![European Monitoring Centre for Drugs and Drug Addiction [nové okno]](/design/plain/images/left_top_menu/emcdda.gif)
![Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky [nové okno]](/design/plain/images/left_top_menu/rvkpp.gif)
This work is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial-No Derivative Works 3.0 Unported License.
drogy-info.cz / O nás / Klíčové indikátory / populační průzkumy / Populační průzkumy realizované v České republice
Populační průzkumy realizované v České republice
Užívání drog v populaci je jedním z harmonizovaných klíčových indikátorů drogové epidemiologie. Výskyt užívání drog a návykových látek obecně se zjišťuje především prostřednictvím dotazníkových průzkumů, které jsou jednak zaměřeny na celou populaci ve věku 15 – 64 let (někdy blíže na populaci 15 – 34 let) a specificky na populaci ve věku 15 – 18 let (tzv. školní studie). V České republice se užívání drog v populaci sleduje od počátku 90. let – paralelně v ČR běží dvě celopopulační šetření prováděná Centrem pro výzkum veřejného mínění a Ústavem zdravotnických informací a statistiky. V druhé polovině 90. let se užívání drog zjišťovalo i v průzkumu „Zdraví a škodlivé návyky“ realizovaném Státním zdravotním ústavem. V roce 2002 se Česká republika zapojila také do mezinárodní studie „Gender and Alcohol“ realizovanou u nás Psychiatrickým centrem Praha.
Školské studie poskytují výsledky také od počátku 90. let, v České republice jsou k dispozici výsledky tří nezávislých systémů – „Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách“ (ESPAD) proběhla v ČR v roce 1995 a 1999, studie „Nealkoholové drogy“ (NEAD) byla uskutečněna v letech 1996, 1998 a 2000 a studie „Mládež a drogy“ (MAD) proběhla v letech 1994, 1997 a 2000. Kromě toho se Česká republika zapojila v průběhu 90. let do mezinárodního projektu „Health Behaviour in School-Aged Children“ (HBSC).
Do populačních průzkumů týkajících se užívání drog je možné zahrnout i projekty týkající se techno-scény a rekreačních uživatelů tanečních drog – např. projekt „Drogy a taneční scéna“. K populačním průzkumům patří také studie hodnotící užívání drog v určitých skupinách populace, např. u národnostních menšin.
1. Celopopulační studie:
a. Každoroční šetření Centra pro výzkum veřejného mínění
Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) provádí každoročně průzkum zaměřený na užívání drog v populaci ve věku 15 – 64 let, který zahrnuje jednak otázky na životní styl obyvatel, jejich zkušenosti s užíváním návykových látek, ale i otázky na názory a postoje veřejnosti k užívání návykových látek, legálních i nelegálních. Každoročně je v průzkumu osloveno přibližně 1 000 osob v daném věku.
Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) provádí každoročně průzkum zaměřený na užívání drog v populaci ve věku 15 – 64 let, který zahrnuje jednak otázky na životní styl obyvatel, jejich zkušenosti s užíváním návykových látek, ale i otázky na názory a postoje veřejnosti k užívání návykových látek, legálních i nelegálních. Každoročně je v průzkumu osloveno přibližně 1 000 osob v daném věku.
Průzkum probíhá na základě dotazníku CVVM, který není plně kompatibilní se standardy
Evropského monitorovacího střediska pro drogy a drogové závislosti
(EMCDDA), poskytuje však výsledky celoživotní prevalence užívání drog v populaci, sleduje také užívání drog v posledním roce a posledním měsíci, a to v časové řadě od roku 1993. Do budoucna by měl být výzkum kompatibilnější s evropskými standardy.
b. Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR)
Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) zahrnuje otázky na užívání návykových látek do periodického výběrového šetření o zdravotním stavu obyvatelstva ČR. Průzkum probíhá každé tři roky, k dispozici jsou výsledky za roky 1993, 1996 a 1999. Poslední šetření se uskutečnilo v roce 2002 a zúčastnilo se ho celkem 2 356 respondentů starších 15ti let. V šetření o zdravotním stavu (HIS CR) je kladen důraz v oblasti návykových látek na kouření a pití alkoholu, u nelegálních drog se zjišťuje celoživotní prevalence a užívání v posledním roce.
Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) zahrnuje otázky na užívání návykových látek do periodického výběrového šetření o zdravotním stavu obyvatelstva ČR. Průzkum probíhá každé tři roky, k dispozici jsou výsledky za roky 1993, 1996 a 1999. Poslední šetření se uskutečnilo v roce 2002 a zúčastnilo se ho celkem 2 356 respondentů starších 15ti let. V šetření o zdravotním stavu (HIS CR) je kladen důraz v oblasti návykových látek na kouření a pití alkoholu, u nelegálních drog se zjišťuje celoživotní prevalence a užívání v posledním roce.
Pro rok 2004 připravuje ÚZIS rozsáhlejší průzkum užívání návykových látek v populaci. Dotazník pro tento průzkum by na rozdíl od dotazníku šetření o zdravotním stavu populace měl být plně kompatibilní se standardy EMCDDA. Tento průzkum bude periodicky opakován každé tři roky.
c. Zdraví a škodlivé návyky
Průzkum „Zdraví a škodlivé návyky“ byl realizován Státním zdravotním ústavem v letech 1996, 1997 a 1999. V rámci zjišťování zdraví škodlivého chování byla zaměřena pozornost také na užívání drog, konkrétně na celoživotní prevalenci a užívání drog v posledním roce.
Průzkum „Zdraví a škodlivé návyky“ byl realizován Státním zdravotním ústavem v letech 1996, 1997 a 1999. V rámci zjišťování zdraví škodlivého chování byla zaměřena pozornost také na užívání drog, konkrétně na celoživotní prevalenci a užívání drog v posledním roce.
d. Gender and Alcohol (GENACIS)
Mezinárodní projekt „ Gender and Alcohol “, který je realizován ve spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací (WHO), je zaměřen na rozdíly v konzumaci alkoholu mezi muži a ženami v 13 státech Evropské unie a 5 nečlenských zemích EU. Kromě konzumace alkoholu jsou sledovány také různé aspekty spojené s pitím alkoholu (např. násilí), sociální nerovnosti a kulturní vliv společnosti na jednotlivce a jeho konzumaci alkoholu. Jedním z cílů projektu je definovat rizikové skupiny populace, které jsou ohroženy nadměrnou nebo zdraví škodlivou konzumací alkoholu. Výsledky projektu by se měly odrazit i ve zdravotní politice evropských zemí.
Mezinárodní projekt „ Gender and Alcohol “, který je realizován ve spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací (WHO), je zaměřen na rozdíly v konzumaci alkoholu mezi muži a ženami v 13 státech Evropské unie a 5 nečlenských zemích EU. Kromě konzumace alkoholu jsou sledovány také různé aspekty spojené s pitím alkoholu (např. násilí), sociální nerovnosti a kulturní vliv společnosti na jednotlivce a jeho konzumaci alkoholu. Jedním z cílů projektu je definovat rizikové skupiny populace, které jsou ohroženy nadměrnou nebo zdraví škodlivou konzumací alkoholu. Výsledky projektu by se měly odrazit i ve zdravotní politice evropských zemí.
V České republice byly do šetření zahrnuty i otázky na užívání nelegálních drog, postoje a názory lidí na užívání drog. V ČR projekt koordinuje
Psychiatrické centrum Praha
. Do projektu se v roce 2002 zapojilo cca. 2 000 respondentů ve věku 15 – 64 let. Respondenti byli vybráni kvótním výběrem tak, aby byl vzorek reprezentativní pro populaci ČR, šetření bylo prováděno formou rozhovoru.
