Užívání nelegálních drog v České republice ve srovnání s Evropou – ESPAD 2003

Ze sledovaných nelegálních drog studenti nejčastěji slyšeli o konopných drogách (v průměru 90 % studentů v celé Evropě), kokainu a heroinu. O extázi slyšelo přibližně 83 % dotázaných, více než 60 % studentů slyšelo o amfetaminech, LSD a cracku. Nejméně známou drogou je GHB (18 %). Mezi země, kde jsou studenti dobře informováni o drogách, patří Velká Británie a Ostrov Man, Česká republika, Dánsko, Irsko, Nizozemsko a Švédsko. Naopak nejnižší informovanost byla zjištěna mezi studenty v Turecku, Grónsku a na Ukrajině.

Celoživotní prevalence užití jakékoliv nelegální drogy se mezi jednotlivými zeměmi významně liší. Koncept jakékoliv nelegální drogy zahrnuje marihuanu a hašiš, amfetaminy, LSD a jiné halucinogeny, crack, kokain, heroin a extázi. Jakoukoliv nelegální drogu užilo alespoň jednou v životě v průměru 22 % evropských šestnáctiletých. Nejvyšší celoživotní prevalenci užití drogy udali studenti v České republice (44 %), Švýcarsku (41 %), Irsku a na Ostrově Man (40 %). Za nimi následují Francie, Velká Británie (38 %), Belgie, Německo, Nizozemsko a Slovinsko (viz Tabulka 1). Výsledky srovnatelných průzkumů ukazují, že vysoká je prevalence užití drogy také ve Španělsku (36 %) a USA (41 %). Rozložení frekvence užití drogy v životě ukazuje, že u převážné většiny studentů se jedná o ojedinělou, jednorázovou zkušenost s nelegálními drogami. Ve většině zemí udávají chlapci oproti dívkám vyšší celoživotní zkušenost s drogami. Nejnižší zkušenosti s užitím drogy hlásí studenti v Rumunsku (3 %), v Turecku a na Kypru (5 %), Švédsku (8 %) a Norsku (9 %).

Tabulka 1: Vybrané nelegální drogy - celoživotní prevalence, prevalence v posledních 12 měsících a posledních 30 dnech v % (Zdroj: Hibell et al. 2004)

U téměř všech studentů, kteří v životě užili nějakou nelegální drogu, se jedná o marihuanu nebo hašiš - celoživotní prevalence užití konopných látek je téměř identická s celoživotní prevalencí jakékoliv nelegální drogy celkem (viz Tabulka 1). Nejvyšší celoživotní prevalence užití marihuany je tedy v ČR, Švýcarsku, Irsku, na Ostrově Man, ve Francii a Velké Británii (viz Obrázek 1). Vzhledem k nízkému věku dotázaných se ukazuje, že většina zkušeností s užitím marihuany se vztahuje k poslednímu roku. V posledních 12 měsících užilo marihuanu nebo hašiš téměř 36 % studentů v ČR, 34 % na Ostrově Man, 31 % ve Francii, Irsku, Švýcarsku a Velké Británii.

Obrázek 1: Celoživotní prevalence užití marihuany nebo hašiše v % (Zdroj: Hibell et al. 2004)

Užití marihuany v posledních 30 dnech je vhodnější ukazatel pro posuzování situace v oblasti užívání nelegálních drog – tento ukazatel naznačuje současné nebo pravidelné užívání. Nejvyšší prevalenci v posledních 30 dnech hlásí Francie (22 %), Ostrov Man (21 %), Švýcarsko a Velká Británie (20 %) a ČR (19 %). V posledním měsíci užilo marihuanu 6krát a častěji, tedy alespoň jednou týdně, celkem 10 % studentů ve Švýcarsku, 9 % ve Francii, 8 % ve Velké Británii, 7 % v Belgii, na Ostrově Man a v ČR. Tento podíl studentů lze považovat za pravidelné konzumenty marihuany.

Jakoukoliv nekonopnou drogu , tedy jakoukoliv nelegální drogu s výjimkou konopných látek, užilo v průměru 5 % evropských šestnáctiletých. Nejvyšší byla celoživotní prevalence užití nekonopných drog v ČR (11 %), Estonsku, Německu, na Ostrově Man (10 %), v Irsku a Velké Británii (9 %) (Obrázek 2). Opět se ukázalo, že zkušenost s nelegální drogou pochází z posledních 12 měsíců.

