![European Monitoring Centre for Drugs and Drug Addiction [nové okno]](/design/plain/images/left_top_menu/emcdda.gif)
![Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky [nové okno]](/design/plain/images/left_top_menu/rvkpp.gif)
This work is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial-No Derivative Works 3.0 Unported License.
drogy-info.cz / O nás / Klíčové indikátory / populační průzkumy / Trendy v užívání návykových látek mezi mládeží v letech 1995 až 1999
Trendy v užívání návykových látek mezi mládeží v letech 1995 až 1999
Mezi roky 1995 a 1999 došlo podle výsledků studie ESPAD (
Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách
) k nárůstu u všech ukazatelů návykového chování mládeže – větší podíl středoškoláků uvádí častou konzumaci alkoholických nápojů, vzrostlo zastoupení studentů, kteří uvádějí zkušenost s nelegálními drogami a zároveň se zvýšil i podíl těch, kteří mají s nelegálními drogami opakovanou zkušenost. Z hlediska pohlaví respondentů je užívání drog více rozšířeno mezi chlapci, mezi roky 1995 a 1999 však došlo k nárůstu sledovaných zkušeností s užíváním drog shodně u chlapců i dívek. Studie ukázala, že v rámci středoškolské populace existují rozdíly mezi zkušenostmi s užíváním nelegálních návykových látek podle typů studovaných škol – zkušenosti s drogami jsou v nepřímém vztahu s úrovní vzdělání. Z hlediska geografické diferenciace, kterou je možné sledovat v rámci bývalých 8 krajů ČR, se projevilo především výjimečné postavení Prahy. Praha se ukázala jako oblast s mimořádně vysokým výskytem užívání drog mezi mládeží, dalšími exponovanými regiony byly severní a západní Čechy a jižní Morava.
První vlny projektu ESPAD v roce 1995 se v České republice zúčastnilo celkem 2 962 respondentů ve věku 15 – 16 let, v roce 1999 to bylo již 3 579 respondentů v tomto věku.
Trendy v užívání návykových látek mezi mládeží v letech 1995 až 1999:
1. konzumace alkoholu
V rámci spotřeby alkoholu u mládeže byl sledován především výskyt časté spotřeby alkoholických nápojů v posledním měsíci a pití nadměrných dávek alkoholu a opilost v posledním měsíci jako ukazatele zdravotně rizikových forem spotřeby alkoholu. Mezi roky 1995 a 1999 došlo k nárůstu ve všech sledovaných kategoriích konzumace alkoholu:
1. konzumace alkoholu
V rámci spotřeby alkoholu u mládeže byl sledován především výskyt časté spotřeby alkoholických nápojů v posledním měsíci a pití nadměrných dávek alkoholu a opilost v posledním měsíci jako ukazatele zdravotně rizikových forem spotřeby alkoholu. Mezi roky 1995 a 1999 došlo k nárůstu ve všech sledovaných kategoriích konzumace alkoholu:
|
Alkohol v posledním měsíci
|
rok 1995
|
rok 1999
|
|
pivo 6krát a více
|
17,8 %
|
24,1 %
|
|
víno 6krát a více
|
4,8 %
|
7,0 %
|
|
destiláty 6krát a více
|
11,5 %
|
12,7 %
|
|
nadměrné pití 3krát a více
|
13,9 %
|
16,8 %
|
|
opilost 3krát a více
|
10,3 %
|
13,1 %
|
2. celoživotní výskyt užívání nelegálních drog (lifetime prevalence)
Zatímco v roce 1995 uvedlo zkušenost s jakoukoliv nelegální drogou 22,7 % studentů, v roce 1999 již 34,9 % dotázaných studentů. Nejčastěji uváděnou drogou jsou konopné látky – v roce 1995 mělo zkušenost s konopím téměř 22 %, v roce 1999 to bylo téměř 35 % studentů. Dalšími užívanými látkami jsou léky se sedativním účinkem (10,8, resp. 17,7 %), v roce 1995 rozpouštědla (7,6 %) a v roce 1999 nekonopné látky (9,0 %).