2. Školské studie:
e. Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD)
Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách je mezinárodní projekt zaměřený na průzkum užívání návykových látek mezi mládeží ve věku 15 – 16 let. První vlna projektu proběhla v ČR v roce 1995, kdy se do ní zapojilo 2 962 respondentů, druhé vlny v roce 1999 se zúčastnilo 3 579 respondentů v tomto věku. Mezinárodní studie se v roce 1999 zúčastnilo celkem 30 evropských zemí. Projekt je koordinován Skupinou Pompidou při Radě Evropy a Švédskou radou pro informace o alkoholu a drogách (CAN).
Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách je mezinárodní projekt zaměřený na průzkum užívání návykových látek mezi mládeží ve věku 15 – 16 let. První vlna projektu proběhla v ČR v roce 1995, kdy se do ní zapojilo 2 962 respondentů, druhé vlny v roce 1999 se zúčastnilo 3 579 respondentů v tomto věku. Mezinárodní studie se v roce 1999 zúčastnilo celkem 30 evropských zemí. Projekt je koordinován Skupinou Pompidou při Radě Evropy a Švédskou radou pro informace o alkoholu a drogách (CAN).
Garantem projektu ESPAD v ČR je
Psychiatrické centrum Praha
ve spolupráci se
Státním zdravotním ústavem
, na letošní třetí vlně projektu spolupracuje také Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti. Letošní projekt ESPAD v České republice je rozšířen o Národní studii o užívání drog v krajích ČR a účastní se ho téměř 15 000 studentů ve věku 15 – 18 let. Studie je založena na české verzi mezinárodního dotazníku ESPAD a výsledky jsou proto plně srovnatelné s ostatními zúčastněnými evropskými státy.
Projekt ESPAD je kromě užívání alkoholu a nelegálních drog zaměřen také na názory a postoje studentů k užívání návykových látek, dostupnost drog a další rizika v oblasti chování mládeže související s užíváním drog.
f. Studie Nealkoholové drogy (NEAD)
Studie Nealkoholové drogy vznikla na žádost místní samosprávy ve dvou okresech – Jihlavě a Třebíči – v roce 1996. Jejím cílem bylo monitorování situace a analýza trendů v užívání nealkoholových drog na místní úrovni. Pro rok 1998 byla studie rozšířena na 5 okresů jižní Moravy a počet respondentů se zvýšil z 1 600 na 5 000, kteří tvořili reprezentativní vzorek pro jižní Moravu. V roce 2000 byla studie dále rozšířena na 31 okresů jižní Moravy, severní Moravy a východních Čech, v každém okrese se do projektu zapojilo téměř 900 studentů. Studie NEAD byla zaměřena na studenty ve věku 15 – 19 let. Projekt koordinoval Psychologický ústav Akademie věd ČR .
Studie Nealkoholové drogy vznikla na žádost místní samosprávy ve dvou okresech – Jihlavě a Třebíči – v roce 1996. Jejím cílem bylo monitorování situace a analýza trendů v užívání nealkoholových drog na místní úrovni. Pro rok 1998 byla studie rozšířena na 5 okresů jižní Moravy a počet respondentů se zvýšil z 1 600 na 5 000, kteří tvořili reprezentativní vzorek pro jižní Moravu. V roce 2000 byla studie dále rozšířena na 31 okresů jižní Moravy, severní Moravy a východních Čech, v každém okrese se do projektu zapojilo téměř 900 studentů. Studie NEAD byla zaměřena na studenty ve věku 15 – 19 let. Projekt koordinoval Psychologický ústav Akademie věd ČR .
Vzhledem k tomu, že metodologie výzkumu byla obdobná s metodologií ESPADu, rozhodli zástupci Psychiatrického centra Praha a Psychologického ústavu AVČR o propojení obou těchto školských studií a regionální studie pod názvem Národní studie o užívání drog byla proto pro letošní rok připojena ke studii ESPAD. Do budoucna se uvažuje o tom, že studie na národní úrovni bude probíhat vždy v mezidobí projektu ESPAD.
g. Studie Mládež a drogy (MAD)
Studie Mládež a drogy je celorepubliková studie o užívání návykových látek, kterou realizovalo v letech 1994, 1997 a 2000 Centrální pracoviště drogové epidemiologie Hygienické stanice hlavního města Prahy . Studie byla zaměřena na studenty ve věku 14 – 19 let, v roce 1994 se ji zúčastnilo 8 334 respondentů, v roce 1997 již 14 282 studentů a v roce 2000 celkem 13 018 studentů.
