This work is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial-No Derivative Works 3.0 Unported License.
![]()
Navigace
Co jsme
Kdo jsme
Klíčové indikátory
Pracovní skupiny
Studie
Evaluace
Mezinárodní aktivity
Varování - nové drogy
Učebnice: drogy a závislosti
Justice
Sociální služby
Substituční léčba
Léčba
Prevence
Protidrogová politika
On-line poradny
Strategie, akční plány
Výroční zprávy
Monografie
Metodika
Výzkumné zprávy
Zaostřeno na drogy
e-Publikace
Publikace EMCDDA
Knihovna
This work is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial-No Derivative Works 3.0 Unported License. drogy-info.cz / O nás / Klíčové indikátory / populační průzkumy / Pití alkoholu mezi českými šestnáctiletými – srovnání s Evropou (ESPAD 2003) Pití alkoholu mezi českými šestnáctiletými – srovnání s Evropou (ESPAD 2003)
Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD) se ve velké míře věnuje rozsahu užívání alkoholu mezi šestnáctiletými studenty napříč evropskými zeměmi. Informace ze studie a odkazy.
Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách
(ESPAD) ukazuje, že užívání alkoholu je běžnou součástí životního stylu šestnáctiletých a studenti v České republice jsou v pomyslném žebříčku konzumace alkoholu na předních místech v Evropě. Svou roli zde hraje celospolečenská tolerance k užívání alkoholu a podceňování rizik, které jsou s jeho užíváním spojené, stejně jako široká dostupnost alkoholu, a to i mládeži do 18 let.
Jakoukoliv zkušenost s pitím alkoholu má v ČR 98 % respondentů průzkumu. Obdobně vysoký podíl šestnáctiletých pil alkohol v Litvě, na Slovensku, v Rakousku, Dánsku, Estonsku, Německu, Řecku a Lotyšsku. Častou nebo pravidelnou konzumaci alkoholu lze hodnotit na základě podílu respondentů, kteří pili alkohol více než 40krát v životě. K pravidelnému pití alkoholu se přiznávají nejčastěji studenti v těch zemích, kde je zároveň nejvyšší celoživotní prevalence užití alkoholu. V ČR patří k pravidelným konzumentům alkoholu 46 % studentů (54 % chlapců a 40 % dívek). V pravidelné konzumaci alkoholu se ČR umístila na třetím místě za Dánskem a Rakouskem.
Od roku 1999 došlo k výraznému nárůstu pravidelné konzumace alkoholu mezi 16letými, a to jak v ČR, tak s výjimkou Polska a Slovinska ve všech zemích střední a východní Evropy (viz graf 1).
Graf 1: Vývoj pravidelné konzumace alkoholu (40 a vícekrát za život) mezi roky 1999 a 2003 (Zdroj: Hibell et al. 2004)
Pozn: červená = výrazný nárůst od roku 1999, zelená = výrazný pokles, žlutá = stabilní situace
V posledních 30 dnech pilo alkohol v ČR 77 % dotázaných studentů. Častou konzumaci alkoholu (10 a vícekrát v posledních 30 dnech, tj. přibližně každý třetí den a častěji) přiznalo celkem 13 % studentů (17 % chlapců a 10 % dívek). Častá konzumace alkoholu je nejvyšší v Nizozemsku, Rakousku, Belgii, na Maltě, ve Velké Británii a Irsku. Vývoj od roku 1995 (viz Graf 2) naznačuje ve většině zemí rostoucí častou konzumaci alkoholu mezi mládeží. Z hlediska pohlaví se v České republice i některých dalších zemích ukazuje, že konzumace alkoholu u chlapců od roku 1999 klesla (např. Dánsko, Francie), zatímco častá konzumace alkoholu u dívek má trend rostoucí a dívky se chlapcům v časté konzumaci alkoholu přibližují.