Obrázek 2: Celoživotní prevalence užití nekonopných drog v % (Zdroj: Hibell et al. 2004)

Nejčastěji užívanou nelegální drogou (po konopných látkách) je extáze . Extázi užilo v životě 8 % českých studentů, 7 % studentů na Ostrově Man a 5 % v Estonsku, Irsku, Nizozemsku a Velké Británii. Amfetaminy užilo 7 % studentů na Faerských ostrovech, 5 % v Německu a Islandu, LSD a jiné halucinogeny 6 % v ČR a 5 % na Ostrově Man. Nejvyšší prevalenci užití kokainu zaznamenali na Ostrově Man, v Itálii a Velké Británii (4 %), nejvyšší prevalenci užití cracku ve Francii a v Německu (3 %). Užití heroinu přiznala 4 % studentů v Itálii, 2 % ve Francii, na Ostrově Man, ale také v Polsku, Portugalsku a Turecku. Halucinogenní houby užilo nejvíce studentů v České republice (8 %) a na Ostrově Man (7 %), ale také v Belgii, Nizozemsku a ve Francii (5 %) (viz Tabulka 1).

Sedativa bez předpisu užilo nejvíce studentů v Polsku (17 %), Litvě (14 %), Francii (13 %) a České republice (11 %). Alkohol spolu s léky užilo 16 % studentů v Německu, 15 % na Slovensku, 13 % v Rakousku a 12 % v České republice a ve Francii. Dotazník ESPAD zahrnoval také otázku na užívání alkoholu současně s marihuanou – prevalence užití této kombinace látek dosahuje téměř 30 % v České republice, Irsku, na Ostrově Man, ve Švýcarsku a ve Velké Británii. Co se týče užívání sedativ, prevalence je vyšší u dívek, a to i v případě užívání sedativ současně s alkoholem. Na druhé straně chlapci mají vyšší prevalenci užití alkoholu současně s marihuanou.

Varující je rozsah užívání těkavých látek mezi šestnáctiletými studenty. Alespoň jednou čichalo těkavé látky 22 % studentů v Grónsku, téměř 20 % na Ostrově Man, Kypru a v Irsku. Nízká je prevalence užití těkavých látek v Rumunsku, Bulharsku, Turecku a Maďarsku (méně než 5 %) (viz Graf 1). Prevalence užití těkavých látek v posledních 12 měsících je v porovnání s celoživotní prevalencí nižší. Znamená to, že studenti užili těkavé látky dříve v minulosti a tuto zkušenost již více neopakovali.

Graf 1: Celoživotní prevalence užití těkavých látek v % (Zdroj: Hibell et al. 2004)

Významnou roli při hodnocení rozsahu užívání drog hraje jejich dostupnost . Studenti byli tázáni jednak na to, jak získali první nelegální drogu, kterou užili, a jednak na to, jak sami vnímají dostupnost jednotlivých drog a jak obtížné by pro ně bylo si danou drogu sehnat. První nelegální drogou byla u většiny dotázaných marihuana, následovaná sedativy. První drogu studenti nejčastěji získali ve skupině přátel nebo od staršího, stejně starého či mladšího kamaráda (cca 70 % těch, co užili nějakou nelegální drogu). Přibližně 13 % těch, co drogu zkusili, ji koupili od kamaráda nebo od cizí osoby. Mezi důvody užití drogy patří nejčastěji zvědavost (2/3 ze studentů, co užili nelegální drogu), touha dostat se do nálady (20 %) a snaha zapomenout na problémy (10 %).

V rámci průzkumu odpovídali studenti také na to, kde by podle nich bylo možné sehnat marihuanu nebo hašiš. Za velmi snadné považují obstarání si marihuany (a zároveň znají místo, kde by se marihuana dala sehnat) studenti v ČR (82 % šestnáctiletých ví, kde by sehnala), Nizozemsku (77 %), Irsku (73 %), Itálii (72 %), Slovinsku (71 %) a Belgii (70 %). Nejčastěji zmiňovaným místem, kde by studenti sehnali marihuanu, byla diskotéka nebo bar (27 %), dále pak by se dala sehnat na ulici nebo v parku (23 %). Školu uvedlo přibližně 16 % dotázaných – mezi jednotlivými zeměmi jsou však významné rozdíly (viz Graf 2).

Graf 2: Místo, kde by bylo možné snadno sehnat marihuanu (Zdroj: Hibell et al. 2004)

Zdroj: Hibell, B. et al. (2004) The ESPAD Report 2003. Alcohol and Other Drug Use Among Students in 35 European Countries. Stockholm: CAN.

Podrobné výsledky průzkumu ESPAD jsou zveřejněny na stránkách projektu ESPAD (v angličtině). Souhrn mezinárodní zprávy v češtině (130,99 kB) je připojen; podrobnější informace o situaci v České republice a trendy od roku 1995 najdete v tiskové zprávě věnované výsledkům české části studie ESPAD.

Kromě rozsahu užívání nelegálních drog se průzkum zaměřil také na znalost jednotlivých drog, jejich dostupnost, ale také na vnímání rizik a postoje k užívání drog. Dále se studie ESPAD zabývala problematikou drog legálních – podrobnější výsledky jsou k dispozici za oblast kouření i užívání alkoholu .