. Od opětovného spuštění projektu v březnu 2015 absolvovalo program 15 000 dětí (z toho 500 ze SRN) a 800 pedagogů. Projekt má podporu řady odborníků,13 část odborné veřejnosti však projekt kritizuje za to, že nesplňuje standardy efektivní protidrogové prevence.14


Prosíme odborníky o spolupráci v rámci systému včasného varování před novými drogami - NOVÉ DROGY - JAK POSTUPOVAT.

TOPlist