Zatímco v roce 1995 uvedlo zkušenost s jakoukoliv nelegální drogou 22,7 % studentů, v roce 1999 již 34,9 % dotázaných studentů. Nejčastěji uváděnou drogou jsou konopné látky – v roce 1995 mělo zkušenost s konopím téměř 22 %, v roce 1999 to bylo téměř 35 % studentů. Dalšími užívanými látkami jsou léky se sedativním účinkem (10,8, resp. 17,7 %), v roce 1995 rozpouštědla (7,6 %) a v roce 1999 nekonopné látky (9,0 %).
Opakovaným užíváním je chápáno užívání drog častěji než 5krát, nelze tedy již mluvit o experimentování s drogami, ale zároveň se ještě nemusí jednat o užívání problémové. Výskyt opakovaného užívání vzrostl mezi roky 1995 a 1999 ze 7,2 % na 17,4 % u všech nelegálních drog, z 6,4 % na 16,2 % u konopných látek a z 1,1 % na 3,6 % u nekonopných drog.
3. užívání nelegálních drog v posledním roce a v posledním měsíci
Studie ESPAD sledovala kromě celoživotní zkušenosti s užíváním drog také jejich užívání v posledním roce a v posledním měsíci, hodnotilo se především užívání konopných látek, opiátů, stimulancií a rozpouštědel.
Studie ESPAD sledovala kromě celoživotní zkušenosti s užíváním drog také jejich užívání v posledním roce a v posledním měsíci, hodnotilo se především užívání konopných látek, opiátů, stimulancií a rozpouštědel.
|
Užívaná látka
|
Celoživotní prevalence 1995 / 1999
|
V posledním roce 1995 / 1999
|
V posledním měsíci 1995 / 1999
|
|
konopné látky
|
21,8 / 34,6 %
|
16,4 / 27,6 %
|
7,0 / 16,2 %
|
|
opiáty
|
1,7 / 4,3 %
|
1,2 / 2,9 %
|
0,5 / 1,1 %
|
|
stimulancia
|
1,8 / 5,3 %
|
1,4 / 3,9 %
|
0,7 / 2,1 %
|
|
rozpouštědla
|
7,6 / 7,2 %
|
3,4 / 3,2 %
|
1,3 / 1,3 %
|
4. zkušenosti s nelegálními drogami podle pohlaví
Užívání drog je obecně více rozšířeno mezi chlapci. Tato skutečnost platí především v případě marihuany, kde respondenti nejvíce její užívání přiznávali. V případě jiných drog však rozdíly mezi pohlavími nebyly tak významné, zkušenosti s opiáty a stimulancii jsou dokonce u obou pohlaví vyrovnané.
Užívání drog je obecně více rozšířeno mezi chlapci. Tato skutečnost platí především v případě marihuany, kde respondenti nejvíce její užívání přiznávali. V případě jiných drog však rozdíly mezi pohlavími nebyly tak významné, zkušenosti s opiáty a stimulancii jsou dokonce u obou pohlaví vyrovnané.
5. zkušenosti s nelegálními drogami podle typu školy
Zastoupení studentů jednotlivých typů škol v šetření odpovídá distribuci v celé populaci. V průzkumu se ukázalo, že nejvíce zkušeností s užíváním nelegálních drog mají studenti středních odborných škol a učilišť (41,2 % studentů má zkušenosti s nějakou nelegální drogou) oproti 33,5 % studentů středních škol s maturitou a 28,6 % studentů gymnázií. Obdobně byly uváděny i zkušenosti samostatně s konopnými látkami (41,1 % studentů SOŠ/SOU, 33,1 % studentů SŠ s maturitou a 28,3 % studentů gymnázií) a nekonopnými látkami (11,2 %, 7,7 %, resp. 8,1 %).
Zastoupení studentů jednotlivých typů škol v šetření odpovídá distribuci v celé populaci. V průzkumu se ukázalo, že nejvíce zkušeností s užíváním nelegálních drog mají studenti středních odborných škol a učilišť (41,2 % studentů má zkušenosti s nějakou nelegální drogou) oproti 33,5 % studentů středních škol s maturitou a 28,6 % studentů gymnázií. Obdobně byly uváděny i zkušenosti samostatně s konopnými látkami (41,1 % studentů SOŠ/SOU, 33,1 % studentů SŠ s maturitou a 28,3 % studentů gymnázií) a nekonopnými látkami (11,2 %, 7,7 %, resp. 8,1 %).