Studie Mládež a drogy je celorepubliková studie o užívání návykových látek, kterou realizovalo v letech 1994, 1997 a 2000 Centrální pracoviště drogové epidemiologie Hygienické stanice hlavního města Prahy . Studie byla zaměřena na studenty ve věku 14 – 19 let, v roce 1994 se ji zúčastnilo 8 334 respondentů, v roce 1997 již 14 282 studentů a v roce 2000 celkem 13 018 studentů.
Studie probíhala na základě vlastního dotazníku CPDE. Zjišťovalo se užívání legálních i nelegálních návykových látek, postoje a celkový životní styl mládeže. Navíc se v roce 2000 sledovaly i „virtuální drogy“ jako gambling, hraní počítačových her a brouzdání po internetu.
h. Studie Mládež a zdraví – „Health Behaviour in School-Aged Children“ (HBSC)
Mezinárodní studie „Mládež a zdraví“ ( Health Behaviour in School-Aged Children ) je koordinována Oddělením výzkumu zdraví dětí a mládeže Univerzity v Edinburghu (CAHRU - Child and Adolescent Health Research Unit, The University of Edinburgh) a Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Česká republika se do mezinárodního projektu zapojila v letech 1994, 1998 a 2002, v roce 2002 se studie zúčastnilo celkem 36 zemí. Garantem projektu v ČR je PhDr. Ladislav Csémy z Psychiatrického centra Praha.
Mezinárodní studie „Mládež a zdraví“ ( Health Behaviour in School-Aged Children ) je koordinována Oddělením výzkumu zdraví dětí a mládeže Univerzity v Edinburghu (CAHRU - Child and Adolescent Health Research Unit, The University of Edinburgh) a Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Česká republika se do mezinárodního projektu zapojila v letech 1994, 1998 a 2002, v roce 2002 se studie zúčastnilo celkem 36 zemí. Garantem projektu v ČR je PhDr. Ladislav Csémy z Psychiatrického centra Praha.
Projekt je zaměřen na zdraví dětí a jejich životní styl, chování a návyky ve věku 11, 13 a 15 let. Soubor v České republice tvořilo více než 5 000 respondentů. U patnáctiletých byly do dotazníku zahrnuty i otázky na užívání drog – soubor respondentů ve věku 15ti let tvořilo 1 700 dětí.
3. Specifické populační průzkumy:
i. Projekt Drogy a taneční scéna
V období 1998 – 2000 se Česká republika zapojila do mezinárodního projektu zaměřeného na užívání drog mezi mládeží navštěvující techno-party (Drug Affinity Amongst Youths within the Techno Party Scene in European Metropolises). Z ČR se studie zúčastnila Praha, z evropských metropolí Berlín, Madrid, Řím, Vídeň, Curych a Amsterdam. Studie zjišťovala prevalenci užívání drog, subjektivní postoje k užívání drog a vztah mezi užíváním drog a příslušností k taneční kultuře.
V období 1998 – 2000 se Česká republika zapojila do mezinárodního projektu zaměřeného na užívání drog mezi mládeží navštěvující techno-party (Drug Affinity Amongst Youths within the Techno Party Scene in European Metropolises). Z ČR se studie zúčastnila Praha, z evropských metropolí Berlín, Madrid, Řím, Vídeň, Curych a Amsterdam. Studie zjišťovala prevalenci užívání drog, subjektivní postoje k užívání drog a vztah mezi užíváním drog a příslušností k taneční kultuře.
Sběr dat probíhal na základě jednotného dotazníku a analýza dat na základě jednotné metodologie ve všech zemích. V ČR se shromáždilo 505 dotazníků od účastníků techno-party ve věku 14 – 37 let, 92 % respondentů byla ve věku 16 – 25 let.
Publikováno: 06.05.2003