Graf 2: Časté pití alkoholu v posledních 30 dnech (10 a vícekrát) podle pohlaví (Zdroj: Hibell et al. 2004)
Pozn: Hodnoty v sloupci uprostřed se vztahují k průměru za obě pohlaví
Na základě dat poskytnutých studenty v projektu ESPAD byla odhadnuta průměrná spotřeba piva, vína a destilátů (v cl 100% alkoholu) při poslední konzumní příležitosti. Na celkové spotřebě se ze 45 % podílelo pivo, 37 % destiláty a 17 % víno. Nejvyšší spotřebu čistého alkoholu na osobu při jedné příležitosti zaznamenaly Faerské ostrovy (8,3 cl 100% alkoholu), následované Dánskem (7,5 cl), Irskem (7,3 cl), Grónskem a Maltou (7,1 cl), hned za nimi následuje Česká republika (7,0 cl). Chlapci v ČR uváděli spotřebu 8,8 cl, zatímco dívky „jen“ 5,4 cl. Nízkou spotřebu alkoholu uvedly Rumunsko a Portugalsko (3,3 cl) spolu s Ukrajinou (3,5 cl) (viz Obrázek 1).
Obrázek 1: Odhad průměrné spotřeby piva, vína a destilátů při poslední konzumní příležitosti (v cl 100% alkoholu) (Zdroj: Hibell et al. 2004)
Pivo je nejčastěji konzumovaným alkoholem v Nizozemsku, Rumunsku, na Islandu, v Turecku a Dánsku (pivo tvoří více než 50 % spotřeby alkoholu). Víno převažuje ve Slovinsku, Chorvatsku, Maďarsku a na Slovensku (kolem 30 % spotřeby alkoholu). Destiláty převažují v Řecku, na Farských ostrovech, v Grónsku a Portugalsku (více než 45 % spotřeby).
Významný je také ukazatel hodnotící výskyt opilosti mezi 16letými studenty. Alespoň jednou v životě bylo opilých 78 % českých studentů (obdobně také v Dánsku, Litvě, Estonsku, Ukrajině, Rakousku, Irsku a Velké Británii). Velmi častou opilost (3 a vícekrát v posledních 30 dnech) hlásili studenti uvedlo 13 % Čechů, ale např. 26 % Dánů a Irů, 23 % Britů a téměř 20 % studentů z Grónska a Faerských ostrovů (viz Graf 3). Ukazuje se tedy, že v severských zemích je na jedné straně relativně nižší frekvence užívání alkoholu, na straně druhé však konzumace alkoholu mnohem častěji vede až ke stadiu opilosti.
Graf 3: Opilost 3 a vícekrát v posledních 30 dnech v % (Zdroj: Hibell et al. 2004)
„Binge drinking“ , tedy pití nadměrných dávek alkoholu (5 a více sklenic alkoholického nápoje při jedné příležitosti), do značné míry koresponduje s výskytem opilosti mezi studenty. Časté pití nadměrných dávek (3 a vícekrát v posledních 30 dnech) uvedlo v České republice 18 % studentů (24 % chlapců a 13 % dívek). V Evropě konzumují nadměrné dávky alkoholu nejčastěji Irové (32 %), Nizozemci (28 %), Britové (27 %), studenti z Malty (25 %), Švédska (25 %), Dánska a Norska (24 %). Opět se tedy ukazuje, že studenti ve skandinávských zemích konzumují alkohol sice s relativně nižší frekvenci, přitom však konzumují častěji větší objem alkoholu (viz Obrázek 2).
Obrázek 2: „Binge drinking“ – pití 5 a více sklenic alkoholu 3 a vícekrát v posledních 30 dnech podle pohlaví v % (Zdroj: Hibell et al. 2004)
Odkazy
Podrobnější přehled výsledků týkajících se užívání alkoholu, ale také kouření a užívání nelegálních drog, najdete v mezinárodní zprávě z projektu ESPAD na webových stránkách
www.espad.org
.
Další informace týkající se výsledků jednotlivých "vln" studie ESPAD jsou na webu zveřejňovány v sekci
Informace - výzkum
.
Publikováno: 17.12.2004 © 2003-2006, Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti Úřad vlády České republiky, Nábřeží E. Beneše 4, 118 01 Praha 1, info@drogy-info.cz |



![European Monitoring Centre for Drugs and Drug Addiction [nové okno]](/design/plain/images/left_top_menu/emcdda.gif)
![Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky [nové okno]](/design/plain/images/left_top_menu/rvkpp.gif)