6. zkušenosti s nelegálními drogami podle regionů
Ve studii se ukázalo výjimečné postavení Prahy z hlediska zkušeností středoškoláků s nelegálními drogami. V Praze se ukázal vysoký výskyt užívání drog mezi mládeží, výskyt užívání nelegálních drog je relativně vysoký také v severních a západních Čechách a na jižní Moravě. Údaje z průzkumu ukázaly, že mezi roky 1995 a 1999 se zvýšila dostupnost nelegálních drog ve všech regionech České republiky.
Ve studii se ukázalo výjimečné postavení Prahy z hlediska zkušeností středoškoláků s nelegálními drogami. V Praze se ukázal vysoký výskyt užívání drog mezi mládeží, výskyt užívání nelegálních drog je relativně vysoký také v severních a západních Čechách a na jižní Moravě. Údaje z průzkumu ukázaly, že mezi roky 1995 a 1999 se zvýšila dostupnost nelegálních drog ve všech regionech České republiky.
7. rané zkušenosti s návykovými látkami
Studie ESPAD také sledovala věk prvního užití jednotlivých nelegálních drog a skutečnost, která z nelegálních drog byla užita jako první. Z výzkumu vyplynulo, že kouření a pití alkoholu se objevuje nejčastěji do 13 let věku. Z porovnání let 1995 a 1999 se ukázalo, že stoupá podíl respondentů, kteří měli do 13 let věku zkušenosti také s nelegální drogou – marihuanu užilo do 13 let věku 12,5 % respondentů (5,2 % v roce 1995), heroin 11,6 % (oproti 4,8 %) a LSD 9,3 % (oproti 2,6 % v roce 1995).
Studie ESPAD také sledovala věk prvního užití jednotlivých nelegálních drog a skutečnost, která z nelegálních drog byla užita jako první. Z výzkumu vyplynulo, že kouření a pití alkoholu se objevuje nejčastěji do 13 let věku. Z porovnání let 1995 a 1999 se ukázalo, že stoupá podíl respondentů, kteří měli do 13 let věku zkušenosti také s nelegální drogou – marihuanu užilo do 13 let věku 12,5 % respondentů (5,2 % v roce 1995), heroin 11,6 % (oproti 4,8 %) a LSD 9,3 % (oproti 2,6 % v roce 1995).
8. odhad počtu dospívajících, kteří mají zkušenosti s nelegálními drogami
Na základě výsledků studie ESPAD provedené na reprezentativním vzorku mládeže je možné odhadnout počet dospívajících, kteří mají nějakou zkušenost s užíváním nelegálních drog. Alespoň jednorázovou zkušenost s jakoukoliv nelegální drogou má nejméně 250 000 mladých lidí v ČR a opakovanou zkušenost (nejméně 5krát) má asi 128 000 mladých lidí. S nekonopnými látkami má nejméně jednorázovou zkušenost zhruba 66 000 a opakovanou asi 26 000 dospívajících. Opakovanou zkušenost s amfetaminy nebo opiáty má zhruba 15 000 mladých lidí v České republice.
Na základě výsledků studie ESPAD provedené na reprezentativním vzorku mládeže je možné odhadnout počet dospívajících, kteří mají nějakou zkušenost s užíváním nelegálních drog. Alespoň jednorázovou zkušenost s jakoukoliv nelegální drogou má nejméně 250 000 mladých lidí v ČR a opakovanou zkušenost (nejméně 5krát) má asi 128 000 mladých lidí. S nekonopnými látkami má nejméně jednorázovou zkušenost zhruba 66 000 a opakovanou asi 26 000 dospívajících. Opakovanou zkušenost s amfetaminy nebo opiáty má zhruba 15 000 mladých lidí v České republice.
Publikováno: 25.04.2003