Aplikace práva

Při výkladu pojmu „množství větší než malé" u OPL a přípravků je obsahujících a jedů je v praxi nadále využíváno stanovisko trestního kolegia Nejvyššího soudu ČR (NS ČR) ze dne 13. 3. 2014.1 K jeho použití ohledně skutků, které byly spáchány ještě před jeho vydáním, se NS ČR vyjádřil dne 19. 11. 2015,2 když konstatoval: „Jestliže Nejvyšší soud teprve po spáchání trestného činu konkrétním pachatelem vydá stanovisko sjednocující povahy, kterým reaguje na nejednotnost rozhodování trestních soudů v určitých otázkách, přičemž se věc tohoto pachatele posoudí právě s odkazem na zmíněné stanovisko, nejedná se o nepřípustné retroaktivní použití judikatury."

Naplněním znaků přečinu nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle ustanovení § 283, odst. 1 TZ se dne 24. 9. 20153 NS ČR zabýval v neveřejném zasedání o projednání dovolání nejvyššího státního zástupce. NS ČR v odůvodnění rozhodnutí opět připomněl relevantní judikaturu Ústavního soudu, která vyžaduje, aby stát uplatňoval prostředky trestního práva zdrženlivě a jako krajní prostředek a že v prvé řadě je potřeba uplatňovat prostředky občanského, obchodního či správního práva.

Projednávaná trestní věc se týkala případu obviněné lékařky, která v r. 2013 bez povolení ministerstva zdravotnictví (MZ) k vývozu OPL odeslala do zahraničí 12 ks balení léčiva Adipex® Retard s účinnou látkou fentermin. Zásilka byla zadržena Celním úřadem Praha Ruzyně. Obviněná byla uznána vinnou přečinem nedovolené výroby a jiného nakládání s OPL podle § 283 odst. 1 TZ ve stadiu pokusu a byla odsouzena k podmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 6 měsíců. Po lékařčině odvolání však odvolací soud v celém rozsahu zrušil napadený rozsudek a věc postoupil příslušnému obecnímu úřadu s tím, že nešlo o trestný čin, ale žalovaný skutek mohl být posouzen jako přestupek. Proti rozhodnutí krajského soudu podal nejvyšší státní zástupce dovolání, které NS ČR zamítl s tím, že není možné každé neoprávněné nakládání s OPL posoudit jako trestný čin, neboť je potřeba přihlížet ke konkrétním okolnostem případu z hlediska povahy a závažnosti trestného činu, především k druhu konkrétní OPL, její kvalitě vyjádřené množstvím účinné látky, intenzitě újmy, která hrozila nebo případně nastala, k délce neoprávněného nakládání, pohnutce činu, případně jakou odměnu za ni pachatel získal apod., a to přesto, že není stanovena dolní (minimální) hranice množství omamné či psychotropní látky relevantní z hlediska naplnění zákonných znaků trestného činu nedovolené výroby a jiného nakládání s OPL.

Problematikou aplikační praxe ve vztahu k posuzování pěstování konopí pro vlastní potřebu, resp. přiřazení správné právní kvalifikace jednání, kdy pachatel vypěstuje pro vlastní potřebu konopí, které následně sklidí, usuší, event. rozdrtí do podoby „marihuany", kterou hodlá sám zkonzumovat, se s odkazem na relevantní judikaturu zabývá Zeman (2015). Autor důkladně analyzuje text mezinárodních „drogových" úmluv i stávající judikaturu související s pěstováním konopí a oponuje výkladu často zastávanému orgány činnými v trestním řízení, podle něhož lze za výrobu považovat sklizení rostliny konopí a její následné zpracování, tj. např. sušení rostliny, a to i v množství do 5 rostlin, jejichž pěstování je v současnosti kvalifikováno jako přestupek. Autor se přiklání k tomu, že v případě sušení částí psychoaktivního konopí pěstovaného pro vlastní potřebu jde o přechovávání OPL pro vlastní potřebu v budoucnu.

Jiná analýza reagovala na právní situaci vzniklou po vyhlášení nálezu Ústavního soudu ze dne 23. 7. 2013, sp. zn. Pl. ÚS 13/12, jenž označil za neústavní, aby „množství větší než malé" OPL bylo určováno vládním nařízením, a jeho odpovídající část zrušil (Mravčík et al., 2016b). Autoři se domnívají, že obdobná situace by mohla nastat u vymezení OPL, neboť pojem OPL není obecně v české legislativě definován. Nejsou tedy vymezeny vlastnosti, které musí látka splnit, aby byla prohlášena za OPL. To může dříve či později vést k tomu, že Ústavní soud za neústavní prohlásí také současný způsob zákonného vymezení OPL pro účely trestního práva, tj. jejich výčet v nařízení vlády, tj. v podzákonné normě. Autoři navrhují definovat OPL „jako přírodní nebo syntetickou psychoaktivní látku, u níž existuje veřejný zájem na kontrole zacházení s ní z důvodu negativních zdravotních a/nebo sociálních dopadů na jednotlivce a společnost". Dále navrhují přidat popis postupu posuzování látek do zmocňovacích ustanovení zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách.4 Podrobný postup posuzování by pak bylo možné stanovit podzákonnou normou nebo např. statutem či pracovním postupem příslušné odborné komise, která by se posuzováním látek v praxi zabývala.

NS ČR se ve své rozhodovací praxi opětovně zabýval otázkou způsobu prokazování stavu vylučujícího způsobilost v souvislosti s přečinem ohrožení pod vlivem návykové látky podle ustanovení § 274 TZ. V rozhodnutí ze dne 15. 9. 20155 opětovně konstatoval, že jestliže pachatel řídil motorové vozidlo pod vlivem jiné návykové látky než alkoholu, musí být zjištěno, nejen o jakou návykovou látku a jaké její množství jde, ale i míra ovlivnění řidiče touto látkou. Pouhé zjištění, že řidič motorového vozidla byl v době řízení pod vlivem jiné návykové látky než alkoholu, samo o sobě nepostačuje pro závěr, že byl ve stavu vylučujícím způsobilost. Nelze-li stanovit druh, množství a míru ovlivnění návykovou látkou v době řízení motorového vozidla jinak, zpravidla bude nutné odborné vyjádření toxikologa, které podle výsledků toxikologických testů stanoví druh a množství návykové látky v době řízení motorového vozidla. Na základě toxikologického posudku, zjištěných reakcí a jednání pachatele stanoví znalec z oboru psychiatrie, zda a jak byl pachatel ovlivněn návykovou látkou v době řízení. V odůvodnění NS ČR odkazuje na znalecký posudek vypracovaný v jiné trestní věci,6 který uvedl koncentrace OPL v krvi, od kterých je vyloučena způsobilost k řízení (konkrétně 200 ng/ml v séru u amfetaminu/metamfetaminu a 10 ng/ml u Δ9-THC). Judikatura tedy obdobně jako u alkoholu směřuje ke stanovení konkrétní hranice mezi přestupkem a trestným činem u řízení motorových vozidel pod vlivem OPL. To však nic nemění na povinnosti dokazovat vždy u konkrétního řidiče, zda byl či nebyl ve stavu vylučujícím způsobilost řídit. V praxi se již dopady citovaného znaleckého posudku projevují.


Prosíme odborníky o spolupráci v rámci systému včasného varování před novými drogami - NOVÉ DROGY - JAK POSTUPOVAT.

Upozorňujeme širokou veřejnost na dotazník Víš co hulíš?, v rámci stejnojmenného výzkumného projektu. 

TOPlist